|
|
Téma populární hudby v regionálním tisku současného Karlovarského kraje v období let 1957-1967
Šmíd, Radek ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Diestler, Radek (oponent)
Diplomová práce Téma populární hudby v regionálním tisku současného karlovarského kraje v období let 1957 - 1967 se pokouší podchytit vývoj oficiálních názorů prezentovaných v oblastním tisku v období let 1957 - 1967 na území dnešního Karlovarského kraje na různé žánry moderní hudby, představované mainstreamovou taneční hudbou, která se později vyvinula v populární hudbu. K výzkumu bylo použito článků, recenzí i kritik k moderní hudbě zveřejněných v novinách karlovarské oblasti a specializovaných tiskovinách věnujících se především kulturním záležitostem v oblasti. Dále se jednalo především o jazz a rockovou hudbu, v Československu označovanou jako bigbít. V úvodu práce se pojednává o teoretických a metodologických otázkách vhodných pro dané téma a jejich možném využití. V další části se práce věnuje společenským a kulturním souvislostem v tehdejším Československu, vlivu ideologie na kulturu a zároveň uvolňování v umělecké tvorbě a ve společnosti v průběhu 60. let. Součástí druhé části je v rámci kontextualizace přehled poválečného oficiálního tisku, situace ohledně moderní hudby v karlovarském regionálním tisku v období 1948 - 1956 a také archivní dokumenty, jež mají vztah k tématu práce. Třetí část pojednává o vlastním tématu práce na základě analýzy tisku.
|
|
|
George Gershwin: Concerto in F pro klavír a orchestr
Horejšová, Martina ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
HOREJŠOVÁ, Martina: George Gershwin: Concerto in F pro klavír a orchestr [Diplomová práce]. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Ústav hudební vědy. Vedoucí: prof. PhDr. Jarmila Gabrielová, CSc. Praha 2016. Ústředním tématem práce je hudební analýza Concerta in F - jediného klavírního koncertu George Gershwina z roku 1925. Práce vezme v úvahu také život skladatele, dobový historický kontext, týkající se amerického kulturního, společenského a politického ovzduší, a dobovou hudební tvorbu, jež ovlivnila Gershwinovu kompoziční techniku. Zaměří se také na dvojici dalších skladatelů (Sergej Rachmaninov a Maurice Ravel) z počátku 20. století, kteří jsou autory podobně pojímaných koncertů.
|
|
|
Soundspace
Jandová, Eva ; Kopec, Jakub (oponent) ; Vítek, Jiří (vedoucí práce)
Cieľom práce je výskum vzťahov medzi abstraktným hudobným a fyzickým priestorom, skúmanie rôznych možností prepojenia zvuku, svetla a hmoty v priestore, ich interakcia a vývoj v čase. Poznatky a výstupy boli aplikované pri návrhu kultúrneho objektu umožňujúceho priestorový vizuálno–akustický zážitok s dôrazom na vnímanie človeka. Architektonická forma je inšpirovaná skladbou Giant Steps jazzového skladateľa Johna Coltrana. Jej hudobné prvky boli prepisované a abstrahované do trojrozmerných štruktúr.
|
|
|
Americká jazzová diplomacie a československá socialistická společnost
Vlášek, Jakub ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Tato práce je zaměřena na působnost americké jazzové diplomacie v zemích východního bloku v období studené války. Podrobně rozebírá historický vývoj jazzové diplomacie Spojených států amerických a vyzdvihuje její nejdůležitější protagonisty, tzv. jazzové ambasadory, kteří jednak prostřednictvím jazzové hudby bojovali proti východnímu komunismu, a jednak se podíleli na kladném vyobrazování kultury USA ve světě. Primárním cílem práce je analýza tolerance vládnoucího režimu vůči americké jazzové hudbě, coby nástroji kulturní diplomacie, v bývalém Československu v padesátých a šedesátých letech. Zároveň se snaží o nalezení důvodů a předpokladů, které, i přes negativní postoj komunistické garnitury k západnímu jazzu, vedly ke konání koncertů jazzových velvyslanců, a tudíž i umožnění působnosti kulturní diplomacie USA v ČSSR. Autor v závěru práce zjišťuje, že komunistické autority mohly koncerty afroamerických jazzmanů využít ve vlastní propagandě, zdůrazňující americkou rasovou segregaci. I když jazz symbolizoval západní smýšlení, pro komunisty byl mnohem snesitelnější než nově vznikající hudební žánry ve světě, protože na rozdíl od nich, nepodněcoval k revoltě.
|
|
|
Opomíjený soul-jazzoví kytaristé 60.let
Šmoldas, Libor ; HONZÁK, Jaromír (vedoucí práce) ; DORŮŽKA, David (oponent)
Tato práce se zabývá hudebním stylem na pomezí jazzu, gospelu a blues, tzv. soul-jazzem, který vrcholil v 60. letech 20. století v USA a jako převážně afro-americká hudební forma existoval stranou zájmu kritiků a novinářů. Cílem práce je specifikovat jeho charakteristické rysy, vybrat vhodné zástupce z řad kytaristů a popsat jejich profesní kariéru a styl. Výstupem diplomové práce bude obohacení vlastního stylu a to jak improvizačního tak i kompozičního.
|
|
|
Metodika jazzové hry na bicí soupravu
Urbánek, Marek ; SLEZÁK, Kamil (vedoucí práce) ; ŠOLTIS, Daniel (oponent)
Cílem práce je analyzovat metodický postup výuky jazzové hry na bicí nástroje. Inspirací je absence knihy na tuzemském trhu, která by obsahovala nejzákladnější praktika pohromadě. V první kapitole jsou popsány dobové souvislosti a vznik bicí soupravy. V další kapitole je představena notace jazzové hudby a způsob, jakým se liší notový zápis od frázování v praxi. Následující kapitoly pojednávají o správné interpretaci ride činelu, hi-hat a velkého bubnu. Zde čtenář nalezne i praktická cvičení. Dále poukazuji na důležitost bicích jako doprovodného nástroje. Kapitola o transkripci čtenáři napoví, jak pojmout nový materiál a jak s ním následně pracovat. V předposlední kapitole představuji koordinační cvičení, která jsem díky této práci ucelil a dokončil. Poslední kapitola se zabývá rozborem knihy Jima Chapina Advanced Techniques for the Modern Drummer.
|
|
|
Improvizace Wyntona Kellyho na albu Someday my Prince will come
Valenta, Ondřej ; KŘIŠŤAN, Vít (vedoucí práce) ; RŮŽIČKA, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá improvizací a stylem hry post-bopového amerického pianisty s jamajskými kořeny, Wyntona Kellyho, konkrétně na jeho albu Someday My Prince Will Come z roku 1961.
První, teoretická část rozebírá Wyntonovy hudební začátky, sólové projekty a zčásti i projekty, na kterých se podílel jako spoluhráč. Kromě toho pojednává hlouběji přímo o albu Someday My Prince Will Come, o jeho natáčení, spoluhráčích a celkového zasazení do kontextu té doby. Teoretická část se také velmi obecně a stručně dotýká fenoménu improvizace jako takové.
Jádro práce tvoří část praktická, a sice rozbor Kellyho hry na základě melodicko-harmonicko-rytmické analýzy, práce s časem, práce s frází, s melodickými ozdobami, využitím bluesu, to vše doprovázené konkrétními notovými ukázkami získanými transkripcí jeho sól a částí skladeb.
Práce si klade za cíl především inspirovat hudebníky hrou jednoho z nejnadanějších pianistů, co se frázování a melodického hraní týče.
|
|
|
Výskyt tématu návykových látek v hudbě: Česká rapová alba z let 2005-2016
Bittnerová, Tereza ; Radimecký, Josef (vedoucí práce) ; Šejvl, Jaroslav (oponent)
Východiska: Užívání návykových látek a témata s nimi spojená se objevují v mnoha aspektech dnešního života. Pronikají také do kulturní oblasti, konkrétně hudebního umění, kde lze zcela nepochybně nalézt skladby, repertoáry umělců i celé žánry ovlivněné existencí a účinky návykových látek. Cíl: Cílem teoretické části práce je popsat vztah mezi návykovými látkami a třemi největšími směry moderní hudby - jazzem, rockem a rapem. Cílem výzkumu je zmapování výskytu témat návykových látek a oblastí s nimi spojenými v české hip-hopové hudbě, konkrétně v populárních českých rapových albech vydaných v letech 2005-2016, jež se umístili v žebříčku Mezinárodní federace hudebního průmyslu. Metody: Pro výzkum bylo využito kvantitativního přístupu. Pomocí obsahové analýzy byly z textů skladeb kódovány zmínky o návykových látkách do jednotlivých kategorií. Celkem bylo zkoumáno 590 skladeb nacházejících se na 43 albech. Výsledky: Z výzkumu vyplynulo, že v 56,6 %, tedy ve 334 skladbách, se objevovala témata návykových látek. Z celkových 886 zmínek byl nejčastěji zmiňován alkohol (46,1 %), následovaný obecnými označeními návykových látek (22 %) a konopnými látkami (17,2 %). Marihuana byla nejčastěji se objevující nelegální látkou. Dále se již v menších zastoupeních (do 3,5 %) ve skladbách objevovaly zmínky o...
|
|
|
Integrace jazzových prvků ve vlastní kompoziční práci - jako doplňková písemná práce
Horká, Kateřina ; FILAS, Juraj (vedoucí práce) ; Tóth, Miroslav (oponent)
Abstrakt
V této práci se zabývám tématem integrace jazzových prvků do vážné hudby ve vlastní tvorbě. Spojení jazzu s vážnou hudbou je předmětem diskuzí hudební veřejnosti celého 20. století. Od počátku vzniku jazzu došlo u některých skladeb k syntéze a následnému prolínání tohoto žánru s vážnou hudbou. Tyto tendence vycházejí z historie, v určitém okruhu skladatelů přetrvávají až dodnes.
První vlnou byli skladatelé na přelomu století až do první poloviny 20. století. Počínaje francouzskými impresionisty - Maurice Ravel, dále po Pařížskou šestku - Darius Milhaud, Francois Poulenc i Artur Honneger. Nesmí zde chybět ani Igor Stravinskij. U nás toto stylové období zastupovali Bohuslav Martinů, Erwin Schulhof a zejména Jaroslav Ježek.
Druhá vlna těchto tendencí začala v 60. letech, kde dostala i svůj název "třetí proud". U nás ho zastupovali zejména Alexej Fried, Pavel Blatný, Milan Svoboda a další. Téma syntézy jazzu a vážné hudby je aktuální dodnes, mnoho skladatelů ji považuje za své kompoziční východisko.
Samozřejmě během 20. století došlo k velkému narůstání počtu stylů v populární hudbě a dochází i k jejich syntéze s vážnou hudbou. Je to velmi široké téma a tak chci práci omezit pokud možno jen na svoji tvorbu ovlivněnou jazzem.
|
|
| |
host ::
RSS.