|
|
Opatření Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje při vzniku radiační mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín
HRNEČEK, Martin
Cílem diplomové práce je objasnit základní principy činnosti policistů Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje v případě vzniku radiační mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín. Tyto principy soustředit do ucelené dokumentace s praktickými úkoly pro dotčené organizační články Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, která bude následně sloužit jako metodická pomůcka pro zainteresované policisty. V teoretické části diplomové práce je provedeno vymezení základních pojmů, dotýkajících se a používaných při opatření v případě řešení radiační mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín. V této části je rovněž provedena analýza právních norem a odborné literatury. Podrobněji je představen Vnější havarijní plán Jaderné elektrárny Temelín a provedeno srovnání předešlého a aktuálního atomového zákona. Poslední kapitola této části je věnována aktuální dokumentaci Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje ke zvládnutí radiační mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín. Pro zpracování práce bylo použito nezbytné množství zákonných předpisů, dohod a interních aktů řízení, které se dotýkají zpracovávaného tématu. Jsou zde rovněž zakomponovány informace a poznatky pracovníků Oddělení krizového řízení Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje. Praktická část diplomové práce je věnována soustředění veškerých materiálů a dosavadních poznatků Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje v případě opatření při radiační mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín do jednotlivých kapitol. Každá z těchto kapitol představuje konkrétní činnosti příslušníků Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje při plnění jednotlivých úkolů v souvislosti se zvládnutím mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín. Při výčtu jednotlivých úkolů a procesů jsou v této části zmíněny rovněž některé z činností dalších subjektů, podílejících se společně s příslušníky Policie České republiky na opatřeních v souvislosti s radiační mimořádnou událostí. Výsledkem práce je soustředěný přehled a pracovní materiál pro příslušníky Policie České republiky, sloužící k jejich seznámení s problematikou zvládání radiační mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín a také jako podklad pro pravidelná cvičení a školení v této oblasti.
|
|
|
Znalosti obyvatelstva v zóně havarijního plánování o provozu Jaderné elektrárny Temelín
KRČMÁŘ, Martin
Předložená diplomová práce je založena na analýze znalostí obyvatelstva v zóně havarijního plánování o provozu, bezpečnosti a způsobu chování v případě havárie Jaderné elektrárny Temelín (ETE). S riziky plynoucími z provozování jaderného zařízení souvisí havarijní plánování, které slouží k připravenosti na mimořádné události či krizové situace pro území, které nazýváme zóna havarijního plánování. Pod pojmem havarijní plánování, respektive havarijní připravenost, je nutné vidět rovněž informovanost a znalost obyvatelstva o provozu, riziku a následném opatření v případě havárie v ETE. Cílem této diplomové práce je hledání odpovědi na otázku "Jaké jsou znalosti obyvatelstva v zóně havarijního plánování o provozu Jaderné elektrárny Temelín?" Na základě konzultací s pracovníky ČEZ, a.s., vykonávajících činnosti na Jaderné elektrárně Temelín a za pomoci studia literatury, odborných článků a příslušných právních předpisů byla vypracována teoretická část. Praktická část je zpracovaná formou dotazníkového šetření a je rozdělena do tří částí: provoz, rizika a bezpečnost, znalosti a chování při havárii. Výsledky ukázaly rezervy ve znalostech respondentů týkajících se jak provozu, tak znalostí a chování při havárii. Kladně lze hodnotit informovanost respondentů ohledně používaného jaderného paliva, co je to kontejnment a jak postupovat v případě evakuace. Nedostatečné znalosti mají respondenti na otázky, k čemu slouží reaktor, jaké bariéry stojí mezi aktivní zónou a životním prostředím, kdy použít jodovou profylaxi. Současný stav znalostí obyvatelstva o provozu ETE považuji v některých oblastech za nedostatečný a navrhuji zjednat nápravu. Za důležité považuji zaměřit se na obyvatele ve věku nad 50 let, jejichž neznalost je až alarmující.
|
|
|
Technicko-ekonomická studie blokových transformátorů VVER1000
TIMKO, Jan
Práce se bude zabývat konkrétními poruchovými a abnormálními stavy blokových transformátorů hlavního výrobního bloku VVER1000 zažitých z praxe, například mezizávitový zkrat na transformátoru s následnou deformací nádoby, prasklým potrubím suchovodu SHZ, poruchou signalizace poklesu tlaku vzduchu pro SHZ a její falešné zapůsobení a jako poslední téma budou probrány vysoké teploty na druhé jednotce blokového transformátoru. U těchto stavů budou probrány příčiny, kterými se transformátory do takovýchto situací dostaly a jak byly tyto poruchové stavy vyřešeny. Dále budou prozkoumány možnosti prevence a ochranná opatření před vznikem dalších poruch stejného typu a jak je možné tyto poruchy předvídat. Spolu s analýzou poruch bude prozkoumáno monitorovací zařízení Multitrans a jeho funkčnost v praxi. Teoretická část se bude zabývat technologickým zmapováním funkčních celků jaderné elektrárny Temelín včetně hlavního výrobního bloku VVER1000, popisem blokových transformátorů a dalšího navazujícího zařízení. Dále budou teoreticky popsány ochrany při poruchách již zmíněných blokových transformátorů, automatiky a pravidelné činnosti personálu sloužící pro bezpečný provoz zařízení. Závěr práce se bude věnovat možné optimalizaci blokových transformátorů, statistickému porovnání stávajícího a navrhovaného stavu tohoto zařízení, podnětům pro snížení poruchovosti zařízení a zlepšení celkové spolehlivosti v provozu. Cílem této práce bude poukázat na možnost vylepšení stávajícího zařízení tak, aby se v budoucnu důkladněji zamezilo dalším poruchám, které už se na blokových transformátorech v minulosti staly a aby se zvýšila životnost nejen transformátorů, ale všech s nimi souvisejících prvků, které dohromady pracují jako celek. Dalším aspektem této práce bude sepsat významné poruchy a závady, do jednoho dokumentu, který v budoucnu může posloužit jako zpětná vazba při řešení problémů, které se mohou vyskytnout při dalším dlouhodobém provozu transformátorů a to nejen na elektrárnách.
|
|
|
Náklady na evakuaci města Týna nad Vltavou během mimořádné události na JE Temelín
JANDOVÁ, Kamila
Cílem bakalářské práce bylo zjistit a vypočítat náklady na evakuaci města Týna nad Vltavou v případě mimořádné události na jaderné elektrárně Temelín. Jde o náklady na řízenou evakuaci pomocí přistavených autobusů. Za účelem dosažení cíle byla stanovena výzkumná otázka: Jak vysoké by byly náklady na evakuaci obyvatel na vybrané trase evakuačními autobusy? Teoretická část práce se zaměřuje na současný stav provádění evakuace v zóně havarijního plánování jaderných elektráren v České republice a v zahraničí. Dále je zaměřena na ochranu obyvatelstva a popisuje její jednotlivé části. Práce se zabývá také samotnou evakuací a rozebírá její rozdělení, typy evakuace a evakuační zavazadlo. V práci je zahrnuta také jaderná elektrárna Temelín a její vnější havarijní plán. Praktická část se zabývá výpočtem nákladů na evakuaci pomocí přistavených autobusů. Pro tyto výpočty bylo nutné zjistit délku jednotlivých evakuačních tras, počet autobusů, které budou nutné k evakuaci, cenu účtovanou za 1 ujetý kilometr, cenu účtovanou za 1 hodinu čekání a celkovou čekací dobu autobusů. K výpočtu nákladů bylo nutné použít sestavený vzorec. Náklady na evakuaci pomocí přistavených autobusů jsou počítány pro 50 % obyvatel města Týna nad Vltavou a na školská a sociální zařízení, u kterých je nutná 100 % evakuace. Konečné ceny evakuace obyvatel a školských a sociálních zařízení byly následně sečteny a vyšly konečné náklady. Tento výsledek je pouze orientační, náklady na evakuaci se mohou v budoucích letech lišit, pokud se změní alespoň jedna proměnná.
|
|
|
ČESKO-RAKOUSKÉ VZTAHY V LETECH 1999 - 2004: KAUZA JADERNÉ ELEKTRÁRNY TEMELÍN
VÁLEK, Pavel
Práce se zabývá pohledem rakouských deníků Die Presse a Kurier na česko-rakouské vztahy v letech 1999 až 2004, resp. na problematiku JE Temelín (JETE). Hlavními tématy se pro rakouský tisk stalo odsouhlasení dostavby JETE českou vládou, resp. její spuštění. Důležité momenty představovaly blokády a demonstrace rakouských občanů na česko-rakouských hraničních přechodech, snaha Rakouska vetovat přístupová vyjednávání ČR s EU nebo vnitropolitický boj v rakouské vládě
|
|
|
Nouzové ustájení skotu v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín
VACÍK, Slavomír Ladislav
Bakalářská práce zpracovává téma nouzového ustájení skotu v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. V zájmové oblasti bylo vybráno 20 zemědělských podnikatelů, kteří chovali minimálně 50 kusů skotu. Skot byl zvolen jako referenční druh hospodářských zvířat, protože se jednalo o největší kategorii hospodářských zvířat, která byla chována ve stáji i na pastvinách. Výzkum byl proveden formou strukturovaného dotazníku, který byl po telefonické dohodě zaslán jednotlivým respondentům, a měl zodpovědět otázku, zda je nouzové ustájení skotu ze zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín dostatečně zabezpečeno. Z výsledků vyplynulo, že nouzové ustájení zřejmě není v předním zájmu zemědělských subjektů, protože vyplněných dotazníků zaslalo zpět pouze 55 % oslovených respondentů. Většina, tj. 64 %, chovala skot ve stáji i na pastvě, 27 % ve stáji a 9 % výhradně na pastvě. Pro krmení byla vedle pastvy používaná především konzervovaná krmiva (siláž, senáž, seno) a pro napájení voda z podzemních zdrojů a z vodovodní sítě, které je možné chránit před radioaktivním spadem. Dále bylo zjištěno, že pro potřeby zásobování napájecí vodou byla využívaná elektrická energie. Při jejím výpadku, až na dvě výjimky, nebyly k dispozici záložní zdroje. Elektrické ohradníky u pastvin také neměly, s výjimkou dvou respondentů, záložní zdroje. Poplachový plán veterinárních opatření Vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín požaduje zajištění krmení a napájení na 3 dny po dobu nepřítomnosti ošetřovatelů. Tato podmínka nemůže být zajištěna z kapacitních důvodů krmišť ve stájích. Z výsledků výzkumu plyne, že není možné provést hermetizaci budov dle požadavku zmíněného plánu, protože je nelze utěsnit s ohledem na jejich "vzdušnou" konstrukci. Uvedené výsledky mohou být použity k úpravě poplachového plánu veterinárních opatření, se kterým by měla být lépe seznámena zemědělská veřejnost.
|
|
|
Informovanost v otázkách ochrany obyvatelstva v závislosti na zóně havarijního plánování
KOCOUREK, Filip
Cílem bakalářské práce bylo posoudit současný stav informovanosti žáků a studentů v otázkách doporučeného způsobu chování při vzniku mimořádné události se zvláštním důrazem na vznik radiační havárie a posoudit rozdílnost v informovanosti žáků a studentů v závislosti na zóně havarijního plánování jaderné elektrárny Temelín. Pro tento účel bylo realizováno dotazníkové šetření, kdy byl vytvořen dotazník pro žáky a studenty základních škol, odborných učilišť a gymnázií v zóně havarijního plánování a mimo zónu havarijního plánování (Příloha 6). Výběr škol v ZHP JETE a mimo ni byl proveden pomocí prostého náhodného výběru v programu Microsoft Excel. Teoretická část práce se zabývá současným stavem poznání ve zkoumané problematice, ve které jsou zahrnuty zahraniční příručky (Německo, Bulharsko, USA, Kanada, Francie) nacházející se v přílohách této práce. Dále je zaměřena na Jadernou elektrárnu Temelín její obecnou charakteristikou, geografií a demografií. Popisuje zásady havarijní připravenosti a k ní vázající se legislativu. A ochranné opatření v případě radiační havárie, které jsou z velké části obsaženy v dotazníkovém šetření. Pro praktickou část byl vytvořen dotazník pro žáky a studenty v zóně havarijního plánování a mimo zónu havarijního plánování, který obsahoval 32 uzavřených otázek, ty byly rozděleny do 8 tematických částí (Příloha 6). Tematické části byly zaměřeny na obecné aspekty informovanosti, varování, evakuaci, ukrytí, jódovou profylaxi, improvizovanou ochranu, kontaminaci a dekontaminaci. Dotazník probíhal metodou PAPI (Paper and Pen Interviewing). Šetření se zúčastnilo 213 respondentů z toho 121 žen (57 %) a 92 mužů (43 %). Výsledky dotazníkového šetření byly zpracovány a vyhodnoceny pomocí softwarového programu Microsoft Excel. Prvním z cílů bakalářské práce bylo "Posoudit současný stav informovanosti žáků a studentů v otázkách doporučeného způsobu chování při vzniku mimořádné události se zvláštním důrazem na vznik radiační havárie", pro tento cíl byla stanovena hypotéza č. 1 "Informovanost žáků a studentů nedosahuje 75 % správných odpovědí v otázkách doporučeného způsobu chování při vzniku mimořádné události se zvláštním důrazem na vznik radiační havárie". Z výsledků dotazníkového šetření je patrné, že informovanost žáků a studentů dosahuje 56 %, nedosahuje tedy 75 % správných odpovědí. Hypotéza byla potvrzena. Druhý z cílů bakalářské práce bylo "Posoudit rozdílnost v informovanosti žáků a studentů v závislosti na zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín.", pro tento cíl byla stanovena hypotéza č. 2 "Informovanost žáků a studentů nezávisí na zóně havarijního plánování. Pro testování hypotézy byla použita statistika "Pearsonův chí-kvadrát test", která prokázala, že neexistuje rozdíl v informovanosti žáků a studentů nacházejících se v zóně havarijního plánování a mimo ni.
|
|
|
Prostředky Armády ČR využitelné pro případ radiační havárie Jaderné elektrárny Temelín
HOLLÍKOVÁ, Tereza
V České republice je za účelem ochrany životů, zdraví, majetku a životního prostředí vytvořen integrovaný záchranný systém. Nedílnou součást tohoto systému tvoří Armáda České republiky. Složky integrovaného záchranného systému zasahují při různých mimořádných událostech, jednou z nich může být i potencionální radiační havárie. Bakalářská práce se zabývá prostředky Armády České republiky, které je možné využít v rámci integrovaného záchranného systému ke zvládání radiační havárie Jaderné elektrárny Temelín. Za cíl práce bylo stanoveno zpracování přehledu prostředků, které lze v případě radiační havárie Jaderné elektrárny Temelín využít, a na základě takového přehledu poté zodpovědět výzkumnou otázku, zda jsou tyto prostředky dostačující. K dosažení stanoveného cíle byla použita analýza literatury, právních předpisů, dotýkajících se daného tématu a Směrnice náčelníka Generálního štábu AČR k nasazování sil a prostředků AČR v rámci integrovaného záchranného systému a k plnění úkolů Policie ČR. Při řešení výzkumné otázky byl využit také terénní průzkum, který byl prováděn v rámci cvičení Armády České republiky. Prostředky Armády ČR byly v přehledu uspořádány na základě účelu jejich využití, to znamená, že byly roztříděny na prostředky radiačního průzkumu a prostředky využitelné pro dekontaminaci. Ke každému prostředku byla přiřazena jeho stručná charakteristika, technická data a popsáno jeho základní vybavení využitelné při zásahu s výskytem radioaktivních látek a ionizujícího záření. Na základě vytvořené souhrnu prostředků a terénního průzkumu byla výzkumná otázka zodpovězena kladně, tzn. prostředky Armády ČR pro případ radiační havárie Jaderné elektrárny Temelín jsou dostačující.
|
|
|
Sorpce radionuklidu85Sr na zeminy z areálu jaderné elektrárny Temelín
Reidingerová, Markéta ; Nesměrák, Karel (vedoucí práce) ; Rychlovský, Petr (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřená na studium sorpce radionuklidu 85 Sr na zeminy odebrané v areálu jaderné elektrárny Temelín. Byla použita metoda jednorázového vsádkového experimentu, kdy k zemině byl přidán roztok radionuklidu 85 Sr o známé aktivitě. Experimenty směřovaly k vlivu pH na velikosti sorpce a vliv doby styku směsi na sorpci. Při experimentu s hodnotou pH, která byla nejblíže pH podzemní vody z JE Temelín, zeminy sorbovaly v rozmezí 31 - 44 %. Při zkoumání vlivu času na sorpci se radionuklid 85 Sr sorboval velmi rychle. Pro porovnání velikosti sorpce v závislosti na čase byl vybrán čas 120 minut, při kterém byla sorpce téměř konstantní a dosahovala hodnot 40 - 48 %. Klíčová slova Radioaktivita, radionuklid 85 Sr, sorpce, jaderná elektrárna Temelín
|
|
|
Výstavba jaderné elektrárny Temelín a její důsledky pro okolní krajinu
Maříková, Olga ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Tato práce se zabývá změnami krajiny způsobenými výstavbou jaderné elektrárny Temelín, což představuje zejména zmizelé obce nejen v bezprostřední blízkosti elektrárny, ale také v oblasti vodního díla Hněvkovice. Celkem muselo být zbouráno osm vesnic a byly přeměněny obrovské plochy převážně zemědělské půdy. Jednotlivé zmizelé obce jsou stručně charakterizovány z hlediska historického vývoje a poté je popsáno, co konkrétně bylo zdemolováno, a co zůstalo. Podstata práce spočívá v porovnávání snímků z minulosti se současným stavem.
|
host ::
RSS.