|
|
Stanovení ochlazovací funkce zelené střechy v areálu Nadace Partnerství v Brně
Svobodová, Kateřina
Předložená bakalářská práce si klade za cíl stanovit ochlazovací efekt zelené střechy v areálu Nadace partnerství v Brně . Výpar ze zelené střechy byl vypočten pomocí Bowenova poměru. Ochlazovací efekt byl kvantifikován jako podíl energie spotřebovaný na výpar vůči energii dodané Sluncem. Měření probíhalo prostřednictvím čidel na měření klimatických parametrů v období duben - říjen 2017. Měsíční sumy výparu zelené střechy se pohybovaly mezi 34 - 125 mm/m2 a při výparu bylo spotřebováno 46 - 69% energie
|
|
|
Přizpůsobení terestrických členovců a zejména pavoukovců na aridní podmínky prostředí
Byronová, Markéta ; Starostová, Zuzana (vedoucí práce) ; Opatová, Věra (oponent)
Největším problémem, se kterým se musí vypořádat terestričtí živočichové, je riziko dehydratace. Ztráty vody se uskutečňují výparem při dýchání a přes povrch těla, vylučováním a různými sekrecemi. Terestričtí živočichové si proti ztrátám vody vytvořili různé fyziologické, morfologické a behaviorální adaptace. Tato práce shrnuje poznatky o adaptacích proti ztrátám vody u členovců v aridních podmínkách. Zaměřena je na pavoukovce a zejména pak na štíry, kteří jsou v aridních oblastech hojně rozšířeni a vykazují vysokou odolnost vůči extrémním podmínkám pouští. Práce zkoumá vliv okolních podmínek na fyziologické procesy v těle, morfologická přizpůsobení a na změny chování. Definuje specifické adaptace štírů a blíže popisuje roli hepatopankreatu v udržování rovnovážného stavu tekutin v těle a následné změny osmolarity hemolymfy. Klíčová slova: výpar, aridita, vodní bilance, členovci, pavoukovci, štíři
|
|
|
Ztráty vody výparem u gekonů rodu Paroedura
Myslíková, Tereza ; Starostová, Zuzana (vedoucí práce) ; Okrouhlik, Jan (oponent)
Udržování rovnovážného stavu tělních tekutin, zejména regulace ztrát vody výparem, je pro terestrické živočichy, včetně plazů, velmi důležitá. Největší podíl na celkových ztrátách vody výparem (TEWL) májí ztráty vody při dýchání a ztráty vody pokožkou. Z tohoto důvodu mohou ztráty vody výparem u plazů ovlivňovat především velikost těla, intenzita metabolismu a morfologie šupin pokrývajících tělo. Diplomová práce se zaměřuje na ztráty vody výparem u madagaskarských gekonů rodu Paroedura. Zástupci rodu Paroedura jsou pro tento výzkum vhodnou skupinou, protože se jedná o monofyletický rod s dobře podpořenou hypotézou o fylogenetických vztazích, která byla v této diplomové práci ještě doplněna a zároveň se jednotlivé druhy liší tělesnými rozměry a také preferencí habitatu. Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda se zástupci rodu Paroedura liší v TEWL, jaký byl ancestrální stav TEWL u tohoto rodu a jaké morfologické nebo fyziologické faktory TEWL ovlivňují. Dalším cílem bylo přímo změření ztrát vody pokožkou. TEWL a intenzita metabolismu byly měřeny pomocí průtokové respirometrie. Výsledky ukazují, že zástupci rodu Paroedura se značně liší v hodnotách TEWL. Rekonstrukce ancestrálního stavu naznačuje, že původní hodnota TEWL byla poměrně vysoká. Většina, tedy 9 z 11 druhů zahrnutých do analýzy má TEWL...
|
|
|
Vlhkostní charakteristiky přirozených pískovcových výchozů
Slavík, Martin ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Tesař, Miroslav (oponent) ; Sněhota, Michal (oponent)
Vlhkost v pískovci hraje důležitou roli v hydrologických, zvětrávacích, biologických a dalších procesech. Znalosti o výskytu a pohybu vlhkosti v porézním prostředí přirozených pískovcových výchozů jsou však značně strohé. Cílem doktorské práce proto bylo kvantifikovat vybrané vlhkostní charakteristiky několika přirozených pískovcových výchozů v Českém ráji (Česká republika). Podle režimního měření se průměrná roční teplota v pískovcových skalních městech pohybovala od 8,5 řC do 11,5 řC a relativní vlhkost vzduchu od 73 % do 85 %, přičemž odlesněná oblast vykazovala teplejší a sušší mikroklima a větší amplitudu hodnot než zalesněné oblasti. Byly zjištěny hodnoty objemové vlhkosti (více než 400 měření) a sacího tlaku (více než 150 měření) pískovcových výchozů a jejich změny v čase a prostoru. Průměrná objemová vlhkost se v zóně od povrchu pískovce do hloubky 12 cm pohybovala od 3 % do 10 % a sací tlak se v hloubce 2-12 cm pohyboval od 2 kPa až nad 130 kPa. Pro určení prostorového uspořádání vlhkosti u pískovcového povrchu bylo poprvé opakovaně využito metody obarvování práškem uraninu. Podle obarvení se pískovcové prostředí rozdělilo na kapilární (vlhkou) a difuzní (suchou) zónu, na jejichž ostrém rozhraní se nacházela výparová fronta. Pozice výparové fronty se pohybovala od povrchu pískovce až do...
|
|
|
Energetická bilance povrchu krajiny v lesně-zemědělském povodí
SCHNEEDÖRFLER, Marek
Obsahem této diplomové práce je určení, statistické vyhodnocení energetické bilance povrchu krajiny a jejich dalších vybraných parametrů prostřednictvím nástroje dálkového průzkumu Země a za pomoci pozemně měřených meteorologických prvků. Součástí práce je také mapování krajinného pokryvu a posouzení jeho vlivu na mikroklima v dané oblasti. Modelovou oblastí pro výzkum tohoto typu se stalo území Novohradských hor, konkrétněji povodí Bedřichovského potoka. V povodí Bedřichovského potoka se nacházejí všechny podstatné skupiny krajinného pokryvu (lesy, trvalé travní porosty, orná půda, stavby), a proto je zde hodnocení energetické bilance vhodné.
|
|
|
Ztráty vody výparem u terestrických obratlovců
Demešová, Jana ; Starostová, Zuzana (vedoucí práce) ; Vohralík, Vladimír (oponent)
Ztráty vody výparem ovlivňují fyziologii, ekologii i evoluci jednotlivých organismů. Tato práce shrnuje poznatky o ztrátách vody výparem u hlavních skupin terestrických obratlovců. Kromě fyziologických procesů sleduje také evoluční trendy adaptací vytvořených jako bariéra proti ztrátám vody, nebo naopak jako způsob ochlazování výparem. Z ekologického hlediska zkoumá, zda právě tyto adaptace umožnily některým z nich obývat extrémní habitaty. Téma ztrát vody výparem se prolíná s dalšími tématy, jako jsou termoregulace nebo metabolismus. Klíčová slova: výpar, ztráty vody, aridita, termoregulace, metabolismus, obratlovec
|
|
|
Propustnost přírodních povrchů hruboskalského pískovce ve skalních městech pro vodní páru a intenzita výparu
Slavík, Martin ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Pavlíková, Milena (oponent)
Cílem diplomové práce bylo charakterizovat transport kapilární vody a vodní páry v přípovrchové zóně hruboskalského pískovce v Českém ráji. Pomocí metody "wet cup" jsem kvantifikoval propustnost hruboskalských pískovců pro vodní páru. Dále jsem určil rychlost saturace vrtných jader pískovce vodou vlivem kapilárního nasákávání, zjistil jsem míru výparu z několika výchozů hruboskalského pískovce za skutečného mikroklimatu a pravidla, kterými se výpar řídí. Také jsem se pokusil rozhodnout, zda a popřípadě jakou roli hraje přítomnost krusty u zkoumaných parametrů. Z velkého množství zpracovaných vzorků vyplývá, že propustnost různých typů hruboskalských pískovců pro vodní páru nevykazuje významné odlišnosti, na rychlost difúze vodních par navíc nemá vliv, zda je na výparné ploše krusta či ne. Na rychlost saturace pískovců vlivem kapilárního nasákávání má vliv přítomnost krusty, která saturaci zpomaluje. Zkoumané pískovce se řadí mezi materiály se střední až vysokou absorpcí. Prokázal jsem, že výpar z porézního prostředí lze poměrně přesně aproximovat jednoduchou exponenciální funkcí. Rychlost výparu z pískovcového prostředí je v přirozených podmínkách silně ovlivněna klimatickými poměry, zejména relativní vlhkostí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Urbanistická opatření pro efektivní hospodaření s povrchovou vodou v zastavěných územích
Vacková, Michaela ; Kročová,, Šárka (oponent) ; Polešáková, Marie (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Jedním z našich hlavních problémů v prosazování hospodaření s dešťovou vodou (HDV) do praxe je skutečnost, že jsme ho nepřijali jako mezioborovou záležitost. Měli bychom hledat způsob, jakým HDV zpřístupníme dalším profesím, především architektům-urbanistům, kteří jsou pro jeho další rozvoj stěžejní. Práce jednak podrobně analyzuje důvody ne úplně ideálního stavu, ve kterém se tento obor u nás nachází, ale zároveň definuje možné způsoby nápravy této skutečnosti a nastiňuje další scénáře jeho vývoje. Stěžejním materiálem, ze kterého práce vychází je oborová norma TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami, která je základním podkladem pro zpracování nové metodické pomůcky. Práce normu rozšiřuje o další opatření a doplňuje o postupy posouzení přínosů jednotlivých opatření za účelem zefektivnění aplikace systému HDV do městského prostoru.
|
|
|
Návrh malé vodní nádrže
Galuška, Martin ; Hyánková, Eva (oponent) ; Doležal, Petr (vedoucí práce)
Práce se zabývá posouzením možnosti návrhu malé vodní nádrže na vytipovaném území obce Bezměrov. Součástí práce je pojednání o typech a funkcích malých vodních nádrží a jejich vodohospodářském řešení. Je vyhodnocen geologický průzkum lokality, který mapuje skladbu vrstev zeminy a dostupných materiálů pro výstavbu hráze. Pro konkrétní uvažované profily hráze je vypracována vodní bilance, která hodnotí specifický odtok z povodí, výpar a průsak vody tělesem zjednodušeně navržené hráze. Vzniká tak základní představa o možnostech manipulace s vodou v daném území. Na základě tohoto vyhodnocení je zpracováno několik variant řešení pro posouzení retenčních účinků soustavy dvou malých vodních nádrží nad obcí Bezměrov.
|
|
|
Analýza mikroklimatu různě obhospodařovaných ploch
ŠACHL, Jiří
Bakalářské práce se zabývá problematikou tvorby mikroklimatu vegetačního krytu, především z hlediska teplotního a vlhkostního režimu a energetických toků prostřednictvím Bowenova poměru. Bylo sledováno několik vybraných mikroklimatických ukazatelů, jejichž hodnoty byly závislé na jednotlivých typech porostů (jetel luční, pšenice setá, lilek hlíznatý a trvalý travní porost (TTP) - louka) v průběhu vegetační sezóny a na vlivu rozdílného zemědělského obhospodařování.
|
host ::
RSS.