|
| |
|
|
Možnosti ortézování paretických končetin u pacientů po CMP
Fuksová, Barbora ; Černý, Pavel (vedoucí práce) ; Šolc, Zdeněk (oponent)
Název: Možnosti ortézování paretických končetin u pacientů po CMP Cíle: Hlavním cílem této práce je seznámení odborného čtenáře s možnostmi ortézování paretických končetin u pacientů po CMP v kontextu komplexního multidisciplinárního přístupu. Metody: Ve své práci jsem použila metodu systematické rešerše dostupných knižních a elektronických zdrojů, publikovaných studií a českých i zahraničních konferencí. Dále byly pro práci využity materiály z certifikovaných školení z oboru fyzioterapie, z odborných stáží na rehabilitačních či ortotických pracovištích a z konzultací s odborníky v oboru ortotiky, neurofyzioterapie, roboticky asistované rehabilitace a managementu multidisciplinárního týmu. Výsledky: Práce poskytuje ucelený přehled o rehabilitační péči u pacientů po CMP v kombinaci s přehledem možností ortézování paretických končetin u pacientů s trvalými následky CMP jako např. spastická paréza, bolestivé rameno nebo instabilita kloubů. Práce může být přínosem pro všechny členy multidisciplinárního neurorehabilitačního týmu a může vést především k většímu přehledu možností ortézování a porozumění práci ortotika, který by měl být jeho součástí. Klíčová slova: spastická paréza, multidisciplinární přístup, moderní neurorehabilitace, neuroplasticita, hemiparetická chůze, hlezenní ortézy, ortotika,...
|
|
|
Tanec očima nevidomých
Stráníková, Anežka ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku tance ve vztahu k nevidomým osobám. Cílem práce je zjistit, zda může tanec přispět ke kompenzaci zrakového vnímání nevidomého člověka, a co znamená pro nevidomé osoby tanec. Výzkum se opírá o teoretická východiska získaná analýzou dostupných pramenů a vychází z výzkumného šetření za použití kvalitativních strategií. Pro naplnění výzkumného úkolu byly použity techniky zúčastněného pozorování a polostrukturovaných rozhovorů. Z dat získaných polostrukturovanými rozhovory a pozorováním nevidomých respondentek v rámci tanečních setkání, se ukazuje, že tanec je účinnou formou stimulace a rozvoje kompenzačních smyslů nevidomých osob. Nejvýznamněji ovlivňuje tanec vnímání vlastního těla, rozvíjení jeho možností a schopnost reagovat na vnitřní i vnější podněty. Další výsledky získané z polostrukturovaných rozhovorů ukazují, že všichni nevidomí informanti mají zkušenost s tancem. V 80% je tato zkušenost pozitivní. Celé výzkumné šetření potvrzuje význam tance pro nevidomé osoby v rovině fyzické, psychické, sociální a praktické. KLÍČOVÁ SLOVA nevidomost, tanec, kompenzace, vnímání, smysly, pohyb, neuroplasticita
|
|
|
Ovlivnění stereotypu chůze u pacientů po cévní mozkové příhodě s využitím Vojtovy reflexní lokomoce
Makarova, Yaroslava ; Brožová, Kamila (vedoucí práce) ; Jeníček, Jakub (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Yaroslava Makarova Vedoucí práce: Mgr. Kamila Brožová Oponent práce: …………………………. Název bakalářské práce: Ovlivnění stereotypu chůze u pacientů po cévní mozkové příhodě s využitím Vojtovy reflexní lokomoce Abstrakt bakalářské práce: Tato práce se zabývá vlivem Vojtovy reflexní lokomoce na kvalitu chůze u pacientů po cévní mozkové příhodě. Vojtova reflexní lokomoce je poměrně málo využívaná metoda u pacientů s touto problematikou. Postupně se její pole uplatnění rozšiřuje i pro tyto pacienty. Pomocí této metody je možné oslovit složité těžko přístupné svalové souhry u pacientů s centrální parézou, což může pozitivně ovlivnit chůzi nebo další parametry důležité pro lokomoci pacienta. Práce se zúčastnili dva pacienti, každý absolvoval během měsíce 8 terapií v délce 40 minut. Terapie byla provedena ve dvou pozicích - reflexní plazení a reflexní otáčení I.. K zhodnocení výsledků bylo použito testování Timed up and Go, Rivermeadské vizuální posouzení chůze a přístrojové vyšetřeni Footscan. U obou pacientů došlo k zlepšení stability při kineziologickém vyšetření. Klíčová slova: Vojtova reflexní lokomoce, cévní mozková příhoda (CMP), chůze, Footscan, neuroplasticita
|
|
|
Využití Mirror terapie u pacientů po poškození mozku z pohledu ergotgerapeuta
Vyhnálková, Lenka ; Rodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Angerová, Yvona (oponent)
Tato práce si klade za cíl zhodnotit účinek Mirror terapie na motorické funkce horní končetiny, soběstačnost a aktivní rozsahy pohybů zápěstí u osob po poškození mozku. Výzkumu se účastnilo šestnáct pacientů po první cévní mozkové příhodě. Od příhody neuplynulo u žádného z účastníků více než čtyři měsíce. Pacienti byli rozděleni do dvou skupin po osmi osobách. Experimentální skupina podstoupila Mirror terapii, druhá skupina byla pouze kontrolní. Obě skupiny absolvovaly klasický rehabilitační program skládající se z fyzioterapie, ergoterapie, fyzikální terapie a přístrojového cvičení. Účastníci experimentální skupiny k tomuto programu navíc podstoupili třicetiminutovou zrcadlovou terapii. Mirror terapie probíhala 4x týdně po dobu 3 týdnů. Všichni účastníci byli hodnoceni pomocí Fugl- Meyer testu, Funkčního hodnocení soběstačnosti a goniometrického měření aktivního pohybu, a to s cílem zhodnocení obnovy pohybu horní končetiny. Tento výzkum prokázal, že Mirror terapie zlepšuje motorické funkce horní končetiny u osob po poškození mozku. Rozdíl obou skupin byl statisticky významný ve prospěch experimentální skupiny (0,02). Výzkum dále prokázal, že Mirror terapie v rámci ergoterapie zlepšuje soběstačnost osob s neurologickým deficitem. Porovnáním údajů testu Funkční soběstačnosti byl shledán rozdíl mezi skupinami...
|
|
|
Využití metody Neurac u pacientů po poškození mozku
Divišová, Kamila ; Drábová, Zuzana (vedoucí práce) ; Pětioký, Jakub (oponent)
bakalářské práce: Tato bakalářská práce se zabývá tématem využití metody Neurac u pacientů po poškození mozku. Konkrétněji se zaměřuje na problematiku cévní mozkové příhody a její následné rehabilitace. Práce je koncipována jako teoreticko-praktická. V teoretické části jsou především představeny různé mechanismy poškození mozku s důrazem na iktus a nejčastější rehabilitační postupy, které se využívají. Dále obsahuje popis zařízení Redcord a metody Neurac. Jsou zde zahrnuty i nejnovější klinické studie. Praktická část obsahuje vyšetření 2 pacientů, popis cviků na Redcord aparátu a postup terapií, které pacienti podstoupili.
|
|
|
Využití Mirror terapie u pacientů po cevní mozkové příhodě
Kovář, Jan ; Senohrábková, Eva (vedoucí práce) ; Drábová, Zuzana (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor: Jan Kovář Vedoucí práce: Mgr. Eva Senohrábková Oponent práce: Název bakalářské práce:Využití Mirror terapie u pacientů po cévní mozkové příhodě Abstrakt: Tématem bakalářské práce je Mirror terapie a její možné využití u pacientů po cévní mozkové příhodě z pohledu fyzioterapeuta. Práce se skládá ze dvou částí, části teoretické a části praktické. Teoretická část je pojata jako literární rešerše shrnující základní informace o cévní mozkové příhodě a popisuje některé metody či koncepty, které může fyzioterapeut využít v praxi. Kapitola o Mirror terapii je hlavním bodem teoretické části. Mirror terapie je založena na sledování odrazu zdravé končetiny v zrcadle, které je přiloženo kolmo k sagitální ose těla. Zdravá končetina vykonává pohyby, čímž dochází k iluzi, že pohyb je současně prováděn i končetinou poškozenou. Během sledování odrazu v zrcadle je aktivován systém zrcadlových neuronů, který následně aktivuje motorické a somatosenzorické oblasti mozkové hemisféry příslušející poškozené končetině. Centrální nervová soustava využívá reparační neuroplasticitu, díky níž dochází k nápravě motorických i senzitivních funkcí. V kapitole o Mirror terapii je popsán princip této metody, její účinky a hlavní zásady uplatňované při aplikaci. Popsány jsou výsledky dosavadních studií Mirror...
|
|
|
Využití "mirror therapy" u pacientů s komplexním regionálním bolestivým syndromem I. typu
Chasáková, Ludmila ; Machač, Stanislav (vedoucí práce) ; Medunová, Kateřina (oponent)
Bibliografický záznam CHASÁKOVÁ, Ludmila. Využití "mirror therapy" u pacientů s komplexním regionálním bolestivým syndromem I. typu. Praha: Univerzita Karlova, 2. lékařská fakulta, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství, 2014. 105 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Stanislav Machač. Anotace Cíl: Představení principů "mirror therapy"(MT) u pacientů s diagnostikovaným komplexním regionálním bolestivým syndromem (KRBS) I.typu. Ověření účinnosti této metody ve smyslu senzorických, funkčních a morfologických změn. Soubor: Studie se zúčastnilo v rámci intervenční skupiny 16 pacientů (14 žen a 2 muži, věk 55,31±10,5). Kontrolní skupinu tvořilo 10 pacientů (7 žen a 3 muži, věk 54,9 ±7,6). Všichni byli diagnostikováni jako KRBS I. typu. Metodika: Intervenční skupina podstoupila 6 týdnů MT. Obě skupiny po dobu 6 týdnů zaznamenávaly numerickou škálu bolesti. Na začátku a konci sledovaného období podstoupili všichni probandi vyšetření zahrnující: rozsah pohybu do flexe a extenze zápěstí, teplotní diference thenarů, objem ruky a předloktí, dynamometrie, PegBoard, schopnost uzavřít ruku v pěst, Wind Up, přenesená citlivost a EQ-5D-3L dotazník. Výsledky: Bylo prokázáno statisticky významné snížení bolesti pomocí MT - v klidu i při pohybu. V rámci intervenční skupiny analgetický efekt nastal u pacientů napříč celou...
|
|
|
Využití Forced-Use Therapy u pacientů po cévní mozkové příhodě
Slavíková, Radka ; Senohrábková, Eva (vedoucí práce) ; Drábová, Zuzana (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor: Radka Slavíková Vedoucí práce: Mgr. Eva Senohrábková Oponent práce: Název bakalářské práce: Využití Forced-Use Therapy u pacientů po cévní mozkové příhodě Abstrakt bakalářské práce: Tato práce se věnuje Forced-Use Therapy (FUT), která je využívána v rehabilitaci horní končetiny (HK) u pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP). Mezi nejčastější symptomy CMP patří paréza HK, proto bývají v neurorehabilitaci stále hledány nové metody, mezi něž patří i FUT. Základem této terapie je imobilizace zdravé končetiny, čímž je docíleno používání končetiny paretické. Základní otázkou práce je, zda je FUT účinná v neurorehabilitaci HK u pacientů po CMP a zda zlepšení přetrvává i po ukončení terapií. Bakalářská práce sestává z části teoretické a praktické. Teoretická část je pojata jako rešerše čerpající zejména ze zahraničních studií. Tato část obsahuje i přehled studií, které pojednávají o účinnosti FUT. Praktická část obsahuje dvě kazuistiky, které dokumentují vyšetření a terapie pacientů po CMP prostřednictvím FUT. Klíčová slova: forced-use therapy, constraint-induced movement therapy, neurorehabilitace, neuroplasticita, cévní mozková příhoda
|
|
|
Antidepresivní účinek ketaminu
Revayová, Anna ; Valeš, Karel (vedoucí práce) ; Šóš, Peter (oponent)
Ketamin je používán jako anestetikum především ve veterinární medicíně a pediatrii. Před třinácti lety padl zájem na ketamin jako antidepresivum. Antidepresivní účinek ketaminu má rychlý nástup a působí i u pacientů, kteří trpí depresí odolnou léčbě. Nevýhodou ketaminu jsou ovšem jeho psychotomimetické účinky. Ketamin je antagonistou NMDA (N-methyl-D-aspartát) receptoru, přičemž NMDA receptor má důležitou úlohu v mozkové aktivitě. Skrze antagonismus tohoto receptoru může být ovlivněn nespočet procesů, jako jsou hladiny glutamátu, excitotoxicita, ale i zastoupení jiných receptorů. Vyjma toho ketamin pravděpodobně také působí na D2 receptory, ač zde je jeho úloha poměrně nejistá. Ketamin má vliv i na neuroplasticitu a jeho efekt lze modulovat opakovanou aplikací, spoluaplikací s jinými látkami. V neposlední řadě v účinku ketaminu hraje roli i pohlaví. Cílem této práce je shrnout možné mechanismy účinku ketaminu, jeho vliv na synaptoplasticitu i možnosti modulace účinku ketaminu a další faktory, které se na jeho účinku podílejí. V této práci jsou zmíněny nejdůležitější studie zabývající se problematikou ketaminu jako antidepresiva s možným nastíněním výzkumu do budoucna. Klíčová slova: deprese, ketamin, antidepresivum, NMDA antagonismus, glutamátergní transmise, neuroplasticita
|
host ::
RSS.