|
|
Teritorialita a sociální vztahy myšic rodu Apodemus
Cholevová, Kristýna ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Vohralík, Vladimír (oponent)
1 Teritorialita je fenomén související s využitím zdrojů a sociálním systémem živočichů. Nejvyššího stupně dosáhl tento fenomén u ptáků (Aves) a savců (Mammalia). Myšice (Apodemus) mohou být vhodným rodem k výzkumu. Vzhledem k tomu, že jsou hojné a dobře probádané, mohou na nich být ověřovány dosavadní poznatky o teritoriích, sociálních vztazích a reprodukčních strategiích. Rozdíly v ekologii mezi jednotlivými druhy nám mohou užitím srovnávacích studií pomoci prozkoumat řadu jevů, mimo jiné například jev někdy zvaný monogamy-polygyny shift.
|
|
|
Vztahy mezi funkčními znaky, velikostí domovských okrsků a schopností šíření ptáků
Holubová, Kateřina ; Storch, David (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Pohyby ptáků v krajině zahrnující disperzi i rutinní pohyby v rámci domovských okrsků či teritorií jsou jedním ze základních, ale díky značné mobilitě ptáků i zároveň jedním z nejméně poznaných procesů ptačí ekologie, obzvlášť pak na mezidruhové úrovni. Disperze je nejen základním mechanismem pronikání druhů na nová území, ale navíc spolu s velikostí domovských okrsků ptáků vypovídá o měřítku jejich percepce krajiny a schopnosti vyrovnat se se změnami prostředí. Schopnost šíření reprezentovanou disperzní vzdáleností determinuje více znaků, jako například velikost těla, migrační status, morfologie křídla či zobáku, typ potravy či preferovaného habitatu a některé life-history znaky. Variabilita ve velikostech domovských okrsků je naopak určena téměř výhradně energetickými nároky druhu, danými velikostí těla a trofickou úrovní, a také produktivitou daného prostředí. Mezi velikostí domovského okrsku, resp. teritoria, a disperzními vzdálenostmi ptáků existuje pozitivní vztah, který může být přisouzen jejich evolučně dané vagilitě či požadavkům na prostor určeným primárně potravními preferencemi jednotlivých druhů. Nicméně pro hlubší pochopení této problematiky je zapotřebí dalšího výzkumu, a to především na mezidruhové úrovni.
|
|
| |
|
|
Fyzickogeografická analýza výskytu rysa ostrovida na Šumavě
Sladová, Michaela ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
V důsledku lidské činnosti došlo k přeměně přírodní krajiny a následné fragmentaci lesních stanovišť. Podepsalo se to i na úbytku lesních druhů, mezi které patří rys ostrovid. V České republice byla tato šelma v minulosti vyhubena. Česká a německá strana Šumavy patří k nejlesnatějším oblastem Evropy a je vhodným místem k trvalému výskytu savců s velkými prostorovými nároky. Proto došlo během 80. let k obnově šumavské populace této šelmy reintrodukcí 24 jedinců. V současné době představuje Šumava jednu z hlavních jádrových oblastí pro trvalý výskyt rysa ostrovida v České republice. Na základě radiotelemetrických dat pocházejících od 10 rysů (6 samců a 4 samic) byly analyzovány prostorové nároky této šelmy pomocí tří metod (Minimum Convex Polygon, Kernel Home Range a Local Convex Hull). Dále byla řešena preference krajinného pokryvu a otázka vlivu lidských aktivit a charakteru reliéfu na výskyt rysa. Bylo zjištěno, že rozšíření této velké šelmy je limitováno zástavbou, dopravní infrastrukturou a fragmentací lesa, což potvrzují i zahraniční studie. Výskyt rysa je také determinován hustotou kořisti, ale tento vliv nebyl v bakalářské práci zkoumán. Pokud má být rys ostrovid součástí přírody, tak by se mělo předcházet konfliktům s dalšími uživateli krajiny, aby se snížily největší hrozby pro jeho...
|
|
|
Vliv přikrmování na prostorovou aktivitu jelena evropského
Kilhofová, Blanka ; Bejček, Vladimír (vedoucí práce) ; Otakar, Otakar (oponent)
Vojenský výcvikový prostor Hradiště zaujímá celou centrální část Doupovských hor. Omezení vstupu veřejnosti a jednotný myslivecký management na velkém území daly podmínky pro vznik unikátního biotopu spárkaté zvěře. Na populacích zvěře probíhá řada výzkumů, mezi nimi i výzkum prostorové aktivity jelení zvěře pomocí GPS telemetrie.
Telemetrická data byla použita k vyhodnocení vlivu přikrmovacích zařízení na prostorovou aktivitu jelena evropského. Tento vliv byl ve sledovaném období sice ovlivněn mírnou zimou, přesto je vliv na prostorovou aktivitu patrný. Samci jsou v období přikrmování výrazně aktivnější než samice a jejich vazba na krmná zařízení je taktéž vyšší než u samic.
|
|
|
Habitatové preference jelena evropského a siky japonského v Doupovských horách
Silovský, Václav ; Ježek, Miloš (vedoucí práce) ; Zdeněk, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na habitatové preference jelena evropského (Cervus elaphus) a siky japonského (Cervus nippon nippon). Cílem studie bylo zjistit, jaké typy krajiny preferuje jelení a sičí zvěř v průběhu roku. Oblast studie se nachází v severozápadních Čechách na území Doupovských hor. Data byla pořízena GPS telemetrií 13 samců a 13 samic jelena evropského (Cervus elaphus) a 6 samců a 2 samic siky japonského (Cervus nippon nippon) ve dnech od 19. 9. 2010 do 8. 2. 2015. Z GPS telemetrie jsme získali celkem 176982 kvalitně zaměřených pozic jelenů a laní jelena evropského (Cervus elaphus) a dalších 38932 pozic u jelenů a laní siky japonského (Cervus nippon nippon). Analyzované domovské okrsky prokázaly hlavní preference samců i samic jelení zvěře ke křovinám a přírodním travinám. Samčí zvěř siky preferovala v průběhu roku nejvíce křoviny a smíšené lesy. Samice siky dávaly přednost křovinám a poté přírodním travinám. Výsledky bakalářské práce poskytly zajímavé informace o ekologii jelení a sičí zvěře a v budoucnu by mohly být použity v myslivecké praxi nebo při tvorbě nově vznikající legislativy, zejména v oblasti minimálních výměr honiteb.
|
|
|
Mikrohabitatové preference samce jelena evropského v Doupovských horách
Hojer, Miloslav ; Ježek, Miloš (vedoucí práce) ; Mrkvičková Kořanová, Diana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá výzkumem mikrohabitatových preferencí samce jelena evropského (Cervus elaphus) v oblasti Doupovských hor a porovnává jeho telemetrická data s telemetrickými daty samce jelena siky japonského (Cervus nippon nippon). Pomocí GPS navigace byl vyhledán každý z 267 zkoumaných bodů a u každého z nich provedeno měření. Údaje byli zpracovány do elektronické podoby a vyhodnoceny pomocí grafů a tabulek. Ze zjištěných údajů jsem odhadl v jakých mikrohabitatových prostředích se tyto dva druhy jelena v letních obdobích nejčastěji pohybují a jaký druh stanoviště preferují. Zajímavé jistě je i to, že ačkoliv se jejich domovské okrsky prolínají, nemají stejné pastevní návyky.
|
|
|
Prostorová aktivita prasete divokého v Doupovských horách
Šácha, Zdeněk ; Ježek, Miloš (vedoucí práce) ; Otakar, Otakar (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na vyhodnocení prostorové aktivity prasete divokého (Sus scrofa L.) v Doupovských horách. Doupovské hory jsou bezesporu unikátním územím pro výzkum adaptace na životní prostředí volně žijící zvěře. V tomto území se nachází vojenský výcvikový prostor (dále VVP), ve kterém platí zvláštní režim omezení vstupu civilních osob. Celý VVP tvoří jednu honitbu Hradiště, která má rozlohu přes 35 000 ha. Toto území bylo po 2. světové válce vysídleno a na bývalých zemědělsky obhospodařovaných plochách vznikla přirozená sukcese, která vytvořila obrovský klidový areál různých druhů zvěře.
Práce je založena na vyhodnocení zaznamenaných GPS pozic a aktivitových dat čtyř prasat opatřených obojky v období od konce roku 2013 do listopadu 2014.
Získaná data jsou vyhodnocena se zaměřením na průběh pohybové aktivity během jednotlivých měsíců. Je prověřen vliv klimatických podmínek na prostorovou aktivitu černé zvěře.
Práce potvrdila, že prase divoké upřednostňuje noční aktivitu. Pouze u samic tohoto druhu se v době rozmnožování prokázala krátkodobá denní aktivita.
Vzhledem ke krátkému časovému období této studie, by bylo vhodné v tomto výzkumu pokračovat rozšířit ho i do jiných přírodních oblastí.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.