|
|
Mechanismy regulující fyziologickou dormanci semen
Řezková, Natálie ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Vosolsobě, Stanislav (oponent)
Fyziologická dormance je důležitá vývojová vlastnost zajišťující, že semeno nevyklíčí, když jsou vhodné podmínky pouze dočasné. Přechod semene z dormance ke klíčení je regulován velkým množstvím faktorů. Zásadní roli zde hraje fytohormon kyselina abscisová (ABA). Zvýšení míry biosyntézy a odezvy na ABA je stěžejním mechanismem při navození a udržení dormance. Protichůdně vůči ABA působí gibereliny (GA). Jejich biosyntéza a naopak katabolismus ABA jsou pozitivními regulátory klíčení. Ukazuje se, že do regulace dormance, popř. klíčení, jsou zapojeny i další fytohormony. Z těch je nejlépe popsán vliv etylénu, který stejně jako GA podporuje klíčení. Na molekulární úrovni může být dormance ovlivněna prostřednictvím remodelace chromatinu, dále geny, jejichž produkty se uplatňují výhradně při dormanci např. nebo geny jejichž produkty zprostředkovávají odpověď semene na podmínky prostředí. Navození, hloubka nebo zrušení dormance závisí nejen na podmínkách prostředí, kterým je vystaveno zralé semeno, ale také na podmínkách během zrání semene na mateřské rostlině, kdy dochází k navození primární dormance. Konkrétní požadavky ke zrušení dormance a indukci klíčení se v závislosti na druhu mohou výrazně lišit. Fyziologická omplexně řízený proces, který odráží vlivy většího množství faktorů.
|
|
|
Vnitrodruhová variabilita živinové stechiometrie semen
Kesl, Tomáš ; Mašková, Tereza (vedoucí práce) ; Konečná, Marie (oponent)
Rostliny jsou hned po vyklíčení odkázány na živiny uložené v semeni, ze kterého vyklíčily, a to do doby, než příjem živin zcela nahradí vyvinuté listy a kořeny. Živiny v semenech jsou důležité pro raný vývoj vegetativních orgánů, jejich obsah a koncentrace v semenech mohou být ovlivněny různými faktory jako například dostupností živin v půdě, zeměpisnou šířkou, teplotou, fotoperiodou, granivorií a kompeticí. V této bakalářské práci jsou shrnuty současné poznatky o vnitrodruhové a mezidruhové variabilitě živinové stechiometrie semen, konkrétně o dusíku, fosforu a uhlíku, jelikož nejčastěji limitují růst rostlin. U všech tří prvků jsou sledovatelné společné i rozdílné trendy, a to jak na vnitrodruhové, tak i mezidruhové úrovni. Jediný trend porovnatelný mezi vnitrodruhovou a mezidruhovou variabilitou je korelace koncentrace uhlíku v semenech a zeměpisné šířky, přičemž se na mezidruhové úrovni objevuje i opačný trend negativní korelace zeměpisné šířky a koncentrace uhlíku v semenech. Ostatní sledované trendy nejsou srovnatelné mezi vnitrodruhovou a mezidruhovou úrovní. Porovnání těchto trendů není možné, jelikož je nedostatek studií zabývajících se variabilitou živinové stechiometrie semen. Proto je třeba se v budoucnu více soustředit na výzkum semen než na výzkum vegetativních orgánů, jež jsou oproti...
|
|
|
Narrowly
Sádecká, Lucia ; Králíková, Lucie (oponent) ; Mazanec, Martin (vedoucí práce)
Len len is about the process. Originating in environmental issues and reflecting the processuality of the creation of a work of art. Processes from production to product, from tradition to the present, from memory to experience, from fast to slow, from imperfection to perfection, from the impersonal to the personal, from beginning to end. I deal with work with textiles as a classic medium, while I devote myself to the cultivation of flax as the original, in our country, raw material for the production of textiles. From the beginning, I watch carefully as it grows, I take care of it and I patiently expect the time of collection and subsequent processing. This phase is very important for me, as it brings with it various procedures, applied in old proven technologies, in interaction with people from whom I learn the craft and who shape the whole process, but especially from behind, observe how I am doing, what I managed. It is a personal and at the same time technical record of a two-year effort.
|
|
|
Možnosti využití révy vinné jako zdroje surovin pro kosmetickou výrobu
Hanáková, Pavlína ; Vítová, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o přípravě extraktů z různých částí révy vinné a jejich následném využití při výrobě kosmetických produktů. Teoretická část je zaměřena na obecnou charakteristiku révy vinné, její taxonomické zařazení, výskyt a pěstování. Následně je zde popsáno chemické složení jednotlivých části révy vinné a využití jak v kosmetickém, tak v potravinářském i farmaceutickém průmyslu. Závěrečná část je věnována jednotlivým typům extrakcí a metodám stanovení celkových fenolických látek. Experimentální část se zabývá optimalizací extrakčního procesu za účelem získání extraktu s nejvyšším množstvím celkových fenolických látek s ohledem na provozní náklady na výrobu. Jsou zkoumány faktory ovlivňující obsah fenolických látek jako druh rozpouštědla a délka extrakce. Jako optimální rozpouštědlo se ukázal 50% ethanol. Nakonec u námi zvoleného extraktu byly stanoveny fyzikální a chemické vlastnosti jako je hustota, pH a index lomu, které byly použity k vytvoření bezpečnostního listu. Extrakt byl zapracován do kosmetických výrobků.
|
|
|
Fyzikální dormance semen
Jiroušková, Anna ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Vosolsobě, Stanislav (oponent)
Fyzikální dormance semen je rozšířenou adaptací, která rostlinám umožňuje načasovat klíčení do příznivého období. Semena s fyzikální dormancí mají tvrdé osemení, které je nepropustné pro vodu a někdy i pro plyny. Díky tomu mohou semena vytvářet dlouhodobou semennou banku a čekat na příznivé podmínky i řadu let. Mechanismy, které vedou k porušení fyzikální dormance a vstupu vody do semene jsou v zásadě dvojí. Může docházet k porušování tvrdého osemení v celém jeho povrchu, nebo pouze v určité specializované struktuře. Rozrušování celého povrchu je časté u endozoochorních semen. Zde je výhodou především šíření semen na dlouhou vzdálenost. U semen s fyzikální dormancí, která jsou šířena jinými mechanismy, je v osemení často vytvořená komplikovaná struktura označovaná jako vodní propust. Ta reaguje na signály z okolí a reguluje, kdy vstoupí voda do vnitřních částí semene. V tomto případě může být fyzikální dormance porušena v důsledku ročního či denního průběhu teplot a tím dochází k zajištění klíčení ve vhodném období během roku. Semena jiných druhů reagují na vysoké teploty při požáru. Díky tomu jejich semenáče vyrůstají v prostředí s dobrou dostupností živin, nízkou kompeticí a mohou obnovit poničenou populaci mateřských rostlin.
|
|
|
Klíčivost dlouhodobě skladovaného osiva vybraných druhů trav a jetelovin
VONDRÁŠEK, Vít
Kvalitní rozmnožovací materiál je tvořen na poli, ale jeho následnou kvalitu a zásadní schopnost klíčení může být ovlivněna mnoha dalšími faktory. Zásadní a nezbytnou schopností semen je klíčivost. Ve své práci jsem si vybral semena stará přibližně 6 - 8 let některých druhů trav a jetelovin (Jetel plazivý, Jetel luční, Vojtěška setá - Zuzana, Vojtěška setá - Pálava, Tolice dětelová, Jetel zvrhlý odérský, Úročník lékařský, Vičenec vikolistý ) u kterých jsem právě sledoval klíčivost, její dynamiku a schopnost. Následně jsem použil i čerstvá semena, abych mohl porovnat výsledky a názorně ukázat jak se od sebe mohou lišit semena rozdílného stáří. Pokus byl proveden v domácích podmínkách. Veškerá klíčidla byla v Petriho miskách ve kterých jsem udržoval stálou vlhkost. Klíčivost jsem sledoval pravidelně v předem stanovených termínech a to ve 2, 3, 5, 7, 10 a 15 dnech. Původně byl stanovený i intevral ve 21 dnech, ale klíčidla tak dlouho nevydržela a již po 15 dnu přicházely ztráty. Vypozoroval jsem velké rozdíly mezi jednotlivě vybranými druhy. Některé klíčily velmi dobře a měly velkou dynamiku (Jetel plazivý, Vojtěška setá - Zuzana, Vojtěška setá - Pálava ), ale naopak některé nevyklíčily vůbec nebo velmi málo (Vičenec vikolistý, Úročník lékařský ). Mezi některými druhy jsem vypozoroval i rozdíly v dynamičnosti klíčení.
|
|
|
Mechanismy regulující fyziologickou dormanci semen
Řezková, Natálie ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Vosolsobě, Stanislav (oponent)
Fyziologická dormance je důležitá vývojová vlastnost zajišťující, že semeno nevyklíčí, když jsou vhodné podmínky pouze dočasné. Přechod semene z dormance ke klíčení je regulován velkým množstvím faktorů. Zásadní roli zde hraje fytohormon kyselina abscisová (ABA). Zvýšení míry biosyntézy a odezvy na ABA je stěžejním mechanismem při navození a udržení dormance. Protichůdně vůči ABA působí gibereliny (GA). Jejich biosyntéza a naopak katabolismus ABA jsou pozitivními regulátory klíčení. Ukazuje se, že do regulace dormance, popř. klíčení, jsou zapojeny i další fytohormony. Z těch je nejlépe popsán vliv etylénu, který stejně jako GA podporuje klíčení. Na molekulární úrovni může být dormance ovlivněna prostřednictvím remodelace chromatinu, dále geny, jejichž produkty se uplatňují výhradně při dormanci např. nebo geny jejichž produkty zprostředkovávají odpověď semene na podmínky prostředí. Navození, hloubka nebo zrušení dormance závisí nejen na podmínkách prostředí, kterým je vystaveno zralé semeno, ale také na podmínkách během zrání semene na mateřské rostlině, kdy dochází k navození primární dormance. Konkrétní požadavky ke zrušení dormance a indukci klíčení se v závislosti na druhu mohou výrazně lišit. Fyziologická omplexně řízený proces, který odráží vlivy většího množství faktorů.
|
|
|
Hodnocení strojů pro pásové zpracování půdy
HEŘMÁNEK, Aleš
Bakalářská práce se zabývá technologií pásového zpracování půdy, popisem možností využití a technologických provedení, která jsou v této době k dispozici. Dále jsou v práci popsány výhody strip tillage pro životní prostředí a půdu, ale také jistá omezení a úskalí, která se s používáním pásového zpracování půdy mohou objevit. V první části je práce zaměřena na vývoj zpracování půdy od počátku vzniku první mechanizace. Je zde zachyceno používání prvních mechanizovaných operací s půdou pomocí prvních pluhů, na které navazuje popis a rozdělení minimalizačních technologií včetně metody strip tillage. Informace jsou doplněné o popis zemědělské techniky pro pásové zpracování půdy. Praktická část pojednává o metodice a výsledcích měření v souvislosti s hodnocením kvality práce vybraného secího stroje Mzuri PRO-TIL 4T v problematice hodnocení nastavené hloubky zpracování půdy, hrudovitosti a množství ponechaných rostlinných zbytků ve zpracovaných pásech půdy, počtu vzešlých rostlin, uložení osiva do nastavené hloubky a výkonností dané soupravy. Práce je doplněna charakteristikou zemědělského provozu HZT Technik-servis, a.s. a jednoduchým rozborem investičních a provozních nákladů.
|
|
|
Změny v časování klíčení způsobené interakcemi se sousedními semeny vzhledem k vlastnostem druhů.
Kos, Pavel ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Hadincová, Věroslava (oponent)
Čas vyklíčení semene je velice důležitý. Časování klíčení umožňuje semenu co nejlépe zvolit dobu vyklíčení tak, aby se vyhnulo jak nevhodným abiotickým podmínkám, tak také kompetičnímu souboji se sousedními druhy. Semeno totiž reaguje nejen na dospělé rostliny a semenáčky, ale také na ostatní semena, se kterými je schopné do jisté míry komunikovat. Pro lepší pochopení těchto mechanismů jsem provedl experimentální studii s dvaceti šesti druhy. Tyto druhy jsem vybral v závislosti na jejich výskytu v průběhu sukcesního vývoje na úhorech v Českém krasu. Semena jsem nechal klíčit po dvojicích, složených ze dvou různých druhů, a to ve všech možných kombinacích. Ukazuji, jak se mění doba vyklíčení v závislosti na přítomnosti sousedního semene, a následně jak tato změna souvisí s vlastnostmi, které jsou pro daný druh charakteristické. Mimo to jsem se také pokusil ovlivnit komunikaci mezi semeny přidáním aktivního uhlí. Aktivní uhlí by totiž mělo omezit tuto komunikaci díky své vysoké absorpční schopnosti. Doba do vyklíčení samostatných semen nebyla stejná ani přímo úměrná době do vyklíčení semen klíčících spolu se sousedními semeny. Při této korelaci se změna doby vyklíčení ukázala jako nelineární, semena, která samostatně klíčila pomalu, po přidání sousedních semen klíčila v průměru ještě pomaleji. Dále...
|
|
|
Survival hra v procedurálním světě
Macháček, Luboš ; Tóth, Michal (oponent) ; Milet, Tomáš (vedoucí práce)
Projekt je zaměřený na vývoj 3D počítačové hry využívající procedurální generování pro tvorbu herního světa. Součástí je i herní engine, který danou hru pohání. Při vývoji jsou využívané různé experimentální přístupy a techniky, a cílem je odzkoušet jejich použitelnost v praxi.
|
host ::
RSS.