|
|
Distribuce identifikovaných indicií kontaminovaných míst na území ČR
Suchánek, Zdeněk ; Řeřicha, Jaroslav ; Krhovský, Jan
Součástí projektu 2. etapa Národní inventarizace kontaminovaných míst (NIKM 2) je příprava geografických podkladů. Úvodním a hlavním úkolem této části projektu je pořízení nálezové báze indicií pomocí metod dálkového průzkumu Země (DPZ). Za prvních 16 měsíců projektu NIKM 2 byla interpretací fotomap a dalších geografických podkladů vytvořena tematická vrstva 14 různých typů indicií kontaminovaných míst (KM), resp. potenciálně kontaminovaných míst (PKM). Práce 12 interpretátorů z CENIA se prováděly v prostředí geografického informačního systému QGIS. Interpretací dat DPZ bylo v první fázi interpretace detekováno 34.666 jednotlivých indicií. Primární nálezová báze byla dále podrobena následné revizi s cílem objektivizovat a standardizovat její obsah. Počet platných indicií byl tak snížen cca na polovinu. Tematické třídění indicií umožnilo návazné statistické vyhodnocení, které slouží jako podklad pro optimalizaci terénního šetření, tj. pro plánování postupu plošné inventarizace s ohledem na charakter území. Z vyhodnocení shromážděných dat lze také uvažovat o účinnosti regulací a opatření místních úřadů a o vazbě na socio-ekonomické, resp. demografické ukazatele apod. Grafické a tabulkové výstupy (viz též plakátové sdělení a jeho anotace ve sborníku konference) dokládají prostorové vazby zjištěných indicií kontaminovaných míst a jsou podkladem pro další fáze poskytování geografické podpory pro inventarizační práce projektu NIKM 2 v letech 2019-2021.
Plný text:  PDF
|
|
|
Průběžný stav sběru indicií kontaminovaných míst metodami DPZ v zahájeném projektu NIKM 2. etapa
Suchánek, Zdeněk ; Řeřicha, Jaroslav
V prvním roce realizace projektu 2. etapa Národní inventarizace kontaminovaných míst (NIKM 2) (2018-2021) je řešena úloha interpretace indicií kontaminovaných míst pomocí dálkového průzkumu Země (DPZ). Metodika byla vyvinuta v 1. etapě NIKM (2009-2012). Celkem 12 specialistů CENIA systematicky prochází území ČR a interpretací rastrových podkladů (ortofotomapy, topografické mapy, digitální model reliéfu - DMR5 atd.) zaznamenává indicie kontaminovaných kontaminovaných míst. Prvním krokem bylo doplnění znalostní báze projevů zájmových objektů a upřesnění jejich typologie (14 typů indicií) v podobě interpretačního klíče (manuálu). Úloha je řešena v prostředí sw nástroje QGIS (freeware). Pro celý tým byla vytvořena jednotná interaktivní mapová kompozice s možností doplnění dalšími kartografickými zobrazeními dle aktuální a individuální potřeby. Monitorování průběhu prací umožňuje iteraci metodických poznatků pro usměrňování dalších fází prací a statistiku výsledků interpretace. Na základě již provedených interpretačních prací na ploše cca 6000 km2 v 19 ORP jsou porovnány typy a počty indicií s poznatky z 1. etapy NIKM a získána data pokračování prací. Na základě úvodních zkušeností byla mírně upravena metodika vyhledávání indicií. Jemnější odlišení některých typů zájmových objektů a zařazení nových mapových podkladů má za cíl vytvořit kvalitnější a informačně bohatší podklad pro terénní šetření. Oproti výsledkům interpretace indicií v testovacích územích 1. etapy NIKM se jednoznačně zvýšily počty indicií u většiny dříve pouze sporadicky zjišťovaných typů indicií.
Plný text: PDF
|
|
|
Staré ekologické zátěže
Vlčková, Václava
Staré ekologické zátěže, resp. kontaminovaná místa, představují dlouhodobý problém, zejména ve vztahu k životnímu prostředí ČR, které mohou významně ohrožovat. Průběžně sice probíhá jejich sanace, avšak dochází k dlouhodobému poklesu finančních prostředků vydávaných na tyto činnosti. Proto je potřeba se do budoucna zaměřit zejména na možnosti využití finančních zdrojů určených na snižování počtu kontaminovaných míst, a omezit tak další potenciální kontaminaci lokalit. I přes nespornou prospěšnost již provedených nápravných opatření se totiž na území ČR nachází stále velké množství starých ekologických zátěží, u nichž existují značná rizika pro životní prostředí a lidské zdraví, nebo rozsah rizik ani není znám.
Plný text: PDF
|
|
|
Mapování starých zátěží na území ČR s využitím GIS
Vacířová, Anna ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Innemanová, Petra (oponent)
Práce se zaměřuje na možnosti mapování starých ekologických zátěží na území České republiky pomocí dálkového průzkumu Země. Důvodem je možnost kontaminace okolního prostředí nejrůznějšími látkami, které mohou poškozovat zdraví obyvatel. Hlavní pozornost je zaměřena na metody v projektu Národní inventarizace kontaminovaných míst, jelikož je to hlavní projekt probíhající v České republice, který se této problematice věnuje. Dále také práce shrnuje historické pozadí mapování kontaminovaných míst v České republice, a jeho existující databáze. Další část se věnuje situaci ohledně mapování v zahraničí, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Je zde znázorněno, jaké mapové výstupy lze pro určitou lokalitu získat na základě pořízených dat. Klíčová slova: Stará ekologická zátěž, NIKM, SEKM, DPZ, kontaminovaná místa, GIS
|
|
|
Staré ekologické zátěže
Augustová, Lucie ; Dvořák, Antonín (vedoucí práce) ; Hadrabová, Alena (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou ekologických zátěží na území České republiky. Na příkladě konkrétní lokality analyzuji vývoj jednotkových nákladů vynaložených na odstranění nadměrného znečištění životního prostředí ve třetí etapě probíhajících sanančích prací. Dále hodnotím úspěšnost provedené sanace porovnáním litimních hodnot škodlivých látek v životním prostředí stanovených zadavatelem zakázky a výsledků, kterých dosáhla sanujcící firma.
|
host ::
RSS.