|
Sociálně vyloučené lokality středočeského a královehradeckého kraje, jejich vývoj, charakteristiky sociálního vyloučení a možné modely sociální práce v těchto lokalitách
Verdis, Petra ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Víšek, Petr (oponent)
V roce 2003, kdy jsem nastoupila jako terénní sociální pracovník do Poradny pro občanství, občanská a lidská práva, se pojem sociální vyloučeni zvolna dostával do povědomí české odborné i laické veřejnosti. Poprvé se koncept sociálního vyloučeni objevil ve Francii na začátku 70. let minulého století, postupně získával pojem na popularitě i v ostatních zemích Evropy a v 90.letech se stal součástí sociální politiky Evropské unie. Je to pojem, který se stal běžnou součásti této problematiky a to i z důvodu, že je vlastně doslovný, což může v samém důsledku vést k nepřesnému výkladu a k omylům. Důvodem je i to, "že termin sociálního vyloučeni neni vykládán jednoznačně a má mnohé interpretace (což je ovšem příznačné pro sociální vědy všeobecně). Různé významy jsou tomuto konceptu přikládány v různých národních kontextech a společenských perspektivách." (Navrátil, 2003: 30,31) Proto hned na úvod stručná a výstižná definice sociálního vyloučeni, která je v souladu s obsahem této práce: "Sociální vyloučeni je proces (nebo stav), který určité jednotlivce, rodiny, případně skupiny či celá lokální společenství (komunity) omezuje v přístupu ke zdrojům, které jsou potřebné pro participaci na sociálním, ekonomickém i politickém a občanském životě společnosti. Tento proces (stav) má mnoho přičiň. Patři mezi ně chudoba,...
|
|
České země a válka v roce 1813. Reflexe hospodářských obtíží a ohlas válečných událostí u venkovského i městského obyvatelstva
Kessler, Vojtěch ; Bělina, Pavel (oponent) ; Stellner, František (vedoucí práce)
Ve své práci se snažím analyzovat válečné události roku 1813, které se bezprostředně odehrály na našem území. Důraz jsem kladl zejména na ohlasy událostí u venkovského i městského obyvatelstva. Klíčová otázky tedy zněly - jakým způsobem obyvatelé nahlíželi a jak chápali velké válečné události své doby. Stranou zájmu však nezůstala ani reflexe hospodářských obtíží vzniklých vojenskými akcemi, či prostými průchody vojsk. Z pochopitelných důvodů jsem se zaměřil na obyvatele převážně severočeského regionu. Ukázalo se, že válka je u prostého člověka počátku 19.století stále ještě vnímána jako "boží úděl", či jako "rozmar mocných". Její destruktivní horizont si tehdejší lidé uvědomovali jen potud, pokud se jich přímo dotýkal. Dá se říci, že míra odsouzení a nářků je nepřímo úměrná vzdálenosti mezi místy bojů a průchodů vojsk a bydlištěm osoby, jenž je projevuje. I přes válečné útrapy a hospodářské vyčerpání se velmi brzy poté, co boje ustaly, opět objevují v zápisech písmáků a farních kronik, zprávy z běžného života, např. o přírodních cyklech nebo o kvalitách sklizně. Což byly nepochybně události, které měly pro tehdejšího člověka prvořadý význam.
|
|
Hudební televize v českých podmínkách - TV Óčko
Heger, Matouš ; Balvín, Jiří (vedoucí práce) ; Fričová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce "Hudební televize v českých podmínkách. TV Óčko" se zabývá souvislostmi existence tematické hudební televize v lokálním prostředí prostřednictvím konkrétní případové studie - české televizní stanice TV Óčko, založené v roce 2002. Zároveň přibližuje také fenomén globální hudební hudební televize MTV.
První část textu se věnuje formátům, které předcházely vzniku hudební televize v globálním (před vznikem MTV jako první hudební televize) či lokálním smyslu. Druhá pasáž zevrubně popisuje první desetiletí existence americké stanice MTV (období 1981-1992), přičemž uplatňuje především ekonomický a produkční pohled. Třetí, nejrozsáhlejší část je věnována vzniku a rozvoji české hudební televize Óčko (období 2002-2010). Na celý fenomén je nahlíženo z hlediska ekonomického, produkčního i programového. Čtvrtá část zprostředkovává dva vnější pohledy na lokální tematickou hudební televizi: pohled lokálního distributora a pohled producenta hudebního klipu.
|
|
Tanec jako prostředek integrace dospělých s mentálním postižením
KRAUMANNOVÁ, Eva
Cílem bakalářské práce Tanec jako prostředek integrace dospělých s mentálním postižením bylo vytvořit, realizovat a vyhodnotit taneční kurz zaměřený na rozvoj sociálních kompetencí dospělých lidí s mentálním postižením. Práce se věnuje dospělým lidem s mentálním postižením a volnočasové aktivitě zaměřené na tanec. Ve volném čase lidí s mentálním postižením je prostor pro rozvíjení sociálních kompetencí. V reakci na současnou situaci nabídky volnočasových aktivit pro dospělé lidi s mentálním postižením jsem pokládala za přínosné založit taneční skupinu lidí s mentálním postižením, zároveň s jedinci intaktními v prostorách, které jsou pro ně neznámé. Na základě aktivity, kterou je možné realizovat zábavně, lze všestranně rozvíjet osobnost člověka a jeho sociální kompetence, které jsou předpokladem úspěšné integrace. Bakalářská práce se skládá ze čtyř kapitol. V první kapitole je vymezen pojem mentální postižení. Následně se pozornost zaměřuje na charakteristiku cílové skupiny, tedy dospělých osob s lehkou a střední mentální retardací. Dále je popsán zásah postižení do oblasti psychiky člověka a oblasti sociální. Ve druhé kapitole je nejprve definován pojem tanec a popis jeho využitelnosti v oblasti volnočasové, umělecké, ale i terapeutické. Ve třetí kapitole jsou vypsány předpoklady pro úspěšnou integraci. V závěru teoretické části je propojení cílové skupiny a aktivity pro rozvoj sociálních kompetencí. Na teoretickou část bakalářské práce navazuje část praktická, čtvrtá kapitola. Jedná se o program šestiměsíčního kurzu, který jsem sestavila na základě analýzy odborné literatury a získaných zkušeností při vedení tanečních lekcí a práci s lidmi s mentálním postižením. V programu budou zahrnuty metody práce a vyhodnocení dílčích činností. Šesti měsíční taneční kurz probíhal ve školním roce 2015/2016 a účastnilo se ho šest dospělých lidí s mentálním postižením. Do kurzu byly zapojeny studentky Jihočeské univerzity. Pro jednotlivé taneční lekce byly stanoveny dílčí cíle a aktivity byly uzpůsobeny tak, aby v nejvyšší možné míře nenásilně rozvíjely sociální kompetence účastníků. Kurz byl realizován v prostorách Občanského sdružení IN. Pro vyhodnocení aktivity a zjištění progresu v oblasti sociálních kompetencí účastníků bylo stanoveno několik oblastí rozvoje. Několik vybraných sociálních kompetencí bylo rozděleno do hodnotících škál. Účastníci byli hodnoceni při začátku kurzu a znovu po šesti měsících. Metodou vyhodnocení bylo vlastní pozorování. Zaměřila jsem se na evaluaci svého působení, evaluaci skupiny a každého jednotlivce. Evaluace proběhla také ze strany účastníků kurzu. Taneční lekce a aktivity s nimi spojené se osvědčily jako vhodný prostředek pro rozvíjení sociálních kompetencí dospělých s mentálním postižením. U pěti účastníků se hodnoty zvýšily v 5 10 ze 17 sledovaných kompetencí. Regres nastal u účastníka, který prožíval poslední dva měsíce kurzu náročnou životní situaci. Nejvýrazněji a u všech účastníků se zvýšily hodnoty v oblasti spolupráce ve skupině. U pěti účastníků došlo k progresu v navazování a udržování očního kontaktu a navazování konverzace. U jednoho účastníka se zvýšila hodnota v oblasti vystupování ve skupině, u jednoho v oblasti samostatnosti a jeden oproti začátku oslovoval ostatní účastníky jménem. Celkově se členové skupiny stali sebevědomějšími. K dosažení žádoucích výsledků přispíval fakt, že se kurz konal mimo známé prostory a v kolektivu dalších dospělých intaktních jedinců. Důležitý byl také přístup lektora, promyšlení a stanovení cílů a reakce na podněty účastníků. Při realizaci taneční aktivity s lidmi s mentálním postižením dochází k rozvoji sociálních kompetencí. Při promyšleném postupu lze kompetence rozvíjet intenzivněji a přesto nenásilně. Bakalářská práce má sloužit jako motivace pro pracovníky, kteří by chtěli touto aktivitou naplňovat volný čas dospělých s mentálním postižením a cíleně tak působit na jejich rozvoj.
|
|
Prezentace díla E. W. Korngolda v České republice
Fišer Silkenová, Lucie ; Havlík, Jaromír (vedoucí práce) ; Štilec, Jiří (oponent)
Předkládaná bakalářské práce se zabývá prezentací skladatele Ericha
Wolfganga Korngolda a jeho díla v České republice. Úvodní kapitoly se věnují
skladatelovu životu, a to nejprve v Čechách, později ve Spojených státech
amerických, dále je rozebíráno skladatelovo hudební dílo a jeho přínos. Následující
kapitoly jsou zaměřeny na praktickou prezentaci E. W. Korngolda v České republice
s pohledem do historie uvádění jeho skladeb (symfonickými orchestry ČR, operními
domy ČR, Českým rozhlasem a Českou televizí). Velkou kapitolu tvoří zmapování
ojedinělých významných projektů spojených s EWK a pohled do současnosti
(Korngold Quartet, světové symfonické orchestry, operní divadla, oslavy v roce
2012...) Závěr shrnuje hlavní problémy propagace a plánování kulturních projektů
s ohledem na propagaci osobnosti EWK.
|
|
Vliv jazzu v českých klavírních koncertech
Košnarová, Zdeňka ; Filas, Juraj (vedoucí práce) ; Riedlbauch, Václav (oponent) ; Ivanovič, Marko (oponent)
Diplomová práce "Vliv jazzu v českých klavírních koncertech" pojednává o české jazzové scéně v první republice a po roce 1945. Připomenuta je také česká hudba na hranici žánrů. Následuje úvaha nad českými klavírními koncerty v první republice a po roce 1945 a výběr těch, které jsou silně ovlivněny jazzem (E. Schulhoff: Koncert pro klavír a malý orchestr, J. Ježek: Klavírní koncert, M. Svoboda: Concerto grosso pro housle, klavír a smyčcový orchestr, M. Hybler: Koncert pro klavír a orchestr op. 21). Jejich rozbor s notovými příklady tvoří další část práce. V závěru pojednává autorka o tom, které prvky jazzové hudby použila ve svém klavírním koncertu "Za nebem".
|
|
Písňová tvorba Roberta Schumanna se zaměřením na cyklus Láska básníkova
Kux, Martin ; Janál, Roman (vedoucí práce) ; Kaupová, Helena (oponent)
Ve své práci rozebírám cyklus Roberta Schumanna Láska básníkova. Studie se zabývá cyklem z hudebního , textového i srovnávacího interpretačního hlediska. Práce se dotýká života i díla skladatele. Těžiště Schumannovy tvorby osobně spatřuji především v tvorbě klavírní, kterou zde připomínám a pochopitelně v tvorbě písňové, jejíž neúrodnější období nastalo v roce 1840. Práce rovněž zahrnuje pojednání o básníku Heinrichu Heinem, na jehož texty byl cyklus zkomponován. Také okrajově zmiňuji další uměleckou spolupráci obou tvůrců. Věčnou inspirací byla pro Roberta Schumanna jeho manželka Clara Schumannová. Mimo jiné i díky vřelé lásce, kterou Robert Schumann ke Claře choval, zrcadlí se v jeho hudebním odkazu průzračně čistý výraz a ona související nadčasovost, kterou máme možnost neustále objevovat. U textu jednotlivých písní vždy uvádím názvy v německém originále, dále potom české překlady, které vycházejí od různých českých autorů. V interpretačním srovnání na základě poslechu nahrávek spatřuji přínos především z hlediska různých pojetí a výrazového uchopení cyklu, což je pro zpěváky dle mého názoru velmi důležité.
|
|
Soutěž Pražského jara v oboru hoboj
Sejkorová, Marta ; Brožková, Jana (vedoucí práce) ; Mihule, Jiří (oponent)
Tato magisterská práce pojednává o Mezinárodní hudební soutěži Pražského jara, nejvýznamnější české hudební soutěži celosvětového významu. Soutěž je nejprve představena z pohledu historického vývoje a konkrétní kapitoly jsou věnovány jednotlivým ročníkům soutěže v oboru hoboj, který má společně s ostatními dřevěnými dechovými nástroji v soutěži své stálé místo od roku 1953. Práce mapuje průběh každé soutěže v daném roce, sleduje vývoj repertoáru jednotlivých kol i soutěžních podmínek, které prošly v průběhu historie četnými změnami. Uvádí také přesné složení poroty a především přehled laureátů v daném ročníku. Důležitým doplňkem kapitol jsou také životopisy jednotlivých laureátů, které podtrhují dopad soutěže na profesní uplatnění v jejich umělecké kariéře.
|
|
Hudební výchova v Japonsku
Saitoh, Hatsumi ; Bilinská, Kvitoslava (vedoucí práce) ; Vlasáková, Alena (oponent)
Po roce 1868 Japonsko přijalo evropský moderní systém, i v oblasti vzdělání. Západní hudba je součástí školního systému a díky tomu se začala rozšířit. Japonský školní systém klade velký důraz na všeobecné vzdělání, zatímco odborné vzdělání je málo rozvinuto. V dnešním Japonsku je možné získat odborné vzdělání v rámci školního vzdělávání od věku 16 let. Nyní existuje mnoho hudebních škol a příliš mnoho studentů se také specializuje na západní hudbu. Avšak praktická výuka hry na nástroj není zaměřena na výchovu "profesionálních" hudebníků, a úroveň na hudebních školách v Japonsku je velmi rozdílná. Lze říci, že japonská hudební škola zcela ustrnula. V posledních letech je usilováno o školní reformy, nejenom reformy osnov a oborů ale i rozšíření hudebních žánrů. Jednotlivé hudební školy uplatňují různé postupy v rámci úsilí přilákat studenty.
|
|
Ruská klavírní škola - Lev Naumov
Doležel, Ladislav ; Leichner, Emil (vedoucí práce) ; Malý, František (oponent)
Abstrakt
V této práci jsem se pokusil popsat historii vzniku ruské klavírní školy a zaměřit se na jednu z klíčových osobností tohoto směru, profesora Lva Naumova.
V úvodu se zmiňuji o svých motivacích k tvorbě této práce.
První kapitola směřuje k vymezení pojmu ruská klavírní škola a konfrontuje názory na její existenci.
Druhá kapitola shrnuje v šesti podkapitolách počáteční období vývoje ruské klavírní školy v 19.století, které reprezentují osobnosti John Field, Anton a Nikolaj Rubinsteinové a Teodor Lešetický.
Třetí kapitola popisuje hlavní osobnosti ruské klavírní školy ve 20.století. Ve dvou podkapitolách jsem se zaměřil na Alexandra Goldenweisera a Samuela Feinberga.
Čtvrtá kapitola pojednává o životě a přínosu jednoho z nejvýznamnějších pedagogů ruské klavírní školy Genricha Nejgauze.
Pátá kapitola je věnována nejslavnějším pianistům z Nejgauzovy třídy - Svjatoslavu Richterovi a Emilu Gilelsovi. Třetí oddíl krátce pojednává o osobnosti Nejgauzova syna a asistenta Stanislava Nejgauze.
Šestá kapitola podrobně rozebírá život a pedagogickou činnost Nejgauzova posledního asistenta, profesora Lva Naumova. Kapitola je rozdělena do osmi podkapitol, z nichž poslední je zaměřena na Naumova asistenta, pianistu Konstantina Ščerbakova.
Sedmá kapitola rozšiřuje pohled na systém hudebního školství ustanovený v Rusku po revoluci v roce 1917.
V závěru píši o vlivu ruské klavírní školy na světovou klavírní pedagogiku.
|
host ::
