|
|
Etické otázky náhradního mateřství
ROHOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá problematikou náhradního mateřství. Zaměřuje se na právní úpravu České republiky a její vývoj. Součástí jsou i platné právní úpravy v jiných zemích. Dále se věnuje etickým otázkám spojeným s problematikou náhradního mateřství z pohledu medicíny, psychologie, sociologie, křesťanství a práva. Podrobněji se zabývá zejména statusem embrya, problematikou dehumanizace a negativním psychickým dopadem surogačního mateřství na všechny zúčastněné.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv rodičovství na mzdy v České republice
Žofková, Martina ; Stroukal, Dominik (vedoucí práce) ; Tříska, Dušan (oponent)
Za použití průřezových a panelových dat z šetření EU-SILC pro Českou republiku tato práce zjišťuje, že zatímco mateřství je spojeno se mzdovou srážkou, otcovství je naopak spojeno se mzdovou prémií. Tyto výsledky jsou v souladu s výsledky zahraničních prací. Práce dále ukazuje, že rodičovství má silnější vliv na osoby s vyšším stupněm vzdělání, že svobodné matky trpí vyšší mzdovou srážkou, zatímco svobodní otcové inkasují vyšší mzdovou prémii, a dále že v případě matek lze pozorovat silnější sebe selekci na specifická pracovní místa než v případě otců. Model fixních efektů naznačuje, že rodičovství je spojeno s nepozorovanými charakteristikami, které mají pozitivní vliv na mzdy rodičů. Výsledky práce jsou v souladu s teorií lidského kapitálu, hypotézou o dělbě práce v rámci domácnosti a s hypotézou o sebe selekci matek na pracovní místa, která jsou pro ně vstřícnější. Výsledky však nejsou jednoznačné u hypotézy o nižším pracovním úsilí matek.
|
|
|
Etické aspekty přípravy na rodičovství u osob se zrakovým postižením
DANIELKOVÁ, Dana
Práce se zabývá problematikou přípravy na rodičovství u osob se zrakovým postižením. V první části popisuje cílovou skupinu, věnuje se vymezení pojmů rodina, rodičovství a jejich důležitosti v našem životě. Dále prezentuje nejvýznamnější determinanty, které ovlivňují rodičovství těchto osob a jejich etická zhodnocení. Dotýká se předsudků společnosti spojených s rodičovstvím, které znesnadňují začlenění těchto osob do společnosti. Na základě kvalitativního výzkumu představuje praktická opatření, díky nimž je možné eliminovat výskyt předsudků, zároveň podporovat kvalitní naplňování rodičovské role ve prospěch zdravého vývoje dítěte i rozvoje osobnosti samotného rodiče a tím posílit integraci rodičů se zrakovým postižením do společnosti.
|
|
|
Postoje dospívajících k manželství a rodičovství
VRABCOVÁ, Denisa
Záměrem této bakalářské práce je snaha přispět k prohloubení poznatků o postojích dospívajících k manželství a rodičovství. Cílem této práce je tedy zachytit a popsat postoje, které dospívající k manželství a rodičovství zaujímají. Práce je tradičně dělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se skládá z pěti kapitol a zabývá se problematikou postojů a jejich utvářením, adolescencí jako etapou spojenou se specifickými vývojovými úkoly a otázkami manželství a rodičovství v kontextu současné rodiny. Praktická část prezentuje výsledky kvalitativního šetření, zaměřeného právě na zjišťování postojů k manželství a rodičovství v období adolescence. Kromě samotných postojů dospívajících mě zajímá i jejich celkový pohled na danou problematiku. Zdrojem dat jsou polostrukturované rozhovory s respondenty.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty s onemocněním Von Hippel-Lindau.
SIGMUNDOVÁ, Ivana
Teoretická východiska Ošetřovatelská péče je souhrnná zdravotní péče zaměřená na udržení a podporu zdraví, navrácení zdraví, rozvoj soběstačnosti, zmírnění utrpení nevyléčitelně nemocného člověka a zajištění klidného umíráni a smrti. Ošetřovatelská péče jako praktická aplikace ošetřovatelských poznatků bere v úvahu základní lidské bio-psycho-sociální a spirituální potřeby. Péči poskytuje tým diplomovaných registrovaných všeobecných sester, mající osvědčení k výkonu zdravotního povolání bez odborného dohledu. Nejdůležitější částí ošetřovatelské péče je dispenzarizace pacienta. Dispenzarizace je aktivní sledování zdravotního stavu pacienta ohroženého nebo trpícího onemocněním, které nevyžaduje poskytnutí akutní zdravotní péče, ale lze předpokládat, že onemocnění způsobí takovou změnu zdravotního stavu, že její včasné zaznamenání může mít důležitý význam pro léčbu onemocnění. Cíl práce Cílem při zpracovávání tématu bakalářské práce bylo zmapovat problematiku týkající se ošetřovatelské péče o pacienty s Von Hippel-Lindau. Je zpracovávána ve formě teoretické práce s použitím celé řady literárních zdrojů a to jak českých tak zahraničních. Použitá metodika Byla použita analýza dat jak českých tak zahraničních. Analýza pouze českých zdrojů byla obsahově neuspokojující. Informovanost o onemocnění VHL je v České republice na velmi nízké úrovni. Oproti zahraničním zdrojům, kde jsou informace sbírány a rozšiřovány do ostatních zemí. V zahraničí dochází k velkému rozvoji výzkumu o VHL a tím pádem i získávání nových informací. Snahou podrobného studování veškerých možných literárních dat bylo podat souhrnnou výpověď o zjištěných faktech. Von Hippel-Lindau je jednou ze 7000 známých dědičných poruch. Jedná se o genetické onemocnění, které způsobuje abnormální růst cév na některých částech těla. Nekontrolovatelný růst je způsoben vadou ve VHL genu. Smotek cév vytváří hemangioblastomy, angiomy, karcinom z renálních buněk, feochromocytomy, pankreatické cysty a nádory, endolymfatické nádory a cystadenomy. Nádory jsou ve většině případů nezhoubné, ale mohou být nebezpečné svým umístěním. První část bakalářské práce je zaměřená na příčinu vzniku nemoci, příznaky, vyšetřovací metody a léčbu. V druhé části textu je rozebrána psychologická stránka onemocnění a pravděpodobná budoucnost pro nemocné s VHL. Závěr Bakalářská práce bude sloužit ke zvýšení informovanosti zdravotnického personálu o onemocnění Von Hippel-Lindau. A dále jako možný zdroj studijního materiálu pro studenty se zaměřením na zdravotnickou tématiku. Součástí práce je brožura, která podá úvodní informace týkající se problematiky onemocnění VHL.
|
|
|
Je správné mít v dnešní době více dětí? Historie, současný význam vícedětných rodin a jejich perspektivy se zvláštním ohledem na situaci v ČR
ONDŘICHOVÁ, Marie
Diplomová práce se zabývá odpovědí na otázku, zda je správné mít více dětí. První kapitola popisuje historický vývoj rodiny, její proměny a úkoly v jednotlivých historických etapách. Zároveň se zaměřuje na význam a pozici dítěte v nich. Druhá kapitola reflektuje pozici vícedětných rodin v polistopadové éře v České republice. Zabývá se aktuální demografickou situací, ekonomickými poměry vícedětných rodin a podporou rodiny ze strany státu. Třetí kapitola se věnuje motivacemi k rodičovství, hodnotou dítěte a vztahům ve vícedětných rodinách. Čtvrtá kapitola představuje pohled katolické církve na manželství, rodičovství a vícedětné rodiny. Práce upozorňuje na potřebu chránit hodnotu, kterou rodina pro společnost představuje.
|
|
| |
|
|
Možnosti podpory rodiny novorozence s vývojovým rizikem
ZIKEŠOVÁ, Ivana
Tato diplomová práce se zabývá problematikou rodiny novorozence s vývojovým rizikem. Teoretická část se zabývá nejčastějšími stavy ohrožující zdravý vývoj novorozence, dále rodinou a procesem vyrovnání se s krizovou situací. Dále se zabývá možnostmi podpory rodiny během hospitalizace a dále po propuštění dítěte do domácí péče s využitím podpory nezdravotnickými subjekty. Cílem diplomové práce bylo zjistit možnosti psychosociální podpory rodiny novorozence s vývojovým rizikem. Práce odpovídá na otázky, jak rodiče prožívají období po narození jejich dítěte, dále během hospitalizace a následně po propuštění do domácí péče a jaké zdroje podpory pro zvládnutí tohoto období využívají. Dále se zabývá otázkami, zda jsou rodiče dostatečně informováni o možnostech podpory a zda je systém podpory rodiny novorozence s vývojovým rizikem z pohledu rodičů dostačující.Diplomová práce byla zpracována na základě výsledků kvalitativního šetření. Byla použita metoda dotazování technikou polostrukturovaného rozhovoru s rodiči a metoda obsahové analýzy dokumentů. Výzkumný vzorek tvořily rodiče deseti dětí sledovaných v Centru vývojové péče Neonatologického oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Během hospitalizace dítěte je pro rodiče důležitá vstřícná komunikace se zdravotnickým personálem a včasné a srozumitelné podávání informací a možnost kontaktu s dítětem spojená s přímým zapojením do péče o dítě. Výsledky tohoto výzkumného šetření ukazují na významnou roli partnera, rodiny a přátel jako hlavního zdroje podpory. Také možnost sdílení pocitů a potřeb s ostatními rodiči je hodnoceno jako významný zdroj podpory. Toto sdílení však po propuštění dítěte do domácí péče zejména matkám chybí. Dalším významným zjištěním je absence psychologa, který se zabývá novorozeneckou problematikou, jako důležitého zdroje podpory rodičů.Výzkumné šetření ukázalo jak důležitá je psychosociální podpora rodičů nejen během hospitalizace, ale také po propuštění jejich dítěte domů. Zatímco nastavení zdravotnických služeb vnímají rodiče jako dostačující, psychosociální podporu hlavně po propuštění dítěte z nemocnice postrádají. Pro zlepšení psychosociální podpory během hospitalizace by přispěla profesionálně vedená krizová intervence vedená zdravotnickým personálem po absolvování příslušného výcviku. Po propuštění dítěte do domácí péče bych viděla prostor pro neziskový sektor, který by mohl podpořit vznik svépomocných skupin rodičů. Uvedené náměty by mohli využít pracovníci zabývající se péčí o novorozence s vývojovým rizikem, kteří poskytují komplexní péči rodinám dětí s perinatální zátěží, jejíž samozřejmou součástí by měla být také odborná psychologická pomoc. Na základě výsledků získaných kvalitativním výzkumem jsem stanovila tyto hypotézy, které by bylo vhodné ověřit dalším výzkumem:Hypotéza 1: Pro matky novorozence s vývojovým rizikem je důležitá podpora v rámci podpůrných rodičovských skupin.Hypotéza 2: Po propuštění dítěte do domácí péče by rodiče uvítali psychosociální podporu v rámci terénní služby. .
|
host ::
RSS.