|
Subletální efekty insekticidů neonikotinoidů na migrační a predační potenciál pavouků
Přibáňová, Gabriela ; Řezáč, Milan (vedoucí práce) ; Korenko, Stanislav (oponent)
Předložená diplomová práce se věnuje dopadům pesticidních látek na pavoučí populace. V našem případě byly testovány zejména pesticidy třídy neonikotinoidy. Konkrétní neonikotinoidy byly aplikovány na modelové druhy pavouků, kteří byli nasbíráni v různých lokalitách a v určitém stupni vývoje - nymfa, adultní či subadultní jedinec. Práce analyzuje a dokumentuje účinky neonikotinoidů na pavoučí jedince. Z výsledků je patrné, že některé pesticidy mohou mít významný negativní vliv např. na lokomoci, predaci, ballooning, spouštění či mortalitu pavouků. Klíčová slova: pavouk, členovec, pesticidy, insekticidy, neonikotinoidy, subletální účinky, mortalita, EthoVision XT, lokomoce, spouštění, ballooning, predace, listovník Philodromus, pavučenka Oedothorax, slíďák Pardosa, Xerolycosa, snovačka Phylloneta
|
|
Vertikální distribuce zoobentosu v rybníce v reakci na biomasu obsádky kapra
VÁLEK, Pavel
Vliv vertikální distribuce zoobentosu v rybníce v reakci na biomasu obsádky kapra byl testován na rybnících Rod, Dobrá Vůle, Pohořelec, Haslauerteich a Neuteich. Kromě rybníka Rod byla ve všech rybnících zastoupena různá biomasa kapra. Odběr vzorků probíhal během vegetačního období (červen a červenec) a mimo vegetační období (září). U jednotlivých odběrů byly měřeny fyzikálně chemické parametry vody. Všechny vzorky byly roztřízeny podle skupin, spočítány a zváženy. Výsledky byly prezentovány pomocí grafů. Denzita zoobentosu rybníků Dobrá Vůle, Haslauerteich a Neuteich vykazovala v letních odběrech stoupající trend směrem k hlubším částem rybničního sedimentu. Maximálních hodnot dosahovala denzita v těchto rybnících v houbkách 10 14 cm. Tento trend byl pozorován u výskytu pakomárů v těchto rybnících. Nejvyšší denzita pakomárů byla pozorována na rybníku Haslauerteich (1 687 jedinců na m2). Zmíněné rybníky byly nasezeny kaprem (K2-3). Největší denzita nitěnek na rybnících Dobrá Vůle, Haslauerteich a Neuteich byla během zářijových odběrů pozorována v mělčích částech sedimentu (0 6 cm). Maximální denzita byla 1 031 jedinců na m2. Na rybníku Pohořelec byl výskyt zoobentosu během obou odběrů zaznamenán pouze v hloubce 10 12 cm. Ostatní zástupci zoobentosu byli přítomni na rybnících Rod, Haslauerteich a Neuteich. Byl pozorován výskyt larev střechatek (Sialis) a koreter (Chaoboridae). Denzita a biomasa byla v zářijových odběrech větší. Bylo pozorováno větší osídlení jednotlivých hloubek. Jejich maximální denzita byla rybníku Haslauerteich 218 jedinců na m2.
|
|
Potravní ekologie sladkovodních ploštic (Heteroptera: Nepomorpha)
Šretrová, Martina ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Kment, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na ploštice ze skupiny Nepomorpha žijící ve sladkých vodách, konkrétně na čeledi a jejich nejběžnější zástupce, které nalézáme v České republice. Hlavním tématem této práce je zmapování potravních ekologií, které vodní ploštice využívají. Lze u nich pozorovat různé způsoby obživy, jako je fytofagie, masožravost a omnivorie. Nejdůležitější strategií, kterou využívá většina vodních ploštic, je predace. S tímto chováním se pojí morfologické adaptace, jako modifikace ústního ústrojí a předních končetin. Dále jsou v práci podrobněji popsané způsoby získávání a zpracovávání kořisti. Speciální kapitola je pak věnována čeledi Corixidae, která se od ostatních liší morfologicky i ekologicky. V neposlední řadě je zde diskutován význam dravých ploštic v ekosystému.
|
|
Vertikální distribuce zoobentosu v rybníce v reakci na biomasu obsádky kapra
VÁLEK, Pavel
Vliv vertikální distribuce zoobentosu v rybníce v reakci na biomasu obsádky kapra byl testován na rybnících Rod, Dobrá Vůle, Pohořelec, Haslauerteich a Neuteich. Kromě rybníka Rod byla ve všech rybnících zastoupena různá biomasa kapra. Odběr vzorků probíhal během vegetačního období (červen a červenec) a mimo vegetační období (září). U jednotlivých odběrů byly měřeny fyzikálně chemické parametry vody. Všechny vzorky byly roztřízeny podle skupin, spočítány a zváženy. Výsledky byly prezentovány pomocí grafů. Denzita zoobentosu rybníků Dobrá Vůle, Haslauerteich a Neuteich vykazovala v letních odběrech stoupající trend směrem k hlubším částem rybničního sedimentu. Maximálních hodnot dosahovala denzita v těchto rybnících v houbkách 10 14 cm. Tento trend byl pozorován u výskytu pakomárů v těchto rybnících. Nejvyšší denzita pakomárů byla pozorována na rybníku Haslauerteich (1 687 jedinců na m2). Zmíněné rybníky byly nasezeny kaprem (K2-3). Největší denzita nitěnek na rybnících Dobrá Vůle, Haslauerteich a Neuteich byla během zářijových odběrů pozorována v mělčích částech sedimentu (0 6 cm). Maximální denzita byla 1 031 jedinců na m2. Na rybníku Pohořelec byl výskyt zoobentosu během obou odběrů zaznamenán pouze v hloubce 10 12 cm. Ostatní zástupci zoobentosu byli přítomni na rybnících Rod, Haslauerteich a Neuteich. Byl pozorován výskyt larev střechatek (Sialis) a koreter (Chaoboridae). Denzita a biomasa byla v zářijových odběrech větší. Bylo pozorováno větší osídlení jednotlivých hloubek. Jejich maximální denzita byla rybníku Haslauerteich 218 jedinců na m2.
|
| |
|
Potravní ekologie sladkovodních ploštic (Heteroptera: Nepomorpha)
Šretrová, Martina ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Kment, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na ploštice ze skupiny Nepomorpha žijící ve sladkých vodách, konkrétně na čeledi a jejich nejběžnější zástupce, které nalézáme v České republice. Hlavním tématem této práce je zmapování potravních ekologií, které vodní ploštice využívají. Lze u nich pozorovat různé způsoby obživy, jako je fytofagie, masožravost a omnivorie. Nejdůležitější strategií, kterou využívá většina vodních ploštic, je predace. S tímto chováním se pojí morfologické adaptace, jako modifikace ústního ústrojí a předních končetin. Dále jsou v práci podrobněji popsané způsoby získávání a zpracovávání kořisti. V neposlední řadě je zde diskutován vliv predátorů na jejich kořist. Speciální kapitola je pak věnována čeledi Corixidae, která se od ostatních liší morfologicky i ekologicky.
|
| |
|
Reakce pulců skokana skřehotavého (Pelophylax ridibundus) na přítomnost nepůvodních predátorů
KROUFKOVÁ, Michaela
Tato práce je zaměřena na antipredační strategie larev obojživelníků ve vztahu k jejich predátorům. Jmenovitě se jedná o vztah mezi larvami skokana skřehotavého (Pelophylax ridibundus) a invazním druhem ryby, střevličky východní (Pseudorasbora parva). V části experimentu je zkoumán i vztah s dalším nepůvodním druhem, a to s koljuškou tříostnou (Gasterosteus aculeatus). V obou případech jde o nepůvodní druhy drobných ryb, kdy střevlička k nám byla nezáměrně zavlečena již v 80. letech 20. století z Maďarska, je uvedena v tzv. Černém seznamu ČR a figuruje na seznamu invazních nepůvodních druhů k nařízení EU (1143/2014), (Kuřátko, 1998; Poláková a kol., 2016). Koljuška byla na naše území zavlečena z Ameriky, když ji do našich vod pravděpodobně vypustili akvaristé na počátku minulého století. Jedná se sice o druh, který není zaznamenán na Černém seznamu, ale je dokumentován její negativní dopad na rybí potěr (Poláková a kol., 2016). U obou sledovaných druhů byl prokázán negativní vliv na biologickou rozmanitost naší fauny, ale vliv těchto predátorů přímo na naše obojživelníky doposud zdokumentován nebyl. V experimentální části bylo zkoumáno poškození pulců vlivem těchto nepůvodních druhů ryb a strategie pulců v obraně proti nim. Pulcům zde byla poskytnuta možnost úkrytu, jako jedna v možných strategií úniku před predátorem.
|
|
Hejnové chování jako odezva na změny prostředí, přehledová studie
JAKŠ, Jiří
Cílem této práce bylo vytvoření přehledové studie, která pojednává o působení určitých parametrů na hejno ryb. V této práci je možné naleznout informace o působení různých parametrů na hejno sladkovodních, mořských a akvarijních ryb. Uvedeno je zde nejen několik parametrů, které na ryby působí různým způsobem, ale je možné zde naleznout i mnoho informací o hejnovém chování ryb obecně. Práce je informačně obsažná a postupně přechází od obecné definice hejna, vzniku hejna, typů hejna, výhod a nevýhod hejna, komunikace a poznávání ryb v hejnu, až po výčet parametrů, které ryby ovlivňují pozitivně i negativně. Na závěr je zde možné najít možnosti modelování ryb a jejich chování se dvěma modelovými příklady. Všechny informace pochází nejen z české literatury, ale také ze zahraniční literatury, což dělá práci jistě kreativnější a objektivnější. Hejnové chování ryb je dosud poměrně neprobádané téma, na jehož otázky nelze vždy jednoznačně odpovědět. Prozkoumávat a hodnotit chování hejna ryb je poměrně složité a proto jsou odpovědi mnohdy jen názorem autorů nebo výsledkem několika pokusů, kterých zatím není mnoho. Nicméně i když existují dohady o mnoha informacích, které se tohoto tématu týkají, je i mezi autory a jednotlivými pokusy mnohdy shoda. Tato práce by mohla být dobrým vodítkem pro ty, kteří se o toto chování zajímají a jsou ochotni se tím zabývat. Pro velké využití a zároveň menší informovanost veřejnosti o tomto tématu je důležité začít se hejnovým chováním ryb a modelováním ryb zaobírat v širším měřítku, než tomu bylo doposud.
|
|
Patří ryby do vody? - ekologický výukový program o významu vodních těles bez rybí obsádky
BEČKOVÁ, Andrea
Vodní nádrže nalezneme kdekoli v přírodě. Malé stojaté tůňky bez ryb je těžší najít. Žáci studující biologii, členové zájmových biologických kroužků nebo i laici, kteří se zajímají o dění v přírodě nabízejí tyto vody výtečnou možnost získat a dozvědět se mnohé o vztazích mezi jednotlivými druhy živočichů ale i vodních, příbřežních rostlinách o zákonitostech mezi různými skupinami organismů a společenstev. Rybářství a rybníkářství má nemalý význam pro výživu, rekreaci člověka, ale i nemalý význam pro životní dění ve vodě. V současné době se stává prvořadým problémem přerybnění vod a následná rybí predace, která decimuje rybniční prostředí. Tůně bez ryb jsou velice důležité proto, aby mohly být osídleny vodním hmyzem a jinými organismy. Bylo by vhodné věnovat organismům sladkých vod více pozornosti, jak na školách, třeba prostřednictvím výukových programů, tak i v zájmových kroužcích a mít dostatek vhodných pomůcek pro tuto výuku. V práci popisuji vzájemné vztahy mezi organismy sladkovodních nádrží, jejich vztahy s okolím, jaké faktory na ně působí a ovlivňují jejich výskyt.
|