|
Nové postupy biomonitoringu cizorodých látek ve vodním prostředí
ČERVENÝ, Daniel
V rámci disertační práce byly studovány a hodnoceny různé přístupy biomonitoringu. Metoda hodnocení zdravotních rizik byla v minulosti dobře popsána a používá se k hodnocení složek potravy v lidské výživě. V rámci této práce byla metoda aplikována na hodnocení rizik spojených s konzumací masa volně žijících ryb ve významných rybářských revírech v České republice. Tato studie byla zaměřena na skupinu populace věnující se sportovnímu rybolovu, která často ryby z volných vod konzumuje. Z tohoto důvodu nebyly výsledky práce publikovány pouze ve vědeckém časopise, ale také byly zájemcům z řad rybářů distribuovány ve formě brožury prostřednictvím Českého rybářského svazu. Zdravotní rizika spojená s konzumací ryb z volných vod závisí na druhu ryby a lokalitě. Zatímco zcela bez rizik je na všech sledovaných lokalitách konzumace masa kapra obecného (Cyprinus carpio), častou konzumaci většího množství masa dravých ryb nelze na některých lokalitách doporučit. Použití pasivních vzorkovačů se stává v posledních dvou desetiletích stále atraktivnější. Vzhledem k tomu, že tyto zařízení dokáží napodobit absorpci kontaminantů, která probíhá v živých organismech, mají v rutinních programech monitorujících výskyt cizorodých látek značný potenciál, neboť jsou schopné nahradit ryby jako bioindikátory znečištění. V rámci naší práce byla tato teorie potvrzena v případě PFASs, kdy koncentrace těchto polutantů byly na vybraných lokalitách porovnány v tkáních ryb a v extraktech z pasivních vzorkovačů. V porovnání s živými organizmy neprobíhá v pasivních vzorkovačích metabolická přeměna kontaminantů vyskytujících se ve vodním prostředí, a proto výsledky analýz lépe odpovídají reálné situaci na dané lokalitě. Použití pasivních vzorkovačů navíc naplňuje mezinárodně uznávané principy Replacement, Reduction, Refinement (3R). Dalším slibným přístupem se jeví použití juvenilních (tohoročních) ryb jako bioindikátorů znečištění. Směsné vícedruhové vzorky homogenátu ryb této věkové kategorie byly v rámci práce vyhodnoceny jako lepší indikátor širokého spektra polutantů, než dospělé ryby jednoho druhu odlovené ve stejné lokalitě. Vzhledem k tomu, že homogenát tvořený celými těly vzorkovaných jedinců obsahuje veškeré vnitřní orgány, je možné v těchto vzorcích detekovat širší spektrum kontaminantů, než ve svalovině dospělců. Kromě nižších hodnot limitů detekce a kvantifikace přináší tato metoda značné praktické a ekonomické výhody. Využití juvenilních ryb částečně naplňuje principy 3R, protože odlovem této věkové kategorie dochází k menšímu ovlivnění rybích populací, než při využití ryb v reprodukčním věku. V případě rtuti, která je limitujícím kontaminantem pro konzumaci ryb z volných vod v ČR, je možné pro posouzení kontaminace vodního prostředí použít metodu založenou na analýze ústřižků ploutví, která nevyžaduje usmrcení vzorkovaných jedinců. Kromě monitoringu výskytu rtuti na monitorovaných lokalitách, je možné tento přístup využít také k odhadu koncentrace rtuti ve svalovině ryb. Rozdíl mezi skutečnou a odhadnutou průměrnou koncentrací rtuti ve svalovině ryb činil při použití námi optimalizované metody na většině posuzovaných lokalit méně než 10%. Přesto, že bentos představuje významný článek potravního řetězce ve vodním prostředí, informace ohledně kontaminace cizorodými látkami jsou značně omezené. V další studii zařazené do této práce se podařilo poprvé prokázat kumulaci některých léčiv v bentických organismech, které jsou významnou složkou potravních řetězců ve vodním prostředí. Ačkoliv léčiva jsou obecně považována za látky, které se nekumulují v organismech, naše studie prokázala, že u některá farmaka mají bioakumulační potenciál a tedy existuje i reálné riziko kontaminace vyšších organismů (ryb) prostřednictvím přijímané potravy.
|
|
Nové kryoprotektivní látky využitelné při konzervaci potenciálně probiotických bakterií rodu Bifidobacterium metodou lyofilizace
Vrabcová, Petra ; Killer, Jiří (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Probiotické bakterie rodu Bifidobacterium jsou používány především v mlékárenském a farmaceutickém průmyslu. Pro své pozitivní účinky na zdraví konzumenta jsou v pro(syn)biotických fermentovaných mléčných, sušených a lyofilizovaných produktech přítomné ve formě životaschopných buněk. Lyofilizace představuje jednu z nejrozšířenějších metod dlouhodobé konzervace bifidobakterií. Lyofilizační proces je náročný, avšak velmi žádoucí, a proto je stále nutné zkoumat nové kryo(lyo)protektivní látky, které účinněji ochrání mikrobiální kultury před negativními vlivy kryokonzervace a lyofilizace.
Cílem diplomové práce bylo otestovat různé směsi látek obsahující specifické oligosacharidy, které mají prebiotické vlastnosti, z pohledu jejich potenciálního kryo(lyo)protektivního účinku při procesu lyofilizace. Pro účely studie bylo vybráno dvanáct sbírkových kmenů bifidobakterií lidského a animálního původu. Jako potencionální kryo(lyo)protektiva byly použity roztoky na bázi 5x koncentrovaného TPY média s přídavkem FOS, 10% fruktooligosacharidy (FOS) a roztok na bázi prasečího mucinu, u kterých se v časových odstupech (po 30 dnech, 3 a 6 měsících) sledovala hodnota počtu životaschopných buněk kmenů bifidobakterií, která se zároveň porovnávála s hodnotou vitálních buněk v kontrolních vzorcích po procesu lyofilizace.
Z našich výsledků po šesti měsících od lyofilizace bylo zjištěno, že potencionální kryo(lyo)protektivní účinnost roztoku 5x koncentrovaného TPY média byla prokázána pouze u B. boum, B. breve, B. longum subsp. infantis a Bombiscardovia coagulans, kde se o čtyři řády snížil počet životaschopných buněk. U roztoku na bázi 10% FOS byla zjištěna potencionální kryo(lyo)protektivní účinnost pouze u B. thermacidophilum subsp. porcinum a Bombiscardovia coagulans, kde byl zjištěn poloviční počet životaschopných buněk. Nejvyšší potenciální kryo(lyo)protektivní účinnost byla zjištěna u roztoku na bázi prasečího mucinu, při jehož použití byl zachován nejvyšší počet životaschopných buněk u lyofilizátů B. animalis subsp. lactis, B. boum, B. longum subsp. infantis, B. longum subsp. longum, B. pseudolongum subsp. globosum a B. thermacidophilum subsp. porcinum.
|
|
Nové poznatky fylogenie koně
Kardošová, Kristína ; Majzlík, Ivan (vedoucí práce) ; Hofmanová, Barbora (oponent)
Tato práce se zabývá fylogenetickým vývojem koně od jeho vzniku až po současnost. Popisuje fosilie koní, procesy jejich vzniku a zachování. Představuje nejznámější paleontologické lokality, kde byly nalezeny fosilní kosti nebo fragmenty. Vysvětluje metody jejich zkoumání, jako je určování věku radiokarbonovým datováním nebo elektronovou spinovou rezonancí a analýzou starobylé DNA. Čeleď koňovitých je taxonomicky klasifikována podle jejich vývojové řady. Vztahy mezi taxony jsou znázorněny i v diagramech -- fylogenetické stromy nebo kladogramy, které jsou sestaveny podle morfologických a molekulárních údajů. Zmiňuje také řád lichopytníků, jejich vývoj, radiaci i nové taxonomické členění. Hlavní část práce se věnuje fylogenii equidae. Popisuje morfologické změny v důsledku adaptačních specializací, které zahrnují hlavně končetiny (prodloužení jejich částí a redukce prstů), chrup (zvyšování korunek, molarizace premolárů, postupné pokrytí cementem) a lebku (prodloužení a zvětšování mozku). Jsou popsány jednotlivé rody a několik významných druhů od rodu Hyracotherium po Equus, jejich morfologie a způsob života. Předchozí studie fosilních koní, metodami srovnávací anatomie, jsou konfrontovány s novými analýzami molekulární biologie. Výsledky přináší nový pohled na taxonomii a fylogenii koně. Další část se zaobírá plemennými skupinami koně domácího. Charakterizuje koně západního, severského, tarpana a kertaka. Zjišťuje taxonomické zařazení koně Převalského, vzhledem k tomu, že dodnes se vedou spory o jeho vývojový vztah s koněm domácím. Zdůrazňuje důležitost reintrodukci koní Převalského, posledního divokého koně, do mongolských stepí, místa jeho původního rozšíření. Poslední část obsahuje teorii domestikace koně. Popisuje naleziště lidských obydlí, kde archeologické artefakty a koňské kosti naznačují chov zvířat.
|
|
Expanze &-lt;i&-gt;Calamagrostis epigejos&-lt;/i&-gt;
Lajpertová, Lenka ; Vachová, Pavla (vedoucí práce) ; Alena, Alena (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na strategii chování třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos (L.) Roth) při osidlování nově uvolněných ploch, zejména na její rychlost při osidlování. Dále, jakým způsobem tato travina expanduje na nová stanoviště. Poslední otázkou mé práce bylo, jak tento druh ovlivňuje složení nově vzniklého společenstva. Tato travina z čeledě lipnicovité (Poaceae) se vyznačuje především vegetativním šířením, které se vyznačuje tvorbou podzemních oddenků. Právě tvorba těchto oddenků činí tuto travinu úspěšným konkurentem při osidlování uvolněných ploch. Kromě způsobu rozmnožování, je její výhodou i tvorba stařiny (odumřelá nadzemní část rostliny), která je také z mnoha konkurenčních výhod této traviny.
Práce byla založena na experimentu s volně vysazenými rostlinami ohraničenými plastovými skružemi. Zde byla Calamagrostis epigejos (L.) Roth rozmístěna na středové a krajové pozice. Sledovala jsem způsob expanze a rychlost osídlení z daného umístění, dále prostorové uspořádání rostlin na jednotlivých plochách a uspořádání z hlediska časových změn.
Teplota je jeden z abiotických faktorů, které se řadí mezi nejdůležitější. Nadprůměrné teploty a nedostatek srážek v letních měsících roku 2015, pravděpodobně ovlivnily rychlost vývoje a expanzi Calamagrostis epigejos. Ve své vegetační době nevytvářela Calamagrostis epigejos extrémní výškový ani objemový nárůst. Energii soustředila spíše do tvorby ramet, které jsou pro tuto travinu typické a činí ji úspěšnou v zaplevelování území. Rychlost růstu byla průměrná, více pozorována ve středových než u krajních pozic. Oproti tomu u krajních pozic byla vůči středovým dosažena vyšší průměrná vzdálenost ramet. Jelikož Calamagrostis epigejos nevykazovala své konkurenční schopnosti v plném rozsahu, dala prostor šíření jiným druhům rostlin v její blízkosti. Druhová rozmanitost jednotlivých rostlinných společenstev se na jednotlivých plochách významně nelišila, největší pokryvnost zde zaujímal starček obecný (Senecio vulgaris).
|
| |
|
Vyhodnocení nově revitalizovaných ploch menšího rozsahu na Praze 6
Karasová, Daniela ; Jakubcová, Eva (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Poslední dobou se zvyšuje snaha o účelnější propojení nových i stávajících staveb se zelenými plochami zvláště ve městech. Lidé mění své návyky a požadují ve svém okolí kvalitnější prostředí. Aby i v městské zástavbě mohli obyvatelé větší část denního času trávit v přírodním prostředí, je třeba v obytných částech s plochou přírodních enkláv počítat.
To jsou také hlavní důvody pro vznik nových městských zelených ploch. K tomu, aby malé městské zelené plochy zlepšily životní podmínky a zvýšily atraktivnost místa, je však nezbytná i kvalita jejich uspořádání a vybavení.
Tato práce se zabývá vyhodnocením výše zmíněných ploch z hlediska různých parametrů.
Práce je rozdělena do tří částí. Každá část analyzuje jeden z vybraných parků a závěrem je provedeno porovnání. Výsledek práce hodnotí vybrané nově revitalizované plochy na Praze 6 a vyhodnocuje uživatelskou přívětivost a náročnost údržby.
|
|
Periodontální onemocnění u psů
Škutová, Šárka ; Barták, Miroslav (vedoucí práce) ; Olekšáková, Tereza (oponent)
Periodontální onemocnění (PO) postihuje závěsný aparát zubu a vzhledem ke své prevalenci se řadí mezi jedno z nejčastěji se vyskytujících onemocnění malých zvířat, a také člověka. Asi nejdůležitější etiologické agens představuje bakteriální plak. Tomu je bez pravidelné péče o chrup umožněna akumulace, díky níž může postupem času dojít k rozvoji zánětu dásní či samotné periodontitis. Znalost anatomických struktur dutiny ústní představuje základní předpoklad pro identifikaci postižených tkání a následnou, zejména chirurgickou léčbu. Anatomie je sama o sobě poměrně rozsáhlá, jelikož je dutina ústní tvořena velkým množstvím tkání a jen její detailní popis by obsáhl minimálně 70 stran. Proto bylo snahou vybrat pouze ty nejzákladnější informace.
Vzhledem ke členění anatomických struktur na kosti, měkké tkáně, slinné žlázy, zuby, jsou jednotlivé složky závěsného aparátu popsány mimo kapitolu ,,periodontium,,. Zde je pak vysvětlena jeho funkce a popis periodontálního ligamentu, který nebyl výše zařazen.
Zvláštní pozornost byla věnována zubům. Určení typu a počtu jednotlivých zubů, znalost jejich struktury a množství kořenů, to vše je důležité pro případnou extrakci zubu. Stejně tak důležitá je znalost označování zubů, zubních vzorců, identifikačních systémů a samotné odontogeneze.
Jako u každého onemocnění je etiologie nezbytnou součástí pro porozumění vzniku dané nemoci. Za iniciační etiologický agens je považován již zmiňovaný bakteriální plak, jež ulpívá na zubní sklovině, a který v závislosti na jednici v různé míře mineralizuje v zubní kámen. Na rozvoji onemocnění se podílejí i další rizikové faktory jako věk, plemenná příslušnost, počet a uspořádání zubů, jejich patologie, strava, ale také některá onemocnění. PO je možno rozlišit do dvou základních forem (gingivitis, periodontitis). Zánět dásní, neboli gingivitis, je často označován za počáteční a zcela reverzibilní stádium. Zprvu nemusí být přítomny žádné symptomy, někdy lze pozorovat mírné zarudnutí. Později dochází k otoku, bolestivosti a značné krvácivosti, přičemž při absenci terapie může gingivitis manifestovat v periodontitis.
Periodontitis postihuje celý závěsný aparát zubu a bývá označováno za ireverzibilní stádium. V současné době lze za pomoci řízené tkáňové a kostní regenerace dosáhnout alespoň mírného zlepšení. Onemocnění u většiny pacientů přechází do chronické podoby, působí jim nejen bolesti při příjmu potravy, ale může mít za následek i různá systémová onemocnění. Zvláštní formou postihující mladší jedince je tzv. juvenilní periodontitis.
Diagnostika spočívá především ve zjištění anamnézy a vyšetření dutiny ústní. Pomocí intraorálního rentgenologického vyšetření, indexů tartaru, zánětu dásní, stupně motility zubu a dalších parametrů se určí rozsah onemocnění, stádium a následně je zahájena terapie.
Samotná terapie se odvíjí podle stavu pacienta a požadavků majitele. Skládá se z několika kroků, přičemž podstatou je zejména odstranění veškerých nánosů bakteriálního plaku a tartaru, náprava patologií zubů (vyhlazení drsných ploch) a tkání až po případnou extrakci zubů. Součástí terapie může být aplikace antibiotik a jiných preparátů podporujících hojení. V průběhu posledních 10 let vyvíjí mnoho specialistů nové léčebné postupy, avšak většina z nich stále není dotažena do finále. Patří sem například vývoj vakcín, fotodynamická terapie, či již zmiňovaná řízená tkáňová a kostní regenerace.
Nedílnou součástí terapie je následná domácí péče o chrup, bez které je vysoká pravděpodobnost recidivy. Důležitou zbraní proti vzniku PO jsou různá preventivní opatření. Asi nejúčinnější metodou prevence je pravidelné čištění zubů pomocí kartáčku a speciální pasty pro zvířata. Mnoho majitelů se však této metodě raději vyhýbá, a když už, tak volí krmení granulemi, podávání dentálních pamlsků a dalších preparátů pro redukci množství plaku a tartaru. Další možností je profesionální čistění zubů veterinárním lékařem.
Samotné dotazníkové šetření bylo složeno z 16 otázek, jež byly zaměřeny na povědomí o onemocnění, věk, pohlaví, plemeno, velikost, krmivo, přípravky pro kontrolu plaku a tartaru, systémová onemocnění a hlavně přítomnost PO, věk při prvním projevu onemocnění, okolnosti diagnostiky, stádium, léčbu a recidivu.
|
|
Inventarizace dřevin v části areálu ČZU v Praze 6 - Suchdole a návrh rekonstrukce vybrané části areálu
Talácko, Ondřej ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Fedurcová, Alena (oponent)
Tato bakalářská práce je na téma Inventarizace dřevin v části areálu ČZU v Praze 6 Suchdole a návrh rekonstrukce vybrané části areálu. V Literární části bylo vycházeno z publikací Prof. Ing. Jiřího Marečka, CSc. a Ing. Václava Hurycha, CSc.. V praktické části bylo postupováno podle Machovce a jeho výkladu inventarizace dřevin.
Dřeviny se nejprve musely zaměřit, k tomu z velké části posloužily podklady od bývalých studentů, kteří taktéž psali tuto bakalářskou práci. Posloužily také mapy změn v zastavěných plochách areálu. Byla provedena inventarizace nově vysazených dřevin a kontrola stavu stávajících dřevin a aktualizace údajů. Byla použita Machovcova metodika k provedení inventarizace dřevin. V této metodice jsou středem zájmu především tyto hodnoty, které musely být určeny u každé dřeviny: obvod kmene, výška dřeviny, šířka koruny, věk a sadovnická hodnota. Obvod kmene a věk nebyly určovány jen u listnatých keřů. U dřevin proběhlo určení rodu, druhu, případně kultivaru.
Data o jednotlivých dřevinách byly zaneseny do inventarizačních tabulek, přičemž dřevinám, které byly nově vysázeny, se přidělily nové inventarizační kódy. Na základě nově zaměřených dřevin byla aktualizována digitální mapa v programu AutoCAD ve verzi 2014. Průběžně při inventarizaci byly dřeviny též fotografovány a výsledek této práce je uveden na mapserver. Byly fotografovány též různé pohledy v areálu, aby bylo zřejmé, jak velký mají dřeviny vliv na celkový vzhled prostředí v různých ročních obdobích.
V několika částech areálu došlo od poslední inventarizace dřevin k poměrně velmi významným změnám z důvodu stavby nových výukových pavilonů a budov, proto bylo nutné provést důkladný průzkum těchto oblastí areálu, aby byla zachována aktuálnost mapy. Neméně důležité bylo i zjistit, k jakým změnám došlo v dřívějších výsadbách za dobu přibližně 4 let v oblasti dřevin v areálu univerzity.
Podle hodnot získaných vyplněním inventarizačních tabulek bylo zjištěno, že v areálu univerzity se nachází 4079 dřevin. Z toho 1234 tvoří listnaté stromy, nejpočetnější část, 2085 tvoří listnaté keře, jehličnaté stromy čítají 526 kusů a jehličnaté keře 234 exemplářů. Z listnatých je zde nejvíce zastoupen rod Acer a z jehličnanů je nejčastěji zastoupen rod Pinus. S tímto zastoupením flóry tvoří areál univerzity vhodné místo k trávení času poblíž vegetace. Sadovnická hodnota dřevin je zde nejčastěji hodnocena třetí třídou, což znamená, že vzhledem k stáří areálu má ale velmi bujnou a prosperující zeleň s vysokým potenciálem dalšího vývinu.
|
|
Nové funkce a technologie v současných a budoucích verzích Invenia
Kunčar, Jiří
Cílem tohoto příspěvku je představit nové funkce a technologie v budoucích verzích Invenio softwaru původně vyvinutého v laboratořích CERNu (Evropská organizace pro jaderný výzkum). Software pokrývá všechny aspekty řízení digitální knihovny nebo úložiště dokumentů na webu. V práci se zaměřujeme na popis zlepšení full-textového vyhledávání pomocí externích ranking nástrojů, management multimediálních objektů, Circulation modulu a nového uživatelského rozhraní využívající technologie Python micro-frameworku, moderního šablonovacího nástroje a výkonného SQL toolkitu.
Plný text: nusl-126793_2 -  PDF
Prezentace: nusl-126793_1 - PDF; nusl-126793_5 - PDF
Videozáznam: nusl-126793_4 -  MP4
|
|
Zavádění štíhlé výroby a uplatnění Kaizen managementu v malém a středním podniku.
KUBÍČEK, Roman
Tato disertační práce se zabývá uplatněním štíhlé výroby a Kaizen managementu v procesech řízení výroby a logistiky a vybranými nástroji a metodami štíhlé výroby a Kaizen managementu. Výzkum byl proveden na vybraných výrobních odděleních společnosti. Výzkum úrovně používání moderních metod byl proveden pomocí dotazní-kového šetření ve vybraných výrobních podnicích. Můžeme konstatovat, že zavádění štíhlé výroby a uplatňování principů Kaizen ma-nagementu představuje významnou konkurenční výhodu. Cílem nástrojů podpory zavá-dění principů štíhlé výroby a Kaizen managementu je odstraňování plýtvání, zvyšování reakce na plnění zákaznických požadavků a to současně při uplatňování procesních principů řízení. Neopomenutelnou podmínkou je stanovení a dodržování zásad podni-kové kultury s přechodem od pojmu firma na pojem moje (naše) firma. Tyto principy jsou použitelné jak v systémech hromadné výroby, tak i malosériové výroby a některé metody a nástroje jsou použitelné a uplatnitelné i v oblasti služeb či státní správy. Mů-žeme konstatovat, že v každé činnosti můžeme nalézt rezervy, které z hlediska štíhlé výroby představují plýtvání, a které můžeme vhodnými nástroji omezit či dokonce od-stranit. Předmětem výzkumu jsou nikdy nekončící změny nastaveného výrobního procesu ve zkoumaném výrobním podniku při zavádění štíhlé výroby a následném uplatnění Kaizen managementu. Změny, které proběhly, se netýkaly pouze nastavení nových materiá-lových toků, layoutů pracovišť, nivelizace a optimalizace práce, ale také změny myšlení lidí, kteří se na těchto změnách podílejí nebo se jich tyto změny dotýkají. Pro vyhodno-cení úspěšnosti a použitelnosti nově zavedených metod byly stanoveny měřitelné ukaza-telé a metodika jejich vyhodnocení. Výsledky, které jsou prezentovány, mají význam jak pro společnost, ve které byl výzkum prováděn, tak pro další společnosti, kde výstupy a doporučení s obecnou platností mohou pomoci jejich dalšímu rozvoji a jsou nápomocny pro další rozvoj vědeckého poznání.
|
host ::
