|
|
Budoucnost svobodná a společná: Spor The Zeitgeist Movement a Freedomain Radio jako konflikt vědeckých paradigmat
Kaleta, Jan ; Voříšek, Michael (vedoucí práce) ; Cviklová, Lucie (oponent)
Práce pojednává o sporu dvou anarchistických hnutí propagujících anarcho-kapitalismus a nepeněžní automatizovanou ekonomiku. Otázkou je, zdali lze spor vysvětlit jako konflikt vědeckých paradigmat a nikoliv pouze politicky. Práce hledá známky paradigmat ve sporu, který se zvenčí jeví ideologicky. Dále práce zkoumá důvody, proč vědecké argumenty neuspěly a rozhovor se přesunul do osobního a morálního konfliktu představitelů. K analýze byla zvolena metoda Grounded Theory, s přihlédnutím k autorům, kteří interpretují Kuhnův konflikt paradigmat jako důsledek nevědomé jazykové bariéry. Pro detekci vědeckého jádra hnutí byl operačně definován pojem paradigmatu jako hierarchie konceptů s fyzickou referencí, teoretické sítě konceptů a oborového cíle. Pouze oborový cíl představuje spolehlivý styčný bod mezi paradigmaty. Práce shrnuje diskusi mezi anarcho-kapitalisty a zastánci Resource-Based Economy (RBE) a nachází v RBE vědecké odpovědi a oborové cíle, které v diskusi chyběly. Práce zjišťuje, že diskuse může pokračovat a že ideologické rozdíly byly způsobeny odlišným rozsahem nástrojů paradigmat, bez ohledu na historický původ a ideologickou orientaci. Použité postupy lze použít k analýze a detekci vědeckého potenciálu uvnitř okrajových hnutí obecně. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Spolupráce českých a rakouských příhraničních regionů po roce 1989
Papežová, Kateřina ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
diplomové práce Kateřina Papežová, Spolupráce českých a rakouských příhraničních regionů po roce 1989 Diplomová práce se zabývá vývojem spolupráce mezi příhraničními regiony České republiky a Rakouska od otevření společné hranice v roce 1989 po vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004. Cílem diplomové práce je sledovat, jak se v těchto regionech projevilo otevření hranice a jak se spolupráce mezi nimi vyvíjela v pozdějších letech. V úvodu práce je představen rámcový vývoj mezistátních vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem v letech 1989-2004, v následujících kapitolách je pak zpracován vývoj spolupráce příhraničních regionů ve třech oblastech, které byly vybrány s cílem sledovat prohlubování regionální přeshraniční spolupráce. První oblast je zaměřená na prvotní kontakty mezi obyvateli regionů u příležitosti přeshraničních setkání a kulturních akcí. Zabývá se také pozitivními příležitostmi i negativními dopady, které do příhraničních regionů přineslo otevření hranice. Ve druhé kapitole je pozornost věnována snahám o porozumění mezi Čechy a Rakušany žijícími v sousedství hranice. Porozumění je zde pojímáno nejen ve smyslu překonávání jazykové bariéry, ale také přeneseně v podobě vyrovnávání se s předsudky a stereotypy, které přispívaly k váznoucí komunikaci mezi sousedními národy....
|
|
|
Krotitelé jazyka: způsoby překonávání jazykové bariéry u studentů-imigrantů na českých školách
Strnadová, Kristýna ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Gorčíková, Magdaléna (oponent)
Kristýna Strnadová Název práce: Krotitelé jazyka: způsoby překonávání jazykové bariéry u studentů-imigrantů na českých školách Abstrakt Diplomová práce Krotitelé jazyka: způsoby překonávání jazykové bariéry u studentů- imigrantů na českých školách se zabývá fenoménem překonávání jazykové bariéry pomocí osvojování hostitelského jazyka u imigrantů, kteří se přestěhují do nové země. Cílem této práce je zmapovat průběh překonávání jazykové bariéry z pohledu žáků-imigrantů s ohledem na různé faktory, které proces ovlivňují (kulturní a sociální kapitál, mateřský jazyk, věk atd.). V teoretické části práce popisuje zásadní význam hostitelského jazyka jako prostředku komunikace v rámci socializace a integrace imigranta do nové společnosti, nastiňuje specifika interkulturní komunikace mezi osobami odlišných národností, shrnuje faktory, které osvojování hostitelského jazyka ovlivňují, a seznamuje se situací na českých školách ve spojitosti s jazykovou bariérou. Empirická část je založena na polostrukturovaných rozhovorech se studenty-imigranty tří různých národností (ukrajinské, vietnamské a rumunské). Získané rozhovory jsou analyzovány pomocí deskriptivního a hodnotícího kódování a na jejich základě je získána charakteristika procesu překonávání jazykové bariéry v závislosti na národnosti, dále význam tvorby...
|
|
| |
|
|
Porovnání jazykové vybavenosti ošetřujícího personálu na zdravotnických pracovištích v ČR, Německu a Rakousku
BOŽOŇ, Jiří
Komunikace je jedním ze základních stavebních kamenů ošetřovatelství a bez kvalitní komunikace lze jen velmi obtížně poskytovat ošetřovatelskou péči na vysoké úrovni. Přitom jakákoliv z komunikačních bariér může znatelně ovlivnit celý výsledek komunikace. V dnešní době, kdy počet ošetřených a hospitalizovaných cizinců v České republice a okolních zemích narůstá téměř každým rokem a prakticky každý z nás se může během pobytu v zahraničí dostat do situace, kdy bude nucen vyhledat pomoc ve zdravotnickém zařízení, může být jednou z těchto komunikačních bariér mj. bariéra jazyková. Cílem výzkumného šetření bylo zmapovat a porovnat znalosti cizích jazyků u ošetřujícího personálu ve vybraných zdravotnických zařízeních v České republice, Německu a Rakousku. Dalším cílem bylo zjistit připravenost vybraných zdravotnických zařízení v České republice, Německu a Rakousku na komunikaci s cizincem. K dosažení potřebných dat pro zpracování bakalářské práce bylo použito dvou druhů výzkumu. Kvantitativní výzkumné šetření bylo prováděno formou nestandardizovaného anonymního dotazníku. Dotazníky byly statisticky zpracovány a graficky vyhodnoceny. Kvalitativní výzkumné šetření bylo realizováno prostřednictvím krátkého nestandardizovaného rozhovoru, přičemž hlavními tématy rozhovoru byly možnosti, které má ošetřující personál v daném zdravotnickém zařízení při komunikaci s pacientem cizincem, a možnosti dalšího jazykového vzdělávání personálu při vykonávání profese. Výzkumný soubor pro kvantitativní výzkumné šetření tvořily sestry z vybraných zdravotnických zařízení v České republice, Německu a Rakousku. Výzkum probíhal ve 2 zdravotnických zařízeních v každé z těchto zemí, celkem v 6 zdravotnických zařízeních. Od října do listopadu 2015 bylo rozdáno celkem 300 ks dotazníků, do každého z těchto 6 zdravotnických zařízení 50 ks, tzn. do každé z výše uvedených zemí 100 ks. Z celkového počtu rozdaných dotazníků se jich vrátilo 80 ks z České republiky (80 %), 55 ks z Německa (55 %) a 78 ks z Rakouska (78 %), přičemž po vyřazení neúplně či chybně vyplněných kusů bylo ke konečnému zpracování výzkumného šetření použito 72 ks dotazníků z České republiky (100 %), 50 ks dotazníků z Německa (100 %) a 67 ks dotazníků z Rakouska (100 %). Výzkumný soubor pro kvalitativní výzkumné šetření tvořily hlavní sestry, popř. vedoucí a ředitelé ošetřovatelské péče (Pflegeleiter/in, Pflegedirektor/in) v nemocnicích, kde probíhalo kvantitativní výzkumné šetření. Z výsledků výzkumných šetření vyplynulo, že mezi členy ošetřujícího personálu v jednotlivých zemích jsou skutečně rozdíly v ovládání cizího jazyka a že členové ošetřujícího personálu ve vybraných zdravotnických zařízeních v Německu a Rakousku jsou připraveni zejména na komunikaci s pacientem cizincem, který bude hovořit anglicky, v České republice na komunikaci s pacientem cizincem, který bude hovořit německy a dále v menší míře anglicky či rusky. Další část výzkumného šetření se zabývala připraveností vybraných zdravotnických zařízení na komunikaci s cizincem, přičemž z výsledků vyšlo najevo, že vybraná zdravotnická zařízení, ve kterých výzkumné šetření probíhalo, jsou s výjimkou jednoho připravena zabezpečit komunikaci s cizincem na úrovni umožňující kvalitní ošetření. Výsledky výzkumného šetření poukazují na fakt, že jazyková vybavenost ošetřujícího personálu je při komunikaci s pacientem cizincem sice velmi důležitá, nicméně ošetřující personál hovoří zpravidla jen běžně užívanými jazyky a v případě, že pacient cizinec bude hovořit jazykem, kterým hovoří jen několik členů personálu či dokonce žádný z nich, je nezbytné, aby daná nemocnice byla schopna zabezpečit komunikaci s cizincem na úrovni umožňující kvalitní ošetření.
|
|
|
Jazyková bariéra jako překážka ošetřovatelské péče u rodících žen vietnamské národnosti z pohledu porodní asistentky
SEDLÁKOVÁ, Alena
S rostoucím počtem příslušníků vietnamské národnosti v České republice, se porodní asistentky stále častěji setkávají s vietnamskými ženami, které do českých porodnic přicházejí porodit své děti. Nové trendy v ošetřovatelské péči a holistický přístup vedou porodní asistentku tak, aby každé ženě, ať už je jakékoliv rasy, poskytovala takovou ošetřovatelskou péči, která bude uspokojovat její bio-psycho-sociální a spirituální potřeby. K uspokojování potřeb klientek vietnamské národnosti je zapotřebí efektivní komunikace. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče o vietnamskou ženu během porodu a v období šestinedělí a zjistit zda ošetřující personál pociťuje jazykovou bariéru při ošetřování vietnamských žen. Empirická část byla zpracována formou kvantitativního a kvalitativního výzkumu, kde byly zkoumány dva výzkumné soubory. V prvním výzkumném souboru byl technikou sběru dat dotazník, který je určen pro porodní asistentky pracující v porodnicích. Výsledky kvantitativního výzkumného šetření byly zpracovány do grafů. Ve druhém výzkumném souboru byl technikou sběru dat polostrukturovaný rozhovor, který probíhal u vietnamských rodiček, které porodily v jindřichohradecké porodnici. Na základě rozhovorů byly vytvořeny kazuistiky, které tvořily výzkumný podklad pro sestavení kategorizačních tabulek, kde jsou sumarizovány nejdůležitější výsledky výzkumu. Mezi hlavní výsledky výzkumu patří zjištěné problémy v oblasti informovaných souhlasů, komunikaci při příjmu rodičky na porodní sál a komunikaci ve druhé době porodní. Na základě obou výzkumných šetření byly sestaveny informační materiály, které mohou sloužit ke zlepšení komunikace mezi porodními asistentkami a vietnamskými rodičkami.
|
host ::
RSS.