|
| |
|
|
Být korepetitorem
Grešlová, Alena ; KLÁNSKÝ, Ivan (vedoucí práce) ; MALÝ, František (oponent)
Text této práce je shrnutím toho, co všechno dělá korepetitor, jak rozmanitá je jeho práce a proč ji lze považovat za uměleckou a naplňující. Díky přehledné struktuře si může čtenář vybrat, zda si přečte práci celou nebo jen tu kapitolu, která se ho v blízké budoucnosti bude týkat a nemá třeba s tímto klavírním oborem moc zkušeností. Závěr práce je formou tří rozhovorů, ve kterých je zřetelně patrný rozdíl v očekávání různých nástrojových skupin a pěveckých tříd. Díky zkušenostem, které jsou nezbytnou součástí tohoto textu, možná až jeho hlavním přínosem, práce balancuje mezi objektivitou a nutnou dávkou subjektivních poznámek a pohledů.
|
|
|
Klavírní trio v kontextu jeho historického, hudebního a interpretačního vývoje
Pichlíková, Markéta ; Tomášek, Jiří (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Cílem této práce je hlouběji zmapovat historii klavírního tria, blíže se seznámit s jednotlivými skladbami pro toto obsazení, přiblížit čtenářům vznik a osudy předních českých i zahraničních souborů a porovnat jejich způsob interpretace. V první části diplomové práce nahlédneme do úplných počátků komorní hudby a pozdějšího vývoje tohoto hudebního odvětví. Zaměříme se na historii tria, které vývojově vychází z triové sonáty, jež se stala hlavním komorním druhem období baroka. Na přelomu 18. a 19. století se již setkáváme s jeho dnešní podobou. Stává se jednou z nejpopulárnějších hudebních forem a zaujímá důležité místo v tvorbě všech čtyř "vídeňských klasiků". Ještě u Haydna a Mozarta najdeme řadu příležitostných klavírních trií komponovaných zejména pro účely soukromého provozování hudby. Klavírní tria L. v. Beethovena a F. Schuberta však představují rozhodující krok směrem k umělecké svébytnosti a originalitě. Zralá tvorba těchto autorů představuje vrchol tohoto žánru, v němž pak úspěšně pokračovali Schumann, Brahms, Dvořák, Smetana a další romantičtí představitelé, kteří využívají této formy jako ideálního prostředku pro sdělení svých nejniternějších pocitů. Setkání tří zcela rozdílných nástrojů dovoluje skladatelům spojit koncertantní lesk a virtuozitu na jedné straně, závažnost myšlenek a...
|
|
|
Jarmil Burghauser - skladatel (Vybraná komorní díla pro dechové nástroje)
Slivoňová, Lucie ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
Jarmil Burghauser je dnes znám především jako vydavatel souborného kritického vydání díla Antonína Dvořáka. Vedle toho připravil i některé edice děl Smetanových, Fibichových a Janáčkových, a mnohé skladby těchto autorů také instrumentoval. O jeho skladatelské činnosti se však příliš neví, ačkoliv prameny ukazují, že byl velmi plodným skladatelem. Úkolem této práce bude představit část skladatelského odkazu Jarmila Burghausera prostřednictvím analýz vybraných děl komorní hudby pro dechové nástroje a zařadit jej do kontextu české tvorby 20. století.
|
|
|
Neznámý pramen v archivu Pražské konzervatoře. Komorní hudba v domě Františka Švestky (1842-1864)
Esterlová, Tereza ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Diplomová práce interpretuje anonymní Inventář komorních skladeb uložený v archivu Pražské konzervatoře a seznamuje s prostředím, v němž byl repertoár zaznamenaný v tomto prameni provozován mezi lety 1843-1864. Srovnání s dalšími zdroji umožňuje identifikaci původce rukopisu, jehož biografie je prezentována ve druhé kapitole. Obsah pramene je analyzován a porovnán s repertoárem hraným v jiných měšťanských salonech a na pražských veřejných koncertech. Kromě informací příslušné literatury jsou při tom brány v úvahu také kritiky koncertních příležitostí v dobovém tisku i další archivní prameny. Objevený Inventář skladeb provozovaných v domácnosti JUDr. Františka Švestky je jedním z mála zdrojů, které dokládají recepci podobně náročného repertoáru v okruhu neprofesionálních instrumentalistů v 19. století. Klíčová slova: 19. století, Praha, komorní hudba, hudební spolky, amatérští hudebníci, František Švestka, Moritz Mildner, hudba v salonech, programy koncertů, časopis Bohemia
|
|
|
Klavírní trio v české komorní hudbě
Pichlíková, Markéta ; Tomášek, Jiří (vedoucí práce) ; Perglerová, Marka (oponent)
Autorský abstrakt Cílem této práce je zmapovat historii klavírního tria, komorního ansámblu, který od počátků svého vzniku žije ve stínu svého vyspělejšího druha - smyčcového kvarteta a snad v žádné literatuře mu ještě nebylo věnováno tolik pozornosti jako právě zmíněnému kvartetu. Dále podrobněji rozebrat a přiblížit čtenářům vznik a osudy nejvýznamnějšího takto koncipovaného souboru v Čechách a vypracovat přehled současných klavírních trií působících na české hudební scéně, blíže tyto soubory charakterizovat a nabídnout čtenářům informace o jejich složení, působení a koncertní činnosti. V první části bakalářské práce se zastavíme u prvních počátků komorní hudby, jejího vývoje a významu vůbec. Nahlédneme do historie tria, jež se stalo označením druhu komorní tvorby, která vývojově vychází z triové sonáty a je hlavním komorním druhem období baroka. Po éře triových sonát pro nejrůznější nástrojová obsazení se setkáváme s jeho dnešní podobou v období klasicismu, kdy se tento typ klavírního tria ustaluje zejména ve skladbách J. Haydna, W. A. Mozarta a L. v. Beethovena. Romantičtí představitelé pak využívají této formy pro vyjádření svých nejniternějších pocitů a dávají tak svým pojetím žánru nový rozměr. Vývojem přes tato období se dostaneme do 20. století, ve kterém i komorní hudba, stejně jako jakékoliv jiné...
|
host ::
RSS.