|
|
Demografické okno a regionální analýza ekonomické aktivity v ČR
Štech, Zbyněk ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Fiala, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem ekonomické aktivity. Diplomová práce zobrazuje vývoj demografických charakteristik a demografického chování, které ovlivňuje ekonomickou aktivitu obyvatel. Na téma vývoje demografických charakteristik navazuje oblast problematiky jevu s názvem demografické okno. Diplomová práce se snaží prokázat nebo vyvrátit existenci tohoto jevu na území České republiky. Existence demografického okna je prokázána nebo vyvrácena na základě historického vývoje jednotlivých ekonomických generací v celé České republice a v jejích jednotlivých oblastech. Demografické okno existuje v České republice již během historického vývoje. Výrazně se však otevírá až od roku 1990. Jeho existence je prokázána i v jednotlivých oblastech České republiky, avšak délka trvání tohoto okna je ovlivňována vývojem první a třetí ekonomické generace v těchto oblastech. V období existence demografického okna je provedena analýza míry ekonomické aktivity v celé České republice a v jejích jednotlivých oblastech v závislosti na demografických charakteristikách, jako jsou věk, pohlaví a vzdělání. V České republice lze nalézt oblasti, které mají výrazně vyšší, nebo naopak nižší ekonomickou aktivitu než celá Česká republika a zbývající oblasti.
|
|
|
Harmonizace rodinného a pracovního života v ČR ve srovnání se Švédskem a Řeckem
Sládková, Zuzana ; Fučíková, Simona (vedoucí práce) ; Antovová, Michaela (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat podmínky pro harmonizaci rodinného a pracovního života v České republice ve srovnání se Švédskem a Řeckem. Tyto státy byly zvoleny z důvodu odlišného přístupu k rozdělení rolí v domácnosti i na trhu práce. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, a to část teoretickou, která se zabývá definicí pojmů, trhem práce a rodinou v kontextu Evropské unie, ale zejména České republiky. Analytická část se zaměřuje na konkrétní ukazatele a jejich vývoj v čase dle databáze Eurostatu od vstupu České republiky do Evropské unie až po současnost ve všech sledovaných státech. Tato část práce se soustředí zejména na ukazatele plodnosti, ekonomické aktivity, zaměstnanosti i nezaměstnanosti a využívání institucionální péče o dítě. Podrobněji se práce zabývá zkrácenými úvazky, které jsou z hlediska tématu velmi důležité.
|
|
|
Stres u matek na rodičovské dovolené v souvislosti s rizikem ztráty zaměstnání
MELECKÁ, Renata
Předkládaná diplomová práce na téma Stres u matek na rodičovské dovolené v souvislosti s rizikem ztráty zaměstnání pojednává o problematice fenoménu stresu a nezaměstnanosti, dále o tématice zaměstnávání žen, těhotných žen a matek, také o rovných příležitostech žen a mužů na trhu práce, o dávkových systémech sociálního zabezpečení a mimo jiné o tématice spojené s návratem matek po rodičovské dovolené na trh práce. Tato práce se skládá ze dvou hlavních částí z části teoretické a části výzkumné (empirické). Teoretická část pojímá o výše zmíněné problematice a tématice. Část výzkumná, je zaměřena na samostatný výzkum a popis výsledků výzkumu, pro který bylo použito kvantitativních postupů sběru dat. Pro potřeby této práce tvoří cílovou skupinu matky na rodičovské dovolené. Data od respondentů byla sbírána pomocí dotazníkového šetření, metodou dotazování. Sesbíraná data byla následně kvantifikována pomocí deskriptivní statistiky. Celkem byly stanoveny dvě výzkumné otázky a tři hypotézy. Hypotézy byly statisticky testovány pomocí statistické metody - testem ANOVA. V celkovém počtu se podařilo sesbírat 320 dotazníků od zmíněné cílové skupiny. Aby bylo dosaženo validity dat a homogenity výzkumného souboru, byl sběr dat byl zacílen výhradně na ženy, tedy matky na rodičovské dovolené pocházející pouze z Jihočeského kraje. Cíl práce spočíval ve zjištění, zda jsou na rodičovské dovolené ve stresu více matky mající silné ekonomické zázemí nebo ty matky, které ekonomické zázemí příliš silné nemají. Pomocí Likertovy škály bylo měřeno, do jaké míry jsou stresovány matky na rodičovské dovolené, které nemají jistotu svého pracovního místa po návratu z této dovolené. Pomocí zmíněné škály bylo také měřeno, do jaké míry jsou matky na rodičovské dovolené stresovány ve spojitosti právě s návratem do práce a s ním spojených povinností či hledáním si zcela nového pracovního místa. V souvislosti s výsledky a testováním hypotéz bylo v případě hypotézy první zjištěno, že matky, které nepobírají žádné dávky sociálního zabezpečení, nejsou stresovány více, než ty matky, které dávky pobírají. Testování druhé hypotézy ukázalo, že matky žijící s partnery jsou stresovány méně, než matky, které s partnerem nežijí. Testováním hypotézy třetí se zjistilo, že matky na rodičovské dovolené, které nemají jistotu své pracovní pozice po skončení této dovolené, jsou stresovány více než matky, které takovou jistotu mají. Z výsledků sesbíraných dat bylo dále zjištěno, že nejvíce respondentek tvoří ženy ve věku od dvaceti pěti do třiceti let a ženy od třiceti jedna do třiceti pěti let. Ve velkém počtu se výzkumu zúčastnily středoškolsky (studium zakončené maturitou) a vysokoškolsky vzdělané ženy. Velký podíl mají také ženy pracující na hlavní pracovní poměr a ženy žijící ve společné domácnosti s partnerem. Početná většina dotazovaných matek pak pobírá dávku rodičovského příspěvku. Také velký podíl dotázaných žen neplánuje se svými partnery střídavou rodičovskou dovolenou, pro kterou si stanovily z velké většiny tříletou rychlost čerpání. Značná část dotazovaných matek ale také uvedla, že při současné rodičovské dovolené nevykonává svou původní práci a nepřivydělává si ani prací jinou. Z výsledků pak dále vyplynulo, že téměř 80 % dotázaných nevykonává pracovní pozici, která by se dala označit za vedoucí. Přes 60 % dotázaných je na současné rodičovské dovolené s jedním dítětem, menší část dotázaných s dítětem druhým, či třetím. Zajímavým výsledkem je také to, že téměř polovina respondentek plánuje další mateřství a z těchto dalších téměř 60 % jej bude plánovat tak, aby navazovalo na současnou rodičovskou dovolenou. Výsledky této práce mohou vést jednak k zamyšlení se nad zjištěnými fakty. Například proč většina žen nevykonává vedoucí pozice přesto, že mají tyto ženy poměrně vysoké vzdělání. K zamyšlení může být i to, zda mají ženy opravdu tak silné ekonomické zázemí, aby mohly bez obav z vyvázání se z pracovního poměru navázat na další rodičovskou dovolenou.
|
|
|
NEZAMĚSTNANOST MLADÝCH LIDÍ V ČESKÉ REPUBLICE
Zemanová, Ivana ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Štiková, Radka (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na nezaměstnanost mladých lidí. Mladí lidé patří mezi znevýhodněné skupiny na trhu práce, proto jim je věnována zvýšená pozornost. Hlavním cílem této práce je analyzovat nezaměstnanost mladých lidí (15 -- 29 let) v České republice, sledovat její vývoj, porovnat s celkovou nezaměstnaností a vyhodnotit změny, ke kterým došlo od počátku devadesátých let. Pozornost je věnována souvislosti nezaměstnanosti a vzdělání. K hodnocení vzdělanosti je kromě vzdělanostní struktury použit ukazatel průměrné délky vzdělání. Práce se také zaměřuje na ekonomickou aktivitu mladých lidí, jež se za poslední roky výrazně snížila. Na trh práce tak v nižším věku vstupují jen mladí lidé s nižším vzděláním a vyšším rizikem nezaměstnanosti. Dále je analyzována nezaměstnanost mladých a jejich vzdělanost v krajích České republiky.
|
|
|
Demografické faktory ekonomického růstu
Fabiánová, Jana ; Sixta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zbranek, Jaroslav (oponent)
Vývoj ekonomické situace v posledních letech vyvolává celou řadu otázek, zejména jaké faktory na tento vývoj působí a zda je možné je nějak ovlivnit. Předkládaná práce se zabývá demografickými faktory ekonomického růstu, tedy činiteli, které jsou spojeny s obyvatelstvem a mohou mít vliv na ekonomiku země. Hlavním cílem práce je nejprve demografické faktory přesněji identifikovat a analyzovat jejich vývoj v České republice od počátku 90. let 20. století po současnost. Dále je zkoumán vývoj ekonomiky a následně ukazatele ekonomické aktivity v třídění podle různých demografických charakteristik. Zvláštní pozornost je v práci věnována postavení cizinců na trhu práce. Pro zdůraznění specifik vývoje různých odvětví národního hospodářství, mimo jiné i z hlediska zaměstnanosti, bylo zvoleno stavebnictví. Zaměstnanost ve stavebnictví byla analyzována dle demografických a ekonomických charakteristik. Ke znázornění výsledků analýz byly kromě dat v tabulkách použity především sloupcové, spojnicové a výsečové grafy.
|
|
|
KAŽDODENNÍ PROSTOROVÁ MOBILITA OBYVATEL V REGIONU PÍSEK: ANALÝZA VYBRANÝCH PROCESŮ A JEJICH GEOGRAFICKÝCH PODMÍNĚNOSTÍ
JINDROVÁ, Veronika
Cílem této bakalářské práce bylo sledovat každodenní pohyb obyvatel v regionu Písek. Toto šetření bylo prováděno pomocí dotazníkového šetření v jednotlivých domácnostech v POÚ Písek. Na základě výsledků pak byly analyzované vybrané procesy a jejich geografické podmíněnosti a následně porovnány s dostupnými studiemi v České republice a zahraničí. Smyslem výzkumu tedy bylo vypozorovat rozdíly mezi obyvateli rozřazených do skupin, zjistit účely cest, periodicitu, vzdálenost, čas a identifikovat způsob prostorové mobility. Bylo zjištěno, že se ženy pohybují odlišné než muži a to za jinými účely, častěji, ale s kratším časem i vzdáleností a nejvíce prostřednictvím chůze. U jednotlivých věkových kategorií jsou také patrné rozdíly. Největší zastoupení ve vzorku měli lidé ve věku 36 ? 49 let a současné vykonali nejvíce cest, za účelem do/z práce, s největším časem i vzdáleností a s použitím osobního automobilu. Nejméně se naopak pohybovaly osoby ve věku 65 a více let, které měly početně nejmenší zastoupení, nejvíce cestovaly do/z nákupu a služby a také prostřednictvím osobního automobilu. Z hlediska ekonomického statusu, převažovali pracující zaměstnanci, ale nejvíce cest urazily osoby samostatně výdělečné činné s nejdelším časem i vzdáleností a s využitím osobního automobilu. Nejmenší prostorovou mobilitu měly osoby v důchodu, které shodně jako lidé ve věku 65 a více let vykonaly minimum cest a tomu odpovídal i čas a vzdálenost s tím, že také využívaly především osobní automobil. Na základě porovnání výsledků s jinými studiemi se také lišila prostorová mobilita a další charakteristiky obyvatel podle oblasti, ve které žijí. Zároveň se ale mezi různými regiony objevovaly shodné či podobné rysy každodenního pohybu.
|
|
|
Trh práce Česká republika a Německo
MITÁŠOVÁ, Lenka
Bakalářská práce ?Trh práce ČR a Německo?se zaměřuje na analýzu trhů práce v České republice a v Německu, jejich srovnání a vymezení hlavních odlišností. První část popisuje jednotlivé základní pojmy týkající se tohoto tématu, jako trh práce a jeho segmentace, nabídka, poptávka, nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti, nebo politika zaměstnanosti. Druhá část se zaměřuje na jednotlivé struktury obou států. Je uvedena demografická, národnostní a vzdělanostní struktura. A dále se práce zaměřuje také na míru ekonomické aktivity obyvatelstva, míru produktivity práce nebo na míru nezaměstnanosti. Z analýzy byly zjištěny hlavní rozdíly trhů práce v České republice a v Německu, které se týkají míry dlouhodobé nezaměstnanosti, produktivity práce, míry ekonomické aktivity, nebo míry zaměstnanosti podle úrovně vzdělání v obou státech.
|
|
|
Trh práce v České republice a ve Francii
VESELÁ, Lenka
Předmětem bakalářské práce "Trh práce v České republice a ve Francii" je analýza obou trhů práce a jejich komparace. Trh práce je ovlivněn strukturou ekonomiky, Česká republika je orientována především průmyslově a proexportně, zatímco Francie je orientována na služby, a to zejména na cestovní ruch. V první části jsou uvedeny základní teoretické poznatky týkající se trhu práce. Druhá část je zaměřena na vlivy, které podobu trhu práce ovlivňují. Je uvedena národnostní, demografická, vzdělanostní a ekonomická struktura obou států. V další části je analyzována zaměstnanost v odvětvích národního hospodářství, produktivita práce a především nezaměstnanost. Z provedené analýzy byly zjištěny hlavní odlišnosti trhu práce ve Francii a v České republice, které se týkají zaměstnanosti podle výše vzdělání, míry ekonomické aktivity, počtu obyvatel pracujících v průmyslu, produktivity práce, zaměstnanosti na částečný úvazek, výše minimální mzdy a také nezaměstnanosti.
|
|
|
Analýza příjmové nerovnosti pohlaví
Kuboušková, Hana ; Bartošová, Jitka (vedoucí práce) ; Bína, Vladislav (oponent)
Práce se zaměřuje na příčiny příjmového rozdílu mezi muži a ženami, zejména s ohledem na rodičovství a související změny v kvalifikačním a kariérním postupu mužů a žen a v jejich časové vytíženosti. S využitím statistických metod a softwarových nástrojů Statgraphics a Microsoft Excel se pokouší popsat vliv rodičovství a dalších podstatných faktorů jako je věk, vzdělání, pracovní pozice či obor činnosti na ekonomickou aktivitu a celkový příjem osoby se zřetelem na genderový příjmový rozdíl.
|
|
|
Cizinci v České republice
Zámečníková, Renata ; Kaczor, Pavel (vedoucí práce) ; Menhart, Aleš (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na cizince, kteří působí na českém trhu práce. Zkoumá, jaká je ekonomická aktivita cizinců a jak cizinci ovlivňují naši ekonomiku. Práce se také zabývá postoji české veřejnosti k ekonomicky aktivním cizincům a porovnává, zda skutečný stav na trhu práce odpovídá situaci, kterou svými postoji ilustrují Češi.
|
host ::
RSS.