|
|
Sebereflexe tvůrčího procesu při tvorbě inscenací Nevina a Erekce srdce
Blažková, Anděla ; TEJNOROVÁ, Petra (vedoucí práce) ; ADÁMEK, Jiří (oponent)
Diplomová práce je subjektivní úvahou na základě vlastní sebereflexe při
tvorbě inscenací Nevina a Erekce. Nejedná se o teoretickou studii, ale spíš o
pochopení a definování vlastních cest při hledání dramatické postavy Absolut a
funkcí performera.
V první části se věnuji inscenaci Nevina v režii MgA. Petry Tejnorové.
Nastiňuji podmínky a formu pro realizaci projektu jako live cinema/živého kina.
V další kapitole uvádím jména všech dramatických postav se základní
charakteristikou z mého úhlu pohledu a hledám souvislosti a fakta dramatické
postavy Absolut, která mi sděluje text. Dále se nad dramatickou postavou
zamýšlím na základě vlastní představivosti.
Rozebírám a zkoumám všechny dramatické situace, ve kterých se Absolut
objevuje a nastiňuji cesty k jejím emocím.
Hledám souvislosti mezi pocity a zkušenostmi dramatické postavy a mě.
Zjišťuji, proč je důležité vědět, co hraji a zároveň, proč je důležité, že
dramatická postava nikdy nesmí vědět, co hraje.
Rozebírám hledání „masky“ pro jevištní ztvárnění slepoty a uvádím úryvek
ze svých poznámek na základě vlastního experimentování se zrakem.
Objasňuji technické požadavky na herce při realizaci: kamera, mikrofon –
port, prostory a uvádím důležitost splynutí s těmito požadavky.
Zamýšlím se nad pravdivostí, jistotou a autenticitou filmového herectví.
V druhé části uvádím školní zkušenosti s postupy režisérů v rámci
klauzurních inscenací a zdůvodňuji naléhavost k možnosti hledání vlastního
tématu. Věnuji se tvoření inscenace Erekce srdce, v režii Petry Tejnorové.
V dalších kapitolách odtajňuji tvůrčí proces – kontaktní improvizace a
hledání vlastního tématu. Rozebírám cesty k proniknutí do jádra vlastního tématu
a uvádím výsledný monolog v rámci finální inscenace.
Nastiňuji své úvahy – možnosti a pravidla k cestě za divákem. Uvědomuji si
možnosti performera, při vědomí možných výher a proher, při samotné realizaci.
Uvádím reakci jednoho diváka po shlédnutí inscenace.
Závěrem si odpovídám na otázku, zda se u herce změní autenticita, když
sděluje cizí text nebo, když sděluje vlastní názory a myšlenky.
|
|
|
Michal Dočekal - umělecký šéf Činohry Národního divadla
Smrčková, Anna ; HRDINOVÁ, Radmila (vedoucí práce) ; JOBERTOVÁ, Daniela (oponent)
Diplomová práce se zabývá působením Michala Dočekala na pozici uměleckého šéfa Činohry Národního divadla v Praze. První kapitola se věnuje Dočekalovým uměleckým začátkům a jeho významným pracovním zkušenostem. Druhá kapitola mapuje situaci v Národním divadle po roce 1989 a zabývá se otázkou, co funkce uměleckého šéfa ND znamená a jaké předpoklady by měl člověk, který ji vykonává, plnit. Na základě detailní analýzy a výzkumu se dále pokouším postihnout nejdůležitější okamžiky Dočekalova šéfovského období. V jednotlivých kapitolách reflektuji jeho koncepci, režijní a herecké osobnosti, vedlejší aktivity souboru i kauzy, s nimiž se musel Dočekal jako šéf vypořádat.
|
|
|
Český umělec v letech 1968 - 1989: Sluha, nebo hrdina? Stanislav Kolíbal a Josef Malejovský
Manová, Markéta ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Úvod bakalářské práce nastíní politický vývoj v Československé republice v letech 1948-1989. Hlavním tématem bude zachytit rozdíl mezi oficiální a neoficiální scénou českého uměleckého života v letech 1968-1989, zastoupenou umělci Stanislavem Kolíbalem a Josefem Malejovským. Obsahem bude porovnat podmínky, ve kterých tvořili během normalizace i před tímto obdobím, srovnat kvalitu jejich tvorby, porovnat pro a protirežimní postoj k umělecké tvorbě a v neposlední řadě jejich politický názor nejen v uměleckém projevu. Text se kromě života umělců zaměří i na vývoj skupin, ve kterých se pohybovali, výstavy a projevy ostatních uměleckých činitelů.
|
|
|
Poznání u R.M. Rilka
Haiklová, Markéta ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Tématem této práce je pokus R. M. Rilka o rehabilitaci lidské řeči, jenž se dá zahlédnout ve sbírkách Elegie z Duina a Sonety Orfeovi. Prostřednictvím implicitní otázky oněch dvou sbírek, zda je smyslový svět produktem našeho uspořádání a jakým způsobem dochází k setkávání vnitřní zkušenosti s vnějším poznáním, neboli vztah poznávajícího k poznávanému, se zaostří pohled na vztah poznání a jazyka. Zvolený autor pro téma této práce, R. M. Rilke, by mohl poskytnout nový úhel pohledu na problematiku teorií poznání, a sice na problém jistoty poznání, jež je trvalé a na problém hodnoty zkušenosti, jež je pomíjivá. Jeho náhled na problém poznání se zaměřuje především na jazyk, který zkoumá ze svého hlediska básníka, jenž se nedomnívá, že by verše měly být pocity, nýbrž že verše jsou zkušenostmi. Vztahem poznání, zkušenosti a jazyka se básník zabýval již ve svých raných básních, tzv. Dinggedichte, a to co do míry jejich ztvárnění. Ve svých pozdních a nejznámějších dvou sbírkách, v Sonetech Orfeovi a především v Elegiích z Duina, se pokusil představit svět umělce, který by mohl zaujmout k jazyku nový postoj. Při hledání tohoto nového postoje se R. M. Rilke snaží vypořádat s dvojakostí řeči, a sice s řečí autentickou (metaforickou), ve které dochází k dění, a řečí sekundární (běžnou, empirickou), v níž, ač...
|
|
|
Vliv myšlení Benedetta Croceho na estetiku Josefa Bartoše
Krejčová, Martina ; Kaplický, Martin (vedoucí práce) ; Dykast, Roman (oponent)
Tato práce mapuje období let 1920 až 1929, tedy léta nejvýraznějšího vlivu Benedetta Croceho na estetiku Josefa Bartoše. Zaměřuje se nejen na historická data v pozadí tohoto vlivu, ale také na teoretická východiska, která tento vliv určovala. Z hlediska historického se práce zaměřuje na postižení vývoje v reflexi názorů Josefa Bartoše na filozofický systém italského filozofa, a také na dějinné vlivy, které tento vliv mohly ovlivňovat. V teoretické rovině práce postihuje vývoj v pojetí estetiky Josefa Bartoše z hlediska precizace jeho estetických názorů a proměny vlivové sítě na jeho vlastní estetická zkoumání. Tuto změnu lze pozorovat zejména v jeho časopisecké literární činnosti a také v dosud nepublikovaných materiálech z Bartošovy pozůstalosti v Českém muzeu hudby.
|
|
|
Konverze a umělecká tvorba Magdaleny V.
LENERTOVÁ, Šárka
Bakalářská práce Konverze a umělecká tvorba Magdaleny V. se zabývá změnou výtvarného projevu v úzké souvislosti s náboženským obrácením na katolickou víru české grafičky Magdaleny V. První část práce shrnuje teoretické poznatky z psychologie náboženství. Seznamuje se základními definicemi a pojmy v oblasti náboženství ve vztahu k náboženské konverzi. V další části se autorka zabývá psychologickým rozborem reprezentativních prací celoživotní tvorby Magdaleny V., která je doložena množstvím fotografií. V pojetí rožnovské školy tuto tvorbu autorka v hypotetické rovině interpretuje. V interpretaci se zaměřuje na životní a výtvarnou paralelu před a po konverzi. Autorka ve své práci čerpá z výpovědí Magdaleny V. o jejím životě a výtvarných dílech, které přibližují záměr a kontext tvorby. Vzhledem k vzniklé identifikační situaci autorky s Magdalenou V. se práce vyvinula směrem, kdy autorka práce odhaluje tyto momenty a nachází tak potenciální rizika vlastní terapeutické práce.
|
|
|
Komunikace v procesu a na jevišti
Stará, Markéta ; LOTKER, Sodja (vedoucí práce) ; SMOLÍK, Robert (oponent)
Ústřední témata mé bakalářské práce představuje komunikace jako základní motivace tvůrčího procesu a projevu. V teoretické části se zabývám inspiračními zdroji. Proč jsem se rozhodla být na scéně a zvolila jsem si jako komunikační prostředek "živou" kresbu na projekci. V praktické části se snažím rozebrat dva projekty (Duel/Duet, Mouchoirs), ve kterých jsem aplikovala "živou" kresbu za použití multimediální sestavy tagtool na projekci a hledám, nakolik komunikace ovlivňuje výsledný tvar.
|
host ::
RSS.