|
|
Problematika výživy kojenců a batolat
SVOBODOVÁ, Sabina
Cílem mé bakalářské práce je teoreticky shrnout výživu kojenců a batolat, porovnat přirozenou kojeneckou výživu a umělou kojeneckou výživu. Dále zjistit vliv přirozené kojenecké výživy a umělé kojenecké výživy na dítě, vliv kojení do ukončeného 6. měsíce a kojení delšího než 6 měsíců, a také zmapovat stravu kojících matek. Výzkumné otázky jsem položila čtyři. Jaký má vliv nahrazení přirozené kojenecké výživy umělou kojeneckou výživou na dítě? Jaký má vliv na dítě délka kojení? Jakým způsobem jsou matky informovány o výživě při kojení a výživě dětí? Jakou volí matky přechodnou stravu u dětí? Výzkum je prováděn u 10 maminek a jejich dětí pomocí dotazníku, kazuistik a případných rozhovorů. Dotazník obsahuje 21 položených otázek. Pro sběr odpovědí jsem použila jak vytištěné dotazníky, tak i sběr pomocí internetového portálu Survio.cz. Následně jsem maminky žádala o vyplnění pětidenního jídelníčku jejich dětí. Výsledné hodnoty jídelníčku jsem získala pomocí aplikace Nutriservis profi. Při sběru dat z dotazníku se ukázalo, že devět z deseti dětí bylo ve věku batolete. Některé z oslovených maminek, které mají děti jak ve věku kojence, tak batolete, zaměřily dotazník na své starší dítě. Žádná z maminek používající umělou kojeneckou výživu neuvedla, že by na její dítě měla tato výživa negativní vliv. Ukázalo se, že hodnoty získané z jednotlivých jídelníčků odpovídají doporučením týkajícím se kojenecké a batolecí výživy.
|
|
| |
|
|
Vývoj základních tělesných charakteristik dětí od narození do 3 let ve vztahu k typu výživy
MUŽÍKOVÁ, Markéta
Cíl této práce bylo shromáždění písemné i elektronické literatury týkající se dětí do 3 let věku a porovnání s nasbíraným souborem dat. Konkrétně byla studována témata: výživa, očkování, nemocnost a různá doporučení. V první části byla zpracována rešerše dostupné tuzemské i zahraniční literatury. Informace o vývoji byly zjišťovány pro batolecí období. Pozornost byla zaměřena také na výživu dětí mateřským mlékem, umělou výživou a postupné zavádění všech potravin do denního jídelníčku. Připomenuta byla důležitost některých složek jídelníčku. Dále byla detailněji rozepsána veškerá povinná očkování, nejčastější volitelná očkování a nemoci, se kterými se malé děti často setkávají. Druhá část byla praktická. Práce byla zaměřena na sběr informací z očkovacích průkazů dětí a výživu v prvním roce života. Rodiče dětí byli oslovovány přímo. Informace byly v některých případech předávány písemně, častěji prostřednictvím hovoru a videohovoru. Sběr byl zaměřen na shromáždění informací o dětech, které se narodily po 38. týdnu těhotenství s hmotností od 2 700 g výše. Do výzkumu bylo zahrnuto 81 dětí, z toho 44 chlapců a 37 dívek. Věk dětí při sběru dat byl mezi 3. až 7. rokem. Všechny děti absolvovaly povinná očkování a velké část z nich byla očkována i některou z volitelných vakcín. Kojených dětí bylo u obou pohlaví více. Průměrná hmotnost při narození kojených dívek byla 3 377 g u nekojených dívek 3 296 g. U kojených chlapců byla průměrná hmotnost 3 488 g a nekojených chlapců 3 305g. Průměrná tělesná délka po narození u dívek kojených byla 50,5cm a u nekojených dívek i nekojených chlapců 49,7cm a u chlapců kojených 50,3cm. Vybraná měřená data byla následně porovnána s daty nasbíranými prostřednictvím Celostátního antropologického výzkumu CAV 2001. Tento soubor byl vytvořen z hodnot 18 584 dětí ve věku do 6 let.
|
|
|
Socioekonomický status a jeho vliv na délku kojení
Trpálková, Tereza ; Laštůvka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Černý, Andrej (oponent)
Bakalářská práce se věnuje širokému spektru témat v oblasti kojení. Tato práce je koncipována jako teoreticko - praktická. Cílem teoretické části je šířit osvětu a validní informace týkající se problematiky kojení. Tato část čtenáře provádí anatomií prsu a fyziologií laktace, zdůrazňuje význam kojení pro matku, dítě a společnost i ve spojitosti s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030, doporučuje vhodnou výživu kojící ženy, zpřehledňuje zásady a správnou techniku kojení, upřesňuje optimální prospívání dítěte, upozorňuje na nejčastější komplikace při kojení a nabízí jejich řešení, popisuje alternativní metody dokrmování a zásady zavádění příkrmu i ukončení kojení, seznamuje s podporou kojení a v neposlední řadě shrnuje výsledky zahraničních studií týkajících se socioekonomického statusu a jeho vlivu na průběh a délku kojení. Praktická část svým hlavním cílem na řadu těchto zahraničních studií navazuje a zkoumá vliv socioekonomického statusu na průběh a délku kojení. Stanovené hypotézy předpokládaly, že v období 14. dne, 1. měsíce, 3. měsíce a 5. měsíce od narození dítěte nenastanou rozdíly ve formě kojení v kontextu dosaženého vzdělání ženy. Na základě těchto předem stanovených cílů a hypotéz byl uskutečněn prospektivní sběr dat pomocí kvantitativního šetření. Socioekonomický status je zde zastoupen...
|
|
|
Vliv kojení a raného způsobu krmení na vývoj artikulačních obtíží
Businská, Markéta ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Diplomová práce je na speciálně-pedagogické téma se zaměřením na oblast logopedie. Ve své teoretické části shrnuje poznatky z problematiky vývoje řeči u dětí v raném věku a věku předškolním, zaměřuje se také na souvislost mezi kojením a jinými způsoby krmení v raném věku, vývoj orofaciální soustavy a vývoj artikulace jednotlivých hlásek. V praktické části je uveden výzkum kvalitativní povahy. Obsahuje informace z rozhovorů s matkami dětí, které mají diagnostikovanou dyslalii. Na základě zakotvené teorie byly zpracovány získané informace a vytvořeny závěry výzkumu. Klíčová slova dyslalie, orofaciální soustava, kojení, krmení, vývoj řeči, dudlík, zakotvená teorie
|
|
| |
|
|
Myofunkční porucha u dětí
Říha, Ivo ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
Diplomová práce "Myofunkční porucha u dětí" pojednává o myofunkční poruše se zaměřením na oblast logopedie a problematiky lidské řeči. Celá práce má však výrazně multidisciplinární charakter. V teoretické části práce je pozornost věnována orofaciálnímu komplexu v celé jeho šíři, problematice výživy v raném věku a souvisejících činností. Dále zde čtenář nalezne informace o ortodontických anomáliích, které s myofunkční poruchou bezprostředně souvisí. Velký prostor je pak věnován myofunkční poruše samotné - terminologii, etiologii, symptomatologii, diagnostice, prevenci a okrajově také terapii. V praktické části práce byl proveden výzkum na vzorku 15 dětí s diagnózou myofunkční porucha. Následně byl vzorek podroben kvalitativní analýze, kde výstupem byly 3 kazuistiky demonstrující 3 stupně závažnosti myofunkční poruchy. Doplňkově byla provedena také jednoduchá analýza kvantitativní, kde výstupem jsou přehledové tabulky. KLÍČOVÁ SLOVA Myofunkční porucha, orofaciální, jazyk, ortodontické anomálie, kojení, sání, žvýkání, polykání, řeč - artikulace.
|
|
|
Vliv dlouhodobého kojení na růst dětí od narození do 2 let.
Bočková, Kateřina ; Bláha, Pavel (vedoucí práce) ; Krásničanová, Hana (oponent)
Růst je citlivým indikátorem dlouhodobého zdravotního stavu dítěte, proto je jeho sledování pomocí růstových grafů důležitou pomůckou v pediatrické praxi. Tato práce hodnotí vliv dlouhodobého kojení na tělesný růst dětí od narození do dvou let podle tělesné délky, tělesné hmotnosti a obvodu hlavy a zároveň porovnává růst těchto dětí s růstem dlouhodobě kojených dětí ve studii WHO (MGRS) a dále s růstem dětí v 6. (resp. 5.) CAV, který způsob výživy nezohledňuje. Výchozím materiálem byl soubor dětí měřených v ordinaci MUDr. Mottlové. Bylo zjištěno, že dlouhodobé kojení při interakci s věkem dítěte signifikantně ovlivňuje tělesnou hmotnost a délku. Kojené děti měly v 6., 12. a 18. měsíci menší tělesnou délku (o 0,6 cm, 1,1 cm, 0,9 cm) a nižší tělesnou hmotnost (o 250 g, 400 g, 210 g) než děti nekojené. Provedené srovnání prokázalo, že růst dětí našeho souboru se více podobá růstu dětí ze studie 6. (resp. 5.) CAV. Klíčová slova: růst, mateřské mléko, kojení, růstové standardy, percentilové grafy.
|
|
|
Podpora kojení v rámci systému zdravotní péče ČR
Pavlová, Veronika ; Hrešanová, Ema (vedoucí práce) ; Kubečková, Olga (oponent)
Diplomová práce mapuje podoby a dimenze podpory kojení na jednotlivých úrovních péče o ženu a dítě v rámci systému zdravotní péče ČR z perspektivy ženy, matky, jako příjemkyně zdravotní péče a v kontextu právního rámce legislativy ČR i mezinárodních doporučení. Zjištění empirického výzkumu vycházejí z deseti realizovaných polostrukturovaných hloubkových rozhovorů. Jednotlivé ženy, účastnící se výzkumu, spojuje konkrétní zdravotnické zařízení s titulem Baby friendly hospital, ve kterém všechny zúčastněné ženy rodily v období posledních tří let. Perspektiva ženy, na základě tematické analýzy rozhovorů, ukazuje na mnoho vnímaných dimenzí poskytování zdravotní péče. Identifikovány byly nejvýraznější motivy popisované ženami: vnímání kojení ženami v těhotenství, význam kojení pro ženy, kontakt ženy a dítěte po porodu, přístup zdravotnického personálu a kvalita poskytované péče, aspekty pediatrické péče a podpora kojení mimo systém zdravotní péče. Tyto motivy jsou součástí širšího pojetí historie poskytování zdravotní péče v ČR a nastavení modelu vztahu mezi lékařem (zdravotnickým pracovníkem) a pacientem (klientem, resp. ženou). Zasazení perspektivy ženy do právního rámce je ilustrací komplexního obrazu podpory kojení v rámci systému zdravotní péče ČR- jakou podobu by podpora kojení měla mít, jakou ji...
|
|
|
Raná ontogeneze vazby matky a potomka u podčeledi Bovinae
Staňková, Helena ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Jůnková, Pavla (oponent)
Cílem práce bylo popsat na základě dosupné literatury vznik, podobu a trvání sociální vazby mezi matkou a mládětem u podčeledi Bovinae. Důraz byl kladen na specifika chování související s porodem a ekologické rozdíly mezi druhy. Zkoumaná skupina zahrnuje střední a velké sudokopytníky žijící ve stádech. Nachází se zde i domestikované druhy, které žijí ve specifických podmínkách, proto se jejich chování může lišit. Nejpevnější pouto mezi jedinci vzniká u matky a mláděte. Tato vazba je pro potomka klíčová, neboť je zcela odkázán na mateřskou péči. Mateřské chování můžeme pozorovat již několik dní před porodem, ale často je nejviditelnějším znakem u většiny zástupců této podčeledi oddělování matky od stáda z důvodu intenzivnější interakce s mládětem. Matka se teprve po porodu učí poznávat své mládě a to především pomocí pachu, i z tohoto důvodu je mládě po porodu olizováno. Kojení mláděti poskytuje výživu, ale utužuje také vzájemný vztah. Síla vazby je závislá na sociálním prostředí, strategii mláděte, jeho pohlaví a dalších faktorech. Vazba mezi matkou a mládětem se druhově liší ve svém trvání i ve způsobu ukončení. Tato problematika je v současnosti nedostatečně probádaná a zaslouží si další výzkum.
|
host ::
RSS.