|
|
Problémové užívání drog v části Prahy, kde nepůsobí žádný specializovaný nízkoprahový program
Jičinská, Lucie ; Mravčík, Viktor (vedoucí práce) ; Janíková, Barbara (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problémovým užíváním drog, jeho vývojem, povahou a mírou důsledků pro jedince i společnost. Zaměřuje se na aktuální situaci v České republice a v Praze, fungování nízkoprahových kontaktních služeb pro problémové uživatele drog, protidrogovou politiku hlavního městaa problémové užívání drog v konkrétní pražské městské části. Cílem výzkumu bylo zmapovat situaci problémového užívání drog v lokalitě Michle, kde nepůsobí žádný nízkoprahový specializovaný program pro uživatele drog. Záměrem bylo zjistit, zda se ve čtvrti problémové užívání drog vyskytuje, jaká je jeho míra, vzorce, specifika a zda je zde zapotřebí specializovaného nízkoprahového programu. Jako metoda sběru a analýzy dat byla použita metodika Rapid Assessment and Response za pomocí analýzy dostupných dat a materiálů (výroční zprávy organizací, materiály pražské protidrogové politiky) a polostrukturovaných rozhovorů s klíčovými informanty (problémoví uživatelé drog, zástupci institucí, pracovnícipražských nízkoprahových služeb, místní obyvatelé a informanti z oblasti služeb). Názory naprosté většiny respondentů se shodují a vzájemně doplňují a podporují. Problémové užívání drog se ve čtvrti vyskytuje a má své charakteristiky (vysoký podíl uživatelů buprenorfinu, menší anonymita než v centru města, obydlování...
|
|
| |
|
|
Užívání pervitinu u klientů navštěvujících kontaktní centra v Praze.
Provazníková, Radka ; Reichelová, Lenka (vedoucí práce) ; Vacek, Jaroslav (oponent)
CÍLE: Hlavním cílem bakalářské práce je podrobně popsat vzorce užívání pervitinu u klientů navštěvujících nízkoprahová kontaktní centra v Praze. SOUBOR: Výzkumný soubor tvořilo 58 klientů ze tří pražských kontaktních center (Sananim o.s., Progressive o.s. a Drop In o.p.s.). Hlavními kritérii pro vstup do výzkumu bylo to, že klient navštívil dané kontaktní centrum v době mého šetření a uvedl na základě svého subjektivního posouzení jako svou hlavní drogu v posledním roce pervitin. Dále museli všichni klienti splňovat kritéria pro problémové užívání drog podle definice EMCDDA. Respondenti, kteří tato kritéria nesplňovali, byli následně z výzkumu vyloučeni. METODY: Pro realizaci výzkumu byl použit anonymní strukturovaný dotazník, který byl vytvořen čistě pro účely tohoto šetření. Výsledky byly zpracovány deskriptivní statistikou. VÝSLEDKY A ZÁVĚR: Bylo zjištěno, že většina problémových uživatelů pervitinu, kteří navštěvují kontakní centra v Praze užívá svou drogu pravidelně a většinou vícekrát v týdnu (tedy denně nebo téměř denně). Jejich konzumace pervitinu nezávisí na dni v týdnu ani denní době a průměrné množství pervitinu, které si aplikují v jedné dávce, se pohybuje kolem 0,29 gramu. Počet dávek za jeden den je dvě nebo tři. Před užitím drogy respondenti nečastěji pociťují bušení srdce, nadmíru...
|
|
|
Tématicko apercepční test u uživatelů drog
Slavíčková, Tereza ; Goldmann, Petr (vedoucí práce) ; Soukupová, Tereza (oponent)
SLAVÍČKOVÁ, T. Tématicko apercepční test u uživatelů drog. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2012. 140 s. Diplomová práce. Diplomová práce měla za cíl odhalit specifika použití TAT u problémových a závislých uživatelů drog a na základě srovnání s výsledky, kterých v testu dosáhla kontrolní skupina, přinést evidenci pro zhodnocení diagnostického potenciálu TAT u uživatelů drog. Výzkumné šetření bylo provedeno v Kolíně na klientech nízkoprahového kontaktního centra, které poskytuje služby harm reduction skryté populaci uživatelů nealkoholových drog. Těžiště výzkumu bezprostředně souvisí s metodou analýzy příběhů, jejichž vyprávění bylo u probandů vyvoláno předložením tabulí TAT. K analýze příběhů byl použit psychometricky zakotvený skórovací systém SCORS (Social Cognition - Object Relation Scale) současného amerického autora D. Westena. Použití TAT u uživatelů drog tak bylo zaměřeno na zhodnocení úrovně jejich fungování v sociálních vztazích. Metodologický princip diplomové práce tkví v induktivním usuzování a statistickém zpracování dat. Způsob zpracování dat, který je až na několik oblastí výhradně v režii kvantitativních metod, spolu s dostatečně velkým souborem zkoumaných osob umožňuje zobecnění důležitých rozdílů ve výsledcích TAT u výzkumné a kontrolní skupiny. V rámci analýzy...
|
|
|
Rizika a dopady problémového užívání drog u těhotných žen
PŘÁDNÁ, Jana
Bakalářská práce popisuje rizika a dopady problémového užívání drog u těhotných uživatelek. Zabývá se zejména zdravotními a sociálními hledisky. Charakterizuje závislost na drogách, uživatelky drog a problematiku těhotenství těchto žen. Popisuje možné dopady užívání drog na ženu a plod. Rizika a dopady jsou děleny dle jednotlivých skupin návykových látek. Práce dále zmiňuje abstinenční syndrom novorozence, kterým tyto děti často po porodu trpí. Bakalářská práce vychází z dostupné odborné literatury a vlastních profesních zkušeností z terénní sociální práce s uživateli drog.
|
|
|
Pohled pracovníků kontaktních center na praktikování a význam Harm Reduction
BACÚŠANOVÁ, Veronika
Tato práce se zabývala pohledem pracovníků na praktikování a význam Harm Reduction. V teoretické části byly vysvětleny některé základní pojmy, nastíněna aktuální situace v na drogové scéně v České republice, popsán legislativní rámec protidrogové politiky a potažmo i Harm Reduction, fungování kontaktních center a streetworku a popsány vybrané služby, o které by se mohlo Harm Reduction v České republice potenciálně rozšířit. Za účelem realizace výzkumu byly provedeny rozhovory s pracovníky kontaktních center ve Středočeském kraji. Rozhovory se zabývaly významem Harm Reduction služeb pro klienta, možností rozšíření těchto služeb a dále postoji laické veřejnosti vůči nim. Dotazováni byli pracovníci kontaktních center, jakožto osoby, které mají ze svého pracovního života zkušenosti s praktikováním Harm Reduction. Hlavním výzkumným kritériem byla podmínka přímé práce s klienty. Výzkumný soubor se skládal celkem z 11 respondentů, z nichž bylo 5 mužů a 6 žen ve věku od 25 do 37 let, různorodého vzdělání a délky praxe. Jednalo se o pracovníky na různých pozicích {--} kontaktní pracovníci, terénní pracovníci, vedoucí zařízení, koordinátoři programů.
|
host ::
RSS.