|
|
Evolution of karyotypes and sex determination in the turtle family Geoemydidae
Clemente, Lorenzo ; Rovatsos, Michail (vedoucí práce) ; Montiel Jimenez, Eugenia Elisabet (oponent) ; Castiglia, Riccardo (oponent)
(ČESKY) Většina studovaných želv vykazuje teplotní určení pohlaví, genotypové určení pohlaví (tj. přítomnost pohlavních chromozomů) bylo zjištěno u této skupiny relativně vzácně. Cílem této práce bylo prozkoumat a rozšířit naše znalosti o evoluci karyotypu a determinaci pohlaví u želv, zejména se zaměřením na čeleď Geoemydidae, čeleď želv s dříve doloženou variabilitou systémů určení pohlaví. Přítomnost pohlavních chromozomů byla zkoumána kombinací konvenčních a molekulárně- cytogenetických technik. Vedle analýzy karyotypu byla zkoumána distribuce konstitutivního heterochromatinu (C-pruhování) a repetitivních elementů, pohlůavní rozdíly pak pomocí komparativní genomové hybridizace (FISH, CGH). Celkem bylo cytogeneticky vyšetřeno 49 druhů želv z devíti čeledí. U čeledi Geoemydidae byla zjištěna pozoruhodná podobnost karyotypů, které se skládají z 2n=52 chromozomů (což je předpokládaný ancestrální diploidní počet chromozomů pro všechny želvy) a podobné topologie lokusů rDNA a telomerních repetic. Sharma et al. (1975) popsali ZZ/ZW pohlavní chromozomy u druhu Pangshura smithii. V analýze předložené v této práci dokládáme potenciálně chybnou identifikaci těchto pohlavních chromozomů v důsledku chybného párování chromozomů při rekonstrukci karyotypu. Navíc heteromorfní pohlavní chromozomy nebyly...
|
|
| |
|
|
Mechanismy asexuality u plazů
Augstenová, Barbora ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Abramjan, Andran (oponent)
U plazů byly popsány případy asexuálního rozmnožování zejména u skupiny Squamata, ale byli pozorováni i asexuálně se rozmnožující ptáci (Aves). Ke vzniku asexuality došlo u plazů vícekrát, byly nalezeny případy obligátně i fakultativně asexuálních druhů. Většina obligátně asexuálních druhů má svůj původ v jedné nebo několika hybridizačních událostech mezi blízce příbuznými druhy. V rámci čeledi Xantusiidae byly ale objeveny dvě výjimky, u kterých zřejmě ke vzniku asexuality došlo bez hybridizace. Fakultativní partenogeneze se dříve předpokládala pouze u plazů chovaných v zajetí, kde byly samice dlouhodobě odloučeny od samců. Tento předpoklad byl ale později vyvrácen. Většina jedinců vzniklých fakultativní partenogenezí má sníženou životaschopnost, což může být způsobeno nedokonalým mechanismem vzniku partenogenetických potomků. U fakultativně partenogenetických plazů je pravděpodobným mechanismem vzniku diploidních oocytů terminální fúze. U obligátně partenogenetických druhů byl cytologický mechanismus vzniku partenogenetických potomků podrobně popsán pouze u rodu Aspidoscelis. K zachování ploidie buněk během oogeneze v tomto případě dochází díky premeiotickému zdvojení chromozomů. Dalším možným mechanismem obligátně partenogenetických plazů je apomixie. Klíčová slova: Asexualita, partenogeneze,...
|
|
|
Faktory ovlivňující útěkovou vzdálenost u plazů a jejich porovnání s endotermními obratlovci
Fictumová, Tereza ; Frýdlová, Petra (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Útěkové chování je jedna z nejčastějších antipredačních strategií. Toto chování se intenzivně zkoumá u mnoha skupin živočichů. Ke kvantifikaci útěkového chování se využívá FID (=flight-initiation distance) neboli útěková vzdálenost. Jedná se o vzdálenost, kdy kořist začíná prchat před přibližujícím se predátorem. Zároveň tato veličina informuje o míře strachu živočichů. Faktory ovlivňující FID u plazů jsou: teplota, typ habitatu, dostupnost skrýší, potravní strategie, chování predátora apod. Porovnáním těchto faktorů se savci a ptáky jsem objevila několik odlišností. Hlavní roli zde hraje ektotermie versus endotermie živočichů. Dalším rozdílem je vliv rodičovské péče, varovného volání či groupingu u savců a ptáků. V případě faktorů jako jsou vliv predátora, dostupnost skrýší či typ habitatu se zřejmě jedná o obecné mechanismy a živočichové na ně reagují podobným či shodným způsobem.
|
|
|
Neinvazivní měření steroidních hormonů a vliv hormonální manipulace na chování gekona Paroedura picta
Matušková, Lucie ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Fraňková, Marcela (oponent)
Působení hormonů je součástí života všech živočichů. Jedná se o látky ovlivňující nejen fyziologické změny v organismu, ale i jeho chování. Předmětem zájmu této práce jsou dvě hlavní skupiny steroidních hormonů: glukokortikoidy a androgeny. Glukokortikoidy se aktivují během stresové zátěže. Jejich hladiny je možné měřit neinvazivními metodami, které mají celou řadu výhod. Tu nejpodstatnější přestavuje absence zpětné vazby při odebírání médií pro enzymovou analýzu. Jelikož se neměří přímo fokální hormony, ale jejich metabolity, je třeba tuto metodu nejprve validovat. Tato práce popisuje postup při validaci neinvazivního měření u madagaskarského gekona (Paroedura picta). Pro ověření funkčnosti metody byl aplikován ACTH test: zvířatům byla aplikována látka Synacthen Depot, která by měla zvyšovat hladiny glukokortikoidů v krvi. Bohužel stanovení hladin metabolitů glukokortikoidu neprokázalo předpokládaný nárůst a nepodařilo se tedy validovat metodu neinvazivního měření stresových hormonů. V druhé části práce je věnována pozornost behaviorálním efektům jednoho z nejdůležitějších androgenů - testosteronu. U několika jedinců (samců i samic) gekona byly provedeny hormonální manipulace. Výsledky odhalily rozdíly v sexuálním chování mezi experimentálními skupinami. Oproti tomu na agonistické chování neměly...
|
|
|
Prostorová orientace u plazů s důrazem na způsoby testování allothetické orientace
Voňavková, Monika ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
V současné době jsou u plazů popsány různé způsoby orientace a to především orientace na velké škále pomocí kompasů (magnetického, slunečního). Nejčastějším objektem pro studium prostorové orientace bývají vodní želvy. O ostatních skupinách, hlavně o šupinatých plazech (Squamata) je informací podstatně méně. U této skupiny není přesvědčivě dokázáno, zda a jak k orientaci na malé škále je využívána allothetická orientace. Cílem této práce je popsat způsoby orientace u plazů a zaměřit se na ty práce, kde byla orientace pomocí vnějších význačných znaků prostředí (tj. allothetická orientace) experimentálně testována. Dále byly v této práci podrobně rozebrány způsoby testování allothetické orientace u jiných skupin (např. savců), kde byla vyvinuta nejpokročilejší metodika testování. Práce obsahuje také návrh experimentů vhodných pro testování allothetické navigace pro modelový druh šupinatého plaza gekončíka nočního (Eublepharis macularius). Klíčová slova: plazi, prostorová orientace, allothetická navigace
|
|
|
Metabolické náklady reprodukce u obratlovců, zvláště u plazů
Kukačková, Dominika ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Reprodukce s sebou nese energetické náklady na tvorbu gamet, podporu vývoje mláďat a doprovázející behaviorální změny včetně rodičovské péče. Plazi jsou pro studium těchto nároků ideální díky velké variabilitě v reprodukčních znacích. Náklady na tvorbu pohlavních produktů zahrnují investici do reprodukčních orgánů a gamet. Další fází reprodukce je samotná březost, během které vyvíjející se mláďata přinášejí samicím určité metabolické náklady na jejich podporu. Na metabolismus samice během březosti se dá pohlížet jako na součet jejího klidového metabolismu, který je shodný s metabolismem nereprodukujících se jedinců, dále zvýšeného metabolismu na podporu březosti a embryonálního metabolismu. Odhad každé složky je důležitý pro zhodnocení energetické náročnosti rozmnožování a porovnání různých reprodukčních strategií. Některé behaviorální změny během reprodukce také mohou mít vliv na energetickou bilanci. Jsou jimi například zvýšené náklady na lokomoci nebo posun v termoregulačním chování. Odhadnout skutečné náklady reprodukce je složité, protože se jedná o dynamický proces a existuje mnoho skutečností ovlivňující energetickou bilanci rozmnožujících se jedinců.
|
|
|
Evoluce pohlavních chromozomů a karyotypu u ještěrů skupiny Laterata
Buchbauerová, Lucie ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Šťáhlavský, František (oponent)
Cílem této práce bylo shrnout dosavadní znalosti o karyotypu a pohlavních chromozomech u ještěrů skupiny Laterata a analyzovat získaná data pomocí fylogenetické analýzy. Karyotyp představuje soubor všech chromozomů v jádře buňky a jeho sledováním sledujeme i to, jak je v jádře genetická informace organizována a jak podléhá evoluci. Skupina Laterata obsahuje čtyři velké skupiny šupinatých plazů: Teiidae, Gymnophthalmidae, Amphisbaenia a Lacertidae. Všechny tyto skupiny mají geneticky určené pohlaví (GSD) a některé druhy mají rozeznatelné pohlavní chromozomy. Pokud jsou pohlavní chromozomy diverzifikovány (přítomny), u skupin Teiidae a Gymnophthalmidae jsou to XY, popřípadě neopohlavní chromozomy X1X1X2X2:X1X2Y. U skupin Amphisbaenia a Lacertidae určují pohlaví ZW pohlavní chromozomy, případně Z1Z1Z2Z2:Z1Z2W neopohlavní chromozomy. Fylogenetická analýza byla provedena v programu Mesquite a výstup z této analýzy představuje fylogenetický strom se dvěma charaktery, přičemž pro každý z nich byla použita metoda maximální parsimonie, pomocí níž se ve stromě pro každou větev vypočítaly nejpravděpodobnější ancestrální stavy. Klíčová slova: karyotyp, pohlavní chromozom, fylogeneze, plazi, ještěři
|
|
|
Vztah mezi velikostí vajec a dobou inkubace u gekonů (Squamata: Gekkota)
Mrskočová, Jana ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Frynta, Daniel (oponent)
Předchozí studie vztahu mezi velikostí vejce a dobou embryonálního vývinu ukazovaly pozitivní korelaci mezi oběma veličinami na mezidruhové úrovni, tudíž se nabízí myšlenka, že doba vývinu by mohla být limitujícím faktorem pro zvětšování velikosti vajec během evoluce. Některé výzkumy plazů na mezidruhové i vnitrodruhové úrovni tuto korelaci nepotvrzují. Zároveň je vztah mezi dobou vývinu a velikostí vejce ovlivněn mnoha faktory, například posuny v ontogenetických stádiích embrya v době snesení vejce, vlivem teploty a vlhkosti prostředí, přítomností diapauzy během embryonálního vývinu či synchronizací doby líhnutí mláďat, které autoři předchozích studií vůbec nezohlednili, nebo je odfiltrovali nesprávným způsobem. Myslím si, že většinu těchto faktorů lze dobře kontrolovat u vnitrodruhových studií, zároveň ale v rámci druhu bývá malá variabilita ve velikosti vajec, což znemožňuje spolehlivý test přítomnosti korelace. Řešením může být porovnání blízce příbuzných druhů s velkou variabilitou ve velikostech vajec, zde provedené u gekonů rodu Paroedura a gekončíků (čeleď Eublepharidae). Vliv teploty jsem odstranila porovnáváním dob inkubace ve dvou stejných konstantních teplotách. Výsledky ukazují, že na této užší škále není patrná korelace doby vývinu s velikostí vejce. Zdá se tedy, že doba embryonálního...
|
|
|
Evoluce mechanismu lovu u poikilotermních obratlovců a jeho souvislost s vizuálním vnímáním kořisti
Košinárová, Lucie ; Frýdlová, Petra (vedoucí práce) ; Robovská, Pavla (oponent)
Mechanismus lovu a vizuální vnímání jsou oblastmi výzkumu spolu úzce spojenými, především u obojživelníků a plazů. Tato práce se dotýká několika témat, všech navazujících na schopnosti lovu u těchto zvířat. Vzorce chování při lovících pohybech byly zkoumány převážně u obojživelníků, často dohromady s reakcemi na různé vizuální stimuly. Prvním z cílů této práce bylo prozkoumat vzorce chování u žab a gekončíků nočních (Eublepharis macularius) v aréně a jejich podobnosti či rozdílnosti při lovu. Takové sekvence chování nejsou striktní a žádné ze zaznamenaných vzorců chování se nedalo nazvat univerzálním. Jenže ne všechno lovení kořisti probíhá vždy v klidném prostředí stálé arény, v přírodě může docházet k nejrůznějším změnám podmínek a stálosti terénu. Zvířata se musí někdy vyrovnávat s pasivními pohyby, které dokáží kompenzovat hlavou či očima pro zabránění degradace obrazu na sítnici. Schopnost takového vyrovnávání může ovlivňovat jejich schopnosti lovu, a proto se další část této práce zabývala vlivem kompenzačních dovedností na lov u žab při periodickém pohybu jejich podkladu, který jejich chování doopravdy ovlivnil a zpomalil celé ulovení. U žab má na lov rovněž vliv jejich dovednost lapit kořist za pomocí jazyka; někdy na dlouhé vzdálenosti a někdy na kratší. Jazykové elongace u žab jsou...
|
host ::
RSS.