|
|
Geopolitical impact of China's search for energy on the Indian Ocean and South China Sea
Rodd, William ; Hrishabh, Sandilya (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
This thesis examines the geopolitical consequences of China's search for energy resources on the Indian Ocean and South China Sea. It provides a brief outline of the energy situation of the world as a whole, specifically how it is becoming a more globalized and singular market. This change is occurring at the same time as a pronounced shift away from the traditional measurements of 'power' towards 'softer' more subtle definitions. There is a brief section outlining the geopolitical teachings of Alfred T. Mahan, specifically how he advocated seapower primarily for the purpose of providing the stability and security necessary for trade. Chinese analysts have been embracing the teachings of Mahan, but also interpreting them in a way that justifies the naval buildup Beijing has been embarking on in recent years. The paper briefly looks at the potential sources that China could turn to meet its energy needs, but concludes that it will have to rely on oil for the foreseeable future. It then attempts to define overall Chinese interests, specifically how nearly all of these relate somehow to energy security, thus underlining the importance of this topic to leaders in Beijing. The last half of the work delves into a geopolitical analysis of the Indian Ocean and South China Sea, and how militarization in the...
|
|
|
Proměna geopolitického významu Severního ledového oceánu v důsledku klimatických změn
Doboš, Bohumil ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Práce se zabývá popisem a vyvozením možného budoucího scénáře vývoje geopolitické situace v oblasti Severního ledového oceánu. Problematika je zpracována s ohledem na tání arktického ledovce, které vede jak k zpřístupnění nerostného bohatství umístěného pod mořským dnem, tak i tzv. Severní cesty jako nejkratší námořní spojnice mezi Dálným východem a trhy v Evropě. Práce je pojata jako případová studie, která z dostupných zdrojů a pramenů vyvozuje nejpravděpodobnější vývoj v regionu a zkoumá možný konfliktní potenciál vývoje v regionu. Konkrétní body zkoumané v práci jsou po geografickém vymezení regionu a shrnutí historického vývoje, problematika peak oil a naznačení reálnosti roztátí arktického ledovce. Druhý oddíl se věnuje otázce těžby nerostných surovin v regionu - a to hlavně ropy a zemního plynu. Také se zabývá závislostí jednotlivých států v oblasti na této těžbě a dopadům případné existence vrtů v regionu na tyto státy. Tento oddíl také popisuje nástroje a konvence námořního práva v problematice vymezení tzv. Exkluzivních ekonomických zón a technické problémy spojené s potencionální těžbou. Třetí oddíl se zabývá problematice průjezdnosti Severní cesty a Severozápadního průlivu a jejich vlivem na obchod mezi Dálným východem a Evropou a taktéž i na nedostatečnou kapacitu současných tras v budoucích letech.
|
|
|
The geopolitical interests of Ukraine in the modern system of international relations
Bryn, Andriy ; Hnízdo, Bořivoj (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Tato práce je zaměřena na analýzu současných trendů v geopolitice Ukrajiny, zvýrazněním hlavních období formovani geopolitiky, geopolitických zájmu Ukrajiny ve vztazích se strategickými partnery, a posuzování eventuálního rozvoje geopolitky Ukrajiny. Zvláštní důraz ja kladen na spolupráci v rámci mezinárodních organizaci, např. Organizace spojených národů. Výzkum aplikuje analýzu dějin geopolitky Ukrajiny s cílem podpořeni lepšího pochopení současných trendů zahraniční politiky země a její geopolitických zájmu, analyzy vztahu Ukrajiny s jejími strategickými partnery, včetně Spojených států, zemí střední a východní Evropy, Ruska a zemi Společenství nezávislých států, a poskytnuti hodnocení budoucnosti ukrajinské geopolitiky. V tomto ohledu studie tvrdí, že ukrajinská geopolitika a jeji zájmy jsou určeny širokou škálou faktorů, které jsou odvozeny od histoických, socio-kulturních, geografických, politických a ekonomických zvláštnosti Ukrajiny. Na základě analýzy hlavních trendů v geopolitce moderní Ukrajiny, hodnocení ukrajinského geopolitického potenciálu a současné globální geopolitické situace, práce dochází k závěru, že jsou perspektivy pro vytvoření nové geopolitické doktríny Ukrajiny. Současně, studie tvrdí, že Ukrajina musí pokračovat ve svých politických a sociálně-ekonomických reformach, aby...
|
|
|
Cold Waters, Hot Stakes: Systemic Geostrategic Analysis of International Relations in the Arctic Transborder Region
Valko, Irina ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Hnízdo, Bořivoj (oponent)
Cílem této práce je zaplnit mezeru v civilním výzkumu pomoci vlastní dvoufázové verze systémové, dynamické a interdisciplinární analýzy vývoje Arktického transhraničního regionu, jehož jižní hranice je limitovaná polárním kruhem. Výzkum je založen na předpokladech nového geopolitického myšlení a systémového modelování, a vnímá geostrategickou analýzu jako povinný akademický příspěvek k "umění" řízení státu. První fáze analýzy je induktivní, deskriptivní a statická. Definuje Arktický region jako systém pěti geostrategických akčních prostorů, fyzického prostoru (S1), vojenského prostoru (S2), ekonomického prostoru (S3), demografického prostoru (S4) a informačního prostoru (S5). Po stanovení základních charakteristik fyzického prostoru, analýza sociální síti je aplikovaná na čtyři, lidmi vytvořené prostory (S2-S5) - tj. jsou vymezené základní sítě vztahů (linky) mezi klíčovými hráči (body). Matice symetrických vztahů ve vojenském prostoru (S2), ekonomickém prostoru (S3), a demografickém prostoru (S4) ukazují vztahovou intenzitu. Pro faktické zobrazení toho jak změny v jednom prostoru vedou ke změnám v jiných prostorech, je představeno deset primárních kanálů mezi-prostorového afektu. Druhá fáze analýzy je deduktivní, analytická a dynamická. Jelikož se může region stát zónou konfliktu a nebo zónou spolupráce,...
|
|
|
Russia's role in the development of the 21st century gas sector: economic and geopolitical perspective
Akhmatulin, Artem ; Žídková, Markéta (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou momentálních trendů v sektoru globálního plynařství skrze zdůraznění několika stěžejních bodů ve vztahu mezi 'produkujícím' a 'spotřebitelským' státem a hodnocení případného rozvoje plynařského sektoru - zvláštní pozornost je věnována nadnárodním společnostem. Průzkum užívá z anglického jazyka takzvanou SWOT analýzu (ohodnocení silných stránek, slabin, příležitostí a hrozeb) v ruském plynovém sektoru za účelem napomoci lepšímu porozumění stávajícím trendům trhu s plynem trhu zmíněné země; dále za účelem analýzy dopadu jeho aktivit na globální plynařský průmysl a provedení celkové předpovědi pro energetický sektor Ruska. S ohledem na tyto požadavky analýza vypovídá, že ruský plynařský sektor je determinován velikostí země, převahou plynu v celkové rovnováze spotřeby paliv v zemi, nestabilní ekonomickou situací a nově se objevujícímu trendu obecného nedostatku plynu. Na základě analýzy příležitostí a výzev spojených se vznikem 'plynařské OPEC' dochází studie k závěru, že existuje pravděpodobnost vzniku takové organizace, a to kvůli zvyšující se poptávce. Avšak studie argumentuje, že k docílení případného členství a dalšího rozvoje svého plynařského průmyslu Rusko potřebuje diversifikovat jeho, najít nové trasy pro přepravu, zajistit nové průtoky plynu a přeformovat...
|
|
|
Ruská federace - energetická politika a ekonomizace zahraniční politiky
Řezáč, Tomáš ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Petříček, Tomáš (oponent)
Práce analyzuje vývoj energetické přepravní infrastruktury a energetické politiky Ruska mezi roky 1990 a 2010. Jasně ukazuje, že Rusko během posledních 20 let diverzifikovalo exportní cesty pro přepravu energetických surovin, aby se mohlo vyhnout přepravě přes problémová území. Celková exportní kapacita plynovodů a ropovodů se zvýšila, přesto nedošlo k dostatečnému navýšení produkce, aby byla přepravní kapacita vytížena. Export ropy se ve stále větší míře přesunuje na moře, což Rusku umožňuje dosáhnout na světové trhy. Naopak země, do kterých je exportována většina plynu zůstávají stejné. Nové plynovody se snaží vyhnout tranzitním státům. Cílem ekonomického a politického tlaku se proto stávají spíše tranzitní státy než státy EU odbírající suroviny. S tím jak se snižuje závislost na tranzitních státech, Rusko vůči nim zvyšuje svou vyjednávací pozici a může si dovolit zvedat těmto státům ceny energetických surovin na tržní úroveň. Obdobě Rusko zvyšuje také ceny na domácím trhu. Hypotézu, kterou si pokládá tato práce (Ruská Federace nemá potenciál svou energetickou politikou ohrozit energetickou bezpečnost EU, ale jde jí, ve vztahu k EU, o zvýšení ekonomických zisků a především o jejich stabilizaci) podporuje fakt, že během posledních dvaceti let byla většina energetických sporů mezi Ruskem a dalšími...
|
|
|
Population Development of Kazakhstan: Geographic, Economic and Geopolitical aspects
Rodionov, Viktor ; Pavlík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tomeš, Jiří (oponent)
Geopolitická role a rozvoj obyvatelstva Republiky Kazachstán: současný vývoj a vyhlídky. V. Rodionov Abstrakt Práce prezentuje pokus o vymezení role demografického faktoru v problematice geopolitického rozvoje Kazachstánu. Kazachstán je zosobněním mimořádného zájmu plynoucího ze strategicky významné geografické polohy a výskytu přírodních zdrojů. Vzhledem k těmto faktorům má Kazachstán určité geopolitické aspirace týkající se vůdčího postavení v regionu. V současnosti se toto vůdčí postavení Kazachstánu významným způsobem zakládá na ekonomických úspěších státu a politické stabilitě. Demografický faktor se přitom jeví v rámci strategického plánu jako dosti slabá stránka. Kazachstán má poměrně nízký počet obyvatel, navíc určité obavy vyvolávají některé negativní tendence spojené s rozložením obyvatelstva a změnou jeho strukturálních charakteristik. Vláda si uvědomuje vážnost problematiky a vyvíjí určité snahy, které se týkají změny situace. Zároveň je žádoucí dát demografickému faktoru strategický význam.
|
|
|
Dopad mezinárodních sankcí spojených s Ukrajinskou krizí na ruskou ekonomiku
Pak, Alena ; Bolotov, Ilya (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Hospodářské sankce v souvislosti s ukrajinskou krizí byly uvaleny na Rusko, aby se zamezilo dalšímu vměšování a eskalaci situace na Ukrajině. Hlavním determinantem efektivity hospodářských sankcí jsou náklady jimi způsobené. Cílem této bakalářské práce je zjistit, zda ekonomické sankce měly dopad na ruskou ekonomiku či nikoli. Rusko je v recesi od r. 2014 a za jednu z příčin se právě považují mezinárodní sankce. Kvantitativní analýza v rámci teorie gravitačního modelu potvrzuje, že hospodářské sankce zmíněný dopad měly. Výpočet ekonomických nákladů pro Rusko a politického úspěchu sankcí však vyžaduje další výzkum.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.