|
|
Možnosti obohacení pekařských výrobků luštěninovými moukami
Lisá, Andrea
V bakalářské práci se zabývám luštěninami komplexně, od jejich pěstování po zpracování. Zaměřila jsem se na zkoumání chemické stavby semen luskovin a působení antinutričních látek na živiny v nich obsažených. Detailněji se věnuji zužitkování luštěnin na mouku, jejímu následnému použití v pekárenství a vlivu na výsledný pekařský výrobek. Luštěninové mouky zvyšují obsah proteinů, lipidů, vlákniny a minerálních látek, snižují obsah sacharidů a lepku. Zvyšují vaznost vody a dobu vývinu těsta. Stabilita je ovlivněna negativně. Stabilitu prodlužuje 10% přídavek cizrnové mouky. Čočková mouka zvyšuje hodnoty vaznosti vody a dobu vývinu těsta až od 50% přídavku. Výsledné výrobky jsou méně klenuté, charakteristické tmavší barvou kůrky a chutí. Poměrně často se luštěninové mouky přidávají také do sušenek. Sójová mouka dokonce do koblih, v nichž snižuje vstřebatelnost tuku během smažení.
|
|
|
Experimentální studium ekologie kriticky ohroženého druhu rozchodníku huňatého
DILLINGEROVÁ, Hana
Cílem této diplomové práce bylo zpracování literární rešerše a především experimentální studium ekologických nároků kriticky ohroženého druhu rozchodníku huňatého (Sedum villosum). Lokality, na kterých se S. villosum původně vyskytovalo, zanikaly převážně kvůli destrukci jeho stanovišť při odvodňování a rozorávání rašelinných luk nebo ústupem od tradičního managementu s následným zapojením vegetace a hromaděním biomasy. Tato práce měla přispět k doplnění znalostí o vlivu zástinu a konkurence okolní vegetace na klíčení semen a kvetení tohoto druhu, které mohou být dále využity při realizaci záchranného programu (možnosti repatriace, posilování populací, stanovištní nároky). V práci byl zjištěn významný negativní vliv vysokého zástinu a přítomnosti okolní vegetace (ostřice, hnědé mechy a rašeliníky) na klíčení a kvetení Sedum villosum. Dále bylo zjištěno, že S. villosum je schopno klíčit i přímo na vodě, klíčivost semen byla dokonce vyšší než na vlhké zemině. Pokusné výsevy, výsadba a následný monitoring klíčení, růstu a přežívání S. villosum na asanované lokalitě Knížecí Pláně (NP Šumava) ukázaly, že je možné posílit populaci S. villosum výsevem i výsadbou autochtonního materiálu na připravené plochy se strženým drnem. Vhodným nástrojem se také jeví použití mulče z pokoseného porostu v místě výskytu původní populace. Obdobný postup lze využít v budoucnu pro obnovu historických lokalit druhu.
|
|
|
Hodnocení změn obsahu vybraných bioaktivních látek v semenech lnu setého (\kur{Linum usitatissimum} L.) během klíčení
HAŠKOVÁ, Kateřina
Tato práce se zabývá určením vlivu klíčení na obsah některých bioaktivních látek lněného semene (Linum usitatissimum L.). Použita byla odrůda Libra, která byla nakličována po deset dní ve dvou variantách: ve tmě a při plném osvětlení 24 h denně. Vzorky byly odebrány 2., 4., 6., 8. a 10. den. Zjišťován byl obsah sušiny, tuku, celkových dusíkatých látek, bílkovin, bílkovinné spektrum, obsah chlorofylu, celkových polyfenolických látek a antioxidační aktivita. Sušina v průběhu klíčení klesala, stejně tak obsah lipidů, bez ohledu na světelné podmínky. Obsah dusíkatých látek se během klíčení příliš neměnil. Zaznamenán byl nárůst bílkovin v závislosti na délce klíčení a osvětlení. Analýza bílkovinných spekter potvrdila probíhající hydrolýzu bílkovin. Obsah chlorofylu se klíčením zvyšoval pouze u semen klíčených na světle. Klíčením se zvýšil i obsah celkových polyfenolů a antioxidační aktivita. U posledních dvou jmenovaných bylo pozorováno zhruba dvojnásobné navýšení v obsazích po odtučnění.
|
|
|
Mechanismy regulující fyziologickou dormanci semen
Řezková, Natálie ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Vosolsobě, Stanislav (oponent)
Fyziologická dormance je důležitá vývojová vlastnost zajišťující, že semeno nevyklíčí, když jsou vhodné podmínky pouze dočasné. Přechod semene z dormance ke klíčení je regulován velkým množstvím faktorů. Zásadní roli zde hraje fytohormon kyselina abscisová (ABA). Zvýšení míry biosyntézy a odezvy na ABA je stěžejním mechanismem při navození a udržení dormance. Protichůdně vůči ABA působí gibereliny (GA). Jejich biosyntéza a naopak katabolismus ABA jsou pozitivními regulátory klíčení. Ukazuje se, že do regulace dormance, popř. klíčení, jsou zapojeny i další fytohormony. Z těch je nejlépe popsán vliv etylénu, který stejně jako GA podporuje klíčení. Na molekulární úrovni může být dormance ovlivněna prostřednictvím remodelace chromatinu, dále geny, jejichž produkty se uplatňují výhradně při dormanci např. nebo geny jejichž produkty zprostředkovávají odpověď semene na podmínky prostředí. Navození, hloubka nebo zrušení dormance závisí nejen na podmínkách prostředí, kterým je vystaveno zralé semeno, ale také na podmínkách během zrání semene na mateřské rostlině, kdy dochází k navození primární dormance. Konkrétní požadavky ke zrušení dormance a indukci klíčení se v závislosti na druhu mohou výrazně lišit. Fyziologická omplexně řízený proces, který odráží vlivy většího množství faktorů.
|
|
|
Effect of climate on germination and selection of different genotypes
Duongová, Thuy Lien ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Dostál, Petr (oponent)
K úspěšnému popsání budoucího vývoje rostlinných společenstvech je potřeba porozumět odpovědi druhů na klimatické změny a jejich schopnosti se těmto změnám přizpůsobit. Cílem práce je odhalit vnitrodruhovou variabilitu v klíčení v různých klimatických režimech druhu Festuca rubra (kostřava červená) původem z různých lokalit. Tato práce se dále zabývá efekty rozdílných klimatických režimů na selekci odlišných genotypů. Festuca rubra je široce rozšířená klonální rostlina rostoucí na severní polokouli. Rostlinný materiál v této studii pochází z 11 lokalit na klimatickém gradientu v západním Norsku, kde jsou podmínky teploty a vlhkosti faktoriálně zkříženy. Studie probíhala v klimaboxech. Klíčení bylo rozděleno mezi faktoriálně zkombinované 2 režimy teploty a 2 režimy vlhka. Vyklíčená semena byla poté přesazena do květináčků ve stejných režimech jako ve kterých vyklíčila. Semenáče na jedné Petriho misce při klíčení poté dále rostly ve stejném květináči. Pouze jedna populace, původem z nejchladnější a nejsušší oblasti, rostoucí v teplém-vlhkém a studeném-vlhkém režimu klimaboxu byla geneticky zanalyzována za použití mikrosatelitů. Semena klíčila rychleji a ve větší míře v teplém režimu než-li ve studeném režimu. To znamená, že klíčení druhu bylo podpořeno vyššími teplotami. Semena klíčila ve větší míře...
|
|
|
Klíčivost a vzcházivost semen kosatce sibiřského (Iris sibirica L.) v závislosti na typu managementu
HOŘEJŠÍ, Edita
Touto prací navazuji na bakalářskou práci, která se věnovala produkčním vlastnostem kosatce sibiřského. Pozornost v diplomové práci byla věnována hlavně reprodukčním vlastnostem. Byla zkoumána klíčivost semen kosatce sibiřského sebraných v letech 2015 a 2016 na lokalitě pod rybníkem Dolní Stržený u Dlouhé Lhoty v okrese Tábor. Před testem klíčivosti byla semena rozdělena do několika skupin. Každá skupina podstoupila určitý druh ošetření ponechání bez zásahu, skarifikace (mechanické narušení osemení), tepelná stratifikace a chladová stratifikace. Dále byl proveden terénní pokus vzcházivosti semen, který byl založen na téže lokalitě. Tento pokus probíhal od září 2016 do srpna 2017. Cílem bylo zjistit nejvhodnější druh managementu (bez zásahu, kosení s odstraněním biomasy, kosení s odstraněním biomasy a disturbance povrchu), který by podporoval klíčení semen a následné uchycení semenáčků. Na lokalitě byly také provedeny fytocenologické snímky. Díky testu klíčivosti na Petriho miskách bylo zjištěno pozitivní působení skarifikace na klíčení semen. Během měření bylo zjištěno, že semena z roku 2016, hodně plesnivěla. Semena z roku 2015, která byla uchována delší dobu, vykazovala lepší klíčivost. Toto zjištění ukazuje, že semena potřebují být skladována po určitou dobu, než budou vyseta. Při testu vzcházivosti semen v lučních podmínkách vzešlo po jednom roce pozorování šest jedinců kosatce sibiřského, a to na čtverci, který byl ponechán bez zásahu. Na zbylých čtvercích s různými managementovými zásahy semenáčky nevzešly. Výsledek z lučního přisévání nelze zevšeobecňovat. Na druhou stranu, na základě laboratorních testů, lze konstatovat, že skarifikace semen by mohla pomoci v cílené repatrializaci tohoto druhu v přírodě. Všechna získaná data byla předmětem diskuse a byla formulována doporučení.
|
|
|
Změny v časování klíčení způsobené interakcemi se sousedními semeny vzhledem k vlastnostem druhů.
Kos, Pavel ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Hadincová, Věroslava (oponent)
Čas vyklíčení semene je velice důležitý. Časování klíčení umožňuje semenu co nejlépe zvolit dobu vyklíčení tak, aby se vyhnulo jak nevhodným abiotickým podmínkám, tak také kompetičnímu souboji se sousedními druhy. Semeno totiž reaguje nejen na dospělé rostliny a semenáčky, ale také na ostatní semena, se kterými je schopné do jisté míry komunikovat. Pro lepší pochopení těchto mechanismů jsem provedl experimentální studii s dvaceti šesti druhy. Tyto druhy jsem vybral v závislosti na jejich výskytu v průběhu sukcesního vývoje na úhorech v Českém krasu. Semena jsem nechal klíčit po dvojicích, složených ze dvou různých druhů, a to ve všech možných kombinacích. Ukazuji, jak se mění doba vyklíčení v závislosti na přítomnosti sousedního semene, a následně jak tato změna souvisí s vlastnostmi, které jsou pro daný druh charakteristické. Mimo to jsem se také pokusil ovlivnit komunikaci mezi semeny přidáním aktivního uhlí. Aktivní uhlí by totiž mělo omezit tuto komunikaci díky své vysoké absorpční schopnosti. Doba do vyklíčení samostatných semen nebyla stejná ani přímo úměrná době do vyklíčení semen klíčících spolu se sousedními semeny. Při této korelaci se změna doby vyklíčení ukázala jako nelineární, semena, která samostatně klíčila pomalu, po přidání sousedních semen klíčila v průměru ještě pomaleji. Dále...
|
|
|
Klíčení semen vybraných plodin po ošetření netermálním plazmatem
PETRÁŠKOVÁ, Kamila
Vliv nízkoteplotního plazmatu na různá osiva patří v současné době k nejpoužívanějším technikám v zemědělství. Předmětem mé bakalářské práce je sledování a hodnocení účinku nízkoteplotního plazmatu na semena kukuřice seté a řepky olejky, a to zejména na klíčivost semen, rychlost klíčení a energii klíčení. Zmíněné charakteristiky byly měřeny pomocí testů klíčivosti a jsou vyjádřeny v procentech. Předkládaná práce informuje o tom, zda stimulace semen plazmatem má vliv na tyto rostliny a pokud ano, tak zda je tento vliv pozitivní či negativní.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.