|
Věda a armáda - věda a válka (1914-2004)
Sborník shrnuje příspěvky ze stejnojmenné mezinárodní vědecké konference, která se konala ve dnech 24. - 25. 11. 2004 v Praze. Konferenci uspořádal Masarykův ústav AV ČR ve spolupráci s Ústavem strategických studií Univerzity obrany v Brně a Výzkumným centrem pro dějiny vědy, společným pracovištěm ÚSD AV ČR a UK v Praze. První den konference byl věnován vlastním referátům, druhý den se konal diskusní kulatý stůl na téma Věda a armáda v současné době, jehož průběh je ve sborníku rovněž zachycen. Jednotlivé příspěvky si všímají změn, k nimž v průběhu 20. století došlo ve vztahu vědy a vojenství a připomínají též úlohu vědců samotných a jejich zodpovědnost za zneužití výsledků vědeckého výzkumu ve válečných konfliktech. Většina referátů je zaměřena na první polovinu 20. století, některé pak přibližují vliv vědy na změny v soudobém vojenství nebo sledují proměny české obranné doktríny a stav současného obranného výzkumu v České republice.
|
| |
| |
| |
| |
| |
| |
| |
|
Financování československé armády ve 30. letech 20. století a její připravenost na možný vojenský konflikt
Bujna, Rudolf ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Soběhart, Radek (oponent)
Po vzniku samostatného Československa, s jehož územím ne všechny sousední státy zcela souhlasily, bylo v první řadě nutno vybudovat silnou armádu, schopnou bránit národ před útoky zvenčí. Protože po první světové válce byly bojeschopné pouze dobrovolnické jednotky a skupiny legionářů, které se vracely z celé Evropy a Ruska, navíc nejednotně vyzbrojené vyžadovalo budování armády mnoho prostředků a diplomatických aktivit. Samotné její financování se v prvních osmi letech skládalo především z rozpočtových příspěvků, po reformě v roce 1927 pak také z tehdy založeného fondu, kvůli možnosti dlouhodobého plánování. V letech ohrožení se pak v důsledku nutnosti zvýšených výdajů na obranu proti expandujícímu Německu přešlo na financování pomocí dluhu, který výrazně pozvedl celkovou velikost československých závazků. Nakonec se pak znovu dostává na otázku připravenosti k boji a možnosti bránit se v konfliktu s Německým agresorem.
|
|
Analýza péče o vojáky z povolání
Korandová, Eliška ; Němec, Otakar (vedoucí práce) ; Náplava, Martin (oponent)
Práce popisuje výkon služby vojáka, přerušení a zánik služebního poměru vojáka. Vymezuje konkrétní poskytovanou péči ve formě přídavku na bydlení, výsluhových náležitostí, příspěvků z FKSP, rozšiřování vzdělání, zdravotní péči, preventivní rehabilitaci apod.V závěru je proveden výzkum, zda je péče vojákům opravdu poskytována.
|