|
|
Time-scale analysis of sovereign bonds market co-movement in the EU
Šmolík, Filip ; Vácha, Lukáš (vedoucí práce) ; Krištoufek, Ladislav (oponent)
Práce analyzuje vzájemnou závislost mezi výnosy desetiletých vládních dluhopisů jedenácti zemí EU (Řecka, Španělska, Portugalska, Itálie, Francie, Německa, Nizozemska, Velké Británie, Belgie, Švédska a Dánska) rozdělených do tří skupin (Jádro Eurozóny, Periférie Eurozóny, země mimo Eurozónu). V centru pozornosti jsou změny vzájemné závislosti v období krize, zejména blízko dvou významných událostí - pádu Lehman Brothers a veřejného ohlášení zvýšení řeckého deficitu. Hlavní přínost práce tkví ve využití alternativní techniky - waveletové transformace. Tato metoda dovoluje zkoumat, jak se liší vzájemná závislost výnosů na jednotlivých škálách (frekvencích). Ke zkoumání je použita waveletová koherence a korelace. Práce přináší tři hlavní zjištění: (1) vzájemná závislost se signifikantně snížila v období krize, avšak jsou zde vidět rozdíly mezi Jádrem a Periférií, (2) vzájemnou závislost se signifikantně liší napříč škálami, ale heterogenita výsledků je v období krize menší,(3) u obou zmíněných událostí bylo detekováno signifikatní snížení waveletové korelace napříč nižšími škálami. Klasifikace JEL C32, C49, C58, H63 Klíčová slova Vzájemná Závislost, Waveletová Transfor- mace, Dluhová Krize, Výnosy z Vládních Dluhopisů, Eurozóna E-mail autora phillip.smolik@gmail.com E-mail vedoucího práce vachal@utia.cas.cz
|
|
|
Communication of the European Central Bank and contagion on financial markets
Jonášová, Júlia ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Hlaváček, Michal (oponent)
vi Abstrakt Cieľom tejto práce je posúdiť efekt komunikácie centrálnej banky na súčasný výskyt extrémnych výnosov a na extrémne pohyby zdieľané dvomi akciovými trhmi. Výskum sa zameriava na nasledujúce aspekty: predvídateľnosť zvýšeného podielu krajín v eurozóne vykazujúcich extrémne výnosy na základe povahy výroku predstaviteľa ECB a na základe súboru kontrolných premenných, zmenu pravdepodobnosti súčasného výskytu extrémnych výnosov po prejave prezidenta ECB , determinanty súčasného výskytu, keď neštandardné opatrenia boli oznámené a efekt krízy. Na záver sú skúmané determinanty zdieľaných pohybov medzi dvoma krajinami.Výsledky indikujú nevýznamnosť povahy komunikácie a krízy ako predvídateľov súčasného výskytu extrémnych výnosov. Trhy súčasne reagujú na výroky prezidenta ECB iba v prípade extrémne vysokých výnosov. Avšak reakcia trhovje odlišná, keď boli oznámené neštandardné opatrenia. Zistili sme, že na prvom percentile umiernené výroky zvyšujú výnosy nad priemernú hodnotu v prípade Nemecka a Grécka, Grécka a Veľkej Británie. Zvyšné páry krajín majú opačnú reakciu a komunikácia je významná na 95 percentile pre Nemecko a Veľkú Britániu. Klasifikace C22, C25, E58, G15 Klíčová slova Finanční krize, nákaza, vzájemná závislost, coexceedance, komunikace centralní banky E-mail autora julia.jonasova@gmail.com...
|
|
|
Belarus and Interdependence: The Influence of Dependence on International Interaction
Behrends, Haylee ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
V dnešním globalizovaném světě je téměř nemožné, aby země jednaly nezávisle bez jisté míry spolupráce. To je dokonce ještě obtížnější pro země s vysokou úrovní závislosti. Závislost Běloruska na ostatních ovlivňuje jeho zahraniční politiku takovým způsobem, který potlačuje sílu Běloruska. Stupeň závislosti, síly a vzájemné závislosti Běloruska je analyzován pohledem na jeho úroveň účasti v mezinárodních organizacích, obchodní partnery a spoléhání se na cizí pomoc. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Time-scale analysis of sovereign bonds market co-movement in the EU
Šmolík, Filip ; Vácha, Lukáš (vedoucí práce) ; Krištoufek, Ladislav (oponent)
Práce analyzuje vzájemnou závislost mezi výnosy desetiletých vládních dluhopisů jedenácti zemí EU (Řecka, Španělska, Portugalska, Itálie, Francie, Německa, Nizozemska, Velké Británie, Belgie, Švédska a Dánska) rozdělených do tří skupin (Jádro Eurozóny, Periférie Eurozóny, země mimo Eurozónu). V centru pozornosti jsou změny vzájemné závislosti v období krize, zejména blízko dvou významných událostí - pádu Lehman Brothers a veřejného ohlášení zvýšení řeckého deficitu. Hlavní přínost práce tkví ve využití alternativní techniky - waveletové transformace. Tato metoda dovoluje zkoumat, jak se liší vzájemná závislost výnosů na jednotlivých škálách (frekvencích). Ke zkoumání je použita waveletová koherence a korelace. Práce přináší tři hlavní zjištění: (1) vzájemná závislost se signifikantně snížila v období krize, avšak jsou zde vidět rozdíly mezi Jádrem a Periférií, (2) vzájemnou závislost se signifikantně liší napříč škálami, ale heterogenita výsledků je v období krize menší,(3) u obou zmíněných událostí bylo detekováno signifikatní snížení waveletové korelace napříč nižšími škálami. Klasifikace JEL C32, C49, C58, H63 Klíčová slova Vzájemná Závislost, Waveletová Transfor- mace, Dluhová Krize, Výnosy z Vládních Dluhopisů, Eurozóna E-mail autora phillip.smolik@gmail.com E-mail vedoucího práce vachal@utia.cas.cz
|
|
|
Energetické vztahy České republiky a Ruské federace
Holan, Michal ; Binhack, Petr (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Hlavním cílem práce je analýza energetických vztahů mezi Českou republikou a Ruskou federací. Autor ve své práci využije neoliberální teorii vzájemné závislosti a celá práce bude vedena v duchu kvalitativního výzkumu vysvětlující epistemologie. Analýza se bude zakládat na nastudování relevantních zdrojů vztahujících se k tématu a následné analýze energetických vztahů České republiky a Ruské federace od pádu Sovětského svazu do plynové krize v roce 2009. Teoretický rámec vzájemné závislosti s ohledem na fakt asymetrie v česko-ruských energetických vztazích je v práci použit k vysvětlení hrozeb, které mohou být způsobeny některými možnými rozhodnutími ze strany Ruské federace a které mohou velmi vážně poškodit energetickou bezpečnost České republiky. Asymetrická vzájemná závislost v česko-ruských energetických vztazích může působit jako zdroj moci Ruské federace. Pro celkové pochopení tématu je nutné vysvětlit tyto hrozby a jejich dopady na energetickou bezpečnost České republiky a je také nutné vysvětlit slabiny energetické bezpečnosti Ruské federace. Autor práce klade velký důraz na vysvětlení fungování energetického sektoru a roli aktéru v něm.
|
|
|
Potenciál Evropské politiky sousedství pro energetickou bezpečnost EU
Fráně, Luděk ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Vztahy EU se zeměmi a regiony, které s ní sousedí, jsou pro obě strany velmi důležité. Jedním z témat, které je spojuje, je problematika energetických surovin. Miliony barelů ropy a miliardy m3 zemního plynu proudí denně tímto prostorem do Evropy. Právě tomuto tématu -- energetické bezpečnosti EU - se věnuje tato práce. Jde o velmi aktuální, diskutované, ale především pro Evropskou unii důležité téma. Smyslem práce je propojení konceptu energetické bezpečnosti EU a Evropské politiky sousedství -- tedy politiky, kterou EU v posledních letech vytvořila, aby mezi sebou a sousedními regiony na severu Afriky, Blízkém východě ve Východní Evropě a Zakavkazsku vytvořila oblast stability a prosperity. Cílem by mělo být zhodnotit, jaký je potenciál zemí v evropském sousedství a rovněž politiky sousedství pro posílení energetické bezpečnosti EU, tzn. zda existují možnosti pro efektivní spolupráci v oblasti energetiky a zda může tato spolupráce posílit energetickou bezpečnost EU.
|
host ::
RSS.