|
|
Radon v jezeře - odhad množství podzemní vody.
Porcal, Petr
V roce 2020 byla realizována bilanční studie aktivity radonu v Plešném jezeře a jeho přítocích s cílem zpřesnění odhadu zdrojů podzemní vody. Bilance je založena na kvantifikaci zdrojů, monitorování množství vody odtékající z jezera a koncentrace olova ve vrchních vrstvách sedimentů.
|
|
|
Simulace hydrologické odezvy povodí na různé srážkové události
ŠVANDA, Dominik
Tato diplomová práce se zabývá simulací hydrologické odezvy povodí na různé srážkové události. Simulace hydrologické odezvy proběhla na povodí Olešenského potoka. Odtok vody z krajiny je ovlivňován hned řadou různých činitelů současně. Mezi nejvýznamnější činitele patří například sklonitost terénu, využití v území, nasycenost půdního profilu vodou, antropogenní vlivy, vegetační kryt a v neposlední řadě také geologické a půdní poměry, tvar a plocha povodí, klimatické poměry apod. Vtéto práci jsou výše zmíněné faktory objasněny, podrobně vysvětleny a popsány. K vypočtení odtoku vody z krajiny slouží několik metod, v tomto případě byla k výpočtu přímého odtoku z krajiny použita metoda CN křivek. S využitím mapy BPEJ, využití území (land use) a maximálních denních úhrnů srážek s pravděpodobností opakování N let (2, 10, 20, 50 a 100 let) získaných ze srážkoměrné stanice v Týně nad Vltavou byly provedeny výpočty nejdříve početním (vektorovým) způsobem a následně byly rastrovým způsobem provedeným v softwaru ArcMap vytvořeny mapy přímého odtoku vody ze zájmového povodí. V dalším kroku byly simulovány různé scénáře, jež ovlivnily odtok vody z povodí. Prvním scénářem byla změna nasycenosti půdy vodou, resp. obsahu vody v půdě (suchá, střední a mokrá). Bylo zjištěno, že touto změnou se zásadně mění jak odtok vody z povodí, tak i kulminační průtok. Druhým scénářem bylo zatravnění veškeré orné půdy v povodí, kdy se porovnával skutečný stav oproti stavu teoretickému. Touto změnou se snížily hodnoty CN křivek, čímž se následně snížil přímý odtok vody z krajiny. Třetím a posledním scénářem bylo navržení 20 metrů širokých zasakovacích pásů podél komunikací, vodních toků a vodních ploch. Tímto navrženým opatřením se hodnoty součinitele odtoku snížili zhruba o 1 % oproti součinitelům odtoku při skutečném stavu. V tomto případě nedošlo k zásadní změně, jelikož zasakovací pásy zaujímají pouze nepatrnou část celkové rozlohy. Nicméně i přesto mají zasakovací pásy pozitivní vliv na srážko-odtokové události v krajině.
|
|
|
Rešerše a porovnání metod pro výpočet zásobního objemu nádrže
Michálková, Veronika ; Menšík, Pavel (oponent) ; Marton, Daniel (vedoucí práce)
Neustále se zvětšující hrozba klimatické změny dostává do popředí téma vodních zdrojů, podzemních i povrchových. Hydrologické extrémy v podobě povodní a sucha zde byly vždy. Jejich intenzita se však zvýšila a mají mnohem větší rozsah a dopady na život. Na jedné straně je třeba zadržet a akumulovat vodu pro další hospodárné využití, na druhé transformovat povodňové vlně a snažit se zabránit ničivým dopadům záplav. Vzhledem k těmto skutečnostem je cílem práce vytvoření uceleného přehledu metod výpočtů velikosti zásobního objemu nádrže, který je z pohledu boje se suchem jedním z mnoha nástrojů pro efektivní zmírnění jeho následků. V textu jsou zahrnuty metody z pohledu zahraničního i českého. Bylo aplikovaných pět metod na přítoku vodní nádrže Vír prezentované průtokovou řadou. Dvě z vybraných jsou sekvenční špičkový algoritmus, který využívá postupné bilance přítoku a odtoku z nádrže. Jsou používány v zahraničí. Další metoda je přímé řešení velikosti zásobního objemu nádrže, které bylo převzato ze studijních materiálů na ČVUT Praha. Z této oblasti je také postupně bilanční metoda a nakonec je spočtena úloha typu A.1, která se objevuje ve studijních materiálech Fakulty stavební VUT Brno. Praktická aplikace metod poskytla také srovnání výsledků výpočtů a jejich odlišnosti.
|
|
|
Vodní režim rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek
Cejpek, Jiří ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Kuráž, Václav (oponent)
Souhrn Velká podkrušnohorská výsypka na Sokolovsku v západních Čechách je největší výsypkou v České republice, která vznikla nasypáním milionů tun skrývkové zeminy z povrchové těžby hnědého uhlí. Diplomová práce je zaměřena na stanovení základní charakteristiky vodního režimu a vodní bilance výsypkových půd Na plochách je dlouhodobě sledována půdní vlhkost pomocí dielektrického měřiče vlhkosti zemin. Pro stanovení celkového vodního režimu monitorován gravitačními lyzimetry podpovrchový odtok podkorunových a nadkorunových dešťových srážek. Rekultivované plochy a stáré sukcesní plochy mají větší pórovitost, polní vodní kapacitu a vlhkost, avšak mají též vyšší bod vadnutí a proto se nezvětšuje zásoba dostupné vody. Klíčová slova Výsypky, Rekultivace, Půdní vlhkost, Zásoba vody, Vodní bilance
|
|
|
Vliv srážek na mělké jímání minerálních vod
Hlaváčová, Michaela ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Procházka, Vladimír (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem srážek na mělké záchyty minerálních pramenů pro zájmové území Františkovy Lázně. Práce byla zpracována na základě poskytnutých dat ze společnosti Lázně Františkovy Lázně a.s.. Byly studovány vzájemné vztahy vydatností pramenů, úhrn srážek, atmosférický tlak a obsah volného CO2. Tyto vztahy byly sledovány na šesti pramenech - František, Luční, Nový, Solný, Železnatý a Žofie. Srážky byly porovnávány s vydatností jednotlivých pramenů. Byl prokázán roční sezónní cyklus u tří zdrojů (František, Železnatý a Žofie). Retence na srážky byla určena pro zdroje František, Solný, Železnatý a Žofie. Vzhledem k více jak půlročnímu zpoždění se nedá klasifikovat, že by srážky měly zásadní vliv na dotaci minerálních pramenů. Sestupný trend pro volný CO2 byl nalezen u všech zkoumaných zdrojů. Pomocí korelačního koeficientu byl nalezen nepříliš významný nepřímý vztah mezi hodnotami atmosférického tlaku a volného CO2.
|
|
|
Vodní režim půd rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě uhlí
Cejpek, Jiří ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Moldan, Bedřich (oponent) ; Tesař, Miroslav (oponent)
Tato disertační práce porovnává vodní režim rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě hnědého uhlí se zvláštním zřetelem na vývoj hydrologických vlastností půd, které jsou určující pro pohyb a zadržování vody v půdě. Zásadní vliv na zásobu půdní vody má technologie zakládání výsypky a její stáří, které spoluurčuje rozvoj vegetace. Během rozvoje půd na výsypkách se zvětšuje polní vodní kapacita a tím schopnost zadržovat vodu, zvětšuje se ale i bod vadnutí. Tyto změny souvisí s akumulací organické hmoty v půdě a s rozpadem jílovců na částice o velikosti fyzikálního jílu. Rozvoj schopnosti výsypkových půd vázat vodu je větší na rekultivovaných stanovištích, kde dochází k rychlejšímu rozvoji svrchního organominerálního horizontu, je zde však větší i bod vadnutí a spotřeba vody. Na nerekultivovaných stanovištích dochází k rozvoji půdního substrátu pomaleji. Celkově jsou, ale rozdíly ve vodním režimu mezi rekultivovanými a nerekultivovanými plochami malé.
|
|
|
Vodní stopa plodin pro výrobu biopaliv
Straka, Štěpán ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Rozman, David (oponent)
Cílem bakalářské práce je pomocí rešeršní studie posoudit opomíjené dopady pěstování plodin využívaných pro výrobu biopaliv, a to dle jejich tzv. vodní stopy. V teoretické části se práce zabývá nejprve definováním pojmu vodní stopa, její historií a postupným vývojem jejího chápání. Dále se práce věnuje problematice definic a určování nedostatku vody. Teoretická část je zakončena základními informacemi o biopalivech, jejich dělením a představením nejčastěji používaných biopaliv. V následujících kapitolách je shrnutý současný stav produkce biopaliv ve světě a seznámení s problémy, které tato produkce ve světě způsobuje. Stěžejní částí práce je syntéza a zpracování dat o vodní stopě vybraných plodin pěstovaných jako zdroj biopaliv, porovnání těchto hodnot s klimatickými pásmy a hodnocení vhodnosti produkce těchto plodin vůči vodním zdrojům. Klíčová slova: vodní stopa, biopaliva, kukuřice, řepka olejná, cukrová třtina, palma olejná
|
|
|
Metodika stanovování základního odtoku
Patzeltová, Lucie ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Vencelides, Zbyněk (oponent)
Tato práce podává přehled o metodách stanovení základního odtoku jakožto jedné z významných složek vodní bilance. Informace o velikosti základního odtoku je důležitá pro stanovení velikosti přírodních zdrojů podzemních vod a je jedním ze základních parametrů určujících možnosti jejich využití. Práce podává přehled o historickém vývoji v oblasti oceňování přírodních zdrojů podzemních vod a porovnává jednotlivé metody z hlediska náročnosti na datové vstupy a kvalitu výstupů. Je představeno několik případových studií zabývajících se aplikací vybraných postupů. Dále je představeno povodí Kamenice jakožto pilotní území a na základě jeho přírodních poměrů a podoby vstupních dat ze závěrového profilu Hřensko je zvolena vhodná metoda pro výpočet základního odtoku.
|
|
|
Analýza spotřeby vody v městě Brně
Růžička, Jaroslav ; Kučera, Tomáš (oponent) ; Tuhovčák, Ladislav (vedoucí práce)
Spotřeba vody je množství vody odebrané odběrateli vodovodní sítě. Při dopravě vody ve vodovodní síti dochází ke ztrátám. Kontrola ztrát je jedna z hlavních povinností provozovatelů vodovodní sítě. Velikost těchto ztrát poukazuje o celkovém technickém stavu sítě a je potřebné pro plánování oprav. Ztráty vody se dají prokázat několika způsoby. Hodnoty, ve kterých je únik vyjádřen, se nejčastěji nahrazují procentuálním poměrem celkové vody vyrobené, ku vodě ztracené.
|
|
|
Vodní režim půd rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě uhlí
Cejpek, Jiří
Tato disertační práce porovnává vodní režim rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě hnědého uhlí se zvláštním zřetelem na vývoj hydrologických vlastností půd, které jsou určující pro pohyb a zadržování vody v půdě. Zásadní vliv na zásobu půdní vody má technologie zakládání výsypky a její stáří, které spoluurčuje rozvoj vegetace. Během rozvoje půd na výsypkách se zvětšuje polní vodní kapacita a tím schopnost zadržovat vodu, zvětšuje se ale i bod vadnutí. Tyto změny souvisí s akumulací organické hmoty v půdě a s rozpadem jílovců na částice o velikosti fyzikálního jílu. Rozvoj schopnosti výsypkových půd vázat vodu je větší na rekultivovaných stanovištích, kde dochází k rychlejšímu rozvoji svrchního organominerálního horizontu, je zde však větší i bod vadnutí a spotřeba vody. Na nerekultivovaných stanovištích dochází k rozvoji půdního substrátu pomaleji. Celkově jsou, ale rozdíly ve vodním režimu mezi rekultivovanými a nerekultivovanými plochami malé.
|
host ::
RSS.