|
| |
|
|
Měření ionizujícího záření
Podolský, Ondřej ; Pikula, Stanislav (oponent) ; Beneš, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá měřením ionizujícího záření. Cílem měření je ověřit metody pro měření statistických parametrů zdrojů ionizujícího záření a ověření závislosti koeficientu útlumu na hustotě. Úvodní část obsahuje charakteristiku ionizujícího záření, jeho stínění interakci s okolím a detekci. Dále se práce zaměřuje na popis vybraných statistických rozložení a jejich testování. V závěru práce se zabývá praktickým ověřováním metod měření, které mohou v budoucnu sloužit jako laboratorní úlohy do výuky.
|
|
|
Návrh úpravy kolimátoru systému měření RAO
Svoboda, Štěpán ; Lisý, Martin (oponent) ; Šen, Hugo (vedoucí práce)
Práce pojednává o konstrukčním návrhu kolimátoru, který je důležitou součástí zařízení měřící aktivitu radioaktivního odpadu v ocelových sudech. Toto zařízení je výrobkem firmy Envinet a.s. Kolimátor je část stroje, která vytváří vhodné prostředí pro měření radioaktivity a zabraňuje tak poškození detektoru v důsledku přehlcení radioaktivními částicemi. V práci je řešeno konstrukční zjednodušení samotného kolimátoru, kde se očekává, že při zjednodušené variantě této součásti se sníží pravděpodobnost poruchy kolimátoru a tím se sníží náklady na servis těchto zařízení ve velice vzdálených oblastech jako je Rusko, Ukrajina atp.
|
|
|
Nukleární štěpné reakce
Michal, Jakub ; Lachman, Jakub (oponent) ; Sitek, Tomáš (vedoucí práce)
Pochopení fyzikální podstaty jaderného štěpení a nukleárních reakcí je zásadní pro provoz jaderného zařízení. Štěpit lze těžká i lehká jádra, avšak získávat dostatek energie lze jen ze štěpení jader nejtěžších jako jsou například uran a plutonium. Nukleární štěpení stejného jádra může proběhnout hned několika různými způsoby, avšak s dosti podobnou energetickou bilancí. Dalším důležitým faktorem je výtěžek izotopů jednotlivých prvků, které jsou po štěpení často radioaktivní a mění se radioaktivním rozpadem či přeměnou. Paliva jaderných reaktorů jsou založena především na štěpných jádrech uranu méně pak plutonia, a právě štěpení plutonia je jedním z hlavních zdrojů uvolněné energie, i když se v původním palivu vůbec nemusí vyskytovat. Problémy jaderného štěpení pak souvisí především se vznikem jaderného odpadu a možností zneužití jaderného paliva k vojenským účelům.
|
|
|
Historické použití odpadu jáchymovské uranové továrny jako stavebního materiálu
Voháňková, Michaela ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Šálek, Ondřej (oponent)
V Jáchymově se mezi lety 1853 a 1939 vyráběly v průmyslovém měřítku pestrobarevné a velmi žádané uranové barvy. Až do objevu rádia Marií Curie Skłodowskou roku 1898 byl odpad z výroby považován v podstatě za bezcenný. V 70. letech 20. století bylo zjištěno užití materiálů se zvýšenou radioaktivitou v budovách v Jáchymově. Některé nejvíce postižené budovy byly zbourány. V 90. letech došlo k sanačním zásahům, během kterých byly z většiny budov tyto stavební materiály (omítky a malty) odstraněny. V tomto období byly měřeny příkony záření gama i aktivity rádia a uranu laboratorně. Nebyl zkoumán mineralogický a fázový charakter materiálu, což bylo u této bakalářské práce hlavním cílem. Předpoklad zachování alespoň některých pozůstalých domů byl minimální. Přesto se několik málo unikátních případů nalézt podařilo. Túrou o délce 12 km bylo nalezeno celkem 11 budov, jejichž omítky vykazovaly zvýšenou radioaktivitu a to v rozmezí 3,2 - 28,4 μGy/h. Odběr vzorků byl realizován u 6 z nich. Stanovení hmotnostních aktivit 226 Ra bylo provedeno laboratorní gama spektrometrií, obsahy uranu byly stanoveny instrumentální neutronovou aktivační analýzou. Ve studovaném souboru dosahovaly aktivity radia hodnot 0,12 až 5,25 % eU. Koeficienty radioaktivní rovnováhy jsou výrazně posunuty ve prospěch 226 Ra a pohybují se v...
|
|
|
Měření ionizujícího záření s optickými vlákny
Zbožínek, Tadeáš ; Jelínek, Michal (oponent) ; Mikel, Břetislav (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na prostudování metod měření ionizujícího záření pomocí optických vláken. Větší pozornost je věnována jejich použití společně se scintilačními materiály. Navrhovaná metoda umožňuje propojení elektronického detektoru se scintilačním senzorem optickou cestou. Propojením získáme možnost odstínění detektoru od účinků vysokých aktivit ionizujícího záření. Odstíněný detektor tak nebude podléhat negativním účinkům tohoto záření a bude možné jej využívat i při dlouhodobém měření vysokých aktivit. Princip navrhované metody je ověřen experimentálním měřením a zároveň porovnáním různých druhů určen optimální výběr vlákna pro tuto metodu.
|
|
|
Měření stínicích vlastností materiálů
Michal, Martin ; Burian, Jiří (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Tato práce se věnuje problematice ionizujícího záření, konkrétně gama zářením a jeho stínění. Toto záření vzniká například při štěpné reakci v jaderném reaktoru. Ke stínění gama záření se nejčastěji používají materiály jako olovo nebo beton. Je to kvůli jejich nízké ceně a vysoké hustotě. Úkolem nových trendů je snaha o nahrazení těchto stávajících materiálů efektivnějšími, lehčími a netoxickými materiály. Cílem praktické části byl výpočet lineárních koeficientů zeslabení. Pro výpočet byly potřeba hodnoty tloušťky stínících plechů, intenzity netlumeného svazku a tlumeného svazku. Tyto hodnoty se stanovily z měření. Pro přesnější výpočty byla naměřena ještě hodnota pozadí, jež se pak odečetla od hodnot intenzit netlumeného svazku. Výsledné hodnoty byly mezi sebou porovnány.
|
|
|
Kompozitní materiály se zvýšeným koeficientem lineárního zeslabení ionizujícího záření
Novotný, Kamil ; Petruš, Josef (oponent) ; Kučera, František (vedoucí práce)
Ionizující záření nachází mnoho uplatnění v oblastech zdravotnictví, potravinářství, jaderné energetiky a dalších, ale ve větších dávkách představuje velké nebezpečí pro lidské zdraví. V této práci byly připraveny kompozitní materiály se zvýšenou schopností absorpce ionizujícího gama záření. Nenasycená polyesterová pryskyřice byla vyztužená anorganickými plnivy obsahujícími mimo jiné bismut nebo baryum. Morfologie vzorků byla prozkoumána elektronovou rastrovací mikroskopií. Teoretické hodnoty hmotnostních koeficientů zeslabení kompozitů byly vypočteny programem XCOM pro energie fotonů 662 keV a 1253 keV. Experimentálně bylo měřeno zeslabení intenzity gama záření zdrojů 137Cs a 60Co. Z experimentálních dat byly stanoveny lineární koeficienty zeslabení a polotloušťky připravených materiálů. Přídavkem plniv byly zlepšeny stínící vlastnosti matrice. Nejvyšších hodnot hmotnostních a lineárních koeficientů dosáhl kompozit s obsahem oxidu bismutitého. Byla zjištěna dobrá shoda experimentálních a teoretických výsledků. Navíc bylo posouzeno, jakým způsobem ovlivnil přídavek plniv rázovou houževnatost.
|
|
| |
|
|
Úroveň znalostí obyvatelstva Jihočeského kraje o vybraných radiačních mimořádných událostech
TŘEŠNIČKOVÁ, Tereza
Tato diplomová práce je zpracována na téma Úroveň znalostí obyvatelstva Jihočeského kraje o vybraných radiačních mimořádných událostech. Cílem práce je zjistit úroveň znalostí obyvatelstva o vybraných radiačních mimořádných událostech a následně porovnat znalosti obyvatelstva o havárii v Černobylu, Fukušimě a ostatních vybraných radiačních mimořádných událostech. V rámci práce byly stanoveny dvě hypotézy: H1: Úroveň znalostí obyvatelstva Jihočeského kraje o vybraných radiačních mimořádných událostech budou dosahovat alespoň 70 % a H2: Znalosti obyvatelstva o haváriích v jaderných elektrárnách Černobyl a Fukušima budou statisticky významně vyšší než informovanost o ostatních vybraných radiačních mimořádných událostech. K dosažení vymezených cílů a ověření hypotéz byl sestaven dotazník, proveden dotazníkový průzkum a následně pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky vyhodnoceny výsledky. Dotazník obsahoval 16 otázek, první část se týkala havárií v Černobylu a Fukušimě, druhá část ostatních vybraných radiačních mimořádných událostí. Výzkumný soubor tvořilo 126 obyvatel žijících v Jihočeském kraji. Z výsledku šetření vyplývá, že celková úspěšnost zodpovězených otázek byla 55 %, což může být považováno za průměrný výsledek. První část dotazníku dosáhla úspěšnosti 72 %, druhá část měla 37% úspěšnost. Stanovených cílů bylo dosaženo. První hypotéza byla vyvrácena, druhá potvrzena. Přínosem této diplomové práce je především získaný přehled o stavu úrovně znalostí obyvatelstva Jihočeského kraje o vybraných radiačních mimořádných událostech. Získané výsledky mohou být použity jako informační materiál.
|
host ::
RSS.