|
|
Trendy ve výživě a stravovací návyky kojenců a batolat
Bayerová, Michaela ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Fornůsek, František (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o problematice výživy dětí od narození do 3 let. Teoretická část se věnuje obecné charakteristice a oficiálním doporučením v oblasti výživy kojenců a batolat, zejména zavádění komplementární výživy a jídelnímu chování, které si dítě v tomto věku osvojuje a přenáší do dospělosti. Vzhledem k dlouhodobě se rozrůstajícím trendům alternativních směrů i u malých dětí se část práce zaměřuje i na tuto problematiku, protože eventuální karence některých živin může mít u vyvíjejícího se organismu fatální následky. Praktická část se zaměřuje na zmapování těchto trendů. Průzkum byl prováděn kvantitativně pomocí dotazníkového šetření, které bylo směřováno zejména na celkový přístup k výživě dítěte a jídelním návykům. Dotazník byl šířen prostřednictvím facebookových skupin sdružujících rodiče malých dětí. Cílem je stanovit současné pojetí výživy rodiči malých dětí. Zda se rodiče řídí oficiálním doporučením z hlediska zavádění komplementární výživy a jaké jsou aktuální nutriční návyky malých dětí.
|
|
|
Výskyt obezity u dětí mladšího školního věku
Balcarová, Kateřina ; Kytnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Frühauf, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá výskytem obezity u dětí mladšího školního věku, konkrétně u dětí ve věku 6-8 a 10-12 let. V úvodu shrnuje aktuální stav literatury o problematice dětské obezity, dále charakterizuje období mladšího školního věku u dětí a informuje o výuce ke zdravém životním stylu na základních školách. Cílem práce bylo zmapovat výskyt obezity u dané skupiny dětí, posoudit jejich stravovací a pohybové návyky a zjistit, zda jsou vedeny ke zdravému životnímu stylu během výuky. Výzkumný soubor se skládal celkem z 214 probandů (132 dívek a 82 chlapců). Sběr dat probíhal ve 2 fázích: první se zaměřovala na antropometrii (výška, hmotnost a obvod pasu) a druhá pomocí dotazníkového šetření zjišťovala stravovací a pohybové návyky dětí. Výsledky tohoto výzkumu zachycují nižší výskyt obezity ve zkoumané skupině v porovnání s literaturou. Shodně však byl zjištěn vyšší výskyt obezity u starších dětí. Mezi faktory, u kterých byla nalezena statistická významnost v souvislosti s hodnotou Z-skóre BMI se řadí pravidelnost snídaní a konzumace slazených nápojů. Naopak u rozložení hodin tělocviku v týdnu souvislost s hodnotou Z-skóre BMI nebyla statisticky signifikantní. Co se týče výuky o zdravém životním stylu na základních školách, objevuje se v různých formách i v různých časových dotacích. Je však pozitivní,...
|
|
|
Stravovací návyky pacientů s idiopatickými střevními záněty
Metličková, Aneta ; Kohout, Pavel (vedoucí práce) ; Šimková, Simona (oponent)
V diplomové práci na téma "Stravovací návyky pacientů s IBD" jsem se podrobněji zabývala problematikou těchto onemocnění a výživou u těchto pacientů. V teoretické části práce jsem se věnovala Crohnově chorobě a ulcerózní kolitidě, jejich charakteristice, možných komplikacích a léčbě. Podrobně jsem se věnovala léčebné výživě a jejímu využití a nejrůznějším dietám doporučovaným při IBD. V práci jsem rovněž zmínila nepostradatelnost nutriční péče jako součást léčebného procesu. K vypracování práce jsem si stanovila čtyři základní cíle, které byly: zmapovat stravovací návyky respondentů s IBD a následně porovnat stravovací návyky pacientů s IBD a zdravými respondenty, porovnat stravovací návyky pacientů s UC a CD. Posledním cílem bylo zjistit, kde respondenti s IBD získávají informace o onemocnění a výživě. Celkem se výzkumu zúčastnilo 12 respondentů, kdy polovina byli respondenti s IBD a druhá polovina byli zdraví jedinci. Respondenti s IBD byli tvořeny třemi respondenty s CD a rovněž třemi respondenty s UC. Data byly získána pomocí semistrukturovaného rozhovoru a záznamu jídelníčku. Zvolila jsem si skupinu dospělých respondentů, jelikož se musejí naučit žít s onemocněním a upravit své stávající stravovací návyky. Z výsledků vyplívá, že zdraví respondenti mají pestřejší jídelníček než respondenti s...
|
|
|
Souvislosti mezi osobnostními rysy a stravovacími návyky
Mastromatteová, Nikol ; Konečná, Judita (vedoucí práce) ; Krejčí, Hana (oponent)
Tato práce studuje souvislosti mezi osobnostními rysy modelu Big Five (neuroticismus, extraverze, přívětivost, otevřenost vůči zkušenosti, svědomitost) a stravovacími návyky. Cílem této práce je zmapovat souvislost mezi osobnostními rysy a stravovacími návyky, popsat souvislosti konkrétních rysů s konkrétními stravovacími návyky a prodiskutovat možné využití v praxi. Data byla získána pomocí dvou dotazníků administrovaných anonymně v online prostředí. Dotazník NEO-FFI byl použit pro měření osobnostních rysů a vlastní dotazník vycházející z výživových doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), Organizace pro výživu a zemědělství spojených národů (FAO) a Společnosti pro výživu (SPV) byl použit pro měření stravovacích návyků. Analyzována byla data od 91 respondentů (22 mužů a 69 žen). Výsledky ukázaly spojitost neuroticismu s některými stravovacími návyky, které byly zařazeny do skupiny nezdravé, spojitost svědomitosti a přívětivosti s některými stravovacími návyky, které byly zařazeny do skupiny zdravé. Extraverze a otevřenost vůči zkušenosti měla souvislost s návyky jak ze skupiny zdravé tak nezdravé. Výsledky se shodují s předchozími studiemi v souvislostech svědomitosti a neuroticismu. Přívětivost vykázala u mužů v této studii větší souvislost se stravovacími návyky zařazených do skupiny...
|
|
|
Zhodnocení vhodnosti poživatin, které jsou nejčastěji součástí svačiny žáků vybrané ZŠ ve věku od 11 do 15 let
Zemanová, Adéla ; Váchová, Alena (vedoucí práce) ; Hanušová, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá svačinami žáků na 2. stupni základní školy. Výzkumným problémem je rozdíl mezi doporučenou zdravou svačinou a reálnými zvyklostmi. Cílem praktické části je zhodnotit stravovací návyky žáků ve věku od 11 do 15 let během přestávek. Co si děti ke svačině nosí, co doopravdy snědí a kdo jim svačiny připravuje. Porovnat druhy potravin ve školní svačině, zda je sladká či slaná a pitný režim. K získání dat byl použit kvantitativní výzkum, který byl prováděn na vybrané základní škole pomocí anonymního dotazníkového šetření v papírové podobě. Výzkumu se zúčastnilo 135 respondentů, z nichž jich bylo použito 130. Zúčastnilo se 53,1 % žen a 46,9 % mužů. Téměř všichni si do školy svačinu nosí denně, 2 respondenti ji nenosí nikdy, ostatní občas. Nejčastěji bylo uvedeno, že si svačinu nosí, aby ve škole neměli hlad, protože mají hlad nebo aby se mohli najíst. Nejčastější svačinou je namazané pečivo, s ovocem a/nebo zeleninou, druhá nejčastější je namazané pečivo s ovocem a/nebo zeleninou a sušenky a/nebo sladkost. Pitný režim je nedostatečný přibližně u tří čtvrtin respondentů. Přínosem práce je lepší přehled o tom, co děti jedí. V důsledku toho se mohou učitelé v hodinách výchovy ke zdraví nebo přírodopisu na některá témata zaměřit více, aby žáci měli lepší přehled o zdravé stravě a...
|
|
|
Porovnání stravovacích návyků žáků 9. ročníku, kteří jsou členy Regionální fotbalové akademie, a žáků 9. ročníku běžných tříd na základní škole
NOVOTNÁ, Veronika
Práce se zabývá porovnáním stravovacích návyků žáků 9. ročníku, kteří jsou členy Regionální fotbalové akademie, a žáků 9. ročníku běžných tříd na základní škole. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaké jsou skutečné stravovací návyky žáků 9. ročníku, kteří jsou členy RFA, a porovnat je se stravovacími návyky žáků 9. ročníku běžných tříd základní školy. Práce je rozdělena do pěti kapitol, které zahrnují úvod i závěr. První a druhá část práce jsou tvořeny na základě teoretických poznatků pomocí rešerše odborné literatury zaměřené na dané vývojové období a na stravovací návyky. Třetí část představuje Regionální fotbalovou akademii jako projekt Fotbalové asociace České republiky. Čtvrtá část je zaměřena na realizaci pilotního šetření mezi cílovými skupinami a je zde uveden rozhovor s fyzioterapeutem RFA. Poslední kapitola obsahuje shrnutí a diskuzi výsledků.
|
|
|
Obezita dětí v době covidové
REMTOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá problematikou dětské obezity u žáků na 2. stupni základních škol v regionu Českobudějovicka. V teoretické části je charakterizována problematika obezity, její následky a možnosti jejího řešení a prevence. Hlavní částí práce byl samostatný výzkum provedený anonymním dotazníkovým šetřením u žáků 2. stupně základní školy, jehož cílem bylo zjistit, jaké dopady měla koronavirová pandemie na jejich zdraví, pohyb a životní styl.
|
|
|
Komparativní studie stravovacích návyků studentů vybraných oborů vysokých škol (VKZ/TV)
RABOVÁ, Livie Dominika
Má bakalářská práce se zabývá analýzou stravovacích návyků studentů výchovy ke zdraví a studentů tělesné výchovy na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity. Teoretická část je zaměřena na základních složky výživy, energetický příjem a výdej, výživové směry, tělesnou konstituci a období adolescence. V praktické části jsou vyhodnocena data, poskytnuté studenty, kteří zaznamenávali skladbu stravy do aplikace kaloricketabulky.cz. Zaměření práce je na příjem bílkovin, sacharidů, tuků a energetický příjem.
|
|
|
Dětská nadváha, obezita a léčebný pobyt jako jedna z možností terapie
HONZOVÁ, Eliška
Nadváha a obezita u dětí se stává závažným problémem všech vyspělých zemí, mezi tyto země se řadí také Česká republika. Za obezitu často mohou rodiče, bezprostřední okolí dětí, celkově špatné stravovací návyky a životní styl. Počet nadváhy a obezity u dětí se rapidně zvyšuje, což vyvolává onemocnění, která se objevují u dospělých osob. Dětská obezita se u přibližně 80 % dětí přenáší do dospělosti.
|
|
|
Obezita jako vážný problém veřejného zdraví obyvatel Evropské unie
FOŘTOVÁ, Eliška
Téma mé bakalářské práce je Obezita jako vážný problém veřejného zdraví obyvatel Evropské unie a tvoří ji dvě části, teoretická a praktická. V teoretické části se věnuji definici obezity, jejím druhům a různým způsobům hodnocení obezity. Dále se zabývám jednotlivými makronutrienty, vodou a alkoholem, ale také prevencí, příčinami či následnou terapií obezity. Pro svou bakalářskou práci jsem si stanovila 4 cíle, kterým se věnuji v praktické části. Prvním cílem bylo porovnání stavu obezity populace ČR a ostatních států EU, druhým zmapování informovanosti populace o zdravotních rizicích spojených s obezitou, třetím zjištění vlastních stravovacích návyků u vybrané skupiny obézních jedinců nad 25 let a zmapování složení stravy u vybrané skupiny obézních, čtvrtým pak návrh možností snížení výskytu obezity. Výzkumnou skupinu pro naplnění druhého a třetího cíle tvořilo 73 obézních respondentů (s BMI nad 29,9) starších 25 let, kteří mi vyplnili krátký anonymní dotazník vlastní konstrukce. Pro naplnění druhé části třetího cíle jsem zpracovala týdenní záznamy jídelníčků 8 respondentů (4 žen a 4 mužů), zadala je do programu Nutriservis a následně porovnala s výživovými doporučeními z hlediska zastoupení jednotlivých makronutrientů a přijaté energie. Podle výsledků většina dotazovaných zná alespoň nějaká zdravotní rizika spojená s obezitou, pouze 7 % nezná žádná. Většina respondentů se však nestravuje dle výživových doporučení, nekonzumuje dostatek ovoce a zeleniny, ryb a nepije dostatečné množství tekutin. Složení stravy u vybrané skupiny obézních naprosto nenaplňovalo výživová doporučení. Většina respondentů měla nevyrovnaný příjem makronutrientů během týdne, průměrné hodnoty bílkovin a zejména tuků byly vyšší, sacharidů naopak nižší, než jsou výživová doporučení. Také příjem energie byl větší než jejich energetická potřeba.
|
host ::
RSS.