Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 135 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Paliativní péče z pohledu nelékařských zdravotnických pracovníků
Štětinová, Natálie ; Klokočková, Šárka (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou umírání z pohledu nelékařských zdravotnických pracovníků a porovnává uplatňování principů paliativní péče o umírajícího pacienta na nemocničním lůžku s péčí v hospici. Cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem pohlížejí zdravotní sestry s praxí v obou typech zařízení na tuto péči a jaké mezi nimi vidí rozdíly. Teoretická část zahrnuje definice základních pojmů a seznamuje čtenáře s celkovou tematikou umírání. Zmíněny budou také základní principy, myšlenky a hodnoty, které paliativní medicína vyznává a praktikuje. Dále předkládá základní informace o historii tohoto oboru u nás i ve světě, přibližuje charakteristické projevy a problémy umírajícího pacienta a vysvětluje, jaká specifika mají hospicová zařízení a jakou péči poskytují. Pro srovnání zde bude popsáno i jakým způsobem se uplatňuje paliativní péče u pacienta v terminální fázi umístěného na nemocničním lůžku. Podkladem k této části bude především odborná literatura a odborné internetové zdroje. Pro empirickou část byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Zpracovává informace získané z rozhovorů se čtyřmi zdravotními sestrami, které mají zkušenost s umírajícím pacientem ze své dřívější praxe v nemocnici a které nyní pečují o tyto lidi v rámci hospicových zařízení. Mají proto tedy potřebné...
Využití hodnoticích škál u paliativních pacientů
SLÁDKOVÁ, Michaela
Práce se zabývá hodnoticími škálami využívaných u paliativních pacientů. Paliativní péče je rychle se rozvíjejícím oborem. K zajištění individualizované kvalitní péče o paliativní pacienty je důležité, aby sestra uměla pracovat dle nejnovějších ošetřovatelských postupů, které mimo jiné obsahují i práci s hodnoticími nástroji. Cílem této bakalářské práce je zjistit, zda sestry využívají specifických hodnoticích škál u paliativních pacientům a jakým způsobem tyto hodnoticí škály sestře pomáhají v péči o paliativního pacienta. Teoretická část této práce pomáhá čtenáři získat základní náhled na problematiku hodnoticích škál v paliativní péči. Nejprve je popisována historie a dělení paliativní péče. Dále je nastíněno, jak paliativní péče funguje v České republice, jaké role sestra v paliativní péči zastává a jaké potřeby mají pacienti v paliativní péči. V druhé kapitole jsou probírané nástroje pro hodnocení potřeb paliativních pacientů. Empirická část této práce byla realizovaná pomocí kvalitativního výzkumného šetření. Zpracování proběhlo polostrukturovaným rozhovorem s 10 sestrami z vybraných hospicových zařízeních. Nejprve byly zjištěny identifikační údaje sester. Samotný rozhovor sčítal 14 otevřených otázek sestavených, tak aby byly zodpovězeny výzkumné otázky. Data získaná rozhovorem byla následně zpracována pomocí techniky otevřeného kódování metodou "tužka a papír" a rozdělena do 4 logických kategorií dále členěné do podkategorií. Byl zjištěn rozdíl mezi sestrami z mobilní hospicové péče a lůžkových hospiců z hlediska druhu využívaných hodnoticích nástrojů. Sestrám hodnoticí škály slouží jako ukazatel péče a rychlý přehled problémů paliativního pacienta. Dále informace získané hodnoticími nástroji konzultují s lékaři, kteří díky těmto informacím mohou upravovat plán léčby pacienta.
Klady a zápory hospicového multidisciplinárního týmu
DOMBROVSKÁ, Ester
Práce se zabývá klady a zápory hospicového multidisciplinárního týmu. První část diplomové práce je zaměřená na teoretické pojetí paliativní a hospicové péče. Konkrétně vymezuje pojem týmu a jeho rozdělení. Dále se zaměřuje na etické problémy a dilemata, která se v hospicové péči objevují. Následující část rozšiřuje pojem multidisciplinární tým o názory jednotlivých členů týmů, popisující slabé a silné stránky v jejich týmovém fungování. Výzkumná část se zaměřuje také na etické problémy a dilemata, se kterými se hospicoví pracovníci setkávají.
Doprovázení v hospicové péči, povědomí a představy veřejnosti
Mikulová, Jana ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Dorková, Zlatica (oponent)
Bakalářská práce "Doprovázení v hospicové péči, povědomí a představy veřejnosti" zkoumala, srovnávala a také hodnotila povědomí a představy laické veřejnosti o pojmech jako je: hospic, doprovázení, paliativní péče a zároveň se zaměřila na téma smrti a umírání. Cílem práce bylo zjistit, jaké je povědomí laické veřejnosti o paliativní péči v České republice, jaké má veřejnost obavy ze smrti a umírání a také jak se představy a povědomost o daných tématech liší v závislosti na věku, vzdělání a místě bydliště. V teoretické části práce byly vysvětleny zákonné definice a zásadní pojmy. Byl zdůrazněn význam paliativní péče v České republice, zmapován její rozvoj, definovány jeho základní cíle a vymezena cílová skupina paliativní péče. Dále jsou v bakalářské práci strukturovaně uvedeny formy hospicové péče, popsány profese, pracující v hospicích a závěrečná část teoretické části je věnována doprovázení umírajících. Empirická část obsahuje výsledky vlastního průzkumného šetření a jeho komparaci s výsledky dalších podobných prací. Metoda: dotazníkové šetření - dotazník vlastní konstrukce. Výsledky: výzkumného šetření se zúčastnilo 87 respondentů z původních 93 dotazovaných, tj. 93,54%. Závěry: Povědomí a představy laické veřejnosti o paliativní a hospicové péči jsou neúplné a do značné míry zkreslené. Osvěta...
Úmrtí a paliativní péče v přednemocniční péči
NOVOTNÝ, Jan
Bakalářská práce s názvem Úmrtí a paliativní péče v přednemocniční péči referuje o interakci smrti a úmrtí pacientů se zdravotnickými záchranáři. Dále tato práce seznamuje s lékařským oborem paliativní péče, který slouží jako významný faktor v péči o pacienty v poslední fázi jejich bytí. Tématika smrti je nadčasové téma, které je neustále aktuální. V souladu s tématem práce byly vymezeny čtyři výzkumné cíle, zjistit postoj zdravotnického záchranáře k umírání pacientů v přednemocniční péči, zjistit jaké možnosti využívá zdravotnický záchranář k vyrovnání se s úmrtím pacientů v přednemocniční péči, zjistit jaké komunikační techniky používají záchranáři s umírajícím a jejich příbuznými, či pouze s kolemjdoucím v přednemocniční péči. Poslední výzkumný cíl byl zjistit jakými znalostmi disponuje zdravotnický záchranář v oblasti paliativní péče během přednemocniční péče. Tato práce je rozdělena do dvou na sebe navazujících části. První, teoretická část reflektuje vnímání smrti z dob středověku až po přítomnost, vědní obor Thanatologii a jeho podskupiny. Kapitolou se dotkne eutanázie a popisuje komunikaci, paliativní péči a její specifika. Druhá, praktická část využila kvalitativní výzkumné šetření provedením polostrukturovaného rozhovoru k zisku dat. Rozhovor probíhal se záchranáři z oblastního střediska Jindřichův Hradec. Za pomoci otevřeného kódování a následné kategorizace byla tato data analyzována a interpretována technikou tzv. ,,vyložených karet". Z odpovědí respondentů vyplynul jasný závěr. Dle analýzy všichni záchranáři vnímají smrt jako nevyhnutelnou, přirozenou skutečnost, kdy tuto skupinu rozdělil fakt vyrovnání se v průběhu praxe. Další zjištění promítlo účelnost debriefingu ve službě jako vhodného činitele po psychicky náročném výjezdu. Stran komunikace si záchranáři nebyli jisti v užití vhodných metod, které by mohli použít, což pramení z absence dotyčných seminářů. Povědomí o termínu paliativní péče bylo z obecného hlediska dostačující, avšak nedostačující pro následné upřesnění terapie. Problém nastal ve spolupráci s mobilní hospicovou péčí, či ambulancí bolesti, která není oficiálně vymezena a funguje na bázi doporučení.
Sociální práce s umírajícími lidmi a jejich rodinami v hospici
PUDIVÍTROVÁ, Tereza
Diplomová práce se zaměřuje na sociální práci s umírajícími, včetně jejich rodinných příslušníků v hospicové péči. Práce je situovaná do pěti kapitol. První kapitola se zaměřuje na smrt a umírání. Druhá kapitola je zaměřena na hospic, hospicovou péči a v neposlední řadě na důstojné umírání, včetně kvality života v hospici. Třetí kapitola se věnuje sociální práci a jejímu místu v hospici, včetně jejího zaměření na různé oblasti od umírajícího až po administrativu. Čtvrtá kapitola se soustřeďuje na roli sociálního pracovníka v hospicové péči, kdy popisuji jednotlivé cílové skupiny a další jeho okruhy zájmu. Pátá a zároveň poslední kapitola se zaměřuje na etickou stránku umírání a smrti, nejprve obecně, a poté se zaměřuji na otázky spojené s koncem života.
Vývoj paliativní a hospicové péče v České republice - teoretická studie
VĚCHTÍKOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá vývojem paliativní a hospicové péče v České republice. Paliativní péče se v České republice začala vyvíjet zhruba před třiceti lety. Začátky byly těžké, protože nebyla zde možnost navázat na tradici služeb podobného charakteru u nás. Hospicová péče se začala v České republice vyvíjet zhruba v devadesátých letech 20. století. Ze začátku byla hospicová péče poskytována jen v nemocnicích nebo v léčebnách dlouhodobě nemocných. Později začaly vznikat kamenné hospice a posléze se začala rozšiřovat i domácí hospicová péče. Cílem bylo na základě dostupných literárních zdrojů zmapovat kompletní vývoj a další aspekty existence a poskytování paliativní a hospicové péče na území České republiky. Byla použita analýza dat (knihy, časopisy, archiv). Byly popsány názory a způsob poskytované péče lidem v závěru života. Na základě zjištění v diplomové práci, jsme v současné době zhruba o deset let pozadu za ostatními státy v péči o nemocné a umírající. Paliativní a hospicová péče se pomalu, ale jistě dostává do povědomí veřejnosti. Největší nedostatek je v dětské paliativní a hospicové péči. Není stále ještě dostatek dětských hospiců, a hlavně domácí hospicové péče pro dětské pacienty. Další nedostatky jsou ve financování hospicové péče. Financování je stále nedostatečné a nevyhovující. Pomalu se začíná také v České republice rozvíjet vzdělávání paliativní medicíny na lékařských fakultách. Ožehavým tématem jak u odborníků tak i laické veřejnosti je hodně diskutovaná eutanazie. Někteří odborníci se nemohou shodnout na jejím legalizování. Přesto všechno se kvalita paliativní a hospicové péče začíná v České republice zlepšovat. Čeká nás ale ještě hodně dlouhá cesta.
Hospicové hnutí ve světě a v ČR.
MÍŠKOVÁ, Vendula
Bakalářská práce se zabývá tématem hospicového hnutí napříč historií i kontinenty. Jedná se o teoretickou práci s využitím rešeršní kompilace zdrojů. Jsou zde popsány základní pojmy, jako je hospic či paliativní péče, terminální stadium nemoci, umírání, smrt a fáze umírání dle Kübler-Rossové, které s tématem velmi úzce souvisí. Hlavním cílem práce je vytvořit ucelený přehled, nejen o vzniku a historii paliativní hospicové péče ve vybraných zemích světa (Evropa - ČR, Spojené státy americké, Austrálie, Čínská lidová republika - konkrétně region Hongkong, Latinská Amerika - oblast Chile a Argentiny, Rusko, Austrálie a oblast střední Afriky). V neposlední řadě jsou zde rozlišeny typy hospicové péče včetně legislativního zakotvení v právním řádu České republiky. Bakalářská práce se také zaměřuje na standardy a principy paliativní péče v České republice ve srovnání s jinými státy vybraných kontinentů. Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče zastřešuje hospice v České republice, proto se práce také zaměřuje i na aktuální výčet jejích řádných členů. Také mýtů o umírání v hospici se traduje mnoho, z tohoto důvodu zde zmiňuji i nejčastější mylné představy o dožití v hospici. Obsahem práce je rovněž zmínka o aktuálním procesu schvalování eutanazie, o který Vláda ČR v současnosti usiluje.
Role sociálního pracovníka v multidisciplinárním hospicovém týmu
LEŠETICKÁ, Dagmar
Cílem bakalářské práce je popsat úlohu, kterou v multidisciplinárním hospicovém týmu hraje sociální pracovník. Předmětem mého zkoumání tedy bude především pracovní náplň sociálního pracovníka, požadavky na jeho osobní kvality a schopnosti, které vyvstávají z jeho pozice, kterou v rámci multidisciplinárního týmu má. Metodou pro zpracování práce bude rešerše odborné literatury.
Role managementu v péči o zdraví všeobecných sester v hospicích.
MACINAUEROVÁ, Katarína
Cílem výzkumného šetření bylo prozkoumat u všeobecných sester v hospicích jejich psychický a fyzický zdravotní stav, zátěžové situace, copingové strategie, pracovní podmínky a participaci managementu na péči o jejich duševní a tělesné zdraví.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 135 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.