|
|
Evolution of karyotypes and sex determination in the turtle family Geoemydidae
Clemente, Lorenzo ; Rovatsos, Michail (vedoucí práce) ; Montiel Jimenez, Eugenia Elisabet (oponent) ; Castiglia, Riccardo (oponent)
(ČESKY) Většina studovaných želv vykazuje teplotní určení pohlaví, genotypové určení pohlaví (tj. přítomnost pohlavních chromozomů) bylo zjištěno u této skupiny relativně vzácně. Cílem této práce bylo prozkoumat a rozšířit naše znalosti o evoluci karyotypu a determinaci pohlaví u želv, zejména se zaměřením na čeleď Geoemydidae, čeleď želv s dříve doloženou variabilitou systémů určení pohlaví. Přítomnost pohlavních chromozomů byla zkoumána kombinací konvenčních a molekulárně- cytogenetických technik. Vedle analýzy karyotypu byla zkoumána distribuce konstitutivního heterochromatinu (C-pruhování) a repetitivních elementů, pohlůavní rozdíly pak pomocí komparativní genomové hybridizace (FISH, CGH). Celkem bylo cytogeneticky vyšetřeno 49 druhů želv z devíti čeledí. U čeledi Geoemydidae byla zjištěna pozoruhodná podobnost karyotypů, které se skládají z 2n=52 chromozomů (což je předpokládaný ancestrální diploidní počet chromozomů pro všechny želvy) a podobné topologie lokusů rDNA a telomerních repetic. Sharma et al. (1975) popsali ZZ/ZW pohlavní chromozomy u druhu Pangshura smithii. V analýze předložené v této práci dokládáme potenciálně chybnou identifikaci těchto pohlavních chromozomů v důsledku chybného párování chromozomů při rekonstrukci karyotypu. Navíc heteromorfní pohlavní chromozomy nebyly...
|
|
|
Evolution of sex determination in skinks and related lineages
Kostmann, Alexander ; Rovatsos, Michail (vedoucí práce) ; de Bello Cioffi, Marcelo (oponent) ; Liehr, Thomas (oponent)
7 Abstrakt Ještěři skupiny Scincoidea, tj. kruhochvosti (Cordylidae), ještěrkovci (Gerrhosauridae), scinci (Scincidae) a xantusie (Xantusiidae), mají pozoruhodnou ekologickou a morfologickou variabilitou. Předpokládalo se, že přinejmenším u skinků jsou systémy určení pohlaví také velmi variabilní. U ostatních tří čeledí byly důkazy pro přítomnost nebo nepřítomnost pohlavních chromozomů vzácné, přičemž výjimkou byly dva druhy xantusií s pohlavními chromozomy typu ZZ/ZW. V této práci byly k identifikaci cytogeneticky odlišitelných pohlavních chromosomů použity konvenční a molekulární cytogenetické metody včetně C-pruhování, fluorescenční in situ hybridizace (FISH) se sondami pro telomerické motivy a rDNA lokusy a komparativní genomová hybridizace. Většina studovaných druhů nevykazovala pohlavně-specifické rozdíly zjistitelné cytogenetickým vyšetřením. Nicméně jsme prokázali akumulaci lokusů rDNA na páru makrochromosomů a páru mikrochromosomů u samců, zatímco opět na páru makrochromosomů a jediném mikrochromosomu u samic druhu Tracheloptychus petersi. Pohlavně-specifická distribuce rDNA lokusů naznačuje, že tento druh má ZZ/ZW pohlavní chromosomy, což představuje první doklad o pohlavních chromosomech u zástupce čeledi Gerrhosauridae. U dalšího zástupce této čeledi, konkrétně u druhu Zonosaurus...
|
|
|
Evolution of sex determination systems in toxicoferan reptiles
Augstenová, Barbora ; Rovatsos, Michail (vedoucí práce) ; Zrzavá, Magda (oponent) ; Trifonov, Vladimir (oponent)
(Česky) Determinace pohlaví hraje důležitou roli v životaschopnosti populací a evoluci druhů, a i proto je determinace pohlaví důležitým předmětem studia již více než sto let. Tato práce se zaměřuje na evoluci určení pohlaví u plazů skupiny Toxicofera. Toxicofera jsou skupinou šupinatých plazů čítající více než 6000 druhů. Druhová bohatost této skupiny se odráží i v různorodosti způsobů určení pohlaví napříč fylogenetickým spektrem. Byly popsány jak druhy s environmentálně (ESD), tak s genotypově určeným pohlavím (GSD) s XX/XY nebo ZZ/ZW pohlavními chromozomy. Nicméně, současné znalosti týkající se determinace pohlaví Toxicofer nejsou mezi jednotlivými liniemi rovnoměrně rozložené. Hlavním cílem této práce je rozšíření současných poznatků zabývajících se evolucí pohlavních chromozomů pomocí cytogenetických metod u hadů, chameleonů a plazů skupiny Anguimorpha. První část práce se zabývá evolucí pohlavních chromozomů u hadů skupin Caenophidia a Henophidia. V případě hadů skupiny Caenophidia je práce zaměřena zejména na variabilitu v rozmístění repetitivních sekvencí a heterochromatinu na chromozomu W. Zatímco pohlavní chromozomy hadů skupiny Caenophidia jsou cytogeneticky poměrně dobře prostudované a snadno rozpoznatelné, pohlavní chromozomy zbývajících skupin hadů jsou ve většině případů...
|
|
|
Comparison of the genetic variability of geographically distant populations of selected species of European marine gobies
Chalupecká, Katarína ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Rovatsos, Michail (oponent)
Hlaváči (Gobiidae, Actinopterygii) jsou malé, převážně kryptické, mořské, brakické i sladkovodní ryby. Vyskytují se hojně v příbřežních vodách, i když jejich výskyt zdaleka není zmapován díky jejich nenápadnosti, často skrytému způsobu života a komerční nevyužitelnosti. Informace o rozšíření mnoha druhů jsou proto stále značně neúplné. Řada druhů je známá pouze z několika málo lokalit, roztroušených po celém Středozemním moři a Atlantiku. To naznačuje, že většina druhů by mohla mít ve skutečnosti poměrně souvislý areál výskytu. Srovnání genetické variability geograficky vzdálených populací stejného druhu může pomoci odhalit, zda dochází k diferenciaci populací a zda jsou populace od sebe geneticky izolované. Cílem práce bylo porovnat genetickou variabilitu populací osmi druhů hlaváčů: Corcyrogobius liechtensteini, Gobius cruentatus, Gobius geniporus, Gobius incognitus, Chromogobius quadrivittatus, Chromogobius zebratus, Millerigobius macrocephalus a Zebrus zebrus v rámci Středozemního moře a severo-východního Atlantického oceánu. Použité vzorky v této práci byly nasbírané na dvou lokalitách v Atlantickém oceánu (Španělsko a Portugalsko) a sedmi lokalitách ve Středozemním moři (Francie, Sicílie, Chorvatsko, Černá hora, Řecko, a Kypr - severní a jižní část). Tato studie byla založena na...
|
|
|
Evolution of sex chromosomes and karyotypes in boas and pythons
Charvát, Tomáš ; Rovatsos, Michail (vedoucí práce) ; Majtánová, Zuzana (oponent)
- ABSTRAKT - Hadi (Serpentes) jsou skupinou šupinatých plazů (Squamata), která představuje více než třetinu druhové diverzity plazů. Karyotyp hadů je poměrně konzervativní a nejčastěji má v diploidním stavu 36 chromozomů (16 makro- a 20 mikrochromozomů). Předpokládá se, že toto uspořádání bylo přítomno už u společného předka všech hadů. Majoritní většina hadích druhů patří do skupiny Caenophidia a sdílí homologní ZW pohlavní chromozomy. Hadi ze skupin "Scolecophidia" a "Henophidia" mají převážně nerozlišené, homomorfní pohlavní chromozomy, což v minulosti znemožnilo jejich podrobnější studium. Přítomnost ZW pohlavních chromozomů byla u těchto hadů po desetiletí tedy pouze předpokládána. Nové studie doložily existenci nejen ZW, ale i dvou nehomologních systémů s XY pohlavními chromozomy mimo skupinu Caenophidia. Dokázaly, že systémy určení pohlaví jsou u hadů variabilnější, než se dříve předpokládalo. V této práci bylo studováno osm druhů hadů ze skupiny "Henophidia" (zástupci rodů Eryx, Cylidrophis, Python a Tropidophis) a jeden druh ze skupiny Caenophidia (Ophiophagus hannah) a to za použití konvenčních i molekulárních cytogenetických metod. Pohlavní chromozomy však nebyly nalezeny u žádného ze studovaných druhů skupiny "Henophidia", nýbrž pouze u Ophiophagus hannah ze skupiny Caenophidia. Tento druh má...
|
|
|
Evolution of sex chromosomes in reptiles
Mazzoleni, Sofia ; Rovatsos, Michail (vedoucí práce) ; Zrzavá, Magda (oponent) ; Liehr, Thomas (oponent)
- ABSTRAKT - Mezi obratlovci představují plazi ideální skupinu pro studium determinace pohlaví. Zahrnují totiž linie s pohlavím určeným prostředím (ESD), jak můžeme vidět u krokodýlů a tuatary, linie s genotypovým určením pohlaví (GSD), např. leguány, chameleony, skinky, ještěrky a ptáky, a pár skupin, které mají variabilitu v mechanismech určování pohlaví jako jsou gekoni, agamy a želvy. Tato práce je zaměřena na evoluci pohlavních chromozomů a determinace pohlaví u želv. Většina druhů želv vykazuje ESD, jež je považováno za ancestrální systém určování pohlaví této skupiny, zatímco GSD v podobě samčí či samičí heterogamie se vyvinula nezávisle nejméně pětkrát. Pomocí cytogenetických analýz jsme zkoumali přítomnost pohlavních chromozomů u vybraných zástupců želv. Analýzy zahrnovaly rekonstrukci karyotypů, distribuci konstitutivního heterochromatinu (C-pruhování, analýza akumulace metylovaných skupin) a repetic (pomocí fluorescenční in situ hybridizace) a srovnávací genomovou hybridizaci (CGH), které často odhalí degenerovaný Y nebo W chromozom a mohou být užitečné při identifikace "kryptických" pohlavních chromozomů. Popsali jsme XX / XY chromozomy u sedmi dříve nestudovaných australských zástupců čeledi Chelidae (Pleurodira) z rodů Chelodina, Elseya a Emydura. Navzdory rozdílu v morfologii chromozomů by...
|
|
|
Comparison of the genetic variability of geographically distant populations of selected species of European marine gobies
Chalupecká, Katarína ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Rovatsos, Michail (oponent)
Hlaváči (Gobiidae, Actinopterygii) jsou malé, převážně kryptické, mořské, brakické i sladkovodní ryby. Vyskytují se hojně v příbřežních vodách, i když jejich výskyt zdaleka není zmapován díky jejich nenápadnosti, často skrytému způsobu života a komerční nevyužitelnosti. Informace o rozšíření mnoha druhů jsou proto stále značně neúplné. Řada druhů je známá pouze z několika málo lokalit, roztroušených po celém Středozemním moři a Atlantiku. To naznačuje, že většina druhů by mohla mít ve skutečnosti poměrně souvislý areál výskytu. Srovnání genetické variability geograficky vzdálených populací stejného druhu může pomoci odhalit, zda dochází k diferenciaci populací a zda jsou populace od sebe geneticky izolované. Cílem práce bylo porovnat genetickou variabilitu populací osmi druhů hlaváčů: Corcyrogobius liechtensteini, Gobius cruentatus, Gobius geniporus, Gobius incognitus, Chromogobius quadrivittatus, Chromogobius zebratus, Millerigobius macrocephalus a Zebrus zebrus v rámci Středozemního moře a severo-východního Atlantického oceánu. Použité vzorky v této práci byly nasbírané na dvou lokalitách v Atlantickém oceánu (Španělsko a Portugalsko) a sedmi lokalitách ve Středozemním moři (Francie, Sicílie, Chorvatsko, Černá hora, Řecko, a Kypr - severní a jižní část). Tato studie byla založena na...
|
|
|
Phylogeny and phylogeography of the cyprinid fish genus Pelasgus (Teleostei: Cyprinidae)
Viñuela Rodríguez, Nuria ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Rovatsos, Michail (oponent)
Rod Pelasgus je endemický pro jižní část Balkánu a je známo sedm druhů tohoto rodu. V této práci byl použit multilokusový přístup pro studium fylogenetických vztahů jednotlivých druhů a populací v rámci rodu Pelasgus. Dále bylo revidováno rozšíření jednotlivých druhů. Bylo analyzováno celkem 180 jedinců, pocházejících ze 47 lokalit náležejících k 30 povodím. Použitý materiál zcela pokrývá celou oblast rozšíření rodu. Navíc byl použit materiál z typové lokality každého druhu. Použity byly mitochondriální gen cytochrom b a nukleární markery první intron genu S7 (ribosomal protein gene), RAG1 (recombination activating gene) a rhodopsin. Analýzy cytochromu b, který byl z použitých markerů nejvariabilnější, odhalily existenci sedmi statisticky silně podpořených linií, které odpovídají těmto druhům: P. laconicus, P. marathonicus, P. minutus, P. stymphalicus, P. thesproticus, P. prespensis a Pelasgus sp. Nejvariabilnějším jaderným markerem byl první intron S7, jehož analýzy odhalily šest dobře podpořených linií, tedy téměř tolik, jako cytochrom b. Oproti tomu RAG1 a rhodopsin se ukázaly méně informativní, protože jejich analýzy odhalily existenci jen čtyř dobře podpořených linií. Tyto dva nukleární geny od sebe nedokázaly oddělit P. marathonicus, P. stymphalicus, P. thesproticus a Pelasgus sp. Tyto druhy...
|
host ::
RSS.