|
|
REVITALIZACE BÝVALÉ TOVÁRNY ČKD V PRAZE , VYSOČANECH
Formánek, Jakub ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Praha a další města v České republice v současné době bojují s bytovou krizí, která způsobuje růst cen bydlení. Pro mnohé se stává bydlení nedosažitelným cílem. Nižší cenu nabízí projekty na předměstí, které však zvyšují nároky na dopravu a nejedná se dlouhodobě o udržitelnou variantu. Město se snaží podporovat proměny ploch na území města – bývalých továren nebo opuštěných areálů – neboli brownfieldů. Městská čtvrť Vysočany prochází v poslední době velkými změnami. Bývalé průmyslové provozy jsou odstraňovány a nahrazovány rezidenční nebo administrativní výstavbou. Všem projektům však chybí jednotící charakter. Projekt navrhuje výstavbu na místě bývalých továren ČKD, které nyní již neslouží svému původnímu účelu. Celkem tři nové městské bloky při ulici Kolbenova navazují na okolní zástavbu (v místech, kde je to možné) a snaží se nastavit standard pro další výstavbu. Zároveň podporují snahu města vytvořit z Kolbenovy ulice živý bulvár. Projekt je navržen jako polyfunkční blok tak, aby území zůstalo živé po celý den. Návrh zahrnuje administrativní budovy, obytné bloky a veřejné prostranství.
|
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Kynčlová, Ivana ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
Areál Esslerovy přádelny se nachází na trojúhelníkové parcele, kterou vymezuje řeka Svitava. Kromě budovy přádelny se na řešeném území nachází několik dalších objektů, které se díky svým dochovaným prvkům a konstrukcím stávají hodnotnými a stojí za to je zachovat. Nové využití přádelny počítá se soukromou školou architektury. Taktéž zachovávám budovu tkalcovny a využívám ji pro obchody a služby. Z ulice Fryčajovi je přístupné občerstvení, modelářské a výtvarné potřeby s papírnictvím, knihkupectví. Dále pak copycentrum. Z druhé strany z pěší zóny je hlavní vstup do knihovny. Další zachovanou stavbou je dům, který v minulosti sloužil jako administrativní budova a sklad. Velice zajímavými jsou jeho cihelné klenuté prostory v přízemí, které využívám jako vinotéku. Další podlaží této budovy slouží pronajímatelným kancelářím. Na tuto stavbu navazuje objekt vodní elektrárny, který zachovávám a obnovuji jeho funkci. V následující budově umisťuji víceúčelový prostor pro různé kurzy a školení, dále menzu a VŠ klub. Poslední stavbou, kterou zachovám, je památkově chráněný pavlačový dům. Zde navrhuji zhotovit byty pro pedagogy nebo zahraniční studenty, byt pro správce a technické zázemí. Novou stavbou na ostrově jsou vysokoškolské koleje. Jsou vytvořeny z montovaných buněk KOMA a zastřešeny jednoduchou ocelovou konstrukcí s krytinou z vlnitého plechu. Hlavní myšlenka fungování školy je založena na určitém řádu, který postupně směřuje k úplné svobodě. V návrhu předpokládám využití školy pro 100 studentů, tedy 50 studentů v každém ročníku. Studenti však nebudou striktně odděleni, ale naopak by se měli prolínat, čerpat od sebe zkušenosti a všichni by měli využívat budovu společně. 1.NP slouží „všem“ - studentům a vyučujícím, personálu, ale i ostatním lidem, kteří by tuto budovu navštívili. V tomto podlaží by se mohly odehrávat semináře, výstavy, přednášky, ale také různé konference, vernisáže nebo ostatní podobné aktivity. Ve vstupní hale je umístěna recepce a nezbytné prostory pro odpočinek. Tím myslím pohodlné a účelné místo pro strávení času mezi přednáškami nebo jinou výukou. Je zde také obsluha s drobným občerstvením pro studenty nebo například pro konference a galerii při různých vernisážích. V 2.NP se odehrává klasická výuka, ústní i písemné zkoušky. Tato část budovy již neslouží každému, je určena studentům, ale vše je pod dozorem pedagogů a vedení školy. Kromě uzavřených učeben jsou v tomto podlaží kanceláře pro pedagogy, pro správce sítě a zázemí vedení školy - kancelář děkana, sekretářky, tajemníka, dále zasedací místnost a studijní oddělení. Součástí tohoto podlaží jsou opět místa, která umožňují odpočinek a trávení volných cvhvil studentů mezi výukou. Další podlaží by se zase o něco více přibližovalo studentům. Umístila jsem zde prostory pro výuku ateliérů, které jsem záměrně nerozdělila klasicky pevnými příčkami. Studenti si mohou sami vytvářet interiér podle potřeby. Řešení nabízím v podobě využití pojízdných regálových stěn. Je to vhodné prostředí pro kritiky, obhajoby diplomových prací apod. Umístila jsem v této části také modelárnu a malé ministudovny. Výhradně studentské je poslední podlaží. Prostor je úplně svobodný, bez příček, využívám opět mobilní regály, které umožňují variabilní rozčlenění. Tento velký otevřený prostor je nejhezčí z celé budovy. Je vhodný také pro konání imatrikulací, promocí, možná i plesů a jiných společenských událostí. Klubovna studentů se nachází ve věži a je pomyslným vrcholem konečné svobody.
|
|
|
Areál bývalého šamotového závodu MŠLZ Mladějov na Moravě - funkční využití areálu pro potřeby Průmyslového muzea Mladějov
Racková, Eliška ; Vojtová, Lea (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Předmětem projektu je využití rozsáhlého areálu obsahujícího nesourodou směsici výrobních, servisních a obytných objektů různého stáří a kvalit. Různý charakter má i území areálu – stará výrobní část, která je poměrně udržovaná a trvale osídlená, a nová část na severu – narychlo dobytá v šedesátých letech a rychle zarůstající sukcesním březovým lesem. Rozdíl se odráží nejen v urbanistickém řešení areálu (viz předchozí práce), ale i v architektonickém pojetí jednotlivých budov. Budovy ve stará části slouží pro potřeby Muzea a jeho přidružených aktivit, forma nových prvků dotváří celek a reaguje na stavební sloh definovaný především budovami z lichtensteinského období závodu – elektrárnu a výtopnu. Charakter jednotlivých budov si vyžádal využití celého spektra přístupů k obnově, od konzervace stávajícího stavu výtopny, přes náznakovou instalaci prostoru elektrárny , po analogickou rekonstrukci dřevěného patra staré pece. Otázka využití a ztvárnění vysokých pecí je komplexnější a je řešena jako hlavní téma práce. Svým charakterem se pece blíží spíše LTO než budově. Obsahuje pouze dva standardní stavební prostory v bývalých odprašovacích komorách, zbytek je zabydlen technologií nebo uzavřený a nepřístupný. Charakterem se jedná o technickou památku určenou k řízenému zániku. Cílem návrhu je využít čas, který neopakovatelné stavební struktuře ještě zbývá a to s intenzitou, která bude z hlediska jeho fungování a bezpečnosti možná. V první fázi jako funkční paralela schematu kartuziánského kláštera v objektu vznikne obydlí pro obměňující se komunitu umělců, jinak tvůrčích nebo zainteresovaných lidí, kdy vlastní obytné prostory – poustevny vzniknou v bývalých sypnících, společné prostory v odprašovacích komorách. Paralelou kaple se stane pecní prostor přístupný veřejnosti. Každý sypníkový domek se sestává ze dvou kontejnerů, zimní zahrady a vlastních venkovních prostor, je sice miniaturizovanou, ale soběstačnou jednotkou, ohraničenou ve svém vlastním vesmíru podle kartuziánských ideálů. Jako hlavní konstrukční prvek slouží použité kontejnery pro dálkovou přepravu zboží, stavebně přizpůsobené bydlení, v sypnících uložené na zavěšených „kolébkách“. Nevyužitý objem spodní špičky sypníku slouží jako obrovský květináč. Trvanlivost takové konstrukce odpovídá době, jaká je mu postupným chátráním pece vyměřena. S časem se role prvků změní. Bývalé komunikační prostory sloužící komunitě se stanou jediným přístupem do prostoru pecí a chodba spojující dříve kontejnerové domky se stane vyhlídkovou plošinou.
|
|
|
Nové polyfunkční využití výrobního objektu Vlněny v Brně
Závorka, Martin ; Herzán, Radovan (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Cílem práce je návrh rekonverze vybrané skupiny objektů v bývalé textilní továrně Vlněna na polyfunkční městský objekt; dále podpořit obnovu genia loci této lokality. Hlavním motivem práce je hledání nového funkčního využití, dále vhodného provozního a dispozičního řešení v polyfunkčním objektu. Toto území bylo pro výrobu využíváno více než 150 let. Ještě před založením dvou nejvýznamnějších podniků zde fungovalo množství drobných dílen. Celkový pozdější úpadek textilního průmyslu v Brně měl za následek i zde postupnou morální i technickou degradaci území a jeho proměnu na tzv. „brownfield“.
|
|
|
Prostor jako paradigma výuky
Dimitrov, Georgi ; Štojdl, Václav (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Projekt řeší novou budovu Fakulty architektury VUT, která je situován do jednoho ze stávajících kampusů univerzity na křižovatce ulic Údolní a Úvoz. Návrh počítá s umístěním celého programu FA do objektu bývalých kasáren z 19. stol. na ulici Úvoz a navazující přístavby. „Přístavba“ není pouze přístavbou, tedy rozšířením stávající budovy, ale je příležitostí pro její rekonfiguraci. Vzniká hybrid, hra mezi starým a novým, která rámuje nový způsob využití objektu. Programově je celý návrh rozdělen podle tří úrovní přístupnosti: Veřejnost, studenti a učitelé respektive zaměstnanci. Prostorové řešení se pak řeší vzájemnou interakci, uvedených tří skupin uživatelů.
|
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Novotný, Vlastimil ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
Návrh vychází z respektování původní průmyslové zástavby bývalého textilního závodu v blízkém kontaktu s vesnickým charakterem okolní zástavby. Vlastní řešení spočívá v zbourání některých budov, které nevyhovovali stavebně nebo urbanisticky a výstavbě nových. Návrhem je vytvoření několika veřejných prostorů (nábřeží, náměstí, park), které slouží pro studenty i pro obyvatele Obřan. Zpřístupnění ostrova je umožněno přes jižní nábřeží náhonu. To je definováno novou budovou, která je vystavěna na částečné půdorysné stopě bývalé tkalcovny. Nábřeží náhonu se táhne přes průchod bývalého mlýna celým náhonem a napojuje se na místní cyklostezku. S nábřežím komunikují dvě náměstí vytvořené ubouráním některých budov. Ve východní části ostrova je vytvořen park pro odpočinek a relaxaci orientovaný směrem ke splavu. Dopravně je celý areál a nově navržené domy obsluhovány ze stávající ulice Mlýnské nábřeží. Na ostrov je omezený vjezd pouze z důvodu zásobování. Součástí řešení je i podzemní parkování.
|
|
| |
|
| |
|
|
MUZEUM TEXTILNÍHO PRŮMYSLU V BRNĚ
Svíbová, Tereza ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo vyřešení oblasti na pomezí brněnských městských částí Maloměřice a Obřany, kde vznikl po vytvoření mlýnského náhonu umělý ostrov. Od roku 1912 zde byl budován průmyslový textilní areál, který dnes již neplní svou původní funkci a chátrá. Mým záměrem bylo ostrov vyčistit a navrátit mu dávnou podobu parku a jedinečného místa, kde lidé načerpají energii v blízkosti vody a kde zároveň ocení kulturní nabídku v konverzovaných objektech. V hlavní budově bývalé přádelny vznikne muzeum textilu, které si Brno jistě zaslouží. Doplní ho také pavilon Soudobé módy a strojírenská expozice se stále funkční kaplanovou turbínou. Nedílnou součástí areálu je i řeka Svitava, která bude na severu nově využívána jako tréninkový vodácký kanál.
|
|
|
Eufonie – Jaroměřice/R., Opera
Šabatová, Kristýna ; Hrůša, Petr (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce byla konverze, rekonstrukce, revitalizace a extenze prostoru a objektu komplexu „Opera“ a dotčených ploch kostry veřejného prostoru jako sekundárního jádra pro umělecké aktivity ve městě a regiónu. Město Jaroměřice nad Rokytnou má hlubokou hudební historií, která sahá až do barokního období, kdy zde žil moravský šlechtic Jan Adam z Questenberka. Jaroměřice byly střediskem intenzivního hudebního života, hrálo se zde divadlo, kde byla i veřejnost zapojena. Dále vznik první česky dochované opery O původu Jaroměřic na Moravě, kterou složil František Antonín Václav Míča. V roce 2000 na hudebního ducha navázal festival Petra Dvorského, který se koná v Jaroměřických zámeckých zahradách a přilehlých obcích. Řešený objekt se skládá ze stávajícího Hotelu Opery a přilehlého Obchodního domu. Stávající komplex hotelu není plně využitý v současné situaci hledá řešení. Obchodní dům má podobný problém, nenaplňuje dostatečně svoji plochu. Jeho poloha společně s obchodem je dominantní vzhledem k náměstí. Mezi těmito dvěma domy prochází významná ulička od nádraží k zámku. Cílem celého komplexu bylo oživit, zkrášlit, rozzářit a pozitivně zviditelnit okolí náměstí a tím i celého města, okresu, kraje..
|
host ::
RSS.