|
|
Profesionální pěstounská péče v zahraničí
Chlubnová, Gabriela ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Resumé Bakalářská práce je věnována tématu profesionální pěstounské péče v zahraničí. Cílem práce bylo představit způsob fungování této formy náhradní rodinné péče ve dvou zemích. První část práce je zaměřena na charakteristiku aspektů pěstounské péče, zabývá se psychologií opuštěných dětí a dalšími možnostmi péče o ně. Další část je zaměřena na profesionální pěstounskou péči na Slovensku. Systém se zde vyvíjel po rozdělení Československa odlišně než v Čechách. Tato problematika je dostupná podrobně v odborné literatuře, a proto jsem ji mohla důkladně prostudovat a podat její komplexní obraz. Součástí je i popis činnosti občanského sdružení Návrat, které podporuje návrat dětí z dětských domovů do rodin. Zde hraje důležitou roli i popisovaný postup tzv. sanace rodiny. Závěrečná část informuje o systému profesionální pěstounské péče v Norsku. V této zemi jsem studovala v rámci studijního programu Erasmus a informace jsem získala přímo v praxi, při návštěvách tamních pěstounských organizací. Norsko patří k nejvyspělejším zemím Evropy, a proto i jeho systém péče o opuštěné děti je na vysoké úrovni a nabízí řadu inspirativních myšlenek pro plánované změny v této oblasti u nás.
|
|
|
Profesionální pěstouni jako součást systému náhradní rodinné péče v ČR
Vošahlíková, Radka ; Čabanová, Bohumila (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Bakalářská práce "Profesionální pěstouni jako součást systému náhradní rodinné péče v ČR" se zabývá otázkou pěstounské péče na přechodnou dobu a profesionálními pěstouny v České republice. Popisuje systém náhradní rodinné péče v ČR a dále profesionální pěstounskou péči jako další možnost péče o děti, které nemůžou vyrůstat ve svých biologických rodinách. Institut profesionální pěstounské péče je v práci popsán nejdříve obecně, z čeho vychází, jak by měl fungovat, jaké cíle sleduje a jak je profesionální pěstounská péče realizována v zahraničí. Následně se práce zaměřuje na profesionální pěstounskou péči v ČR, jakou má v současné době podobu, jak ji vnímají různí odborníci z oblasti péče o ohrožené děti a jaké jsou její výhledy do budoucna. Nakonec je profesionální pěstounská péče zhodnocena za pomoci SWOT analýzy, přičemž jsou v práci uvedeny také dva možné scénáře budoucího vývoje profesionální pěstounské péče v ČR.
|
|
|
Pěstounská péče ve veřejném a soukromém právu
Čiháková, Adéla ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
PĚSTOUNSKÁ PÉČE VE VEŘEJNÉM A SOUKROMÉM PRÁVU Resumé Diplomová práce se zabývá současnou právní úpravou pěstounské péče jak v soukromém, tak ve veřejném právu. Institut pěstounské péče leží na hranici veřejného a soukromého práva a účelem mé práce je po důkladném rozebrání institutu pěstounské péče zhodnotit, ke kterému právnímu odvětví má pěstounská péče blíže. Diplomová práce je rozdělena do devíti kapitol. První kapitola je věnována institutu náhradní péče obecně. Tato kapitola má čtenáři poskytnout úvod do této oblasti a seznámit ho se základními východisky. Druhá kapitola definuje pojem pěstounské péče a její účel. Dále jsou v této kapitole popsána základní historická východiska. Vývoj tohoto institutu tak, jak ho chápeme dnes pak lze pozorovat od 19. století. K zásadní modifikaci pak došlo v období komunismu a ke znovu zavedení institutu pěstounské péče pak došlo na konci 90. let 20. století. Třetí kapitola se věnuje současné právní úpravě pěstounské péče v právním řádu České republiky. V této kapitole jsou charakterizovány prameny právní úpravy pěstounské péče včetně pramenů mezinárodních upravujících oblast rodinného práva, majících vliv na institut pěstounské péče. Dále jsou zde uvedeny jednotlivé předpoklady vzniku pěstounské péče, požadavky na osobu pěstouna, jednotlivá práva a povinnosti...
|
|
|
Význam pěstounské péče v sociálně-právní ochraně dětí
HORALOVÁ, Nela
Tématem mé diplomové práce je význam pěstounské péče v sociálně-právní ochraně dětí. Práce se zabývá problematikou pěstounské péče, pěstounské péče na přechodnou dobu a také reformou systému péče o ohrožené děti. Cílem práce je popsat změny v pěstounské péči, které přinesla novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, a přijetí nového občanského zákoníku. Dalším cílem práce je zjistit, zda má posílení institutu pěstounské péče na přechodnou dobu vliv na počet dětí umísťovaných do ústavní péče. Na začátku práce jsou charakterizovány základní pojmy, jako je rodina, sociálně-právní ochrana dětí, náhradní rodinná péče a její konkrétní formy, například pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu a osvojení. Další část práce se zabývá novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí a nového občanského zákoníku. V této části práce popisuji nejdůležitější změny, které přinesla novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí a také změny které přinesl nový občanský zákoník. S přijetím novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí došlo k řadě změn v činnosti orgánů sociálně-právní ochrany dětí a ve výkonu sociálně-právní ochrany dětí obecně. Poslední kapitola se věnuje statistikám pěstounské péče. V této části práce porovnávám počty dětí umístěných v pěstounské péči na přechodnou dobu s počtem dětí v ústavní péči.
|
|
|
Pěstounská péče na přechodnou dobu - fenomén současné náhradní rodinné péče
SEDLÁČKOVÁ VINKLEROVÁ, Blanka
Pěstounská péče na přechodnou dobu je poměrně novým institutem v oblasti náhradní rodinné péče. Ačkoli v zákoně ji bylo možné nalézt už v roce 2006, ve větší míře začala být využívána až téměř o sedm let později. Teprve tehdy byly pro její výkon legislativně upraveny konkrétní podmínky. Účelem této formy náhradní rodinné péče je předcházení umisťování dětí do ústavní výchovy. Na profesionální pěstounskou péči je možné nahlížet z různých úhlů pohledu a tím pádem ji rozdílně hodnotit. Zcela jistě má svá pozitiva i negativa či možná úskalí. Je nesporné, že dobře fungující rodina je pro výchovu dítěte a péči o ně tím nejvhodnějším prostředím. Navazování citové vazby je jedním z několika nejdiskutovanějších faktorů důležitých pro vývoj dětí svěřených do pěstounské péče na přechodnou dobu. Odborníci i laici hledají odpověď na otázku, zda je či není v zájmu dítěte citově přilnout k osobám, u nichž nemůže trvale zůstat, pro které děti je vlastně profesionální pěstounská péče vhodná, zda jsou děti žijící krátkodobě v pěstounské péči méně ohroženy citovou deprivací než děti umisťované do ústavní péče či zda je zákonem stanovená délka této formy pěstounské péče dostatečná. Další otazníky se týkají úrovně lékařské péče poskytované novorozencům v profesionální pěstounské rodině a míry rizika ohrožení vznikem traumat a stigmatizujících prožitků oproti dětem žijícím v ústavní výchově. Cílem této práce je zmapovat a zhodnotit dosavadní zkušenosti s pěstounskou péčí na přechodnou dobu a pokusit se přiblížit na základě zjištěných skutečností, co tato forma náhradní rodinné péče dětem přináší. Za účelem dosažení stanoveného cíle byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování, technika polořízeného rozhovoru a technika sekundární analýzy dokumentů. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že nejčastějšími důvody pro svěření dětí do této formy pěstounské péče je bezprostředně následující realizace osvojení dítěte, tzn. že dosud je využívána zejména pro novorozené děti určené k adopci. V menší míře se vyskytují důvody jiné, resp. minimálně jsou do profesionálních pěstounských rodin umisťovány děti starší. S ohledem na tyto skutečnosti se ukazuje, že je nutné hodnotit pěstounskou péči na přechodnou dobu podle věkové kategorie dětí do ní svěřených. Pozitivem se bezesporu ve všech případech jeví individuální přístup k dítěti, který minimalizuje citovou deprivaci a vznik traumat, rozvoj prvků vazebného chování a dostatek podnětů ovlivňujících vývoj dítěte. V případě starších dětí jsou to zkušenosti se životem v dobře fungující rodině a pozitivní výchovné působení. Vytvoření citové vazby mezi dítětem a pěstounem a následně její ztráta způsobená odchodem dítěte z rodiny je rizikovější u dětí starších než u novorozenců a batolat. Požadavek nenavázání citové vazby mezi dítětem a pěstounem se ukázal jako zcela nereálný. Za nevýhodu profesionální pěstounské péče lze zejména z pohledu pracovníků orgánů sociálně-právní ochrany dětí pokládat v některých případech absenci stálého lékařského dohledu. Děti určené pro adopci jsou často děti z nesledovaných těhotenství či děti rizikových rodičů, to znamená děti s neznámou anamnézou, jejichž vývoj může být z těchto důvodů rizikový, a tudíž vyžaduje v prvních týdnech života odbornou lékařskou péči. Výsledky výzkumu také poukázaly na pozitivní motivaci pěstounů k výkonu profesionální pěstounské péče, na nesporné obohacení, které tato činnost přináší celým jejich rodinám, a na uspokojení vyplývající ze smysluplnosti práce, kterou dělají. Autorka práce je přesvědčena, že institut pěstounské péče na přechodnou dobu je bezpochyby pro určitou kategorii dětí velice přínosný. Je nutné zodpovědně rozlišovat, které dítě do této formy pěstounské péče umístit, a pro které není vhodná. Za stěžejní pokládá výběr pěstounů, na jejichž osobnostech je založen průběh pěstounské péče a následný přechod dítěte do péče další. Výsledky předložené práce mohou přispět k vytvoření uceleněj
|
|
|
Komparace systému pěstounské péče v České republice se systémy ve vybraných evropských zemích
ALINOVÁ, Šárka
Tato bakalářská práce se zabývá systémem pěstounské péče v České republice, Norsku, Rakousku, Slovensku a Velké Británie a je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola popisuje náhradní rodinnou péči v České republice. Zabývá se také významem rodiny pro dítě a jednotlivým formám pěstounské péče. Ve druhé kapitole se pozornost zaměřuje na fungování systému pěstounské péče a pěstounské péče na přechodnou dobu. Třetí kapitola představuje pěstounskou péči v jednotlivých vybraných zemích a v poslední kapitole se analyzují všechny uvedené systémy pěstounské péče v České republice, Norsku, Rakousku, Slovensku a Velké Británie. Cílem je komparace a vyhodnocení těchto systémů a navržení opatření, které by zefektivnily systém pěstounské péče v České republice.
|
|
|
Pozitiva a negativa pěstounské péče na přechodnou dobu z pohledu zúčastněných - vybraných odborníků a žadatelů
URBANOVÁ, Magdalena
Abstrakt V roce 2000 byla přijata novela zákona o sociálně právní ochraně dětí, kde je zakotvena speciální úprava umožňující krátkodobou pěstounskou péči. Pro tento typ náhradní rodinné péče se užívá označení ?pěstounská péče na přechodnou dobu?. Teoretická část práce je věnovaná významu rodiny, transformaci náhradní rodinné péče, zkušenostem s PPPD v zahraničí, pozitivním důsledkům a rizikovým okruhům PPPD. V úvodu práce se v samostatné kapitole věnuji attachmentu, významu rodiny a jejímu vlivu na vývoj dítěte. V další kapitole se věnuji vývoji pěstounské péče a potřebě změny systému o ohrožené děti. Navazuji kapitolou o zkušenostech s profesionální pěstounskou péčí na Slovensku. Tento stát jsem si vybrala z důvodu dlouholetých zkušeností s PPPD a také díky tomu, že jsou nám kulturně nejblíže. Dále se věnuji dvou stěžejním kapitolám práce a to pozitivním důsledkům PPPD, kde zmiňuji tři nejdůležitější přínosy PPPD, v kapitole Možná úskalí popisuje sedm základních rizik PPPD. Kapitolou Teoretická východiska a náměty výzkumného šetření zakončuji teoretickou část práce, z níž jsem se inspirovala při vytváření okruhů pro vedení rozhovorů. Cílem mé práce bylo zjistit, jaké názory mají zúčastnění (tzn. pracovníci SPOD, psychologové, lékaři, žadatelé) na pěstounskou péči na přechodnou dobu. Popsat, jaké jsou podle nich pozitiva a negativa této formy náhradní rodinné péče. Rozhovory jsem vedla s odborníky a pěstouny na přechodnou dobu. Odborníky jsem vybírala za pomoci vedoucího zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, který zprostředkoval kontakt s nimi a dále přes zaměstnankyni OSPOD jsem se dostala k pěstounkám na přechodnou dobu. Pro sběr dat jsem použila kvalitativní metodu, techniku polořízených rozhovorů. Shromážděná data jsem vyhodnotila postupy tématické obsahové analýzy a vytvářela tak kategorie, které jsem rozdělila do dvou základních skupin ? přínosy PPPD a rizika PPPD. V prvním okruhu jsem zjistila tři základní přínosy PPPD ? okamžité umístění dítěte do náhradní rodiny, navázání citové vazby dítěte k matce pěstounce a ostatním členům rodiny a předcházení citové deprivaci. V okruhu rizika PPPD jsem se věnovala otázce přerušení vazby mezi členy rodiny a dítětem z pohledu jak rodičů a ?sourozenců?, tak i dítěte. Další otázka se týkala nedostatku pěstounů na přechodnou dobu a návaznosti s dlouhodobou péčí o děti. Dále jsem se věnovala motivaci pěstounů na přechodnou dobu, kontaktu s biologickou rodinou, vhodnosti pro všechny děti a také službám pro pěstouny ? přípravným kurzům a službám doprovázení. V následující části této práce, v kapitole ?Diskuze?, se zamýšlím nad jednotlivými oblastmi, především nad tím, jak jsou tyto oblasti vzájemně provázány a jak se případně ovlivňují a doplňují. Práci zakončuji závěrem, kde v krátkosti shrnuji výsledky. Snahou této práce je ukázat jaké přínosy a jaká rizika může s sebou sytém PPPD přinést. Jelikož je však na samém počátku fungování, bylo by vhodné zopakovat tento výzkum za určitou dobu, kdy by jak odborníci, tak i pěstouni měli více zkušeností a mnoho poznatků zde popsaných by se mohlo šířeji rozpracovat.
|
|
|
Pěstounská péče u dětí s handicapem
JEŽKOVÁ, Lucie
Náhradní rodinná péče je forma péče o opuštěné či osiřelé děti, kdy je dítě vychováváno {\clqq}náhradními`` rodiči v prostředí, které se nejvíce podobá životu v přirozené rodině. V České republice existují různé formy náhradní rodinné péče, zejména se jedná o osvojení a pěstounskou péči. Zprostředkováním pěstounské péče se rozumí vyhledávání dětí vhodných ke svěření do pěstounské péče a nalezení vhodných pěstounů pro tyto děti. Existuje několik skupin dětí vhodných pro pěstounskou péči a mezi ně patří také děti s různým handicapem. Handicap znamená překážku, nesnáz, znevýhodnění či nepříznivou situaci, která vyplývá z omezené schopnosti nebo dokonce nezpůsobilosti jedince uplatnit se stejně dobře, jak se daří jiným lidem. Cílem této diplomové práce bylo zjištění stavu pěstounské péče v zahraničí a porovnání pěstounské péče u dětí s handicapem v kraji Jihočeském a kraji Plzeňském. Na základě těchto cílů byly stanoveny dvě hypotézy. První: Variabilita forem pěstounské péče v České republice není optimální ve srovnání se zahraničím. Druhá: Výsledky porovnání dat obou zkoumaných krajů se nebudou zásadně lišit. K výzkumu byla použita metoda sekundární analýzy dat. K získání dat bylo využito studium dostupné odborné literatury a evidence pěstounských rodin pracovišť Náhradní rodinné péče Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích a Krajského úřadu Plzeňského kraje v Plzni. Potřebné údaje byly čerpány ze spisové dokumentace pěstounů a z dokumentace dětí svěřených do pěstounské péče za období let 2001-2005. Stanovené cíle byly splněny. První hypotéza byla potvrzena. Druhá hypotéza nebyla potvrzena. Výzkumem bylo zjištěno, že v některých evropských zemích již došlo k realizaci dalších forem pěstounské péče {--} především profesionální pěstounské péče. Ta ještě v naší zemi nefunguje, ale vzhledem ke klesajícímu počtu zájemců o pěstounskou péči by možná byla řešením této situace. Dále přinesl výzkum zjištění, že pěstouni i děti obou zkoumaných krajů se téměř neliší v individuálních charakteristikách. Výrazně se ale liší počty pěstounů, které přijaly dítě do pěstounské péče. Stejně tomu tak je u počtu dětí umístěných do pěstounské péče. Přínos této práce pro zdravotně sociální oblast spočívá ve vytvoření statistického přehledu za období let 2001-2005 a ve zjištění charakteristik pěstounů, které mohou posloužit při vyhledávání nových pěstounů.
|
host ::
RSS.