|
|
Jazyk rumunských Čechů reemigrantů - současný stav
Tůmová, Markéta ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
Proces reemigrace českých krajanů z rumunského Banátu do vlasti, který proběhl v několika historických vlnách a pokračuje dosud, s sebou přináší nutnost přizpůsobit se novým podmínkám. Problémy při adaptaci představuje překonávání odlišných sociálních, kulturních a jazykových návyků, které si s sebou krajané přinášejí. V této práci nahlížíme na proces adaptace z jazykového pohledu. Vycházíme z porovnání dřívějších výzkumů S. Utěšeného a K. Haiderové, s pomocí kterých definujeme specifické jevy banátské češtiny a tendenci jejich vývoje. Závěry výzkumů ověřujeme v rozhovorech s reemigranty. Odchylky od české kodifikace v promluvách reemigrantů zpětně porovnáváme s výsledky výše zmíněných výzkumů a definujeme vliv českého prostředí na stírání specifik banátského dialektu. Srovnáním jazykového projevu respondentů s jejich popisem jazyka a procesu integrace poznáváme, nakolik objektivně je respondent schopen vnímat úroveň své češtiny.
|
|
|
Československo-rumunské vztahy v letech 1944-1948
Šisler, Filip ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o bilaterálních vztazích mezi Československem a Rumunskem v prvních letech po druhé světové válce. Zaměřuje se především na výzkum vztahů politických a hospodářských. Po úvodu následuje stručný souhrn tradice dvoustranné spolupráce v rámci Malé dohody. Další kapitola se zabývá jednáním rumunských exilových politiků o příměří se Spojenci za asistence diplomatů čs. exilové vlády. Následující část popisuje a analyzuje proces znovunavázání diplomatických styků mezi ČSR a Rumunskem po skončení války. Po ní je zařazena kapitola o situaci Čechů a Slováků v Rumunsku v letech 1944-1945. Nezbytnou součástí práce jsou pasáže o účasti rumunských vojsk na osvobození československého území a o poválečné reemigraci českých a slovenských krajanů z Rumunska zpět do ČSR. Následující oddíl hovoří o postoji ČSR vůči přípravě mírové smlouvy s Rumunskem na konferenci v Paříži roku 1946. Předposlední kapitola se věnuje hospodářských stykům mezi oběma zeměmi, přičemž hlavní důraz je kladen na jednotlivé bilaterální ekonomické a obchodní dohody, na československou humanitární pomoc extrémním suchem a hladomorem postiženým regionům v Rumunsku a na zaměstnávání rumunských zemědělských dělníků v pohraničních oblastech našeho státu. Závěrečná kapitola sleduje genezi spojenecké smlouvy mezi...
|
|
|
Srovnání českých obcí Svatá Helena a Rovensko v rumunském Banátu: v oblasti dopravní dostupnosti, vybavenosti obce a prostorových vazeb místních obyvatel
Kresl, Zdeněk ; Freidingerová, Tereza (vedoucí práce) ; Horálek, Adam (oponent)
Svatá Helena a Rovensko jsou dvě ze šesti ryze českých obcí na rumunské straně Banátu. Nepříliš početná česká komunita zde žije již bezmála 200 let. I přes tuto dlouhou dobu a v obklíčení dalších etnik, především Rumunů a Srbů, si krajané dokázali udržet svůj jazyk, tradice a příslušnost k českému národu. Po roce 1990 odchází velká část obyvatel těchto obcí do tehdejšího Československa. Tento migrační proud trvá i nadále. Vylidňování obcí s sebou přináší obavy týkající se budoucnosti obce. Bakalářská práce se v první části zabývá historií krajanů v oblasti a formám pomoci z Česka. Ve druhé části je popsána současná situace ve dvou šetřených obcích týkající se dopravní dostupnosti, vybavenosti vesnic, mobility a prostorových vazeb místních obyvatel. Druhá část byla vypracovaná přímým šetřením v terénu a s pomocí výpovědí místních. V závěru je provedeno srovnání obcí a shrnuty závěry terénního šetření.
|
|
| |
|
|
Novodobí reemigranti z rumunského Banátu, jejich očekávání spojená s přesídlením, adaptace a integrace v Česku
Kresl, Zdeněk
České vesnice v rumunském Banátu vznikly v první polovině 19. století na popud úřadů za účelem dosídlení hornatých oblastí tehdejší vojenské hranice. Nepříliš početná česká komunita si v oblasti obklopené dalšími národy zachovala do dnešních dní české zvyky, hovoří výhradně česky a hrdě se hlásí ke svému původu. V průběhu 20. století zasáhly české obce tři reemigrační vlny, následkem nichž část místních přesídlila do země původu svých předků. Tyto události se výrazně zapsaly do historie obcí a významně pozměnily jejich populační strukturu. Poslední vlna reemigrací započala v roce 1989 v souvislosti s otevřením hranic, usnadněním celého procesu přesídlení a trvá prakticky dodnes. Zejména mladí lidé přicházejí na území Česka především s vidinou lepšího zaměstnání, vyšších výdělků a s tím spojeným zvýšením životní úrovně. Tato očekávání jsou však mnohdy přehnaná a zcela nerealistická. Diplomová práce se v první části věnuje teoretickému zarámování celé práce, historii české komunity a jednotlivým reemigračním vlnám, které ji postihly. Prostor je věnován i popisu trvajícího českého zájmu ze strany úřadů i nevládních organizací a zákonů, které se krajanů přímo dotýkají. Druhá část práce byla vypracována na základě výzkumu, v jehož rámci se autor pokusil nalézt odpovědi na předem stanovené otázky týkající...
|
|
|
Čeští krajané v boji za americkou občanskou společnost v první polovině 20. století
ČERNÝ, Aleš
Cílem této bakalářské práce je nejen přiblížit životy a působení našich krajanů v USA, a to zejména v období první poloviny 20. století, ale rovněž postihnout některé aktivity, jež napomohly k formování našeho státu a odehrávaly se na území Spojených států amerických, ať se již jedná o události spojené s první nebo druhou světovou válkou, či události z meziválečného období. Jednotlivé kapitoly postupně pojednávají o osobnostech českého původu, které se nebály vstoupit do veřejného dění ve své nové domovině a uplatnit své schopnosti na poli uměleckém, náboženském, vojenském či politickém.
|
|
|
Krajanské aktivity v New Yorku jako součást české veřejné diplomacie
Hanzalová, Petra ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Poráziková, Lenka (oponent)
Předkládaná práce se zabývá aktivitami české diaspory v New Yorku, které tvoří důležitou součást veřejné diplomacie České republiky. Pro pochopení této problematiky je na úvod vysvětlen pojem veřejné diplomacie a současné postavení krajanů ve veřejné diplomacii. Dále práce analyzuje spolupráci mezi Českou republikou a krajany a v souvislosti s tím zmiňuje nejen pozitivní aspekty spolupráce, ale také problémy a komplikace. Na území Spojených států amerických žije okolo 1,8 milionů osob, které se hlásí k českému původu. Jedná se o největší českou komunitu ve světě, proto je významnou součástí práce vztah s krajany v New Yorku. New York je jedním z tradičních sídel české komunity, nachází se zde budova českého národa Bohemian National Hall, pro kterou jsou charakteristické aktivity prezentující Českou republiku a její kulturu. Kromě současné situace nastiňuje práce také budoucí vývoj spolupráce mezi českými krajany v New Yorku a Českou republikou.
|
|
|
České vystěhovalectví do Latinské Ameriky - významní krajané a krajanské spolky
JIRÁKOVÁ, Hana
Předmětem této bakalářské práce je představení problematiky českého vystěhovalectví do Latinské Ameriky. První část práce je věnována nastínění historie vystěhovalectví do Latinské Ameriky a vytýčení nejčastějších cílů českých krajanů. Druhá část se věnuje významným krajanům, kteří na území Latinské Ameriky působili. Další kapitola pojednává o spolkové činnosti krajanů, vymezuje důvody zakládání krajanských spolků a jejich aktivitu v dnešní době. Závěrečná část práce se zaměřuje na problematiku vztahu krajanů k současnému českému státu a na podporu, kterou krajané dostávají ze strany České republiky.
|
|
|
Kulturní vývoj české menšiny v rumunském Banátu
Kratochvílová, Jana ; Heřmanová, Eva (vedoucí práce) ; Malcová, Zuzana (oponent)
Cílem práce je komplexně shrnout současnou situaci české menšiny v Banátu s důrazem na lokální kulturu a faktory, které ji ovlivňují. Již skoro 200 let si česká menšina na jihu Rumunska uchovala národní identitu, český jazyk a živou tradiční lidovou kulturu. Práce mapuje historický vývoj této enklávy a faktory, které ovlivnily zachování její tradiční lidové kultury. Dále shrnuje současnou situaci, zaměřuje se na českou pomoc, na rozvoj cestovního ruchu a jeho možné dopady. Představuje současný stav lokální kultury a vyhodnocuje její prezentaci a popularizaci. Přidává vlastní doporučení pro zlepšení prezentace a zabývá se perspektivami české komunity v budoucnu.
|
|
| |
host ::
RSS.