| |
|
Metody pro shlukování dat
Pohlídal, Antonín ; Burgetová, Ivana (oponent) ; Bartík, Vladimír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá hierarchickými metodami shlukování se zaměřením na implementaci shlukující metody zdola-nahoru a její porovnání s metodou DENCLUE. Nejdříve jsou popsány různé metody shlukování s důrazem na hierarchické metody. Následuje implementace vybrané metody za použití programovacího jazyka Java a databáze MySQL. Poslední část obsahuje porovnání zmíněné implementace s metodou DENCLUE, kterou implementoval pan Bc. Radim Kapavík.
|
|
Získávání znalostí z multimediálních databází
Málik, Peter ; Bartík, Vladimír (oponent) ; Chmelař, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou získávání znalostí z multimediálních databází. Obsahuje obecný princip získávání znalostí z databází. Důraz je kladen na metody shlukové analýzy pro dolování dat v rozsáhlých a multidimenzionálních databázích. Dále tahle práce obsahuje úvod do multimediálních databází se zaměřením se na extrakci nízkourovňových vizuálních rysů z obrázkú a video dat. Praktickou částí práce je potom implementace metod BIRCH, DBSCAN a k-means určených pro shlukovou analýzu. Závěr je věnován experimentům nad datovou sadou TRECVid 2008 a popisu dosažených výsledků.
|
|
Texturní příznaky
Zahradnik, Roman ; Šiler, Ondřej (oponent) ; Švub, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem tohoto projektu je zhodnotit účinnost využití texturních příznaků při rozpoznávání a klasifikaci textur v počítačovém zpracování obrazu. Stěžejním úkolem práce je porovnat a diskutovat experimentálně získané výsledky a efektivitu jejich dosažení použitím texturních příznaků implementovaných metodou lokálních binárních vzorů v konfrontaci s výsledky docílenými s využitím matic sousednosti při klasifikaci shlukovou analýzou.
|
| |
|
Identifikace podobných řešení při stochastické simulaci v oblasti odpadového hospodářství
Gal, Pavel ; Frýba, Lukáš (oponent) ; Šomplák, Radovan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou svozu směsného komunálního odpadu od producentů na skládku nebo do místa energetického využití. V úvodu se zaměřuje na legislativu odpadu a~jeho silniční přepravu po Evropě. Shromažďuje data potřebná pro výpočet svozových dopravních úloh v nástroji NERUDA. V druhé části se práce věnuje shlukové analýze. Zabývá se problematikou odlišných přístupů ve shlukové analýze. Zjištěné poznatky se v závěrečných kapitolách aplikují na svozovou úlohu. Shlukování probíhá na základě různých hledisek. Výsledky se vizualizují pomocí programu ArcGIS.
|
| |
|
Statistické klasifikační metody
Barvenčík, Oldřich ; Žák, Libor (oponent) ; Michálek, Jaroslav (vedoucí práce)
Práce se zabývá vybranými klasifikačními metodami. Jsou zde popsány základy shlukové analýzy, diskriminační analýzy a teorie klasifikačních stromů. Použití metod je ukázáno při klasifikaci simulovaných dat, výpočet je proveden v programu STATISTICA. V praktické části práce pak následuje porovnání metod při klasifikaci reálných datových souborů různých rozsahů. Klasifikačními metodami je také řešena reálná úloha – predikce znečištení ovzduší na základě předpovědi počasí.
|
|
Metody detekce QRS komplexu
Lysák, Karel ; Chrobák, Martin (oponent) ; Smital, Lukáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá způsoby detekce QRS komplexu v EKG signálu. Jsou zde popsány vybrané metody detekce, základní informace o EKG a elektrické aktivitě srdeční svaloviny. Dále je zde popsán podrobnější postup při realizaci tří metod detekce v prostředí MATLAB a je provedeno jejich zhodnocení na databázi CSE. Popsány jsou zde i některé metody shlukové analýzy a možnosti využití této analýzy. Nechybí zde také popis vytvořených detektorů využívajících shlukovou analýzu a jejich zhodnocení na CSE databázi. Nakonec je provedeno srovnání úspěšnosti detekce všech vytvořených detektorů.
|
|
Obrazová analýza mitotických chromosomů
Hávová, Mariana ; Babula, Petr (oponent) ; Škutková, Helena (vedoucí práce)
Změny v počtu a ve struktuře chromozomů jsou příčinou řady vážných onemocnění. K odhalení chromozomálních změn slouží cytogenetická vyšetření, která nejčastěji vedou k sestavení karyotypu. Pro účely cytogenetických analýz se chromozomy vizualizují pomocí vhodných metod a nejčastěji se následně sestavují do karyotypu. Protože ruční stanovení karyotypu je časově i finančně náročné, vyvíjí se přístupy k automatickému karyotypování pomocí počítačového softwaru. Automatické karyotypovací systémy klasifikují chromozomy do tříd na základě identifikačních znaků, specifických pro každý chromozom. Automatickou klasifikaci však nejvíce limituje přítomnost překrývající se a silně ohnutých chromozomů, přítomných v téměř každé mitóze. Přesnost a spolehlivost karyotypovacích systémů stále závisí na zásahu uživatele. Cílem vývoje nových přístupů k automatickému karyotypování je tedy zejména překonání výše zmíněných problémů a dále vývoj takových klasifikačních metod, které umožňí klasifikaci chromozomů do párů bez lidské kontroly.
|