Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1,952 záznamů.  začátekpředchozí1943 - 1952  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.40 vteřin. 

Psychologické a zdravotní aspekty nezaměstnanosti: vliv sociální opory
Šolcová, Iva ; Kebza, V.
Sdělení se zabívá některými psychologickými a zdravotními důsledkynezaměstnanosti, představuje sociální oporu jako protektivní faktorve vztahu stres-nemoc a zaměřuje se na možný protektivní vliv sociálníopory v souvislosti s nezaměstnaností.

Hodnota a postoj ošetřovatelství pro veřejnost.
MAŇHALOVÁ, Jana
Teoretická východiska Přestože počátky ošetřovatelství sahají hluboko do naší historie, je relativně mladým oborem. V průběhu lidských dějin bylo ošetřovatelství ovlivňováno mnoha faktory, které měnily hodnoty a postoje veřejnosti k problematice a poskytování co nejefektivnější ošetřovatelské péče. Zaměřuje se na aktivní vyhledávání a uspokojování biologických, psychických, sociálních a spirituálních potřeb nemocného a zdravého člověka v péči o jeho zdraví. Hlavní představitelkou ošetřovatelství je Florence Nightingalová, která ovlivnila zdravotní péči po celém světě. Je považována za zakladatelku moderního ošetřovatelství, protože ho povýšila na profesi, která je stejně plnohodnotná jako profese lékaře. Cíle práce Pro zpracování diplomové práce byly stanoveny 3 cíle: 1) Zjistit názory a představy laické a odborné veřejnosti na ošetřovatelství. 2) Zjistit názory laické a odborné veřejnosti, co je pro ni v ošetřovatelství nejdůležitější a nejefektivnější. 3) Zjistit co laická a odborná veřejnost očekává, že ošetřovatelství může poskytnout moderní společnosti a jak může přispět k jejímu rozvoji. Použité metody Výzkumné šetření diplomové práce probíhalo kvantitativní metodou pomocí dotazování formou dotazníků. Technika sběru dat byla snowball. Na základě prvotního předvýzkumu byly stanoveny dvě formy dotazníkového šetření, pro odbornou a laickou veřejnost. Odbornou veřejnost zastupovaly sestry pracující v primární péči, domácí péči a v nemocnici a jiných zdravotnických zařízeních. Laickou veřejnost zastupovaly osoby, které navštěvují praktického lékaře, využívají služeb domácí péče, hospitalizovaní pacienti a ostatní laická veřejnost. Výsledky Výsledky práce napomohly objasnit smýšlení veřejnosti a jejich vztah k ošetřovatelství. Mohou být použity jako podkladový materiál pro výuku ošetřovatelských předmětů nebo jako příspěvek na odborné semináře, kurzy a konference, zabývající se touto problematikou. Odpovědi na hypotézy jsou podrobně zpracovány ve výzkumné části diplomové práce. Na základě statisticky zpracovaných dat byly hypotézy vyhodnoceny takto: H1: Ošetřovatelství laická veřejnost vnímá spíše jako profesi zaměřenou na mateřskou péči, než jako profesionální obor. H1 byla potvrzena. H2: Vnímání sestry jako představitelky ošetřovatelství muži z laické veřejnosti se liší od vnímání sestry jako představitelky ošetřovatelství ženami z laické veřejnost. H2 byla potvrzena. H3: Odborná veřejnost vnímá svoji profesi jako poslání, na rozdíl od laické veřejnosti, která ji vnímá spíše jako rutinní záležitost ze strany sester. H3 byla potvrzena.H4: Odborná veřejnost vnímá postoj laické veřejnosti k ošetřovatelství pozitivněji, než ho vnímá laická veřejnost. H4 nebyla potvrzena. H5: Přednosti sester vnímá laická veřejnost více než jejich nedostatky. H5 nebyla potvrzena. H6: Hodnota ošetřovatelství pro veřejnost je závislá na tom, jak odborná veřejnost vyjadřuje spokojenost s ošetřovatelskou péčí poskytovanou svými kolegyněmi. H6 byla potvrzena. H7: Vzdělání je zásadní hodnotou ošetřovatelství pro veřejnost více z pohledu odborné veřejnosti, než z pohledu laické veřejnosti. H7 nebyla potvrzena. H8: Možnosti přispění ošetřovatelství pro moderní společnost z pohledu odborné veřejnosti jsou vyšší, než z pohledu laické veřejnosti. H8 nebyla potvrzena. H9: Pohled na hodnotu ošetřovatelství pro laickou veřejnost je přímo závislý na mediálně představovaném obrazu ošetřovatelství. H9 byla potvrzena. Závěr Přínosem práce je zveřejnění výsledků o názorech a představách dnešní moderní společnosti k ošetřovatelství a poukázání na problematiku tématu a nalezení slabých míst.

Psychosociální zátěž v práci sester
KOTTINKOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce se zabývá zátěží v práci sester a to po stránce fyzické, psychické a sociální. Definuje pojem syndrom vyhoření a pojem stres. Zaměřuje se také na duševní hygienu a na význam prevence syndromu vyhoření. Popisuje úlohu zdravotní sestry, definuje význam pomáhajících profesí a význam supervize u těchto povolání. Ústředním tématem je zátěž sester v sociálních službách z hlediska bio-psycho-sociálního. V práci je popsán syndrom vyhoření, jeho příznaky a prevence, dále je zde popsán stres, jeho příčiny a druhy, význam duševní hygieny a relaxace v práci sester a význam supervize. Praktická část je zaměřena na to, jak sestry, které pracují v sociálních službách, vnímají bio-psycho-sociální zátěž ve své profesi. Výzkum je zaměřen na sestry pracující v domově pro seniory, domově se zvláštním režimem a domově pro osoby se zdravotním postižením. Tato práce zkoumá, která forma zátěže je pro sestry nejvíce stresující, zda se cítí dostatečně ohodnoceny a zda mají čas na odpočinek.

Vybrané kapitoly ze zdravotní propedeutiky - otužování, alkohol a kouření u adolescentů ve věku 16 - 19 let.
ŠVÁBOVÁ, Marie
Bakalářská práce se zabývá tématikou kouření, alkoholu a otužování adolescentů ve věku 16 ? 19 let. Smysl práce spočívá ve snaze zjistit, jaké znalosti a zkušenosti má dnešní mládež v těchto třech oblastech. Cíle bakalářské práce jsou tři. Prvním cílem práce je porovnat znalosti studentů ve věku 16 ? 19 let z vybraných škol (střední zdravotnická škola, víceleté gymnázium a nástavbové studium poskytující střední vzdělaní s maturitní zkouškou) ve vybrané skupině dívek a chlapců. Dále zmapovat názory a zkušenosti respondentů s danými tématy. Posledním cílem je sestavit edukační materiál pro učitele, který bude ověřen v praxi. Metodika práce spočívá v předložení ankety vlastní konstrukce probandům.

Retrospektivní pohled na vývoj kompetencí dětské sestry na lůžkových odděleních
ŠIMKOVÁ, Zuzana
Diplomová práce se zabývá nejen otázkou kompetencí dětských sester a jejich vývojem, ale rovněž podmínkami přípravy na výkon povolání dětské sestry. V ošetřovatelství představují kompetence potřebnou způsobilost k vykonávání sesterského povolání. Představují pro tuto oblast znalosti, dovednosti a postoje, které jsou získávány v rámci vzdělávání. Jedním ze způsobů, jak získat způsobilost k povolání dětské sestry, je v dnešní době vysokoškolské studium. Druhý způsob je specializační vzdělání, ovšem za předpokladu, že zájemce splňuje podmínky k přijetí a získal odbornou způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry. Stanovení kompetencí sester v České republice je legislativně upraveno zákonem č. 96/2004 Sb., o získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů, poslední vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků je č. 55/2011 Sb. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje průřez historií pediatrie a ošetřovatelství, vybrané kapitoly ze zdravotnické legislativy a vývoj dětského oddělení českobudějovické nemocnice. Pro praktickou část jsem zvolila kvalitativní výzkumné šetření a to metodou dotazování dětských sester. Výzkumný soubor tvořilo 10 sester, které pracují nebo pracovaly na lůžkovém dětském oddělení. Celkem byly v práci stanoveny tři cíle. Prvním úkolem bylo zjistit vývoj kompetencí dětské sestry. Druhým cílem bylo zjistit rozsah kompetencí dětské sestry v současnosti. V poslední části mé práce jsem zjišťovala, zda dětské sestry znají své kompetence. Z výzkumného šetření vyplynulo, že se kompetence vyvíjely. Velký podíl na tomto vývoji má technický rozvoj v medicíně, nové poznatky v léčbě a používání moderních diagnostických metod a také stále se zvyšující vzdělávání sester. Výsledky výzkumného šetření mohou posloužit pro odbornou veřejnost na pediatrických kongresech a k publikaci v odborných časopisech.

Vliv psychické zátěže a výživy na vývoj obezity u vysokoškoláků
BÍLÁ, Veronika
Ve své diplomové práci jsem zjišťovala, zda psychická zátěž a z ní rezultující změny stravovacích zvyklostí u vysokoškoláků mohou mít vliv na vývoj obezity. Popisovala jsem rizikové faktory ovlivňující vznik obezity a definovala doporučení, jak tomuto onemocnění předcházet. V praktické části jsou vyhodnoceny výsledky výzkumu změn v oblasti stravování, případně dalších faktorů životního stylu, které mají vliv na rozvoj obezity u respondentů dvou skupin, a to studentů oboru zdravotní sestra prezenčního a kombinovaného studia Západočeské univerzity v Plzni, před a během zkouškového období. Z výsledků výzkumu vyplývají značné rozdíly v životním stylu respondentů obou sledovaných skupin v průběhu zkouškového období a mimo něj.

Kvalita ošetřovatelské péče v domově pro seniory z pohledu klienta
MARKOVÁ, Štěpánka
Bakalářská práce nese název ?Kvalita ošetřovatelské péče z pohledu klienta v domově pro seniory?. Teoretická část bakalářské práce popisuje stáří, změny ve stáří, demografický vývoj, přechod do sénia, komunikaci se seniory, ošetřovatelskou péči o seniory, poskytování péče v Domově pro seniory v Humpolci. Upřesňuje, co je kvalita péče a vymezuje roli sestry v udržování kvality ošetřovatelské péče. Praktická část byla zaměřena na zjištění vytyčených cílů bakalářské práce. Cílem bylo zjistit kvalitu ošetřovatelské péče v domově pro seniory z pohledu klienta, čím je kvalita ošetřovatelské péče nejvíce ovlivňována a zjistit, jaké faktory ovlivňují klientův pohled na poskytování ošetřovatelské péče. Pro tento účel bylo stanoveno 8 hypotéz. H1. Kvalitu ošetřovatelské péče ovlivňuje zdravotní stav klienta. H2. Kvalitu ošetřovatelské péče ovlivňuje postoj klienta k nemoci. H3. Kvalitu ošetřovatelské péče ovlivňuje postoj klienta k léčbě. H4. Kvalitu ošetřovatelské péče ovlivňuje věk klienta. H5. Pohled klienta na kvalitu ošetřovatelské péče ovlivňuje postoj klienta k nástupu do domova pro seniory. H6. Přístup sester ovlivňuje ochotu klienta zapojit se do ošetřovatelské péče. H7. Pohled na kvalitu ošetřovatelské péče ovlivňuje přístup personálu. H8. Klienti jsou spokojeni s kvalitou ošetřovatelské péče v domově pro seniory. Ke zpracování výzkumné části byla použita metoda kvantitativního šetření. Sběr dat byl prováděn metodou standardizovaného rozhovoru. Pro vyhodnocení byla využita statistická metoda ? korelace. Výzkumný soubor tvořili klienti žijící v Domově pro seniory v Humpolci ve věku 55 let a více. Šetření se účastnilo 80 klientů, z toho 56 žen a 24 mužů. Metodou korelace se hypotézy H1, H2, H3, H6 potvrdily. Hypotézy H4 a H7 se neprokázaly. A hypotézy H5, H8 nelze metodou korelace prokázat, proto byly zhodnoceny bez statistického zhodnocení. V praxi budou výsledky šetření prezentovány v Domově důchodců Humpolec a využity k odstranění zjištěných nedostatků. Tato zjištění mohou též posloužit také jako informační zdroj při jednání se zdravotní pojišťovnou a krajským úřadem,při obhajobě potřeby zachování pracovních míst na pozici všeobecných sester v domově pro seniory.

Specifika ošetřovatelské péče u pacientů s chronickým srdečním selháním
GEGNEROVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývá chronickým srdečním selháním, které se označuje jako stav, kdy srdce selhává jako pumpa. Onemocnění představuje medicínský, společenský i ekonomický problém. Využívá se mnoho diagnostických metod. Léčba je zaměřena na ovlivnění symptomů a na ovlivnění výskytu a progresi onemocnění. Do léčby patří režimová opatření, neodmyslitelná farmakoterapie a chirurgická a přístrojová léčba. Část práce je věnována roli sestry a potřebám pacientů. Ošetřovatelská péče je zaměřena na celkový stav pacienta. Kvalitní ošetřovatelskou péči sestra nemůže provádět bez komunikace, používá ji jako součást své profesionality. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacientů s chronickým srdečním selháním. Bakalářská práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Technika sběru dat byla získána pomocí polostrukturovaného rozhovoru s pacienty s chronickým srdečním selháním. Rozhovory byly zaznamenávány do kazuistik. Na základě kazuistik byla vytvořena kategorizace dat v tabulkách, jež obsahuje nejdůležitější výsledky. Zkoumaný soubor tvořilo 10 respondentů s chronickým srdečním selháním. Rozhovory byly získány od hospitalizovaných pacientů v Nemocnici České Budějovice a.s. Byly stanoveny 3 výzkumné otázky, které byly zodpovězeny. Z výsledků výzkumu byly získány poznatky, které poskytují informace týkající se specifických potřeb pacienta a omezení vzniklých v souvislosti s onemocněním. Tato bakalářská práce může být zdrojem informací nejen pro pacienty, kteří trpí chronickým srdečním selháním, ale i pro zdravotní sestry a studenty zdravotnických oborů. Díky získaným poznatkům může být ošetřovatelská péče poskytována kvalitněji a na profesionální úrovni.

Názory občanů na zdravotní péči v ČR
Tuček, Milan
V prosinci 2011 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek týkající se zdravotnictví a zdravotní péče. V rámci něj byla zjišťována spokojenost s lékařskou péčí, mínění o vývoji kvality zdravotní péče v posledním roce, hodnocení dostatku či nedostatku informací poskytovaných lékaři o zdravotním stavu pacientů a názory na účast pacienta v procesu rozhodování o léčbě jeho nemoci.

Společný ošetřovatelský lůžkový fond z pohledu sestry a managementu
KUBEŠOVÁ, Hana
Společný ošetřovatelský lůžkový fond se v posledních několika málo letech stává trendem menších ale i středně velkých nemocničních zařízení. Díky restrukturalizaci lůžek akutní péče v České republice dochází ke slučování jednotlivých odborností a to jak v rámci chirurgických tak i interních oborů. Společný lůžkový fond znamená spojení různých oborů (odborností) lůžkové péče pod jedním primariátem anebo existuje společný ošetřovatelský lůžkový fond, kde jsou primariáty jednotlivých odborností zachovány, a společná je ošetřovatelská péče. Hlavním důvodem k zavedení společného lůžkového fondu je optimalizace lůžek a s tím související efektivní využití lůžkových kapacit se snahou o zachování dostupnosti zdravotní péče. Cílem diplomové práce bylo zhodnotit přínos vzniku společného ošetřovatelského lůžkového fondu, poukázat na důvody vzniku projektu a komplikace, které projekt provázely. Výzkumné šetření mělo analyzovat problémy v ošetřovatelské péči v souvislosti se vznikem projektu, zhodnotit náročnost práce sestry na společném lůžkovém fondu a zmapovat pochybení v oblasti ošetřovatelské péče v souvislosti se vznikem projektu. Diplomová práce měla zhodnotit mezioborovou spolupráci a zmapovat výskyt konfliktů v multidisciplinárním týmu. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že hlavními důvody vzniku projektu byly finanční úspory spojené s restrukturalizací lůžek akutní péče v České republice. Vznik společného ošetřovatelského lůžkového fondu pomohl v nemocnici zachovat některé odbornosti a sjednotil ošetřovatelskou péči na jednotlivých odděleních. V souvislosti se vznikem společné ošetřovatelské péče byly analyzovány některé komplikace a nevýhody, které projekt zpočátku provázely. Výzkumné šetření ukázalo, jak citlivě zaměstnanci reagovali na větší změnu v organizaci a jakým způsobem fungovala spolupráce mezi nadřízenými a podřízenými. Studie analyzovala, jakou formou probíhal výběr zaměstnanců do společného lůžkového fondu a zda si mohli vedoucí pracovníci vybrat podřízené na jednotlivá oddělení. Součástí výzkumného šetření bylo hodnocení kvality ošetřovatelské péče na odděleních společného lůžkového fondu, které prokázalo, že vznik projektu neměl negativní vliv na kvalitu ošetřovatelské péče. Naopak byla ošetřovatelská péče sjednocena a došlo také ke sjednocení organizace práce sester na jednotlivých odděleních. Výzkum vyhodnotil zpětnou vazbu o fungování projektu top manažerům směrem od podřízených, která fungovala prostřednictvím schůzek a porad. Výzkumné šetření poukazuje na větší zátěž sestry v pracovním procesu na odděleních sloučené péče. Vznik projektu měl vliv na vytvoření nových multidisciplinárních týmu a mezioborovou spolupráci. Projekt společného ošetřovatelského lůžkového fondu byl realizován, aby nemocnice mohla nadále poskytovat kvalitní zdravotní služby všem pacientům. Výzkum prokázal, že i když měl projekt jisté nevýhody a komplikace, určitě byl pro organizaci přínosný. Závěry diplomové práce mohou být prezentovány na seminářích, konferencích a mohou být nabídnuté k publikaci odborným časopisům. Výsledky výzkumného šetření mohou pomoci organizacím, které se projekt sloučení lůžkového ošetřovatelského fondu chystají zrealizovat.