|
|
Scenáristická práce s charismatickou osobností nového náboženského hnutí
Miška, Jaroslav ; DUFEK, Jiří (vedoucí práce) ; VAJCHR, Marek (oponent)
Tato práce pojednává o principech hledání příběhu z prostředí nového náboženského hnutí. Důsledně rozebírá postavu charismatika i vedlejší postavy jeho následníků. Jejím cílem je, pokud to bude možné, vyvolat diskuzi na téma nových náboženských hnutí jako součásti příběhu filmového díla. Práce se krom jiné zabývá tématem odpadlictví, povahou rituálu, nebo boji proti vnějšímu nepříteli. Dále interpretuje do filmové řeči způsob práce s komunitním prostorem a v neposlední řadě popisuje procesy denominace, nebo naopak démonizace náboženského hnutí ve filmovém díle.
|
|
|
Narativní postupy v mind game filmu devadesátých a raných nultých let
Dvorská, Veronika ; KAJÁNKOVÁ, Lucia (vedoucí práce) ; POZZI, Jaroslav (oponent)
Ve své práci se zabývám teoretickým vymezením a praktickou aplikací narativních postupů v mind game filmu. Primárním výchozím textem práce je The mind game film od Thomase Elsaessera. Ve své práci Elsaesserovu definici mind game filmu zasazuji do širšího kontextu změn diváckých očekávání, ke kterým na přelomu tisíciletí došlo. Dále se věnuji základním pojmům, které jsou pro mind game film klíčové, především hledisku, anagnorizi a různým formám nespolehlivého vyprávění. Na základě těchto poznatků volně definovaný pojem „mind game film“ kategorizuji do několika podskupin. Následně vybraný film z každé této podskupiny podrobuji detailnější analýze zkoumající narativní postupy typické pro tuto podskupinu.
|
|
|
Motiv sobectví a možnosti jeho zobrazení ve filmu Blízko od sebe
Nováková, Tereza ; DUFEK, Jiří (vedoucí práce) ; KAJÁNKOVÁ, Lucia (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá hledáním motivu sobectví v americkém filmu Blízko od sebe z roku 2013 a prostředky zobrazení tohoto motivu ve filmovém díle. Tato práce není filmovou analýzou, jak by se mohlo zdát. Zaměřuje se na jeden konkrétní motiv, který ve filmu Blízko od sebe hraje ústřední roli, a ve vztahu k němu analyzuje do větší hloubky jednotlivé postavy, jejich motivace a u vybraných postav také jejich psychologický profil.
V první části práce představuji rozebíraný film, autora scénáře a stručně i děj vybraného filmu. Ve druhé části práce se pokouším analyzovat dějovou strukturu filmu podle Lindy Aronsonové, dále roli jídla ve filmu jako filmové rekvizity, sexuální chování postav a také jejich psychické poruchy. Ve třetí části srovnávám filmovou adaptaci s její předlohou, kterou je divadelní hra stejného autora.
|
|
|
Princip Mary Sue aneb jak nestvořit příliš dokonalou postavu
Kabelková, Adéla ; BENDOVÁ, Helena (vedoucí práce) ; KAJÁNKOVÁ, Lucia (oponent)
Magisterská diplomová práce s názvem Princip Mary Sue aneb jak nestvořit příliš dokonalou postavu se zaměřuje na fenomén literární fanouškovské tvorby zvané fan fiction a jeho specifického žánru Mary Sue. V něm se objevují až absurdně dokonalé charaktery, které na sebe strhávají veškerou pozornost a často disponují nepřiměřenými superschopnostmi. V teoretické části dojde k nastínění důvodů vzniku Mary Sue žánru a vysvětlení jeho konkrétních specifik. Dále budou popsány vybrané dramaturgické poučky, které mají pomoci autorům při budování postav. V analytické části pak následuje rozbor tří filmových a seriálových hrdinů (Jon Snow ze Hry o trůny, Rey ze Star Wars: Síla se probouzí a Grace z Peaky Blinders), na nichž můžeme demonstrovat prvky Mary Sue postav. Cílem práce je navrhnout využití principu Mary Sue coby dramaturgické pomůcky při vývoji postav.
|
|
|
Coming out náctiletých queer hrdinů v současném evropském filmu
Hosenseidl, Radek ; BENDOVÁ, Helena (vedoucí práce) ; VAJCHR, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá podobnostmi zobrazování coming outu v současném
evropském filmu se zaměřením na náctileté mužské queer hrdiny. Vychází přitom
z chápání coming outu jako sociologického fenoménu s obvyklými modely
průběhu, přičemž připouští jeho různorodost jak v žité realitě, tak ve filmovém
zpracování. Klade si za cíl vysledovat možné podobné prvky filmů zachycujících
tento proces - opakující se narativní postupy, témata, postavy a motivy, přičemž
prostřednictvím analýz tří vybraných filmů reflektuje význam coming outového
narativu v rámci širšího filmového vyprávění.
|
|
| |
|
| |
|
|
Kiruna - hranice observace
Stocklassová, Greta ; KRATOCHVÍL, Jaroslav (vedoucí práce) ; KLUSÁK, Vít (oponent)
Bakalářská práce Kiruna – hranice observace se zabývá stylizovanou
observační metodou užitou v dokumentárním filmu se zaměřením na vznik
bakalářského filmu Kiruna 2.0 režisérky Grety Stocklassy. V první části práce
objasňuje pojem stylizované observace a schéma vztahu fikce a nonfikce podle
Billa Nicolse. Pět filmů na pomezí hraného a dokumentárního filmu (Hra, V moci
davu, Vyšší moc, Oheň na moři, K oblakům vzhlížíme) je rozebráno a dle svých
charakteristik umístěno do grafu, který autorka práce připravila modifikací
původního Nicolsova schématu
Druhá část práce popisuje přípravu a samotnou tvorbu bakalářského filmu
Kiruna 2.0, popisuje rozhodnutí a volby, které autorka musela během natáčení
řešit. Skrze rozhovory se současnými filmovými tvůrci a na základě autorčiny
vlastní zkušenosti z průběhu natáčení jsou diskutovány výhody a limity společně s
formalistickými i etickými úskalími této metody. Na závěr je z vyvozených
důsledků sestaven návod pro budoucí filmaře, kteří se pro stylizovanou observační
metodu rozhodnou.
|
|
|
Čas a zvuk ve filmu
Richtr, Jan ; KUDLÁČ, Jakub (vedoucí práce) ; REJHOLEC, Pavel (oponent)
Tématem této diplomové práce je vnímání času v audiovizuálním díle.
Zvláštní pozornost je zde věnována zvukové složce audiovizuálního díla, z jejíž
perspektivy je na fenomén času nahlíženo. Nejprve nás stručně seznamuje s tím,
jak se vyvíjelo chápání času v rámci filozofického kontextu. Další část pak
představuje film jako médium, které ze své formální podstaty přináší nové
podněty, které dále rozvíjejí dosavadní přemýšlení o čase. Po tomto uvedení do
problematiky se práce zaměřuje na způsob vnímání času v rámci samotného
zvuku, potažmo hudební skladby. Vychází zde z poznatků psychoakustiky a
především pak z teoretických úvah francouzského skladatele Gérarda Griseye, ke
kterým se snaží nacházet paralely v kontextu zvukové dramaturgie filmového
díla. Poslední část se věnuje časovým vztahům vzešlým ze vztahu filmového
obrazu a zvuku. Snaží se zde problematizovat a následně zobecnit specifické
formální vztahy v rámci audiovizuálního díla, mající vliv na subjektivní vnímání
času.
|
|
|
When Colour Narrates: Colour as a Narrative Tool in Audio-visual Storytelling
Larsen, Morten ; JÍCHA, Marek (vedoucí práce) ; KLARICOVÁ, Kateřina (oponent)
This thesis explores the use of colour as a narrative tool within the realm of cinema. Even though colours have taken up a considerable role in the history of film, colour theory and colour aesthetic have not received reasonable attention in film studies compared to other fields. The thesis reflects upon why this might be the case based on the hypothesis by David Bachelor that a history long “chromophobia” has existed in the arts in the Western world. The paper then seeks to give an overview of relevant theory of colour that tries to shed light on the multiplex nature of colour itself, and in continuation to that, its ability to convey meaning within audio-visual story-telling. Finally, this paper shall investigate the selected works by three directors - Eric Rohmer, Rainer Werner Fassbinder and Alfred Hitchcock - that utilize colour narratively within their work but in various ways. It is the aim of this thesis that the analysis supported by theory shall prove the quality and unique property of colour in audio-visual storytelling.
|
host ::
RSS.