|
|
Alternativní paliva pro vznětové pohonné jednotky
Matoušek, Martin ; Řehák, Kamil (oponent) ; Dundálek, Radim (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce jsou alternativní paliva použitelná ve vznětových motorech. Zprvu je uveden stručný úvod do problematiky vznětových motorů, dále jsou popsána jednotlivá alternativní paliva. V práci jsou shrnuty nejdůležitější poznatky o těchto palivech a je provedeno jejich porovnání s motorovou naftou. Závěrem je každé palivo zhodnoceno z hlediska jeho výhod, nevýhod a použitelnosti v praxi.
|
|
|
Repealing NAFTA: The impact on international trade with focus on Mexico
Kolář, Daniel ; Semerák, Vilém (vedoucí práce) ; Cazachevici, Alina (oponent)
Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA) nabyla účinnosti v roce 1994 po dlouhých a emotivních diskuzích. Po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA v roce 2016 je její budoucnost nejistá, což motivovalo vznik této práce, která kvanfitikuje důsledky jejího případného zrušení. K tomuto účelu bude použit model všeobecné rovnováhy GTAP a bude modelován nárůst celních sazeb mezi členy NAFTA na odvozenou úroveň MFN. Zrušení NAFTA by mělo výrazný dopad na obchod mezi členskými státy a mírný ale negativní dopad na jejich bohatství. Odhadovaný pokles kanadského HDP je 0.48%, am- erického HDP 0.39% a HDP Mexika 0.06%. Byly by vážně poškozeny hodnotové řetězce mezi USA a Mexikem a byla by zvýšena příjmová nerovnost v Mexiku, protože nekval- ifikovaní pracovníci by byli zasaženi více. Další simulace byly provedeny s cílem vzít v potaz odchylky v odvětvových sazbách MFN a sledovat citlivost výsledků na volbu uzavření modelu. Jediným pozitivem zrušení NAFTA je, že by mohlo zmírnit regionální ekonomické rozdíly v Mexiku tím, že poškodí odvětví, která soustředí svoji výrobu v blízkosti hranic USA s Mexikem. 1
|
|
|
Impact of intellectual property rights implementation on the development of NAFTA trade
Miková, Ivana ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD INSTITUT POLITOLOGICKÝCH STUDIÍ Vplyv implementácie práv duševného vlastníctva na rozvoj vnútorného trhu NAFTA Bc. Ivana Miková MAGISTERSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE Praha 2013 Abstrakt: Diplomová práca pojednáva o vplyve práv duševného vlastníctva na ekonomický rozvoj NAFTA. Vychádza z teoretických predpokladov novej inštitucionálnej ekonómie, ktorej hlavnými východiskami sú transakčné náklady a skúmanie inštitúcií a ich vplyv na ekonomický rast, najmä vplyv práv duševného vlastníctva, ktoré sú dôležitou súčasťou zakladajúcej zmluvy NAFTA a sú obsahom 17. kapitoly dohody. Ich vplyv prepája s novou teóriou rastu, ktorá považuje inovácie a nové technológie za hlavný zdroj ekonomického rozvoja. Empirická analýza zistila, že opatrenia v oblasti IPRs prispeli k transferu technológií a podpore ekonomického rozvoja. Mexiko sa stalo hlavným príjemcom benefitov. V prípade USA sa situácia v oblasti inovácií a ekonomického rozvoja s nimi spojeným výrazne nezmenila, v porovnaní s obdobím pred vznikom NAFTA.
|
|
|
Procesněprávní aspekty řešení sporů v mezinárodním ekonomickém právu
Jakabová, Katarina ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Katarína Jakabová Shrnutí SHRNUTÍ Procesněprávní aspekty řešení sporů v mezinárodním ekonomickém právu Spory se v současném mezinárodním ekonomickém právu řeší více institucionalizovaným způsobem, než tomu bylo v posledním půlstoletí. Cíle je jasný: dosáhnout lepší vykonatelnosti práva (rozhodnutí) na základě rychlého a efektivního řízení "pod jednou střechou". Tato práce se zaměřuje na procesní aspekty řešení sporů v rámci Mezinárodní obchodní organizace (WTO), Mezinárodního centra pro řešení sporů z investic (ICSID) a Severoamerické dohodě o volném obchodu (NAFTA). Každá z těchto tří organizací má svou zvláštní procesní úpravu řešení sporů, která se zároveň odlišuje od práva mezinárodního obchodu tím, že alespoň jednou stranou sporu je stát. WTO jsem si vybrala z toho důvodu, že upravuje spory na mezistátní úrovni, vzniklé ze všech dohod WTO mezi všemi členy WTO, což ho činí největší (a dodejme, že také velmi efektivní) platformou k řešení sporů v celosvětovém měřítku. ICSID je zase první a nejpopulárnější smíšenou arbitráží, která umožnila nestátním aktérům vystupovat v řízení jako strana sporu. A konečně NAFTA, i když na hmotněprávní úrovni doplňuje právo WTO, tak na procesněprávní úrovni mu konkuruje, což ji činí zajímavou pro účel této práce. Skoro každý mechanismus umožňuje začít řešit spory...
|
|
|
Důsledky obchodní dohody NAFTA pro automobilový sektor v Severní Americe
Dobeš, Petr ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Tématem diplomové práce je obchodní dohoda North American Free Trade Agreement (NAFTA), podepsaná Spojenými státy americkými, Kanadou a Mexikem a její důsledky pro automobilový průmysl v Severní Americe mezi lety 1994, kdy NAFTA vstoupila v platnost, a 2009, kdy během světové hospodářské recese zbankrotovaly dvě významné americké automobilky, General Motors a Chrysler a došlo k zásadním změnám v automobilovém průmyslu. Hlavní teze práce vychází z teorie komparativních výhod, jak ji v 19. století popsal britský ekonom David Ricardo. Argument práce staví na obecném principu, že volný trh je ekonomicky prospěšný pro všechny zúčastněné země, neboť umožňuje efektivnější alokaci zdrojů a větší specializaci produkce. Hlavní tezí práce je tvrzení, že NAFTA měla zásadní vliv na vývoj automobilového průmyslu v USA, v Kanadě i v Mexiku, nicméně její dopad na severoamerickou ekonomiku jako takovou byl omezený a k řadě změn, které bývají NAFTA připisovány, by nejspíš došlo i kdyby přijata nebyla v důsledku přirozeného vývoje a modernizace. Vznik kontinentální zóny volného obchodu umožnilo domácím i zahraničním výrobcům automobilů těsnější spolupráci v rámci mezinárodních výrobních řetězců, které využívaly komparativních výhod jednotlivých států a regionů za účelem optimalizace a racionalizace jejich výrobních...
|
|
|
Faktory ovlivňující náklady autodopravců v ČR
Bečková, Iva
Bakalářská práce se zabývá identifikací faktorů, které mají největší potenciál ovlivňovat náklady autodopravců v České republice. Pomocí regresní analýzy jsou získány koeficienty regrese, které vztahy kvantifikují. Vícerozměrné regresní modely jsou dále použity pro predikci vývoje nákladů.
|
|
|
Hodnocení paliv pro spalovací motory ve vztahu k životnímu prostředí
Vančatová, Šárka
Tématem diplomové práce je Hodnocení paliv pro spalovací motory ve vztahu k životnímu prostředí. Na úvod se práce dotýká historie paliv. Následně je uvedeno dělení paliv podle skupenství, tedy na pevná, plynná a kapalná paliva. Práce poté popisuje hlavní charakteristiky paliv a to výhřevnost, objemovou hmotnost, dávkování, těkavost, odolnost proti detonačnímu hoření a především oktanové a cetanové číslo. Po charakteristice paliv jsou zde již popsána současně využívaná paliva pro spalovací motory. Ty jsou rozdělena na paliva ropná (benzin, motorová nafta a LPG), paliva ze zemního plynu (CNG a LNG), biopaliva (bioethanol a biomethanol, rostlinné oleje – MEŘO a syntetickou motorovou naftu) a samostatnou skupinu vodík. Dále jsou v práci uvedeny emisní normy EURO. V praktické části se práce zabývá analýzou jednotlivých paliv, především produkcí oxidu uhličitého u vybraných paliv. Poté jsou hodnoceny i další emise jako oxid uhelnatý, uhlovodíky a oxidy dusíku. K analýze byla vybrána paliva klasická – benzin, motorová nafta a paliva alternativní – CNG, LPG, E85, bionafta (MEŘO) a vodík. Produkce jednotlivých výfukových plynů byla zpracována do tabulek a graficky znázorněna.
|
|
|
Emise spalovacích motorů ve vztahu k životnímu prostředí
Cahová, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá problematikou emisí, které vznikají při spalovaní paliv ve spalovacích motorech, vzhledem k životnímu prostředí. V úvodu jsou obecně popsány spalovací motory, dále navazuje kapitola o různých typech paliv. Nejpodstatnější část této práce je věnována emisím působícím na životní prostředí a možnosti zmírnění jejich negativních dopadů na přírodu, ovzduší a lidský život. Dále se zabývá analýzou jednotlivých dat týkajících se emisí v České republice.
|
|
|
Měření dielektrických vlastností kapalných paliv pro pohonné jednotky automobilů
Redr, Martin ; Čech, Ondřej (oponent) ; Chladil, Ladislav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývala měřením dielektrických vlastností pohonných hmot. Cílem práce bylo zjistit rozdíly v dielektrických veličinách pohonných hmot od různých výrobců a v různém poměru složek paliva – rafinované a tzv. biosložky. Dále byly popsány teoretické fyzikální podstaty dielektrických látek – permitivity a ztrátového činitele. V práci byly zmíněné nejznámější elektroizolační kapaliny, jejichž dielektrické vlastnosti jsou podobné naftovým palivům, dále pak studie dielektrických vlastností pohonných hmot a vybraná paliva na českém trhu. V experimentální části byly proměřeny vybrané vzorky paliv při měnící se frekvenci a teplotě. Tyto výsledky byly následně vyhodnoceny a porovnány.
|
|
|
Důsledky obchodní dohody NAFTA pro automobilový sektor v Severní Americe
Dobeš, Petr ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Tématem diplomové práce je obchodní dohoda North American Free Trade Agreement (NAFTA), podepsaná Spojenými státy americkými, Kanadou a Mexikem a její důsledky pro automobilový průmysl v Severní Americe mezi lety 1994, kdy NAFTA vstoupila v platnost, a 2009, kdy během světové hospodářské recese zbankrotovaly dvě významné americké automobilky, General Motors a Chrysler a došlo k zásadním změnám v automobilovém průmyslu. Hlavní teze práce vychází z teorie komparativních výhod, jak ji v 19. století popsal britský ekonom David Ricardo. Argument práce staví na obecném principu, že volný trh je ekonomicky prospěšný pro všechny zúčastněné země, neboť umožňuje efektivnější alokaci zdrojů a větší specializaci produkce. Hlavní tezí práce je tvrzení, že NAFTA měla zásadní vliv na vývoj automobilového průmyslu v USA, v Kanadě i v Mexiku, nicméně její dopad na severoamerickou ekonomiku jako takovou byl omezený a k řadě změn, které bývají NAFTA připisovány, by nejspíš došlo i kdyby přijata nebyla v důsledku přirozeného vývoje a modernizace. Vznik kontinentální zóny volného obchodu umožnilo domácím i zahraničním výrobcům automobilů těsnější spolupráci v rámci mezinárodních výrobních řetězců, které využívaly komparativních výhod jednotlivých států a regionů za účelem optimalizace a racionalizace jejich výrobních...
|
host ::
RSS.