Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 30,200 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 2.50 vteřin. 

Analýza vlivu počasí na posun a tvar produkční hranice
Hřebíková, Barbora ; Čechura, Lukáš (vedoucí práce) ; Peterová, Jarmila (oponent)
Třebaže počasí je signifikantním determinantem zemědělské produkce, v běžné ekonomické analýze není vliv počasí na produkci konkrétně analyzován. Domníváme se, že důvodem je existence metodologického problému, spočívajícího v obtížné formulaci proměnné, která by vliv počasí pro daný účel vhodně reprezentovala. V rámci běžných modelů zemědělské produkce bývá proto počasí zahrnuto do množiny neměřených faktorů ovlivňujících produktivitu zemědělců (statistický šum, chyba odhadu). Disertační práce si klade za cíl odstranit tento metodologický problém a navrhnout způsob, jak vliv počasí definovat v podobě konkrétní proměnné, zahrnout tuto proměnnou ve vhodně specifikovaném modelu a tento model následně aplikovat. Účelem této práce je překlenout rámec empirických poznatků a odvodit ekonometrický model, který by popsal a kvantifikoval vliv počasí jako součást vlivu množiny více faktorů na výslednou produkci. Jinak řečeno, cílem je nalézt zůsob, jak definovat počasí jako jeden z mnoha vzájemně (ne)podmíněných faktorů určujících finální produkci, specifikovat model a aplikovat ho. Disertační práce je založena na předpokladu, že metoda Stochastické hraniční analýzy (SFA) představuje potenciální možnost jednat s počasím jako se specifickým (i když ne manegementem firmy kontrolovatelným) faktorem produkce, resp. technické efektivnosti. SFA je parametrická metoda založená na ekonometrickém přístupu. Jejím východiskem je definice stochastické hraniční produkční funkce. Metoda byla představena v práci Aignera, Lovella a Schmidta (1977) a Meusen a van den Broecka (1977). Oproti běžně používaným ekonometrickým modelům produkce je SFA založena na analýze produkční hranice, tvořené deterministickou produkční hraniční funkcí a složenou chybou odhadu. Složená chyba odhadu je přitom tvořena 2 prvky - náhodnou složkou (chyba odhadu, statistický šum) a technickou neefektivností, představující rozdíl ve skutečné úrovni produkce daného producenta a maximální dosažitelnou (možnou) úrovní daného producenta, které by bylo dosaženo v případě, že by producent využil konkrétní kombinaci produkčních faktorů maximáně technicky efektivně. Postupem času byla rozvíjena o řadu aspektů - viz v čase variantní a invariatní neefektivnosti, heteroskedasticita, meřená a neměřená heterogenita. Spolu s DEA se SFA stala upřednostňovanou metodologií v oblasti výzkumu hranice produkčních možností a analýzy produktivity a efektivnosti v zemědělství, v poslední době ji aplikovali například Bakusc, Fertő a Fogarasi (2008) Mathijs a Swinnen (2001), Hockmann a Pieniadz (2007), Bokusheva a Kumbhakar (2008) a Čechura a Hockmann (2011), Hockmann a kol.(2007), Čechura a kol. (2014 a, b), aj. Předpokládáme, že vlivy počasí by měly být analyzovány z hlediska jejich vztahu k technické efektivnosti, namísto konvenčního zahrnutí těchto vlivů do statistického šumu. Implementace počasí do deterministické části produkční funkce namísto zahrnutí do statistického šumu, je výraznou změnou v metodickém postupu v rámci stochastické hraničního analýzy. Analýza dopadů počasí na změny v úrovni TE nebyla dosud v související literatuře výrazně zaznamenána a je tedy považována za hlavní přínos této práce pro současnou teorii odhadu produkční hrancie, resp. technického efektivnosti v oblasti zemědělství. Zohlednění dalších proměnných, které jsou významné pro daný vztah a jejichž začlenění by mohlo zvýšit vypovídací schopnosti modelu bylo součástí cíle této práce. Při fomulaci modelů i závěrečné diskuzi nad výsledky odhadů tak byl brán zřetel na možný efekt heterogenity. V práci jsou nejprve definovány a diskutovány možné způsoby zahrnutí vlivů počasí do modelu produkční hranice. Zhodnocení možností zahrnutí vlivů počasí do těchto modelů se opírá o teoretický rámec vývoje stochastické hraniční analýzy, definující pojem technické efektivnosti, teorii distančních funkcí, torii stochastické produkční funkce a metodiku přístupů a technik SFA, které jsou relevantní pro účely disertační práce. Poté je analyzován vliv počasí na posun a tvar produkční hranice a technické efektivnosti v případě produkce obilovin v České republice v rámci osmileté časové řady, 2004-2011. Analýza pracuje s předpokladem, že existují dva různé způsoby, jak definovat proměnné reprezentující vlivy počasí. Jedním způsobem je použití konkrétních klimatických údajů, které přímo popisují stav počasí. V případě této disertační práce byly zvoleny proměnné průměrná teplota (AVTit) a plošný úhrn srážek (SUMPit) v období mezi setím a sklizní obilovin (za daný hospodářský rok) v jednotlivých krajích ČR (vypočtené z údajů o průměrných měsíčních teplotách a měsíčních plošných úhrnech srážek v jednotlivých krajích ČR získaných z databáze CHMU). Nebo lze definovat umělou (proxy) proměnnou, která bude vliv počasí reprezentovat. V případě této práce byl aplikován tzv. klimatický index (KITit), vypočtený jako suma vážených podílů skutečných výnosů obilnin a výnosů aproximovaných lineární trendovou funkcí, vážený zastoupením konkrétní obiloviny v celkovém portfoliu obilovin v daném kraji (výnosy a váhy byly vypočtené z údajů o úrovních krajské produkce v jednotlivých letech a osevních plochách jednotlivých obilovin na úrovni krajské produkce, získaných z veřejné databáze CZSO). Oba způsoby mají své výhody i nevýhody. Konkrétní klimatické jevy jsou velice přesnou specifikací počasí jako takového. Nicméně, aby se projevil jejich vliv na produkci, musí být vhodně implementovány do modelu ve zájemné interakci s dalšími faktory. Oproti tomu klimatický index v sobě sice nezahrnuje přímo konkrétní charakteristiku počasí, nicméně, vztahuje počasí přímo k výsledné produkci (je definován na základě předpokladu, že vliv počasí na produkci je příčinou odchylek produkce od trendu). Analýza je aplikována na panelová data, obsahující informace o individuální produkci celkem 803 producentů specializovaných na produkci obilovin, vykazujících minimálně 2 roky z celkové 8-mi leté časové řady. Specializace je definována minimálně 50-ti procentním podílem produkce obilovin na celkové rostlinné produkci daného producenta. Finální nevyrovnaný panel dat je tvořen celkem 2332 pozorováními. Každému z producentů je přiřazena hodnota proměnné AVTit, SUMPit a KITit na základě jeho místní příslušnosti ke konkrétnímu kraji. Modely jsou definovány jako stochastické hraniční modely zachycující vliv heterogenity, do nichž je počasí v navržených formulacích implementováno. Cílem je identifikovat vliv počasí na posun a tvar produkční hranice. Prostřednictvím takto definovaných modelů je odhadnuta produkční technologie a technická efektivnost. Předpokládáme, že navrhované zahrnutí počasí do modelů povede k vyšší vypovídací schopnosti definovaných modelů, jako důsledku extrakce vlivů počasí z náhodné složky modelu, respektive s množiny neměřitelných faktorů způsobujících heterogenitu vzorku. Pro odhad technické efektivnosti byly aplikovány dva typy modelů - Fixed management model (FMM) a Random parameter model (RPM). Modely jsou definovány jako translogaritmická multiple-output distanční funkce. Analyzovanou endogenní proměnnou je produkce obilovin v monetárním vyjádření (tis. EUR). Další dva výstupy, ostatní rostlinná produkce (v tis. EUR) a živočišná produkce (v tis. EUR), vyjádřené jako podíl na produkci obilovin vystupují na pravé straně rovnice spolu s exogenními proměnnými (produkčními faktory) práce (v AWU), použitá půda (v ha), kapitál (odpisy investičního majetku podniku a najatá, zpravidla strojní, práce v tis. EUR), specifický materiál (příme náklady na osivo, sadbu, pesticidy, hnojiva a prostředky na ochranu obilnin v tis. EUR) a ostatní materiál (v tis. EUR). Hodnoty výstupů, kapitálu a materiálových vstupů jsou deflovány podle cenových indexů EUROSTATu (2005=100). Heterogenita v Random parameter modelu je zahrnuta v náhodných parametrech a v determinantech rozdělení technické efektivnosti. Všechny produkční faktory jsou defnovány jako náhodné proměnné, vliv počasí v podobě KITit vstupuje do průměru technické efektivnosti a představuje tak možný zdroj neměřené heterogenity vzorku producentů. Heterogenita ve Fixed management modelu je definována jako speciální faktor, představující neměřené firemně specifické efekty, m. Tento faktor představuje neměřenou mezipodnikovou heterogenitu a vstupuje do modelu v interakci s ostatními produkčními faktory i s časovým vektorem, reprezentujícím vliv technologické změny. Vliv počasí ve formě proměnných AVTit a SUMPit je spolu s ostatními produkčními faktory extrahováno z množiny firemně specifických efektů a numericky vyčíslen, čímž se z něj stává faktor měřené mezipodnikové heterogenity. Oba typy modelu byly odhadnuty také bez zahrnutí vlivů počasí a sloužily jako srovnávací základna pro posouzení efektu specifikace vlivu počasí na posun a tvar produkční hranice v konkrétním modelu. Pro snažší interpetaci výsledných odhadů jsou modely pojmenovány následovně: FMM je model typu FMM bez specifikovaných vlivů počasí, model AVT je model typu FMM zahrnující vliv počasí v podobě průměrných teplot v kraji v daném vegetačním období (hospodářském roku), SUMP je model zahrnující vliv počasí v podobě úhrnu srážek v kraji za dané vegetační období (hospodářský rok), model RPM je model typu RPM bez specifikovaného vlivu počasí, model KIT je model typu RPM zahrnující vliv počasí vypočtených jako klimatický index (KITit). Všechny navržené modely splnily specikační předpoklady. Podmínky monotocity a kvazikonvexity jou splněny u všech odhadnutých modelů pro všechny produkční faktory, s vyjímkou produkčního faktoru kapitálu u modelů FMM, KIT, AVT i SUMP. Nesplnění podmínky kvazikonvexity u kapitálu narušuje specifikační předpoklady, nicméně, vzhledem k tomu, že kapitál je v odhadu parametrů prvního řádu nesignifikantní, není nutné považovat model za špatně specifikovaný. Všechny odhadnuté modely dávají stejný výsledek, který je zároveň naprosto konzistentní s ekonomickou teorií. Porušení podmínky kvazikonvexity u kapitálu ukazuje na možnou přítomnost dalšího faktoru, který působí kontraproduktivně vůči působení kapitálu. Cechura a Hockmann (2014) zmiňují nedokonalosti na trhu s kapitálem jako pravděpodobnou příčinu neadekvátního využití kapitálových zdrojů ze strany zemědělců ve vztahu k předpokládanému technologickému rozvoji. Nesignifikantní vliv kapitálu je zřejmě důsledkem nevhodné specifikace proměnné. Kapitál, definovaný jako odpis investičního majetku a suma najaté, zejména strojní, práce, v sobě totiž zahrnuje veškeré kapitálové prostředky a nikoliv pouze prostředky, vztahující se k produkci obilovin. Váha kapitálu se, tudíž, neodrazí ve výsledné hodnotě produkce obilnin v takové míře, aby byla statisticky významná. Kromě kapitálu jsou v souladu s ekonomickou teorií jsou ve všech odhadnutých modelech všechny produkční faktory signifikantní na hladině významnosti =0,01. Nejvyšší elasticitu vykazují produkční faktory materiál a specifický materiál, a to u všech odhadnutých modelů RPM i FMM, včetně modelů bez zahrnutí vlivů počasí. Hodnota produkční elasticity specifického materiálu se pohybuje v rozmezí 0,29-0,38, nejvyšší hodnota produkční elasticity je odhadnuta v modelu RPM s KITit v rozdělení TE, nejnižší v modelu FMM s AVTit reprezentujícími vliv počasí na TE. Produkční elasticita ostatního materiálu je ještě vyšší, s hodnotou v rozpětí 0,40-0,47 s nejvyšší hodnotou v odhadu modelu AVT a nejnižší v odhadu modelu KIT. Nejnižší hodnotu produkční elasticity vykazují produkční faktory práce a půda. Produkční elasticita práce dosahuje v jednotlivých modelech hodnoty 0,006-0,129 a produkční elasticita půdy hodnot mezi -0,114 a 0,129. Všechny odhadnuté modely dávají obdobný výsledek a korespondují s teoretickým předpokladem o elasticitě výrobních faktorů - vysoká hodnota odhadnutých parametrů u materiálu odráží přirozeně vysokou produkční elasticitu "materiálových" vstupů, zatímco nejnižší hodnoty odhadnutých parametrů u produkčního faktoru půdy korespondují s předpokladem, že z ekonomického hlediska je půda považována za produkční faktor s nízkou produkční elasticitou. Relativně nízká produkční elasticita je vysvětlena jako důsledek nižší pracovní náročnosti sektoru obilovin oproti ostatním sektorům. Produkční elasticita vlivů počasí je signifikantní v případě obou proměnných - ve hodnota průměrné teploty za vegetační období v daném regionu, AVTit, je signifikantní, značně vysoká a rovna 0,3691, což ji řadí na úroveň elasticit u faktorů materiálu. Produkční elasticita proměnné SUMPit je také signifikantní s hodnotou rovnou 0,1489. Oproti produkční elasticitě vlivů počasí ve formě průměrných ročních teplot, je nižší. V obou případech hodnota parametru ukazuje na signifikantní, pozitivní vliv počasí na produkci obilnin. Suma odhadnutých produkčních elasticit je ve všech modelech blízko hodnotě=1, což, indikuje konstantní výnosy z rozsahu, RS (RSRPM=1,0064, RSKIT=0,9738, RSSUMP =1,00002, RSFMM= 0,9992, RSAVT=1,0018.). Výsledek všech modelů tak koresponduje se závěrem Cechury (2009) a Cechury a Hockmanna (2014) o konstantních výnosech z rozsahu u českých producentů obilnin. Vzhledem k tomu, že hodnota RS je vypočtena jako suma produkčních elasticit výrobních faktorů, tj. bez proxy proměnných (AVTit, SUMPit), je téměř identický výsledek všech tří FMM modelů potvrzením správnosti specifikace modelu. Nepatrné rozdíly v hodnotách RS jsou výsledkem odchylek v odhadech jednotlivých parametrů. Hodnocen byl také význam technologické (někdy nazývané technické) změny, TCH. Pojem technologické změny (TCH) zahrnuje změny v technologii produkce v průběhu sledovaného období. Předpokládá se, že v čase dochází ke zlepšení technologie produkce. U všech odhadnutých modelů byl prokázán signifikantní vliv TCH na výslednou produkci.Všechny 3 odhadnuté FMM modely shodně indikují pozitivní a v čase se zvyšující signifikantní vliv technologických změn na výslednou produkci. Výsledky odhadu RPM modelu dávají rozporuplný výsledek - pro model s KITit ukazují odhadnuté hodnoty na negativní technologickou změnu, která se však s časem zpomaluje (deceleruje), zatímco RPM model bez specifikovaných vlivů počasí indikuje pozitivní, ale opět v čase decelerující vliv TCH. Lze konstatovat, že bez zahrnutí vlivu počasí, může mít faktor počasí vliv na výsledek odhadnutého směru technologické změny. V případě, že se zahrne počasí do modelu, je tento vliv odfiltrován a technologická změna se ukazuje jako negativní. Zároveň, jak bude uvedeno dále v textu, model RPM podhodnocuje odhad technické efektivnosti, tudíž i odhad vlivu TCH může být zkreslen. Vliv vývoje technologií na produkční elasticity jednotlivých výrobních faktorů, (tzv. biased TCH), se v modelech typu FMM projevuje v odhadnutých hodnotách parametru definujícího interakci produkčních elasticit a časové proměnné. Hypotéza o časové invarianci parametrů (Hicksova neutrální technologická změna) spojených s produkčními faktory se zamítá pro všechny modely, s výjimkou modelu AVT. U modelů FMM a SUMP se tak potvrzuje předpoklad baised technological change v čase. Ta je u modelů FMM a SUMP úsporná na materiál a náročná na specifický materiál. V případě modelu s počasím reprezentovaným proměnnou AVTit se technologická změna nevyznačuje statistickou významností ve vztahu k žádnému z produkčních faktorů. V modelu RPM se zamítnutím této hypotézy potvrzuje signifikance TCH vzhledem k výsledné produkci. Nesignifikantní vliv zlepšení technologie produkce na produkční elasticity práce, půdy a kapitálu ukazuje na všeobecně nízkou schopnost zemědělců reagovat na technologický rozvoj, která může být vysvětlena dvěma důvody. Prvním důvodem jsou možné komplikace v přizpůsobení se podmínkám společného zemědělského trhu EU (např. nejsou zde vytvořeny dostatečné podmínky na domácím trhu, které by usnadňovali zemědělcům integraci do EU). Toto vysvětlení je postaveno na závěru Cechury a Hockmanna (2014), kteří vysvětlují skutečnost, že TCH je v řadě zemí EU (včetně ČR) v kapitálu úsporná, namísto očekávané kapitálové náročnosti, a že některé země EU se dokonce vykazují záporným vlivem TCH, existencí problémů na kapitálovém trhu a nedostatečné integraci. Druhou možností je skutečnost, že se pravděpodobně ještě nestačila projevit značná finanční podpora zemědělského sektoru, která by měla vést k vytvoření podmínek nutných pro přijetí technologického rozvoje. V obou případech pak zemědělci nemají dostatečné podmínky nutné pro využití možností představovaných rozvojem v technologii produkce, což se v modelu projeví nízkou či nulovou signifikancí biased TCH. Vlivy počasí nejsou v signifikantním vztahu k technologickým změnám v ani jednom z případů. Oba typy modelů, FMM i RPM, byly hodnoceny ve vztahu k podchycení vlivů mezipodnikové heterogenity. Všechny odhadnuté náhodné parametry u obou definovaných RPM modelů jsou statisticky významné s výjimkou produkčního faktoru kapitál v modelu nezahrnujícím vliv počasí (model RPM). Výsledek odhadu je důkazem o přítomnosti měřené mezipodnikové heterogenity. Odhadnutý parametr proměnné KITit (0,0221) ukazuje na signifikantním pozitivní vliv počasí na rozdělení TE. Potvrzena je tedy také heterogenita ve vztahu k TE a především signifikantní vliv počasí na velikost TE. Management, resp. produkční prostředí (heterogenita), je signifikantní ve všech třech FMM modelech. U modelů zahrnujících vlivy počasí (modely AVT a SUMP) hodnoty parametru ukazují na pozitivní, nepatrně se snižující vliv managementu, resp. heterogenity na výslednou produkci. Oproti tomu model bez specifikovaných vlivů počasí, FMM, má hodnoty parametru managementu rovněž signifikantní, nicméně vliv je záporný a v čase se zpomaluje. V případě zahrnutí vlivů počasí ve formě AVTit, resp. SUMPit, do modelu se tedy významně mění směr vlivu managementu (heterogenity) na produkci obilnin ve výsledném modelu. Ve všech třech FMM modelech se také na základě signifikance parametru managementu potvrzuje statisticky významnou přítomnost neměřené mezipodnikové heterogenity analyzovaného vzorku. Co se týče vlivu mezipodnikové heterogenity na produkční faktory (tzv. management bias), lze konstatovat, že v případě modelu bez vlivů počasí heterogenita zvyšuje produkční elasticitu půdy a kapitálu a snižuje elasticitu u materiálu. Oproti tomu v modelu zachycujícím vliv klimatu má zvýšení heterogenity za následek snížení produkční elasticity půdy a kapitálu a zvýšení produkční elasticity u materiálových vstupů. Vliv mezipodnikové heterogenity na produkční elasticitu práce je nevýznamný u všech FMM modelů. Ve všech třech případech má přítomnost mezipodnikové heterogenity největší vliv na produkční elasticitu materiálu a překvapivě také na produkční elasticitu půdy. Přitom v případě modelu bez vlivů počasí případná mezipodniková heterogenita zvyšuje produkční elasticitu půdy, zatímco v modelech AVT a SUMP zvýšená heterogenita výrazně snižuje produkční elasticitu půdy. Zároveň lze konstatovat, že samotná elasticita půdy je u všech definovaných FMM modelů nízká, ale heterogenita elasticitu půdy značně zvyšuje u FMM, a naopak výrazně snižuje u AVT a SUMP. V modelech AVT a SUMP je v důsledku extrahování vlivů počasí z neměřené mezipodnikové heterogenity je její vliv na produkční elasticitu půdy negativní. Lze konstatovat, že ponechání vlivů počasí v efektech neměřené podnikové heterogenity nadhodnocovalo pozitivní vliv neměřené heterogenity na produkční faktor půda v modelu FMM. Vůči vlivům počasí se management v modelu SUMP nevykazuje statisticky významným vlivem, zatímco na vlivy počasí reprezentované průměrnou teplotou, AVT, má management signifikantně negativní vliv s hodnotou rovnou -0.0622**. Zároveň lze říci, heterogenita se projevuje v negativním vztahu k vlivům počasí reprezentovaných průměrnou teplotou, zatímco vlivy počasí reprezentované úhrnem srážek (SUMPit) se nevykazují signifikantním vztahem k neměřené mezipodnikové heterogenitě, tedy jejich efekt ve výsledné heterogenitě je stejně tak jako vliv nárůstu heterogenity na produkční elasticitu práce nevýznamný. V porovnání s modelem bez zahrnutí vlivů počasí má v modelu zachycujícím vliv klimatu zvýšení heterogenity opačný efekt na produkční elasticity jednotlivých výrobních faktorů. V porovnání s modelem, kde je vliv počasí reprezentován průměrnou teplotou za dané vegetační období (model AVT), je vliv managementu (resp.heterogenity) v modelu SUMP větší v případě produkčního faktoru kapitál, zatímco v případě půdy a materiálu se lehce snižuje. Technická efektivnost je signifikantní ve všech odhadnutých modelech. Variabilita efektů neefektivnosti je větší než variabilita náhodné složky jak v modelech nespecifikujících vlivy počasí, tak v modelech zahrnujících tyto vlivy. Průměrná hodnota TE v modelech typu RPM dosahuje značně nízké hodnoty (54%), z čehož lze usoudit, že modely podhodnocují odhad TE a (některé proměnné) nebyly proto pro účely analýzy TE vhodně formulovány, resp. nebyl vhodně zvolen typ rozdělení náhodné proměnné reprezentující neefektivnost. Všechny modely FMM dávají obdobný výsledek odhadu TE (odhadnutá průměrná TE se pohybuje okolo 86-87 %), se velice podobnou hodnotou variability TE (cca 0,5%). Vliv změn technologie výroby (TCH) na TE se v modelu bez specifikovaných vlivů počasí projevuje pozitivně (0,0140***), u FMM modelů zahrnujících klimatické vlivy působí změny v technologii výroby vzhledem k TE negativním směrem (-0.0135*** pro model AVT, a -0.0114*** pro model SUMP). Lze vyvodit závěr, že v modelu bez zahrnutí počasí dochází ke zkreslení odhadu role technologické změny, jelikož odhadnutý parametr v sobě zahrnuje i systematický vliv počasí v analyzovaném období. Vliv neměřené heterogenity na TE se projevuje signifikantně ve všech třech modelech. V modelu AVT a SUMP má neměřená mezipodniková heterogenita pozitivní dopad na TE (model AVT= 0.1413 a model SUMP=0,1389), zatímco v modelu bez vlivů počasí (FMM) management (heterogenita) snižují úroveň TE (model FMM =0,1378). Počasí je v případě modelů AVT a SUMP extrahováno z neměřené heterogenity (spolu s ostatními produkčními faktory je tedy zahrnut do determinantů měřené heterogenity). Extrakce počasí z neměřené heterogenity vede ke změně z negativního vlivu heterogenity, zahrnující vliv počasí, na TE (model FMM) na pozitivní (modely AVT a SUMP). Přímý vliv počasí na TE je signifikantní pouze v případě specifikace AVT. Počasí v podobě průměrných teplot v období od setí do sklizně působí na velikost TE negativně, tj. snižuje TE (-0.0622**). Počasí definované úhrnem srážek se nevyznačuje statisticky významným vlivem na úroveň TE. Zahrnutím vlivů počasí se tedy významně mění směr vlivu managementu na produkci obilnin ve výsledném modelu i směr vlivu managementu na produkční elasticity jednotlivých výrobních faktorů. Analogicky s případem vlivu heterogenity na produkční elasticitu půdy je konstatováno, že počasí (zahrnuté v neměřené mezipodnikové heterogenitě) hrálo roli v podhodnocování vlivu heterogenity na celkovou produkci obilnin a zároveň také, že nevyjmutí vlivů počasí z neměřené mepodnikové heterogenity hrálo roli v podhodnocování vlivu heterogenity na TE. Na základě těchto výsledků a výsledků odhadu průměrné TE (a její variability) lze konstatovat, že efekt zahrnutí počasí neměl zásadní přímý vliv na hodnotu průměrné TE, nicméně, jeho vliv na TE a výslednou produkci se projevil prostřednictvím vlivu heterogenity, z níž byl v důsledku specifikace v podobě AVTit a SUMPit vyňat. Výsledky analýzy potvrzují, že vliv počasí na posun a tvar produkční hranice a TE je možné specifikovat a numericky vyjádřit. Indikují také, že počasí snižuje úroveň TE a je důležitým zdrojem neefektivnosti českých producentů obilnin. Byl navržen způsob, jak počasí definovat do modelu stochastické hraniční funkce, čímž byl splněn cíl disertační práce. Z výsledných odhadů vyplývá, že neměřená mezipodniková heterogenita je důležitým znakem českého zemědělství a identifikování jejích zdrojů by mělo být kritické pro zajištění lepšího výkonu zemědělské produkce. Byl tedy potvrzen předpoklad, že mezi jednotlivými producenty existují signifikantní rozdíly v technologii produkce, tj. mezipodniková heterogenita je signifikantní charakteristikou producentů obilnin. V důsledku extrahování počasí ze zdrojů neměřené mezipodnikové heterogenity se ukazuje skutečný vliv heterogenity a skutečný vliv počasí na TE. Kdyby vlivy počasí nebyly zahrnuty do modelu, docházelo by k nadhodnocování TE. Model definovaný jako translogaritmická multiple-output distanční funkce je vhodnou specifikací vztahu mezi počasím, TE i celkovou produkcí obilnin. Analýza také odhalila, že RPM model není vhodným nástrojem pro odhad vlivů počasí definovaných v indexovém vyjádření (klimatický index), protože jeho odhad podhodnocuje TE. Problém může být způsoben nevhodnou definicí některých proměnných, či nesprávným předpokladem o rozdělení neefektivnosti. Na druhou stranu, FMM je dobrý nástroj pro identifikaci vlivů počasí definovaných v konkrétních klimatických údajích na TE a na posun a tvar produkční hranice českých producentů obilnin. Výsledky odhadů tak potvrzují předpoklad o důležitosti specifikování vlivů počasí v modelech analyzujících úroveň TE rostlinné produkce. Specifikací vlivu počasí na výslednou produkci bylo počasí vyčleněno z množiny neměřených faktorů, způsobujících mezipodnikovou heterogenitu. Tento metodický krok pomůže zpřesnit odhad technologie a zdrojů neefektivnosti (respektive skutečné neefektivnosti). Zvyšuje se tím pádem vypovídací schopnost modelu a celkově se zpřesňuje odhad TE. Disertační práce splnila svůj účel a přinesla důležité poznatky o vlivu počasí na úroveň TE, o vztahu počasí a neměřené mezipodnikové heterogenity, o vlivu počasí na dopady technologických změn, a tím i efektu specifikace počasí na posun a tvar produkční hranice. Byl navržen model, který je vhodnou aplikací k definování těchto vztahů. Umístění počasí do deterministické části funkce produkční hranice, namísto do statistického šumu, představuje výraznou změnu v metodickém postupu v rámci stochastické hraničního analýzy a vzhledem ke skutečnosti, že analýza dopadů počasí na úrovneň TE takového rozsahu nebyla dosud v související literatuře zaznamenána, lze výsledek disertační práce považovat za značný přínos pro současnou teorii odhadu technického efektivnosti v oblasti zemědělství. Disertační práce byla vypracována v souvislosti s řešením 7th FP EU project COMPETE no 312029.

Zhodnocení procesu účetní závěrky v České republice a v Polsku
Tacinová, Jolanta ; Lörinczová, Enikö (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Diplomová práce předkládá zhodnocení a porovnání procesů účetní závěrky v České republice a v Polsku. Práce je rozdělena do několika dílčích částí. V první teoretické části jsou představeny aktuální právní normy upravující účetní systém ve vybraných zemích. Také je vymezen obsah účetní závěrky dle mezinárodních účetních standardů IFRS. V druhé praktické části jsou na základě vnitropodnikových směrnic a finančních výkazů popsány procesy účetních závěrek české a polské společnosti. Na konkrétních účetních případech je poukázáno na rozdílnost účtování z pohledu lokálních předpisů a mezinárodních standardů IFRS. Dodatečně je také nastíněn reálný proces zavedení standardů IFRS v oblasti dlouhodobého hmotného majetku. V dalńí části následuje zhodnocení vybraných dílčích procesů, formulace problematických oblastí a představení návrhů jejich zlepšení. Závěrečná část je věnována porovnání českých a polských zásad účtování a vykazování.

Zhodnocení procesu účetní závěrky u zvolené obce
Valentová, Lenka ; Čermáková, Helena (vedoucí práce) ; Romana, Romana (oponent)
Cílem diplomové práce je popsat a ověřit správnost procesu účetní závěrky ve vybrané obci dle platné právní úpravy. V teoretické části práce jsou v úvodu stručně popsány podmínky hospodaření obcí. Teoretická část se nejvíce věnuje popisu procesu účetní závěrky podle právních předpisů České republiky. Proces účetní závěrky začíná přípravnými pracemi, na které navazuje uzavírání účtů a vyčíslení daně z příjmu. Následně je popsáno sestavení výkazů účetní závěrky. Závěr teoretické části se věnuje povinnostem související s účetní závěrkou, kterými je ověření účetní závěrky a její schválení, zveřejnění a archivace. Praktická část se zabývá popisem procesu účetní závěrky ve zvolené obci a ověřením správnosti podle platných právních předpisů. Na základě provedených analýz jsou navrženy doporučení ke zlepšení v oblastech, kde byly nalezeny chyby a nedostatky.

Proces účetní závěrky u zvolené obce
Zapadlová, Lenka ; Čermáková, Helena (vedoucí práce) ; Štáfek, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá procesem účetní závěrky obce a souvisejícími přípravnými pracemi. V úvodní části teoretických východisek charakterizuje právní předpisy, kterými se obce řídí při účtování během účetního období a při procesu účetní závěrky. Dále podrobněji seznamuje s účetními operacemi prováděnými před uzavřením účetních knih. Tyto účetní operace provádí účetní jednotka z důvodu úplného a věrného zobrazení účetnictví. Další část teoretických východisek je věnována účetním výkazům, které obce v rámci účetní závěrky sestavují a povinnostem ověření účetní závěrky auditorem a schválení účetní závěrky zastupitelstvem obce. Diskuse je zaměřena na proces účetní závěrky konkrétní obce, zobrazuje postupy vybraných přípravných a uzávěrkových prací a sestavení účetní závěrky města Vrchlabí.

Zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku z pohledu české právní úpravy a Mezinárodních standardů účetního výkaznictví
Stuchlá, Marcela ; Kuchařová, Ivana (vedoucí práce) ; Lenka, Lenka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem dlouhodobý hmotný majetek z pohledu české právní úpravy a z pohledu mezinárodních účetních standardů IFRS. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou uvedeny základní definice a charakteristiky dlouhodobého hmotného majetku dle českého zákona, za jakých podmínek ho lze pořídit, ocenit, odepisovat, inventarizovat a vyřadit. Dále je rozebráno téma IRFS, je zde popsáno o jaké standardy se jedná, a proč se u nás používají. Je také rozepsána celá evidence majetku, a to od okamžiku pořízení až po jeho vyřazení. V praktické části je zobrazeno účtování z obou hledisek na zahraniční společnosti podnikající v České republice.

Analýza trhu práce ve vybraném reginu
Bednaříková, Kamila ; Homolka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Bakalářská práce Analýza trhu práce ve vybraném regionu se zabývá zhodnocením vývoje trhu práce v okrese Šumperk ve sledovaném období 2004-2014 se zvláštním zaměřením na postavení žen. V první, teoretické části, jsou vymezeny základní pojmy spojované s trhem práce, jako je nezaměstnanost, aktivní politika zaměstnanosti či způsob výpočtu nezaměstnanosti. V druhé, praktické, části práce je stručně charakterizován okres Šumperk a je analyzována celková míra nezaměstnanosti za region a dále pak nezaměstnanosti žen dle věku, dosaženého vzdělání a podle kritérií, která jsou důležitá při hledání nového zaměstnání. Zjištěné údaje jsou zpracovány do tabulek a grafů. V závěru byly zjištěné hodnoty vyhodnoceny. Při vyhodnocení práce vyplynulo, že po celou dobu sledovaného období míra nezaměstnanosti žen nepřevyšuje míru nezaměstnanosti mužů. K největšímu rozdílu došlo v roce 2013, kdy počet žadatelek o práci byl o 726 nižší než mužů. Od tohoto roku se ale trend začal měnit a na konci sledovaného období, k 31. 3. 2015, počet žadatelek o práci poprvé převýšil počet žadatelů o práci. Současně s tím od roku 2013 výrazně stoupá počet žen starších 45let bez práce a zvedá se i průměrný věk nezaměstnaných žen. Zatímco v roce 2004 činil 37,4 roku, v roce 2015 se pohyboval už na hodnotě 42,4 let.

Výkonnost a struktura nabídkové strany. Díl I.
Flek, Vladislav ; Hájek, Mojmír ; Prokop, Ladislav ; Humík, Jaromír ; Racková, Lenka ; Soukupová, Eva
Zpráva se pokouší o spojení jednotlivých dílčích pohledů, aby byly ve vzájemné souvislosti zachyceny podstatné aspekty fungování nabídkové strany české ekonomiky. Zaměřuje se zejména na údaje 2. poloviny 90. let, včetně údajů dostupných za rok 2000.
Plný text: Stáhnout plný textPDF

Osobní pohled dítěte na výchovu která probíhala mimo vlastní rodinu.
ŠVECOVÁ, Valentyna
Abstrakt Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá rozborem veřejně dostupné monografie, která byla vybrána cíleně. Jde o autobiografický příběh dívky, která vyrůstala v ústavní péči od svých čtyř let. Práce je koncipována jako systematicky uspořádaný soubor informací. Skládá se z teoretické a empirické části. V teoretické části je probrána problematika týkající se osobnosti dítěte, jeho vývoje, základních potřeb včetně vlivu rodiny na dítě. Dále popisuje systém náhradní péče o dítě s důrazem na psychosociální aspekty dítěte vyrůstajícího mimo vlastní rodinu. Empirická část představuje samotný výzkum. Cílem práce bylo zjistit, jaká je osobní zkušenost a pohled dítěte na výchovu, která probíhala mimo vlastní rodinu. Hlavní výzkumná otázka zněla: Jak ovlivnila život dítěte výchova, která probíhala mimo vlastní rodinu? Tato poměrně široká výzkumná otázka byla dále rozložena do několika specifických otázek: 1. Jaký vliv na život dítěte vyrůstajícího mimo vlastní rodinu měl vztah dítěte k rodičům? 2. Jaký vliv na život dítěte vyrůstajícího mimo vlastní rodinu měl vztah dítěte se sourozenci? 3. Jaký vliv na život dítěte vyrůstajícího mimo vlastní rodinu měl vztah dítěte k vychovatelům a k dětskému domovu, ve kterém žije? Výzkum byl realizován jako kvalitativní šetření, a to na principu zakotvené teorie za použití rozboru monografie jako techniky sběru dat, přičemž byla využita intenzivní metoda studia jednotlivého případu s důrazem na utříděný celkový pohled, včetně základních charakteristik jak osobnosti jedince, jeho vývoje, významných zážitků a postojů, tak i jeho vztahů k rodičům, sourozencům a širšímu sociálnímu prostředí. Zjišťování osobní zkušenosti a pohledu dítěte na výchovu, která probíhala mimo vlastní rodinu, bylo provedeno pomoci kvalitativního výzkumu s použitím techniky zakotvené teorie. Data byla převedena do hermeneutické matice programu ATLAS.ti a vyhodnocena pomocí třístupňového kódování. Metodologický postup analýzy vycházel z induktivních postupů dle techniky zakotvené teorie. V prvním kroku získaná data byla redukována na informace vztahující se k výzkumu, následně pomocí otevřeného kódování byly vytvořeny konkrétní kódy. Z těchto kódů byly vytvořeny jednotlivé kategorie. V kapitolách využíváme grafické výstupy, vytvořené v rámci kódování v analytickém softwaru ATLAS.ti. Výsledky byly popsány, rozebrány a zpracovány. Výzkumným šetřením jsme dospěli k závěru, že osobní pohled dítěte na výchovu mimo vlastní rodinu je kladný. Diplomová práce by mohla být přínosem pro dětské domovy a diagnostické ústavy. Výsledky výzkumu by mohly sloužit k lepšímu porozumění stavu dětí v ústavní či náhradní rodinné péči ze strany personálu či pěstounů a rovněž pro samotné osoby, vyrůstající a vychovávané mimo vlastní rodinu. Práce by též mohla být určitým stimulem pro provedení rozsáhlejšího výzkumného šetření, které by se zabývalo ověřováním vzniklých hypotéz.

Zvláštní případy hoření osob
PETRÁK, Martin
Ve světě, včetně České republiky, jsou evidovány případy požárů, kdy zjevně nedojde k tepelné destrukci těla obětí jako důsledku tepelných účinků požáru z vnějšího prostředí. Tyto požáry jsou vymezené svým rozsahem pouze na lidské tělo a bezprostřední okolí, mnohdy s celkovou rozsáhlou tepelnou destrukcí tkání do stádia jejich zuhelnatění. Problematika hoření lidské tkáně je popisována v zahraničních zdrojích, zejména populárně naučných, pojmem "Spontaneous Human Combustion". V České republice byl zaveden překladový ekvivalent "samovolné vzplanutí osob". Důvodem výběru zpracování daného tématu "Zvláštní případy hoření osob" je chybějící metodika pro šetření okolností příčin vzniku požáru, které provádějí příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky. Dalším důvodem jsou zavádějící informace, které jsou publikovány v populárně naučné literatuře a v jiných informačních zdrojích. Při řešení výzkumných otázek byla prvotně provedena rešerše dostupných odborných textů a konkrétních požárů. Na základě získaných informací byl navržen rozsah a podmínky výzkumného experimentu provedeného na vzorcích typově shodné živočišné tkáně, odpovídající svým složením tkáni lidské. Jedná se o živočišnou tkáň z prasete domácího, která byla jednotně upravena do podoby vzorku s podílem svalové, tukové a kostní tkáně, včetně kůže. Experiment byl realizován v akreditované laboratoři společnosti PAVÚS, a.s. požární zkušebně č. 1026 ve Veselí nad Lužnicí. Na jednotlivých zkušebních vzorcích byl sledován vliv různých druhů hořlavých látek na rozsah následného poškození živočišné tkáně. Byl posuzován vliv typicky vrstveného oblečení, hořlavé podložky a přikrývky. U jednotlivých pokusů byly odlišným způsobem nasimulovány podmínky odpovídající reálnému prostředí, kterými je člověk obklopen v běžném životě. Cílem diplomové práce bylo vyhodnocení možností vzniku a průběhu hoření živočišných tkání. Při výzkumu byla soustředěna pozornost na nalezení odpovědí na dvě výzkumné otázky, a to: a) může dojít k hoření živočišné tkáně?, b) jaké jsou mechanismy vzniku a průběhu hoření živočišné tkáně? Bylo zjištěno a potvrzeno, že hoření živočišné tkáně, včetně tkáně kostní, je při běžném požáru možné. Zásadní vliv na vznik a průběh hoření mají okolní hořlavé látky např. ve formě oblečení a současně přítomnost a vlastnosti hořlavého podkladu. Experiment ukázal na možnosti dalšího samovolného hoření tkání po dodání určitého množství počáteční energie hořením okolních látek. Samotný proces uplatňovaný při hoření živočišné tkáně je charakterizován převážně formou dlouhodobého žhnutí v řádech několika hodin, při kterém byla zaznamenána maximální teplota na povrchu vzorku 644,50 oC. Dále bylo experimentem zjištěno, že teploty dosahované při hoření živočišné tkáně nejsou v určité vzdálenosti schopné zapálení okolních hořlavých látek a materiálů. Dosažené výsledky diplomové práce umožňují stanovit základní pravidla pro příslušníky Hasičského záchranného sboru České republiky a orgány činné v trestním řízení, které lze v souvislosti s mimořádnými událostmi využít při zjišťování příčin vzniku těchto typů požárů osob

Oční vyšetření na oddělení z pohledu sestry
SUCHÁ, Veronika
V teoretické části bakalářské práce se zabýváme vyšetřením, se kterým se nejvíce setkáváme na očním oddělení, a to jak na jeho lůžkové části, tak i na ambulancích, které jsou součástí očního oddělení. Věnujeme se charakteristické práci sestry na očním oddělení, také ošetřovatelským diagnózám a problémům, se kterými se může sestra setkat na očním oddělení. Jako příklad zde také uvádíme různé typy očních ambulancí. Ve výzkumné části bakalářské práce jsme vznesli dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče před vyšetřením na očním oddělení. Druhým cílem bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče po vyšetření na očním oddělení. K těmto cílům jsme si vhodně zvolili dvě výzkumné otázky, se kterými jsme pracovali během zpracování výzkumné části bakalářské práce. První výzkumnou otázkou bylo, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče před vyšetřením očí. Druhá otázka zněla, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče po vyšetření očí. Pro výzkumné šetření k bakalářské práci jsme zvolili kvalitativní výzkum. Předem jsme měli sestaven polostrukturovaný rozhovor. Respondentkami byly všeobecné sestry pracující na očním oddělení v nemocnici v jižních Čechách a v nemocnici na Vysočině a rozhovory probíhaly s jejich souhlasem. Z otázek a odpovědí bylo vytvořeno 6 kategorizačních skupin, z nichž některé mají i podskupiny. Z výzkumného šetření vyplývá, že práce sestry na očním oddělení má jistá specifika u pacientů před i po vyšetření zraku. Pro první stanovený cíl, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče před vyšetřením na očním oddělení, z odpovědí sester vyplynulo, že od pacientů před vyšetřením zjišťují informace. Tvrdíme, že se jedná o anamnézu, ačkoli každá sestra se zmínila o něčem jiném, ale i tak to z toho vyplývá. Všechny se shodly na otázce po brýlích, které pacient nosí, dále na otázkách o problémech se zrakem a očních operacích. Více jak polovina sester se ptá pacienta na tupozrakost a oční úrazy. Sestry před vyšetřením dbají na správnou komunikaci s pacientem a spolupráci s ním. Také uvádí komunikaci s lékařem před vyšetřením. Všechny sestry uvedly, že u pacientů aplikují lokální kapky či jiné léky dle typu vyšetření a ordinace lékaře. Polovina sester se shodla na vyšetření zrakové ostrosti do dálky a výplachu oka před vyšetřením. Před vyšetřením si všechny sestry chystají potřebné pomůcky, do kterých zařadily oční kapky, čtverečky a emitní misku. Nezapomněly ani na přístrojovou techniku, kterou všechny musí před vyšetřením zapnout a odezinfikovat. Všechny sestry také hovoří o prostředí k vyšetření zraku. Při této otázce, jak chystají prostředí na vyšetření, všechny odpověděly, že lékař vyšetřuje pacienta na denním světle nebo v temné místnosti. Dále před každým vyšetření je příprava pacienta odlišná. Podle typu vyšetření sestra pacienta připraví. Pro druhý cíl, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče po vyšetření na oddělení, z výzkumu plyne, že sestry opět velkou část času věnují komunikaci s pacienty. Do komunikace zde řadí i techniku vedení pacienta, jeho doprovod. Věnují se pomoci při činnostech, které pacienti po vyšetření sami nezvládnou. Největší měrou sestry po vyšetření plní ordinace lékaře. Všechny sestry se shodly, že sledují u pacientů alergickou reakci po vyšetření. Polovina sester sleduje celkový stav u pacienta po vyšetření. Každá sestra dezinfikuje přístrojové vybavení po vyšetření na očním oddělení. Všechny sestry se také shodly, že po vyšetření by měl pacienta o omezeních, která souvisí s daným vyšetřením, informovat lékař. Sestry by tyto skutečnosti měly pacientům pouze opakovat.