|
|
Historie výskytu žábronožky Branchinecta gaini na souostroví Jamese Rosse a její fylogeografie
Pokorný, Matěj ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Janko, Karel (oponent)
Žábronožka Branchinecta gaini Daday, 1910 je největším sladkovodním bezobratlým živočichem Antarktidy a zároveň vrcholovým konzumentem zdejších potravních sítí. Ekologické nároky B. gaini doprovázené "ruderální" životní strategií spolu s rozšířením zasahujícím do Patagonie naznačují, že poslední glaciál přežila v Jižní Americe a že se do Antarktidy rozšířila krátce po jeho skončení. Na ostrově Jamese Rosse, který je klimaticky nejdrsnějším územím, které dnes tato žábronožka obývá byla považována až do roku 2008 za vyhynulou, a to na základě paleolimnologické analýzy několika zdejších jezer, podle které se měla na ostrově vyskytovat asi v letech 4200 až cca 1500 let před dneškem, kdy zde díky změnám v povodí jezer způsobených neoglaciálními podmínkami vymřela. Paleolimnolgický rozbor Monolith Lake předkládané práce ukázal, že byla tato hypotéza chybná a že B. gaini obývala ostrov Jamese Rosse po celou dobu neoglaciálu až do současnosti. Fylogeografická analýza 16S rDNA jedinců B. gaini z Patagonie, Jižních Orknejí, Jižních Shetland a ostrova Jamese Rosse odhalil, že vysoká morfologická variabilita této žábronožky není na úrovni tohoto genu podpořena a že všechny zkoumané populace B. gaini tvoří jeden druh navíc s velmi malým počtem geograficky sdílených haplotypů. Jedinou výjimkou poukazující na delší...
|
|
|
Korýši antarktických jezer - minulost a současnost
Pokorný, Matěj ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Nedbalová, Linda (oponent)
Antarktický kontinent je jednou z nejnevlídnějších oblastí planety a je charakterizován celoročně nízkými teplotami, malými srážkovými úhrny, extenzivní ledovou pokrývkou a nízkým energetickým přísunem ze Slunce. Přesto jeho jezera hostí nejen mikrobiální společenstva a protista, ale v mnoha případech, a to i na těch neextrémnějších lokalitách, se zde vyskytují mnohobuněční živočichové, zejména vířníci a korýši. Minimálně posledních 15 milionů let zažívá Antarktida masivní zalednění, které je rozhodujícím činitelem pro rozšíření organismů na tomto kontinentu. Ačkoliv se původně přepokládalo, že zdejší sladkovodní živočichové nepřežívali kvartérní glaciály in situ, ale migrovali do mírnějších oblastí na severu, dnes se ukazuje, že tomu tak alespoň v některých případech není. Přímé důkazy o přežití vířníků (Notholca sp.) a korýšů (Daphniopsis studeri) na antarktickém kontinentu poskytly paleolimnologické studie provedené v Larsemann Hills a nepřímých důkazů o trvalém osídlení Antarktidy korýši (např. druhem Gladioferens antarcticus) také postupně přibývá. V současnosti žije na Antarktidě asi 14 druhů sladkovodních korýšů, přičemž současné klimatické změny a rychlé oteplování Antarktického poloostrova pravděpodobně povede ke změnám distribuce některých druhů (např. Boeckella poppei, Branchinecta gaini), které...
|
|
|
Právní režim Anktarktidy, zejména ochrana jejího životního prostředí a postavení České republiky
Přech, Ondřej ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Cílem mé práce je analyzovat právní režim Antarktidy, zejména ve vztahu k ochraně jejího životního prostředí. Úvodní kapitoly jsou věnovány stručnému popisu přírodních podmínek v Antarktidě a historii jejího objevování. V souvislosti s objevitelskými cestami jsou také zmíněny první územní nároky států a právní základy, z kterých státy takové nároky vyvozovaly. Dále se pak zabývám elementárním právním dokumentem ve vztahu k tomuto kontinentu, a to Smlouvou o Antarktidě (Antarctic Treaty), především jejími hlavními principy jako je nemilitarizace, zákaz přivlastnění a zmražení dosavadních nároků. V rámci Smlouvy o Antarktidě se věnuji rovněž rozdělení smluvních stran do několika kategorií, které je u mezinárodních smluv neobvyklé a s tím souvisejícím Poradním shromážděním ke Smlouvě o Antarktidě (Antarctic Treaty Consultative Meeting), které dále rozvíjí úpravu zakotvenou Smlouvou o Antarktidě a vydává různé právní akty. Těžiště mé práce spočívá v analýze ochrany životního prostředí Antarktidy. Problematiku ochrany jsem pro lepší přehlednost rozdělil podle jednotlivých složek životního prostředí a v jednotlivých kapitolách sleduji postupný vývoj a zpřísňování ochrany od dob objevitelských cest až po současnost. Zvláštní kapitolu jsem věnoval Protokolu ke Smlouvě o Antarktidě, která je doposud nejkomplexnějším...
|
|
| |
|
| |
|
|
Možnosti studia degradace polymerních materiálů v klimatických podmínkách Antarktidy
Mičkal, Petr ; Sluková, Michaela (oponent) ; Krmíček, Lukáš (vedoucí práce)
Bakalářská práce se v obecné rovině zabývá polymerními materiály a zhodnocením možností testování jejich odolnosti v extrémně klimatických podmínkách Antarktidy. Jsou zde popsány polymerní materiály, jejich charakteristiky, struktury, rozdělení, vlastnosti a podrobnější popis vybraných polymerů. V další části jsou popsány základní typy degradací, kterým jsou polymery vystaveny v extrémních podmínkách antarktického klimatu. V praktické části je provedeno vyhodnocení zkoušek degradovaných polymerních materiálů, které byly v Antarktidě odebrány v průběhu jižní antarktické sezóny 2013-2014 správcem České vědecké stanice J.G. Mendela Ing. Bc. Pavlem Kaplerem, Ph.D.
|
|
| |
|
|
Vývoj a fungování Antarktického smluvního systému
Špotová, Jana ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Tůmová, Jana (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit efektivitu fungování Antarktického smluvního systému a identifikovat hlavní problémy, které se za půlstoletí jeho existence objevily. V úvodní části práce je popsáno historické pozadí vzniku Antarktického smluvního systému se zaměřením na vznik územních nároků vůči Antarktidě. Dále je v práci věnována pozornost klíčovým ustanovením Smlouvy o Antarktidě, která je základním dokumentem celého systému. Jsou zde také charakterizovány dva vybrané orgány systému, na jejichž příkladě jsou demonstrovány základy fungování celého systému. Poslední kapitola se věnuje vybraným sporným bodům celého systému, a to takovým, které jsou relevantní i v současnosti a které by mohly být významné i do budoucna.
|
|
| |
|
|
Specifičnost cyanobakteriální mikroflóry v Antarktidě
Komárek, Jiří ; Komárek, Ondřej
cyanobakteriální mikroflóra Antarktidy je považována za druhotnou. Snadný transport diaspor větrem a lidskou činností (zvláště v posledních dekádách) byl podpořen pracemi různých autorů. Přísun nových kontinentálních cyanobakteriálních spór do Antarktidy existuje, ale nemůže vysvětlit zvláštní stálou rozmanitost antarktických cyanobakteriálních společenstev. V Antarktidě existuje široké spektrum morfo a genotypů, které každoročně tvoří zvláštní společenstva s dominancí adaptovaných druhů, z nichž je mnoho pro Antarktidu endemických.
|
host ::
RSS.