|
|
Hodnocení srdečních arytmií
Šromová, Michaela ; Kozumplík, Jiří (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Obsahem práce je stručný popis anatomie a elektrofyziologie srdce. Práce dále popisuje elektrokardiogram a různé typy srdečních arytmií s popisem jejich léčby. V další části je uveden návrh programu pro klasifikaci vybraných typů arytmií a tři možnosti klasifikace rytmu, a to pomocí délky RR intervalů, označení extrémů P vln a detekce R kmitů, poslední metoda je založena na rozměření délek intervalů a výšek amplitud. Praktickou částí této práce bylo vytvoření klasifikátoru rytmu s přiřazováním vhodné léčby arytmiím, ověření jeho funkce na signálech z dostupné knihovny arytmií a jeho vyhodnocení.
|
|
|
Návrh kardiostimulátor typu On Demand v LabVIEW
Borovičková, Michaela ; Tannenberg,, Milan (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
Návrh kardiostimulátoru typu On Demand pro výukové účely je navržen a realizován v programovém prostředí LabVIEW. Obsahem práce je obecný popis kardiostimulátorů s rozdělením dle různých kritérií zahrnujících způsob a dobu stimulace, rozsah působnosti apod. Konkrétně je řešen typ stimulátoru On Demand a je proveden systémový návrh realizace. Pro porovnání účinnosti detektorů R vlny obsahuje realizace v prostředí LabVIEW tři vybrané metody detekce R vlny a to pomocí umocnění filtrovaného signálu, detekcí obálky filtrovaného signálu a vlnkovou transformací. Výstupem virtuálního kardiostimulátoru je stimulační impulz s nastavitelnou amplitudou a šířkou impulzu.
|
|
|
Analýza elektromagnetického pole emitovaného při obloukovém svařování na funkci kardiostimulátoru
Souček, Tomáš ; Richter, Aleš ; Abdel-Haq, Mahdi
Pacienti s kardiostimulátory, nebo kardioverter-defibrilátory jsou vystavení určitému riziku ovlivnění tohoto zařízení okolními zdroji elektromagnetického pole. Jedním ze zdrojů potenciálně nebezpečného pole je oblouková svářečka. Cílem tohoto příspěvku je představit prováděný výzkum zaměřený na analýzu funkci kardiostimulátoru při sváření. V první části výzkumu je prováděno in-vitro měření se 7 kardiostimulátory, které jsou testovány při sváření metodou MIG. Pomocí programmeru jsou sledovány odezvy kardiostimulátorů, z nichž budou vyvozeny bezpečné podmínky pro sváření pacienty s kardiostimulátory. V příspěvku jsou popsány metody použité ve výzkumu.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta v souvislosti s implantací kardiostimulátoru
Kazmířová, Jitka ; Zvoníčková, Marie (vedoucí práce) ; Osmančík, Pavel (oponent)
Implantace kardiostimulátoru je dnes již poměrně běžným způsobem léčby bradyarytmií. Tato práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o pacientku, která tento zákrok podstupuje. V teoretické části je shrnuta problematika implantace, indikace, dostupné přístroje a je popsán typický průběh samotné implantace. Praktická část představuje kazuistiku. Šestapadesátiletá pacientka přichází k implantaci kardiostimulátoru. Trpí syndromem chorého sinu projevujícím se bradykardií s palpitacemi, poslední době se objevují stavy slabostí, závratí, došlo k několika kolapsům. Ošetřovatelský proces je zpracován podle modelu M. Gordonové. Zvláštní pozornost je věnována psychickému stavu pacientky. Vyzdvižena je rovněž edukace pacientky. Pacientka musí řádně pochopit důvod, proč u ní byla indikována implantace kardiostimulátoru. Rovněž musí být poučena o nezbytných režimových opatřeních po zákroku, která tvoří nedílnou část léčby. Cíle, které byly stanoveny v plánu ošetřovatelské péče, byly dosaženy. Pacientka úspěšně podstoupila zákrok, byla důkladně poučena a lze očekávat zvýšení kvality života.
|
|
| |
|
|
Vliv implantace kardiostimulátoru na život pacienta
HOLUBOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce pojednává o problematice vnímání a vlivu kardiostimulátoru na pacienta a jeho život. Teoretická část se zaobírá jednotlivými onemocněními jako indikacemi k trvalé kardiostimulaci. Také popisuje jednotlivá vyšetření, která může kardiologický pacient podstoupit. Velkou skupinu tvoří režimová opatření a doporučení, jak se s kardiostimulátorem chovat. Tato skupina je systematicky rozdělena na jednotlivé oblasti, ve kterých může vzniknout problém či potencionální riziko, jak pro kardiostimulátor, tak pro pacienta. Praktická, tedy výzkumná část je zpracována za pomoci kvalitativního výzkumného šetření, kdy nástrojem získávání informací byl polostrukturovaný rozhovor. Otázky byly sestaveny tak, aby pokryly život před implantací kardiostimulátoru, během pobytu v nemocnici a zachytily následující sžití s kardiostimulátorem a touto skutečností. Výzkumný soubor tvořilo 10 pacientů s dobou implantace od 4 měsíců do 8 měsíců. Cílem práce bylo zjistit jaký vliv má kardiostimulátor a jeho implantace. Z výsledků se dá vyčíst, že vliv má kardiostimulátor hlavně v návaznosti na prodělané komplikace. Naši dotazovaní uváděli, že na pozitivní sžití s kardiostimulátorem potřebovali více času. Výjimku tvořila dotazovaná, která kardiostimulátor nepřijala, zejména v souvislosti s pocitem mechanismu v těle a viditelností přístroje pod kůží. Z rozhovorů s dotazovanými jsme zjistily, že pacienti nedostávají brožury, informační materiál o rizicích, která jim hrozí. S tímto zjištěním jsme se rozhodly vytvořit informační brožuru pro pacienty, která je i výstupem bakalářské práce. Tato brožura obsahuje i zkušenosti pacientů, kteří už mají implantaci kardiostimulátoru za sebou.
|
|
| |
|
|
Kvalita života pacientů s trvalým kardiostimulátorem
Sládková, Natálie ; Vaňková, Milena (vedoucí práce) ; Hladká, Petra (oponent)
Východiska: Bakalářská práce se zabývá kvalitou života pacientů s implantovaným kardiostimulátorem. Po implantaci kardiostimulátoru dochází k výrazným změnám, které ovlivňují kvalitu života pacientů. Teoretická část analyzuje problematiku kardiostimulace, dále je věnován prostor kvalitě života. Také je teoretická část zaměřena na kvalitu života pacientů s implantovaným kardiostimulátorem. Cíle: Hlavním výzkumným cílem je zmapovat kvalitu života pacientů s implantovaným kardiostimulátorem. Na podkladě hlavního výzkumného cíle, jsou stanoveny dílčí výzkumné cíle, které mapují názor pacientů na změny v psychickém prožívání a názor pacientů na jejich fyzickou kondici a funkční stav. Dále zjišťují názor pacienta s implantovaným kardiostimulátorem na sociální oblast jeho života. Také analyzují, jak pacienti s implantovaným kardiostimulátorem hodnotí edukaci a informace týkající se problematiky kardiostimulace. Použité metody: Výzkumné šetření bylo provedeno na základě kvalitativního přístupu. Sběr dat byl realizován pomocí polostrukturovaných rozhovorů se šesti pacienty. Výzkumný vzorek byl vybrán na základě účelového a náhodného výběru pomocí metody sněhové koule. Rozhovory byly nahrány, přepsány a následně analyzovány metodou otevřeného kódování. Hlavní výsledky: Pacienti s implantovaným...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.