|
|
Ekologie ve světelné technice
Špidlík, Jan ; Štěpánek, Jaroslav (oponent) ; Krbal, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na seznámení se s ekologií ve světelné technice. Jsou zde stručně popsány jednotlivé světelné zdroje a chemické látky použity na výrobu komponentů. Pro přehlednost je obsah toxické rtuti u každého světelného zdroje znázorněn v přehledném obrázku. Práce je také zaměřena na vliv světelné techniky v životním prostředí a ovlivnění ekosystému. Popis vlivu rtuti na životní prostředí a člověka, ale také celkový vliv těžby kovů a její devastující následky pro ekosystém. Podrobněji se tato práce zabývá postzpracováním světelných zdrojů kolektivními systémy.
|
|
|
Škodlivé látky v odpadních vodách laboratoří
Červenka, Jiří ; Zmrzlý, Martin (oponent) ; Sponar, Jan (vedoucí práce)
Rtuť je velmi závažným polutantem. Je obsažena ve všech složkách životního prostředí. Pro její analýzu je vynaloženo mnoho úsilí. Jelikož rtuť patří mezi nebezpečné látky, její množství je limitováno nejen pro životní prostředí. Cílem této práce bylo stanovit koncentraci rtuti ve vodách z posluchačských laboratoří a u přítoku a odtoku z neutralizační stanice Vysokého učení technického v Brně, Fakulty chemické. Voda z neutralizační stanice se dále mísí se splaškovými vodami. Pro analýzu vzorků byl použit jednoúčelový absorpční spektrometr AMA 254. Výsledky potvrdily, že z laboratoří odtéká na neutralizační stanici voda s relativně vysokou koncentrací rtuti, vysoce překračující limity kanalizačního řádu. Voda z neutralizační stanice už tolik rtuti neobsahuje, protože je zde smíšena s odpadními vodami z laboratoří a navíc je upravováno její pH. V laboratořích jsou k dispozici speciální odpadní láhve na kapalné odpady s rizikovými prvky a nebezpečnými látkami; z výsledků lze usoudit, že ne každý dodržuje pravidla a vylévá odpad přímo do výlevky. Řešením by mohlo být bezpečnější opatření v laboratořích. Studenti, kteří pracují s nebezpečnými chemikáliemi, by si měli být vědomi rizika, které hrozí při jejich vylévání do výlevky, kontaminací a nebezpečím pro všechny složky životního prostředí.
|
|
| |
|
|
Analýza látek s negativními účinky na zdraví člověka vyskytujících se v rtěnkách
Horáková, Kristýna ; Kučerová, Simona (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením obsahu rizikových prvků a parabenů v rtěnkách a posouzením případných negativních vlivů na zdraví člověka spojených s používáním rtěnek. Parabeny byly analyzovány pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s detekcí na diodovém poli (HPLC-DAD). Hliník, kadmium a olovo byly analyzovány na hmotnostním spektrometru s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS). Obsah rtuti byl stanoven pomocí atomového absorpčního spektrometru s UV detektorem (AAS-UV). Pro analýzu bylo vybráno celkem 36 vzorků rtěnek od 22 kosmetických značek, s pořizovací cenou v rozmezí 50 – 1500 Kč. Na základě naměřených koncentrací kovů byly vypočteny hazardní kvocienty (HQ) pro jednotlivé kovy a také celkový hazardní index (HI) pro sumu všech kovů. Koncentrace kovů ve rtěnkách byly dále zpracovány pomocí Kruskall-Wallisovy Anovy pro rozdělení vzorků dle cenových kategorií. Souvislost mezi obsahem jednotlivých kovů a pořizovací cenou nebyla prokázána. Dále byl na těchto datech proveden Kolmogorův-Smirnovův test pro porovnání skupin s veganským a ne veganským složením. Jako statisticky významný se pro toto rozdělení projevil obsah hliníku, který byl ve veganské kosmetice cca 2,5x nižší. Parabeny byly detekovány v minimálním počtu zkoumaných rtěnek, v některých případech však informace o obsahu parabenů chyběla na obalu výrobku.
|
|
|
Emise rtuti v energetickém průmyslu
Hlavinková, Valérie ; Klimeš, Lubomír (oponent) ; Charvát, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá emisemi rtuti v energetickém průmyslu. Jsou zde popsány jejich hlavní zdroje a charakterizováno chování rtuti při spalování. Legislativní opatření stanovují omezení emisí rtuti, které znečišťují životní prostředí a ohrožují zdraví člověka. Aplikací účinných metod lze tyto emise snížit.
|
|
|
Studium kontaminace zalesněných oblastí v ČR rtutí
Trávníčková, Gabriela ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářské práce se zabývá problematikou rtuti v životním prostředí. Zaměřuje se na stanovení koncentrace celkové rtuti v jedlých houbách a v půdě ve 12 lokalitách v oblasti Jeseníků. Pro stanovení obsahu rtuti byl využit jednoúčelový absorpční spektrometr AMA 254. Lokality, kde proběhlo vzorkování, byly rozděleny na 6 míst se smrkovým porostem a na 6 míst s bukovým porostem. Závislost mezi druhem porostu a množstvím naakumulované rtuti v hřibech nebyla nalezena. Na reprezentativním vzorku hřibu žlutomasém, který byl nalezen v každé lokalitě, bylo zjištěno, že čím vyšší je množství rtuti v hřibu, tím nižší je množství rtuti v půdě. Houby jsou tedy schopny naakumulovat rtuť z okolního prostředí. Mohou se tak stát potenciálním zdrojem intoxikace při jejich požití. Mobilita těžkých kovů v půdě je závislá na mnoha půdních vlastnostech (pH, obsah uhlíku, síry). Kovy tvoří v prostředí s nižším pH rozpustnější sloučeniny. Půdní pH bylo velmi nízké a čím nižší bylo pH půdy, tím vyšší byla koncentrace rtuti v půdě. Tato skutečnost mohla být podpořena kyselými spady. Závislost mezi obsahem rtuti a obsahem uhlíku v půdě potvrdila, že uhlík má schopnost vázat rtuť, Čím vyšší bylo množství uhlíku v půdě, tím vyšší bylo i množství rtuti.
|
|
|
Kontaminace vybraných částí města Brna těžkými kovy
Debnárová, Andrea ; Adamec, Vladimír (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na míru kontaminace půdy těžkými kovy na území města Brna. Odběry vzorků byly prováděny ve třech etapách, od října 2009 do března 2010 a to tak, aby reprezentovaly různá roční období a byl zohledněn jejich vliv na koncentraci těžkých kovů v půdě. Bylo vybráno 10 lokalit s různým stupněm zatížení, počínaje od území s vysokým výskytem dopravních prostředků až po místa v okolí sídlišť, či parků. V každém z odebraných vzorků byly stanoveny koncentrace 4 prvků: Cu, Cd, Hg a Pb. Měď a olovo byly analyzovány atomovou absorpční spektrofotometrii s atomizací v plameni (F-AAS) a kadmium pomoci atomové absorpční spektrofotometrii s elektrotermickou atomizací (ET-AAS). Pro stanovení rtuti byl použit analyzátor rtuti (AMA).
|
|
|
Zhodnocení zátěže půd a sedimentů v oblasti řeky Jihlavy těžkými kovy
Marek, Milan ; Adamec, Vladimír (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá půdou a sedimenty z pohledu životního prostředí. Pro vybrané rizikové prvky – měď, kadmium, olovo a rtuť, které jsou blíže specifikovány, jsou uvedeny limitní koncentrace a metody stanovení v půdě a sedimentech. Studovanou lokalitou pro zhodnocení znečištění půd a sedimentů bylo vybráno město Jihlava a jeho okolí. V rámci této práce byly odebrány vzorky půd a sedimentů řeky Jihlavy, ve kterých byly stanoveny obsahy kadmia, mědi, olova a rtuti s využitím atomové absorpční spektrometrie (F-AAS, ET-AAS, AMA 254). Z naměřených výsledků bylo vyhodnoceno zatížení půd a sedimentů řeky Jihlavy vybranými rizikovými prvky.
|
|
|
Rtuť v odpadních vodách
Paříková, Lucie ; Čelechovská, Olga (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
V období od listopadu do dubna akademického roku 2007/2008 byl monitorován obsah rtuti a její formy v odpadních vodách Fakulty chemické VUT v Brně. Rtuť byla stanovována jako celková rtuť metodou atomové absorpční spektrometrie a v (bio)dostupných formách technikou difuzního gradientu v tenkém filmu.
|
|
|
Determination of heavy metals in waste energetic materials with using sequential extraction
Kořínková, Alena ; Sommer, Lumír (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
This diploma thesis deals about determination of metal in energetic waste, such as fly ash, scoria, dross, loge ash and product of desulphurization, etc., coming from four Moravian heating plants. Extraction of metals was performed according to Tessier. As extraction agents were used magnesium chloride (MgCl2), sodium acetate (CH3COONa), hydroxylamin hydrochloride in acetic acid (NH2OH.HCl in CH3COOH), hydrogen peroxide in nitric acid (H2O2 in HNO3) and hydrofluoric acid (HF). Extraction proceeded at temperatures 25°C and 40°C. Lead, copper and cadmium were determined on atomic absorption spectrometer (F AAS and ET AAS) and mercury was determined on AMA 254 in all fractions.
|
host ::
RSS.