|
|
Subjektivní a psychofyziologické parametry emocí, které vzbuzují různé skupiny zvířat
Peterková, Šárka ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Čmejla, Roman (oponent) ; Španiel, Filip (oponent)
SUBJEKTIVNÍ A PSYCHOFYZIOLOGICKÉ PARAMETRY EMOCÍ, KTERÉ VZBUZUJÍ RŮZNÉ SKUPINY ZVÍŘAT Mgr. Šárka Peterková Abstrakt Ústředním tématem této disertační práce je vztah člověka ke zvířatům z perspektivy subjektivně prožívaných emocí a jejich psychofyziologických korelátů. Zabývá se především pociťovaným znechucením a jeho souvislostí na jedné straně s estetickým hodnocením a vnímáním krásy zvířat, na straně druhé s jinou negativní emocí, strachem. Klade si také za cíl zhodnotit získaná data z evolučního pohledu a porozumět roli emocí vyvolaných zvířaty v dnešní době. Obsahuje celkem šest prací, které byly součástí širších vědeckých projektů, a každá z nich se věnuje dané problematice z trochu jiného úhlu. První práce je review zabývající se negativními emocemi, které vzbuzují zvířata, a je tak součástí teoretického úvodu k této disertaci. Podává přehled o subjektivním hodnocení zvířat z hlediska strachu a znechucení, zasazuje roli negativních emocí do evolučního kontextu a v neposlední řadě analyzuje konkrétní morfologické znaky zástupců různých taxonů, jež lidské vnímání ovlivňují. Druhý článek se detailně věnuje hodnocení emocí vyvolaných obojživelníky. Míra pociťovaného znechucení v tomto případě tak silně negativně koreluje s hodnocením krásy, že vytváří jediný gradient variability. Práce na konkrétním...
|
|
|
Komunikace s dětmi o smrti po ztrátě jim blízké osoby v kontextu učiva i jejich světa
Kleinová, Edita ; Bravená, Noemi (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá tím, jak mluvit s dětmi o smrti poté, co jim zemře někdo blízký, a to nejen v kontextu učiva, ale i jejich světa obecně. Práce je rozdělena na dvě části - část teoretickou a část empirickou. Část teoretická je řazena chronologicky tak, aby jednotlivé kapitoly co nejlépe navazovaly na sebe a utvořily tak čtenáři ucelený obraz o tom, jak vhodně s dětmi komunikovat o smrti. Empirická část je tvořena kvalitativním výzkumem, konkrétně výzkumnou metodou polostrukturovaných hloubkových rozhovorů. Ty jsou vedeny s dospělými lidmi, kterým v nízkém věku zemřel někdo jim velmi blízký. Klíčová slova dítě, smrt, strach, ztráta, odloučení, smíření, učivo
|
|
|
Obraz rozdvojené osobnosti v díle R.L. Stevensona a Brama Stokera
KACEROVSKÁ, Lucie
Diplomová práce se zaměřuje na téma rozdvojené osobnosti v dílech Brama Stokera a Roberta Louise Stevensona. Cílem této práce je komparativní analýza románů Dr Jekyll and Mr Hyde od R. L. Stevensona a Dracula Brama Stokera s ohledem na klíčové téma rozdvojené osobnosti. Úvodní teoretická část pojednává o významu tohoto tématu v angloamerické gotické próze a opírá se zejména o Bottingovu studii Gothic. Další kapitoly se věnují srovnávací interpretaci vybraných motivů, jako jsou tajemství, láska, pronásledování, touha po moci, strach, násilí, věda a vzdělání, přátelství a láska. Práce se také zaměřuje na funkci prostředí a zobrazení zločinu, viny a svědomí v obou románech. V neposlední řadě se věnuje významu kontrastů a symbolických obrazů při vytváření psychologického napětí v dílech obou autorů. Z tohoto úhlu pohledu pak interpretuje oba slavné gotické romány a jejich společné téma.
|
|
|
Procedurální bolest u dětí v intenzivní péči
Duchoň, Jan ; Javůrková, Alena (vedoucí práce) ; Sedlářová, Petra (oponent)
Diplomová práce Procedurální bolest u dětí v intenzivní péči 11 ABSTRAKT Východiska: Tato diplomová práce se zabývá účinkem farmakologického přístupu topického anestetika EMLA a nefarmakologického přístupu vizuální distrakce na proce- durální bolest a strach při zavedení periferního žilního katétru (zkr. PŽK) u dětí v pro- středí intenzivní péče. Cíle: Cílem teoretické části práce bylo přinést systematický přehled relevantních studií, které se zabývaly účinky farmakologických i nefarmakologických intervencí na zvládání procedurální bolesti a strachu z ní u dětí od 6 do 18 let při zavedení PŽK. Cílem empirické části práce bylo zjistit, zda je použití topického anestetika EMLA u dětí od 8 do 18 let věku podstupujících zavedení PŽK účinnější ve snižování procedurální bolesti a strachu z bolesti než vizuální distrakce a zda je úroveň procedurální bolesti u těchto dětí s ohle- dem na poskytnutou terapii ovlivněna sociodemografickými a klinickými proměnnými. Metodika: Systematické vyhledávání probíhalo v pěti relevantních databázích dle para- metrů PRISMA. Do systematického přehledu bylo zahrnuto n = 16 randomizovaných studií. Do prospektivní, randomizované studie bylo zařazeno n = 90 pediatrických pacien- tů ve věku od 8 do 18 let, podstupujících zavedení PŽK, kteří byli od dubna 2022 do února 2023...
|
|
|
Efekt výšky na vnímanou úzkost při překonání výzvové překážky
Bóday, Anna ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Zdobinský, Adam (oponent)
Název: Efekt výšky na vnímanou úzkost při překonání výzvové překážky Cíle: Cílem této závěrečné práce bylo zjistit akutní psychickou odezvu respondentů na překonání adrenalinové překážky v přírodním prostředí. A to ve dvou případech, nejprve bez aspektu výšky a následně s ním. Poté porovnat, jak se liší míra úzkosti dotazovaných respondentů právě v závislosti na efektu výšky. Následně pak porovnat rozdíl v míře úzkosti mezi ženami a muži. Metody: Metodou zkoumání byl standardizovaný dotazník CSAI - 2, o 27 otázkách, cílících na tři oblasti akutní úzkosti, somatickou a kognitivní, a oblast sebedůvěry. Předložen byl koedukované skupině 34 respondentů čítající 20 žen a 14 mužů ve věkovém rozpětí 20-26 let. A to těsně před překonáním překážky na zemi, a následně před překonáním totožné překážky umístěné v jedenácti metrech nad zemí. Naměřená data byla analyzována pomocí statistického programu R 4.1.2. Výsledky: Mezi nízkou a vysokou kládou došlo k průkaznému nárůstu somatické úzkosti (V = 43, Padj <0.001) a kognitivní úzkosti (V = 93, Padj = 0.002), zároveň došlo ke snížení sebedůvěry. (df = 33, t = 4.06, Padj <0.001). Míra úzkosti mezi nízkou a vysokou kládou spolu velmi silně korelují jak pro somatickou (τ = 0.478, z = 3.78, Padj <0.001) a kognitivní úzkost (τ = 0.481, z = 3.83, Padj <0.001), tak...
|
|
|
Vliv zranění na psychické zdraví sportovců
Vighová, Kristýna ; Dlouhý, Martin (vedoucí práce) ; Panská, Šárka (oponent)
Práce řeší problematiku návratů sportovců do tréninkového a zápasového procesu po zranění a to se zaměřením na jejich psychické zdraví. Cílem práce je identifikovat negativní psychické stavy, které následně ovlivňují výkonost sportovců, a jejich četnost u sportovců vracející se do tréninkového a zápasového procesu po zranění. Dílčím cílem je zjistit následující možné proměnné podílející se na zvyšování/umírnění těchto stavů. Práce ověřuje četnost výskytu negativních psychických stavů; zjišťuje vliv opakovaného zranění, rozdíly mezi sportovci a sportovkyněmi, rozdíly u individuálních a týmových sportovců a také ověřuje četnost využívání copingových strategií a zjišťuje jejich konkrétní podobu. Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část byla zpracována na základě české a cizojazyčné odborné literatury. Ve výzkumné části zjišťujeme, pomocí psychologického dotazníku CSAI-2, u sportovců, kteří utrpěli zranění, výskyt úzkostí a jejich vliv na výkonnost jedinců. Od výzkumu jsme očekávali, že zranění bude zvyšovat anxiozitu sportovců v době návratu do tréninkového a zápasového procesu. KLÍČOVÁ SLOVA Psychické stavy, zranění, návrat ke sportu, stres, emoce, úzkost, strach, sebevědomí, Copingové strategie, individualita x tým
|
|
|
Využití audiovizuálních pomůcek při odběru krve u dítěte
BRČÁKOVÁ, Dominika
Tato bakalářská práce je zaměřena na možnosti využití audiovizuální pomůcky během odběru venózní krve u dětí. Problematika tlumení bolesti by se měla zkoumat, protože je velmi důležité zamezit bolesti, nebo ji alespoň co nejvíce zmírnit. Bolest způsobená během zdravotnického výkonu může být pro dítě traumatizující a ovlivnit tak i jeho postoj k další léčbě. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou popsaná jednotlivá vývojová období dítěte, charakter a přístupy k odběru venózní krve, edukace, strach, bolest a techniky jejího tlumení a hodnotící škály bolesti. Praktická část obsahuje zpracování výsledků, které byly získány ve výzkumném šetření. Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, zda využití audiovizuální pomůcky může zmírnit bolest při odběru venózní krve u dítěte. Ve studii byla využita metoda zúčastněného pozorování a zaznamenání výsledků byl využit strukturovaný záznamový arch. Sběr dat proběhl na dětském oddělení jihočeské nemocnice na stanici malých dětí. Celkem bylo pozorováno 30 respondentů, kteří byli rozděleni do 2 skupin. Každá skupina obsahovala 15 respondentů. V 1. skupině probíhal odběr venózní krve běžným způsobem, u 2. skupiny byla během tohoto procesu využita audiovizuální pomůcka, kterou byl tablet s předem vybranými pohádkami. Výběr pohádek byl proveden s ohledem na věk respondentů. Na základě výsledků bylo zjištěno, že audiovizuální pomůcka není plně nápomocná k tlumení bolesti při odběru venózní krve u dětí. Je možné ji využít jako distrakční pomůcku před odběrem venózní krve, kdy se dítě může zabavit během čekání na samotný výkon, ale během v pichu a při bolesti dítě o tuto pomůcku nejeví zájem. Také je důležité zmínit vypozorovaný poznatek, který ukázal, že alespoň náznak zájmu o tuto možnou pomůcku se objevoval u dětí až od 4 let.
|
|
| |
|
|
Práce s emocí strachu v předškolním věku
NEDĚLKOVÁ, Monika
Bakalářská práce je zaměřena na emoci strachu a úzkosti v předškolním věku dítěte. První kapitola objasňuje vývojová specifika dětí předškolního věku v oblasti emočního a kognitivního vývoje. Další kapitola popisuje emoční prožitek dítěte, který úzce souvisí s vývojem a posilováním psychické odolnosti v předškolním věku. Poslední kapitola teoretické části přibližuje emoci strachu a úzkosti se zaměřením na samotné prožívání dítěte těchto konkrétních zvolených emocí. Empirická část práce věnuje pozornost možnostem a technikám, jak s těmito emocemi pracovat v rámci mateřské školy. Pro výzkumné šetření je zvolena metoda rozhovoru s učitelkami mateřských škol. Výsledky výzkumu ukazují, že každý jedinec prožívá své individuální strachy, které mohou být běžné nebo atypické. Během rozhovorů respondentky zdůrazňují nutnost empatického přístupu k dítěti, navození důvěry, bezpečí a jistoty. Při snaze zmírnit dětský strach učitelky využívají ve své praxi rozmanité pomůcky. V práci je zahrnut námět na týdenní program, opírající se o knižní publikaci, týkající se tematiky strachu.
|
|
|
Strategie zvládání strachu před operačním výkonem
ROSOVÁ, Monika
Diplomová práce pojednává o strategiích, které sestra ve své praxi využívá ke zmírnění předoperačního strachu u pacientů. Čekání na operační výkon nebo odvoz na operační sál můžou být stresující události pro pacienta. Celkové psychické rozpoložení pacienta má významný vliv na pooperační výsledek, zejména pak na délku hospitalizace nebo na vznik infekce. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaké mají očekávání pacienti od sester a jejich postoj k sesterským intervencím ke zvládání strachu, faktory ovlivňující pacientův strach, komunikační techniky sester a informace, které sestry poskytují pacientům v předoperačním období. Výzkumné šetření bylo realizováno kvalitativní metodou, technikou polostrukturovaných rozhovorů. Získaná dala byla analyzována technikou otevřeného kódování s následným rozdělením do kategorií a podkategorií. Výzkumný vzorek tvořily dvě skupiny dotazovaných. Prvním výzkumným vzorkem byly všeobecné sestry pracující na chirurgickém oddělení. Druhý výzkumný vzorek tvořili pacienti, kteří byli hospitalizovaní na chirurgickém oddělení z důvodu operačního výkonu. K rozhovoru se všeobecnými sestrami bylo použito 21 otevřených otázek, které byly zaměřeny na předávané informace všeobecnou sestrou v předoperačním období, opatření vztahující se k pandemii COVID 19 a jejich vliv na předoperační přípravu, ale také na využívané intervence sestrou pro zmírnění strachu u pacientů. K rozhovoru s pacienty bylo použito 24 otevřených otázek, které byly zaměřeny na vliv nemocničního prostředí, na faktory ovlivňující pacientův strach, informovanost v předoperačním období nebo na opatření COVID 19 a jejich působení na pacienta. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že zásadní vliv na snížení strachu má zdravotnický personál, rodina a prostředí nemocnice. Pro dotazované pacienty má nezastupitelnou úlohu pro snížení předoperačního strachu přístup všeobecných sester, vliv spolupacientů, rodina a informovanost. Dotazované sestry považují za nejdůležitější intervenci individuální a empatický přístup, řádnou edukaci s vysvětlením všech rizik. K edukaci využívají edukační karty nebo nástěnky. Měřící nástroje strachu nejsou v praxi používány. Vyslovená důvěra pacienta ve zdravotnický personál má zásadní vliv na snížení předoperačního strachu. Výstupem práce je vytvoření nové škály pro měření předoperačního strachu. Tato škála by měla velmi jednoduše a rychle zjistit, jak velký strach pacient prožívá.
|
host ::
RSS.