|
|
Koncept "inscenované komunikace" v procesu osvojování druhého jazyka
Černotová, Martina ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Koncept "inscenované komunikace" v procesu osvojování druhého jazyka Diplomová práce porovnává komunikaci, která probíhá na základě předem nastoleného nepsaného scénáře, s komunikací, která je autentická a plyne z přirozené komunikační situace. Cílem práce je vymezit pojem inscenované komunikace a postihnout rozdíly mezi ní a komunikací autentickou. Metodologicky práce vychází z komparace inscenované komunikace s komunikací autentickou, a to s pomocí konverzační analýzy rozhovorů na místech zapojených do programu "Islandské vesnice" a na místech mimo takto vymezené prostředí, respektive v situacích reálné komunikace, a následně pojmenovat faktory, které komunikaci činí inscenovanou. Teoreticky je práce podložena studiemi, které se zabývají tématem akvizice druhého jazyka (Theodórsdóttir, Wagner). Jako metodologická východiska slouží literatura zabývající se analýzou diskurzu obecně (Fairclough, Kraus, Schneiderová) a dále specificky konverzační analýzou (Ten Have, Sidnell, Jefferson). Klíčová slova: analýza diskurzu, autentická komunikace, inscenovaná komunikace, islandština, konverzační analýza, osvojování druhého jazyka. transkripce.
|
|
|
RADIO PHONE-INS: COMPARISON OF QUESTIONING TECHNIQUES ACROSS TWO BBC CURRENT AFFAIRS PROGRAMMES
VYHLIDALOVÁ, Nikola
Práce si klade za cíl porovnat techniky užití otázek, které používájí rádioví hlasatelé ve dvou BBC Radio 4 debatách probíhajících formou 'phone-in'. Forma otázek, jejich užití a vliv hrají důležitou roli při rozvíjení debaty a jsou předmětem bádání této práce. K analyzování a porovnání otázek jsem ve své práci použila metodu konverzační analýzy, kterou aplikuji na data tvořená transkripčními přepisy dvou autentických rádiových debat, diskutujících aktuální údálosti, z nich každá je zaměřena na odlišnou tématiku sociální a politickou problematiku.
|
|
|
Užití ingresivně realizovaných forem v konverzační norštině
Vaňková, Markéta ; Zíková, Magdalena (vedoucí práce) ; Friedová, Mirjam (oponent)
Bakalářská práce se zabývá ingresivně realizovanými formami (IRF) v konverzační norštině. Jedná se především o formy vyjádření souhlasu (ja, jo, okay atd.) a nesouhlasu (nei atd.). Na rozdíl od dosavadních studií usiluje tato práce o komplexní a kvantifikovatelnou analýzu IRF. Jako materiál k analýze sloužil vzorek 60 výskytů vybraný z norské televizní talk show s názvem Lindmo, jehož moderátorka i někteří hosté jsou poměrně častými uživateli tohoto jevu. Každý jednotlivý výskyt IRF je klasifikován pomocí sady parametrů různorodého charakteru, včetně fonetických (síla, přítomnost F0 and intonace) a diskurzních (téma, pozice v rámci tematického celku, signalizace turn-taking, pauza před/za IRF, překryv replik, diskurzní funkce a typ IRF předcházející repliky). Všechny výskyty jsou pak postupně hodnoceny z hlediska každého z užitých parametrů. Analýza materiálu přinesla zejména následující zjištění: (i) ukázalo se, že IRF jsou užívány i v mediálním prostředí profesionálními mluvčími (moderátorem), ačkoli se dosavadní studie přikláněly k opaku; (ii) většina (65 %) IRF se v analyzovaném materiálu vyskytuje v tematickém mediu, tedy v jeho jádru, ačkoli dle dosavadních studií jednou z hlavních funkcí IRF je uzavření tematického celku (v analyzovaném materiálu pouze 20 % případů); (iii) moderátorka pomocí...
|
|
|
Argumentace v jazykové interakci: sekvenční struktura zdůvodňování v televizním duelu
Kopecký, Jakub ; Kaderka, Petr (vedoucí práce) ; Kraus J., (oponent) ; Orgoňová, Olga (oponent)
Argumentace v jazykové interakci: sekvenční struktura zdůvodňování v televizním duelu Abstrakt Ve své disertační práci se zabývám sekvenční strukturou argumentování v mluvené jazykové interakci. Vycházím z komunikačního pojetí argumentace jako jazykového jednání, které spočívá ve zdůvodnění sporného stanoviska s cílem přesvědčit posluchače o přijatelnosti této sporné pozice, resp. obhájit stanovisko před zpochybněním. Hlavním cílem práce je popis interakčního kontextu argumentačního jednání na materiálu televizních duelů (debat). K tomu využívám metody etnometodologické konverzační analýzy v kombinaci s některými poznatky teorie argumentace. Empirické analýze jsou podrobeny typy jazykového jednání v argumentační interakci (např. výzva k argumentaci, problematizace stanoviska nebo argumentu aj.) a prostředky signalizace argumentačního jednání. Těžiště výzkumu spočívá v analýze sekvenční organizace televizního duelu včetně systému střídání mluvčích a v popisu sekvenčních kontextů argumentace v daném žánru. Pozornost věnuji mimo jiné průběhu tzv. polemických sekvencí, tj. sérií vzájemných polemických reakcí (problematizací) účastníků duelu. Zkoumám také další typy jazykových jednání, která iniciují argumentaci tím, že se podílejí na konstruování spornosti, a typy verbálních reakcí na argumenty, v nichž se...
|
|
|
Krajní formulace ve výzkumném interview
Zaepernicková, Eliška ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Havlík, Martin (oponent)
Předkládaná práce na základě více než 10 výzkumných interview analyzuje formu a důležitost krajních formulací. Krajní formulace, tj. formulace obsahující výrazy jako "nic", "všechno" nebo "nikdo", které prezentují určitý jev nebo okolnost z hlediska jejich minimálních a maximálních vlastností, mohou představovat komplikaci při analýze výzkumných rozhovorů. Tato práce rozšiřuje existující definici krajních formulací o nové poznatky, např. o bipolaritu krajních formulací. Vedle toho je také blíže analyzována forma krajních formulací, a to za pomoci etnometodologické konverzační analýzy, analýzy diskurzu, teorie konverzačních maxim a konceptu hedges. Tyto se v analyzovaných datech často spoluvyskytují s různými klasifikátory, které buďto umírňují (usměrňovače) nebo zesilují (intenzifikátory) jejich extrémní platnost. Zároveň také předkládaná práce rozšiřuje výzkum krajních formulací o interdisciplinární přístup, který využívá poznatků z psychologie a rétoriky. Realizovaný výzkum je navíc doplněn i o akustickou analýzu sémanticky extrémních formulací, jejíž výsledky ukazují, že krajní formulace bývají často zvukově zdůrazňovány. Klíčová slova: krajní formulace, konverzační analýza, analýza diskurzu, interview, čeština
|
|
|
Komplimenty v soukromé neformální komunikaci
Dvořáková, Klára ; Filippová, Eva (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná diplomová práce je věnována analýze komunikačních funkcí a verbálních i neverbálních prostředků komplimentů v češtině, které zaznívají v soukromé neformální komunikaci. Jako materiál pro analýzu posloužily audiovizuální a zvukové záznamy komunikace mezi rodinnými příslušníky a přáteli. Pro identifikaci komunikačních funkcí komplimentů byla zvolena metoda konverzační analýzy. Na základě umístění komplimentů v globální organizaci rozhovoru, akcí, které komplimenty plní nebo doprovázejí, a jazykových charakteristik komplimentů byla vytvořena jejich funkční klasifikace. Další část práce je věnována analýze verbálních a neverbálních prostředků užívaných při skládání komplimentů. Identifikujeme struktury a lexikální jednotky užívané při produkci komplimentů a také nejvýraznější neverbální prostředky. Pro účely komplexního popisu komplimentových sekvencí jsou analyzovány také reakce na komplimenty.
|
|
| |
|
|
Střídání replik v institucionálním prostředí
Vaníčková, Klára ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Mrázková, Kamila (oponent)
(česky) Práce se zabývá zaváděním nového tématu do rozhovoru při pracovních schůzkách Studentské rady Studentského fondu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (SR). Konverzační analýza a jako pomocná metoda nemotivovaný výzkum byly využity k rozebrání 19 příkladů z prostředí SR a ověřily tak předpoklad - mluvčí se během zasedání chovají podle pravidel vytyčených v oficiálních dokumentech organizace. V rozhovoru postupují systematicky, nová témata zavádí předsedající schůze, který uděluje slovo ostatním zasedajícím. Zavádění mimořádných témat je podmíněno situačně: Pokud nastane výrazný situační jev, stává se dominantním v rozhovoru, ale po jeho vyřešení se mluvčí vracejí zpět na základě znovuzavedení původního tématu předsedajícím.
|
|
|
Interkulturní masmediální komunikace a hledání dokonalého jazyka
Tesařová, Kristýna ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
(abstrakt) Cílem této diplomové práce je kvalitativní analýza výseku mediální dialogické sítě utvořené okolo chemického útoku, který se odehrál 21. srpna 2013 v Sýrii. Přestože hlavní sociální aktéři následného mezinárodního konfliktu, představitelé Spojených států amerických a Sýrie, prezident Obama, ministr zahraničí Kerry a prezident Asad na druhé straně, se nikdy tváří v tvář nesetkali, masová média jejich reakce usouvztažnila v koherentní dialog mezi západní a východní civilizací a oni to přijali jako součást mezikulturního vyjednávání významů a interpretací reality v rámci globálního masmediálního diskurzu. Metodologické aparáty konverzační analýzy a členské kategorizační analýzy poskytují nástroj k sledování sekvenčních a kategorizačních aspektů dynamického intertextuálního procesu specifikace a respecifikace klíčových kulturních a politických hodnot přímo v kontextu. Díky pojmu strukturované bezprostřednost bylo možné v analýze zohlednit také sekvenční uspořádání antecedentů události v historickém kontinuu. Analýza je založena na tradici etnometodologického výzkumu sociální interakce v masových médiích a inspirována články J. Nekvapila a I. Leudara, které se věnovaly analýze interkulturního dialogu bývalého amerického prezidenta Bushe a vůdce teroristické organizace Al-Káida (a dalších...
|
|
|
Zpětná vazba ve výuce češtiny jako cizího jazyka
Plísková, Kamila ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Šormová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá zpětnou vazbou učitelů, jejím vymezením, druhy a typy, a je specificky zaměřena na fungování zpětné vazby ve výuce češtiny jako cizího jazyka. Cílem práce je představit dosavadní výzkumy zpětné vazby v kontextu výuky druhého/cizího jazyka a popsat, jak se zpětná vazba používá ve výuce češtiny pro cizince a jakých prostředků učitelé k tomuto účelu využívají. V první části se věnujeme zpětné vazbě jako součásti výukového dialogu a komunikace v jazykové třídě, uvádíme některé koncepty a hypotézy v rámci osvojování druhého jazyka, v nichž zpětná vazba figuruje. Dále se zaměřujeme na vlastní popis zpětné vazby - pozitivní a korektivní - a představujeme vybrané výzkumy zpětné vazby v jazykové výuce. V empirické části provádíme konverzační analýzu přepsaných nahrávek ze zúčastněného pozorování z kurzů češtiny jako cizího jazyka, v nichž se zaměřujeme na zpětnovazební repliky lektorů. Součástí práce je terminologický slovník, který vykládá související přeložené pojmy. Klíčová slova: zpětná vazba, pozitivní zpětná vazba, korektivní zpětná vazba, komunikace v jazykové třídě, oprava chyb, čeština pro cizince, konverzační analýza
|
host ::
RSS.