|
Profese vojenské zdravotní sestry z historického pohledu.
PAVLÍKOVÁ, Andrea
Diplomová práce se zabývá profesí vojenské zdravotní sestry. Můžeme konstatovat, že oficiální studium vojenských nelékařských zdravotnických odborností a jejich využití nejen pro válečné účely se datuje od padesátých let minulého století. Ovšem ženy zdravotnice následně i v uniformě byly vždy aktuální záležitostí v údobích jakéhokoli ozbrojeného tažení. Rozvoj ošetřovatelské činnosti jako takové probíhal téměř pokaždé v závislosti na její zvýšené potřebě ve válečných anabázích, avšak není možné opomenout vliv vědeckých, medicínských a technických poznatků. Historická osa vývoje ošetřovatelské výchovy a zdravotnické péče na bojištích je zaznamenána od pravěkého léčitelství přes původní starověké medicínské pokusy až po středověké tradiční lékařství. Způsob křesťanského léčení negativně ovlivnila katolická církev, která takřka znemožnila jakýkoli vědecký pokrok zejména na chirurgické půdě. Temný středověk na evropském kontinentě fakticky vyrval provádění lékařských úkonů z rukou odborníků a nechal trpící na pospas kněžím. Následující část práce se věnuje novověké medicíně, kde se uplatňují osvícenské reformy. V této epoše se organizovaly jedny z počátečních půlročních kurzů pro vojenské ranhojiče, které se přeměnily na Chirurgickou vojenskou akademii, z níž pak vzniklo pověstné Josefinum. Projev humanity, jež podnítila formu péče o válečné veterány, se manifestoval výstavbou invalidoven. Druhou polovinu 19. století charakterizuje fenomén výskytu řádových sester v polních lazaretech. Hlouběji se tato studie zaobírá profesionální organizovanou zdravotnickou péčí přímo na bojišti, která se datuje od éry válčení na Krymu. Tento mezník vypovídá o transformaci opatrovnictví na ošetřovatelství, jež vykazuje nutnost specializované přípravy osob provozujících ošetřovatelskou praxi. Nesmazatelně se do dějin sesterského povolání zapsal i Henri Dunant, jako zakladatel Červeného kříže, který první zacvičoval zdravotnice pro plnění branných záměrů státu. Pokračování tohoto počinu nastiňuje průběh poskytování první pomoci v ozbrojených konfliktech 20. století. Popisuje fungování tehdejší velitelsky řízené vojenské zdravotnické služby. První světová válka zahnala český ošetřující personál na obě strany fronty, kde zajišťoval zraněným pomoc. Druhé světové války se zdravotní sestry účastnily již ve stejnokrojích, coby právoplatné příslušnice armády. Dílo se dále zmiňuje i o poválečném využívání armádních zdravotníků v utajených zahraničních misích a jejich odborné erudici. V neposlední řadě velmi okrajově hovoří o současných možnostech moderní zdravotnické služby Armády České republiky. Cílem usilovného snažení při zpracování tohoto tématu bylo přehledně zmapovat vývoj profese vojenské zdravotní sestry v historickém kontextu se zvláštním zřetelem na ženy zdravotnice pocházející z českých končin. Aby zachycené dějinné podklady týkající se konkrétních účastnic světových válečných konfliktů byly čtenáři dobře uchopitelné, líčí toto pojednání v širším rozsahu příznačné lékařské a ošetřovatelské poznatky už od éry pravěkých civilizací. Pro teoretickou diplomovou práci byla zvolena metoda historické studie. Metodika se zakládá na vyhledávání, prostudování, třídění a následném systematickém nestranném popisu událostí z časů minulých s cílem podat ucelenou zprávu o daném námětu. K získání povědomí o dějinných souvislostech bylo zapotřebí prostudovat nepřeberné množství relevantních zdrojů. Věcné informace byly čerpány analyzováním jednak primárních, ale ponejvíc sekundárních dokumentů. Badatelskými prameny se staly i starobylé knižní publikace, soudobá odborná literatura a časopisy s historickou, vojenskou i zdravotnickou tematikou. Prozkoumáním odpovídajících písemností a shrnutím zásadních zjištění vznikla diplomová práce, která mapuje dějiny válečného ošetřovatelství a profese vojenského zdravotníka. Výtvor nemá za úkol jen osvětlovat minulost, nýbrž přispívat k řešení každodenních problémů a poskytovat zářivý výhled do budoucnosti.
|
|
Role sestry a jejich vliv na péči o pacienty s totální endoprotézou kyčle
SLABÁKOVÁ, Květoslava
Totální endoprotéza kyčelního kloubu je jednou z nejrozšířenějších a nejúčinnějších operačních metod v ortopedii. Pacientům navrací zpět soběstačnost, život bez bolesti a výrazného pohybového omezení. Nezastupitelnou úlohu zde mají také role sestry, které pacientovi s návratem do jeho běžného života pomáhají. Cílem práce bylo zjistit, jak pacienti před a po totální endoprotéze kyčelního kloubu vnímají pojetí sesterských rolí a jejich vliv na poskytovanou ošetřovatelskou péči. Dále jsme zjišťovali, kterou ze sesterských rolí vnímá pacient před a po totální endoprotéze kyčle jako nejméně naplněnou. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jak pacienti před a po totální endoprotéze kyčle vnímají pojetí sesterských rolí? Jak pacienti před a po totální endoprotéze kyčle vnímají vliv sesterských rolí na poskytovanou ošetřovatelskou péči? Jaké sesterské role vnímá pacient jako nedostatečné v předoperační péči? Jaké sesterské role vnímá pacient jako nedostatečné v pooperační péči? Pacienti před a po TEP kyčle prostřednictvím každodenních činností sestry vnímají sestru v její roli pečovatelky a edukátorky, následně v roli sestry obhájkyně a nositelky změn. Díky těmto rolím vnímají péči jako kvalitní, holistickou a kontinuální. Přesto role edukátorky byla v předoperační péči pacienty označena jako nejméně naplněná. V souvislosti s těmito výsledky výzkumného šetření byl vytvořen manuál, Průvodce pro pacienty před a po TEP kyčle, jenž byl následně předán ke zkušebnímu použití. Průvodce byl pacienty ohodnocen velmi pozitivně i přes velké množství informací, které mnohé pacienty překvapilo. Získali jsme i data, která se stala dalšími podněty k doplnění informací v Průvodci.Vytvořený Průvodce nemůže bezesporu nahradit efektivní komunikaci pacienta se zdravotníkem, který by měl být stále tím nejvhodnějším "zdrojem" informací.
|
|
Management ošetřovatelské péče u nemocných po intrapleurální chemické pleurodéze
KIESEWETTEROVÁ, Renáta
Pleurodéza je způsob léčby nemocných se symptomatickým maligním pleurálním výpotkem. Cílem pleurodézy je uzavření pleurálního prostoru spojením viscerální a parietální pleury a zredukovat či zastavit tak tvorbu pleurálního výpotku. Celosvětově je v praxi nejvíce používané agens sterilní práškový talek. Ten se po parenterální analgetické léčbě aplikuje do pleurální dutiny hrudním drénem ve formě suspenze, popřípadě se talkovým práškem přímo popráší předtím chirurgicky (abrazí, dekortikací) ošetřený pleurální prostor během torakoskopie či torakotomie. Diplomová práce je zaměřena na léčebnou techniku v podobě bedside talkopleurodézy cestou hrudního drénu. Sestra má nezastupitelnou úlohu od samotného počátku přípravy pacienta před pleurodézou, přes asistenci při intrapleurální aplikaci, k sledování pacienta po výkonu a psychické podpoře pacienta při vzniku možných komplikací. Cílem práce bylo zjistit prioritní oblasti ošetřovatelské péče u pacientů po intrapleurální terapii a zjistit, zda pacienti potřebují zvýšenou péči sestry po provedeném výkonu. Pro výzkumné šetření byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu s využitím polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Paralelně byly tvořeny kasuistiky jako metoda popisu a následného rozboru pomocí adaptačního modelu Callisty Roy. Výzkumný soubor byl tvořen pacienty zvolenými záměrným výběrem s ohledem na zaměření výzkumného problému. Prostřednictvím analýzy reakcí respondentů jsme stanovili dva základní fokální stimuly na základě, kterých jsme stanovili prioritní oblasti ošetřovatelské péče u pacientů po bedside pleurodéze. Za ohnisko ošetřovatelské péče jsme definovali potřebu být bez bolesti a zajištění bezpečí a jistoty, mezi vedlejší oblasti ošetřovatelské péče jsme dále určili narušení spánku, omezení hybnosti vedoucí k snížení sebepéče v oblasti oblékání, hygieny a vyprazdňování. V rámci druhého cíle jsme porovnávali ošetřovatelské intervencí dle adaptačního modelu Roy před a po bedside talkopleurodéze. Zjištěním bylo, že intenzita ošetřovatelské péče před a po zákroku je identická. Dochází však do určité míry k modifikaci příčin ošetřovatelských intervencí. Hlavním záměrem diplomové práce bylo zmapovat požadavky na kvalitní ošetřovatelskou péči v souvislosti s bedside talkopleurodézou cestou hrudního drénu a rozšířit tak teoretickou základnu určenou sestrám nejen v klinické praxi.
|
|
Potřeba jistoty a bezpečí v souvislosti s plánovaným operačním výkonem z pohledu pacienta a všeobecné sestry
BOHDALOVÁ, Jaroslava
Plánovaný operační výkon vždy nějakým způsobem ovlivňuje pacientovu potřebu jistoty a bezpečí. Pro to, aby měl pacient co největší pocit jistoty a bezpečí, jsou důležité informace týkající se všeho, co se bude dít s ním samým v souvislosti s plánovaným operačním výkonem. Klíčovou roli pro pacienta a jeho potřebu jistoty a bezpečí má však všeobecná sestra, která je v situaci, v níž se pacient nachází, tím nejbližším člověkem, který mu může pomoci naplnit co nejlépe jeho potřebu jistoty a bezpečí za pomoci znalostí a dovedností, které by měla všeobecná sestra ovládat, a za pomoci postojů, které by měla zaujímat. Cílem práce bylo zjistit, jak plánovaný operační výkon ovlivňuje potřebu jistoty a bezpečí pacienta a jaký vliv má všeobecná sestra na uspokojování potřeby jistoty a bezpečí u pacienta v souvislosti s plánovaným operačním výkonem. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jak plánovaný operační výkon ovlivňuje potřebu jistoty a bezpečí pacienta? Jaký vliv má všeobecná sestra na uspokojování potřeby jistoty a bezpečí u pacienta v souvislosti s plánovaným operačním výkonem? Jaké jsou nedostatky v uspokojování potřeb jistoty a bezpečí u pacientů před plánovaným operačním výkonem? Jak může všeobecná sestra pomoci zvládat pacientovi strach a úzkost související s plánovaným operačním výkonem? Pro výzkumné šetření byla použita metoda kvalitativního výzkumu s využitím hloubkového rozhovoru. Rozhovory byly se souhlasem respondentů nahrávány na diktafon, doslovně přepsány a poté podrobeny obsahové analýze dat otevřeným kódováním metodou papír a tužka. Z výzkumu vyplynulo, že plánovaný operační výkon negativně ovlivňuje pacientovu potřebu jistoty a bezpečí bez ohledu na jeho předešlé zkušenosti. Velký vliv na eliminaci pacientových obav a negativních pocitů má právě všeobecná sestra, která bere pacienta jako rovnocenného partnera, zaujímá k němu individuální přístup, informuje ho o všech ošetřovatelských výkonech a postupech, volí klidný a vstřícný způsob komunikace, využívá empatii, naslouchání a snaží se pacientovi v rámci možností ve všem vyhovět. Výzkumné šetření dále ukázalo, že existují některé nedostatky v oblasti informovanosti ze strany lékařů, a rovněž ukázalo na vhodnost přípravy pacientů před plánovanou operací v rámci edukace v ambulanci již od okamžiku, kdy se pacient dozví, že podstoupí plánovaný operační výkon. Dalším zjištěním výzkumného šetření je, že všeobecné sestry mají neúplné znalosti v oblasti terapeutické komunikace. Výsledky naznačují, že ke snížení negativního dopadu, který má chirurgická léčba na pacientovu potřebu jistoty a bezpečí, by bylo vhodné zahájit edukaci pacientů již ve chvíli, kdy je rozhodnuto o tom, že jejich onemocnění bude řešeno tímto způsobem. Všeobecné sestry by si měly doplnit znalosti a dovednosti v oblasti terapeutické komunikace, aby pomohly pacientovi lépe zvládat jeho nelehkou životní situaci. Na základě výsledků výzkumného šetření a po domluvě s hlavní sestrou nemocnice bude uspořádán seminář na téma Komunikace s pacientem před plánovaným operačním výkonem se zaměřením na terapeutickou komunikaci a terapeutický rozhovor. Ostatní zjištěné nedostatky, týkající se nedostatečné informovanosti pacientů a možnosti lepší přípravy pacientů před plánovaným operačním výkonem v rámci edukace v ambulanci, budou řešeny managementem nemocnice.
|
|
Analýza čerpání finančních prostředků na zlepšení lesnické infrastruktury
Pávek, Jindřich ; Dudík, Roman (vedoucí práce) ; Bystrický, Roman (oponent)
V programovém období 2007 až 2013 byla oblast finanční podpory lesního hospodářství rozdělena do několika operací. Opatření zabývající se financováním rozvoje lesnické infrastruktury je nejvíce společensky prospěšnou, a proto se v rámci této diplomové práce zabývám analýzou poskytování finanční podpory v rámci PRV, aby v současném programovém období 2014 až 2020 mohly být tyto finance lépe a účelněji rozdělovány.
Výchozím bodem je analýza dokumentů a dat poskytnutým SZIF, ÚHUL a dalších, veřejně dostupných informací k PRV 07 až 13 v rámci jeho operace 1.1.2.3 Lesnická infrastruktura.
Výsledkem je syntéza dat, ať v podobě numerické či grafické, o velikostí investic na jednotku plochy PUPFL a jednotku délky LDS v rámci jednotlivých regionů NUTS 2 za všechna kola příjmů žádostí o dotaci
|
|
Optimalizace převodu účetní závěrky sestavené dle českých právních předpisů na účetní závěrku dle IFRS
Novotná, Dagmar ; Stárová, Marta (vedoucí práce) ; Marta, Marta (oponent)
Hlavním cílem práce je optimalizace převodu účetní závěrky sestavené dle českých právních předpisů na účetní závěrku dle IFRS (Mezinárodních účetních standardů finančního výkaznictví). Hlavního cíle bylo dosaženo splněním dílčích cílů, ke kterým bezesporu patřila analýza stěžejních rozdílů mezi finančními výkazy obou zmíněných účetních systémů.
Čerpáno bylo především z účetních a finančních výkazů daného podnikatelského subjektu SXX s.r.o., účetního a konsolidačního programu společnosti, interních norem a vnitropodnikových směrnic konsolidovaného celku.
Jde o společnost zabývající se obchodní činností v oblasti prodeje a dodání plnících linek a kartonových obalů pro potravinářské účely. Společnost je součástí konsolidačního celku a dceřinou společností jednoho ze světových lídrů v segmentu kartonových obalů pro potravinářské účely. Transformuje svá data z účetního systému do konsolidačního balíku, který reportuje mateřské společnosti. Na základě provedených analýz byly závěrem zpracovány nekonsolidované finanční výkazy společnosti dle obou právních úprav.
Přínos diplomové práce spočívá nejen v nastínění základů teorie, ale především v praktických ukázkách účtování vybraných operací v reálné společnosti dle českých účetních standardů, jejich transformace do IFRS a konečné řešení v obou účetních systémech.
|
|
Problematika násilí na seniorech Domov pro seniory a Domov se zvláštním režimem v Litvínově-Janově
HEJLOVÁ, Magdaléna
Diplomová práce se zabývá problematikou psychického a fyzického násilí páchaného na seniorech. Práce se skládá z částí teoretické a praktické. Teoretická část se věnuje problematice stáří, kdy se stává člověk seniorem, jaké problémy vyvstávají v tomto životním období. Zvláštní kapitolu věnuji problematice násilí, kdy vzniká, jeho druhy, oběti, osoby, které násilí páchají a proč. Dále se věnuji sociálním službám Domovu pro seniory a Domovu se zvláštním režimem, kde je průzkum prováděn. Se sociální prací je úzce spojena etika a etická dilemata. V poslední kapitole teoretické části práce byly shrnuty veškeré poznatky získané z odborné literatury. Praktická část obsahuje cíl průzkumu, jímž byla analýza dat zaměřená na ověření stanovených hypotéz, ochranu práv klientů v rámci standardů kvality poskytovaných sociálních služeb a dodržování etického kodexu zařízení. Průzkum byl realizován formou polostandardizovaných rozhovorů, které byly zaznamenávány do záznamových archů s klienty/uživateli domova pro seniory a domova se zvláštním režimem v Litvínově ? Janově a se zaměstnanci zařízení z přímé péče, vedoucí zdravotně-sociálního oddělení, sociálními pracovnicemi. Výstupem je závěrečná zpráva pro zařízení, které bude následně pracovat s výsledky průzkumu v rámci zvyšování kvality sociálních služeb. Druhým cílem byl zpracován seznam kontaktů možné pomoci obětem násilí. Dalším třetím cílem bylo řešení stanovených etických dilemat. Informace ze získaných rozhovorů byly vyhodnoceny v prezentaci výsledků a následně shrnuty v závěrečné diskusi.
|
|
Návrh optimalizace pohledávek u vybraného podnikatelského subjektu z hlediska účetního i daňového
Burešová, Petra ; Štáfek, Pavel (vedoucí práce) ; Věra, Věra (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na správu a vymáhání pohledávek ve společnosti podnikající v tržním segmentu rychloobrátkového zboží (FMCG společnost). V práci jsou znázorněny účetní a daňové aspekty týkající se jednotlivých operací s pohledávkami a jejich správné vykazování v souladu s jednotlivými legislativními úpravami daně z příjmů právnických osob a zákona o rezervách. Pro získání informací potřebných k vypracování práce byla prostudována odborná literatura a využity základní účetní a daňové principy, které jsou popsány v teoretické části práce. Tyto principy jsou aplikovány na praktických příkladech, které jsou konstruovány tak, aby pokrývaly typické problémy z oblasti pohledávek včetně správného účtování a aplikace daňové legislativy. Legislativní požadavky vztahující se k pohledávkám jsou přehledně koncipovány do jednoduchého schématu, které lze využít při rozhodování v jednotlivých fázích pohledávky po splatnosti. Na základě modelových případů a prostudování postupů řízení pohledávek ve společnosti byly doporučeny kroky, které vedou ke zjednodušení evidence pohledávek, ke správné tvorbě daňových opravných položek a k využívání institutu postoupení pohledávek, který je dosud společností opomíjen.
|
|
Vyhodnocení změny mikrotopografie svahu a půdního profilu v závislosti na zpracování půdy různými technologiemi
Ureš, Jan ; Kumhálová, Jitka (vedoucí práce) ; Novák, Petr (oponent)
Eroze může znatelně degradovat kvalitu půdy a snížit výnosy plodin ze zemědělských ploch. Doposud se výzkum ztráty půdy obvykle zaměřoval především na vodní a větrnou erozi. Ovšem v posledních dvaceti letech některé studie upozornily na důležitý a podstatný vliv metod zpracování půdy na přemístění půdy v kopcovitých zemědělských pozemcích. Mechanické zpracování půdy totiž nenarušuje půdu nejen do hloubky, ale také horizontálně ve směru orby. V této souvislosti se začala více věnovat pozornost i erozi zpracováním půdy.
Tato práce si klade za cíl určit přesun půdy v orniční vrstvě před zpracováním a po pěti zpracováních půdy různými technikami, a sice orbou radličným pluhem (A), talířovým kypřičem (B) a radličkovým kypřičem (C) na území s půdním typem černozemě u obce Šardice na Jižní Moravě v České republice.
Vliv různých typů zpracování půdy na vertikální změny ornice byl určen popisem 37 mělkými sondami. Před pokusem bylo vykopáno 10 průzkumných sond a dalších 27 sond bylo vykopáno posléze po sérii pěti zpracování půdy. Výsledky půdního průzkumu jsou založeny na určení stratigrafie půdního profilu. Případná ztráta ornice byla zjištěna (stanovena) změnou v přechodu tmavého Ac horizontu a žlutého sprašového Ck horizontu a objemem této změny. Posun ornice po provedení 5 operací zpracování půdy se pohybuje v rozmezí 9-15 cm u sond v místech konvexního sklonu svahu a 4-14 cm v místech konkávního sklonu svahu. Z výsledků pokusu jsou rovněž patrny výrazné změny napříč ke každé metodě zpracování půdy (směrem od C k A), které jsou ale více či méně způsobeny celkovým tvarem svahu.
Vytvořením a porovnáním DMT bylo zjištěno, že největší posun půdních částic způsobuje metoda zpracování půdy orbou radličným pluhem. Transport půdních částic byl výraznější ve vertikálním směru než v horizontálním a pohyboval se v rozmezí -5 až +13 cm. Při podrývání radličkovým kombinátorem došlo k výraznému horizontálnímu posunu půdních částic do stran v rozmezí -5 až +5 cm. Mělká orba talířovým podmítačem při porovnání DMT ukázala změnu reliéfu v horizontálním směru taktéž v rozmezí -5 až +5 cm.
|
|
Vyhodnocení lesních hospodářských plánů zpracovaných na podkladě provozní inventarizace
Bílý, Martin ; Marušák, Róbert (vedoucí práce) ; Jaroslav, Jaroslav (oponent)
Cílem diplomové práce bylo vyhodnocení zpracování lesních hospodářských plánůpro bohatě strukturované lesy, speciálně pak pro lesy na území národních parků. Modelovým území byl Národní park Podyjí, na jehož území již byla statistická provozní inventarizace opakovaně provedena. V teoretické části diplomové práce byla rozebrána problematika legislativního zakotvení dané metody a problematika lesního hospodaření na území národních parkůse specificky stanovenými cíli péče. Hlavním obsahem studie pak bylo vyhodnocení údajůlesních hospodářských plánůz let 2003 a 2014. V závěrečné části byly posouzeny možnosti využití metodiky statistické provozní inventarizace z pohledu lesního hospodaření i z pohledu naplňování cílůochrany přírody v národních parcích a byly navrženy některé možné úpravy
uvedené metodiky.
|
host ::
