|
|
Zdravotně postižené osoby na trhu práce v ČR
Musilová, Michaela ; Kaczor, Pavel (vedoucí práce) ; Humhalová, Miroslava (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V teoretické části mé bakalářské práce se zaměřuji na vymezení základních pojmů, např. trh práce, vymezení osob se zdravotním postižením, na aktivní politiku zaměstnanosti, na její nástroje, atd. V praktické části porovnávám dva kraje, konkrétně kraj Vysočina a Jihočeský kraj v zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
|
|
|
Analýza úspěšnosti reforem trhu práce v Německu i v kontextu hospodářské krize
Lad, Richard ; Durdisová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kubelková, Karina (oponent)
Diplomová práce se orientuje na problém vysoké nezaměstnanosti, která je spojena s neefektivní a neúčinnou politikou zaměstnanosti. Cílem práce je zhodnocení možnosti aplikace reforem s výrazně aktivizujícími prvky orientovanými na poskytnutí kvalitních pracovních programů úřadem práce, motivaci nezaměstnaných a ochotou tvorby pracovních míst podnikateli v sociálně orientovaném státě. Jedním z příkladů takovéhoto postupu je německý trh práce, který řešil problém nezaměstnanosti radikálními reformami známými jako Hartz I-IV. Dosavadní stav zhodnocený ostatními autory je kritický k úřadu práce a stálé dlouhodobé nezaměstnanosti. Ambicí předkládané práce je na základě statisticko-analytických nástrojů aplikovaných na indikátory trhu práce zhodnotit realitu německého trhu práce za poslední desetiletí a ohlédnout se za výsledky vykazované německým trhem práce během hospodářské krize vzhledem k jeho odolnosti a flexibilitě.
|
|
|
Dlouhodobá nezaměstanost v jednotlivých státech.
Šmíd, Marek ; Pavelka, Tomáš (vedoucí práce) ; Bican, Vítězslav (oponent)
Bakalářská práce se věnuje analýze dlouhodobé nezaměstnanosti ve světě, konkrétně v zemích EU, Norsku, USA a Japonsku, v letech 1999-2009. V praktické části je zanalyzován vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva a poměr dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové. Dalším předmětem analýzy je vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti dle jednotlivých věkových skupin, dle pohlaví a je zde zjišťována závislost dosaženého vzdělání a závislost počtu zkrácených pracovních úvazků na dlouhodobé nezaměstnanosti.
|
|
|
Politika zaměstnanosti EU v regionu soudržnosti Jihozápad
VENUŠOVÁ, Alena
Bakalářská práce Politika zaměstnanosti v regionu soudržnosti Jihozápad je rozdělena do devíti kapitol. Dvě kapitoly popisují základní právní dokumenty Evropské unie a České republiky v oblasti politiky zaměstnanosti a ukazují institucionální strukturu a nástroje Evropské unie, jako je EPSCO {--} Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele, EURES {--} Evropské služby zaměstnanosti, Evropský sociální fond a konkrétní politiky zaměstnanosti. Čtvrtá a pátá kapitola objasňují charakteristiku regionu soudržnosti Jihozápad. V této souvislosti ukážu, že celý region vykazuje poměrně nízkou míru nezaměstnanosti v rámci České republiky. Další podkapitoly odkazují na projekty financované z Evropských fondů a na vývoj Lisabonské strategie na regionální úrovni. Důležitou část práce tvoří poslední kapitola. Jedná se o praktickou část, kde předkládám dotazník a rozbor novinových a časopisových článků ohledně politiky zaměstnanosti v EU. Součástí práce je francouzské résumé a dvojjazyčný glosář.
|
|
|
Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti
ŠURÝOVÁ, Helena
Bakalářská práce definuje a analyzuje nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Cílem práce je zjištění efektivnosti a závislosti vynakládání financí na aktivní politiku zaměstnanosti a její vliv na snižování nezaměstnanosti. Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jsou definovány v rámci České republiky a v okrese Klatovy. V závěru práce je zpracována statistická regresní a korelační analýza závislosti výdajů na nástroje aktivní politiky zaměstnanosti na míru nezaměstnanosti, pomocí které bylo možné potvrdit stanovenou hypotézu.
|
|
|
Nezaměstnanost kraje Vysočina
KADLECOVÁ, Veronika
Cílem této bakalářské práce je analýza situace na trhu práce v jednom z krajů České republiky, přesněji kraje Vysočina. Práce se zabývá nezaměstnaností obecně jako jevem, příčinami nezaměstnanosti, nezaměstnaností rozdělenou podle vzdělání, profesí a věku uchazečů o zaměstnání v jednotlivých okresech tvořících daný region. Následující kapitoly jsou věnovány významným zaměstnavatelům v kraji, aktivní politice zaměstnanosti a dopadům nezaměstnanosti na jednotlivce i společnost. Prvním krokem při zpracování této bakalářské práce bylo nastudování odborné literatury. Poté bylo nutné sehnat potřebná statistická data. Ta byla poskytnuta okresními úřady práce a posléze zpracována do tabulek a grafů. Výsledkem práce je zjištění pozice jednotlivých okresů v rámci tohoto kraje a problémů se kterými se ta která oblast nejvíce potýká.
|
|
|
Posouzení přínosu aktivizačních služeb vzdělávacích programů pro osoby vstupující na trh práce
HOUDKOVÁ, Pavlína
Práce se zabývá otázkami práce s nezaměstnanými, jejich postoji a dopady služeb, které jsou uchazečům o zaměstnání nabízeny. Teoretická část se věnuje vysvětlení a definování základních pojmů z oblasti nezaměstnanosti a politiky zaměstnanosti. Zabývá se zdravotně sociálními dopady nezaměstnanosti a situací nezaměstnaných Cílem práce bylo zjistit, zda aktivizace klientů za pomoci doplňkových služeb je přínosem a způsobuje kladné změny v postoji nezaměstnaných. Dále zmapovat jaké aktivizační doplňkové služby jsou z hlediska uchazečů o zaměstnání důležité, a které z těchto služeb jsou jim prostřednictvím úřadů práce nabízeny. K naplnění cílů práce jsem použila kombinaci kvantitativního a kvalitativního výzkumu, tzv. smíšený výzkum. Ve výzkumné části jsem pracovala celkem se třemi skupinami respondentů. K dotazování v oblasti mapování služeb pro nezaměstnané to byla skupina uchazečů o zaměstnání. Pro zjištění přínosu aktivizačních služeb jsem použila výzkumnou skupinu a skupinu kontrolní. Ve výzkumné skupině byli účastníci vzdělávacích kurzů s aktivizačními službami. Kontrolní skupina byli uchazeči o zaměstnání, kteří se účastnili rekvalifikačních kurzů bez aktivizačních služeb. Dotazování probíhalo na počátku kurzu a na jeho konci. Odpovědi na otázky byly porovnávány uvnitř skupin i mezi nimi. Testováním formulovaných nulových hypotéz a porovnáním hodnot jsem zjistila, že motivace k hledání zaměstnání je u účastníků kurzů s aktivizačními službami větší než u kontrolní skupiny. Doplňkové aktivizační služby jsou tedy přínosem. Dotazování k mapování služeb pro nezaměstnané ukázalo nedostatečnou nabídku směrem od úřadů práce k nezaměstnaným. Uchazeči o zaměstnání deklarují zájem o tyto služby. Vzhledem ke zjištěným skutečnostem by do budoucna bylo přínosem standardně rozšířit vzdělávací kurzy i o motivační a seberozvojové aktivity. Úřady práce by měly cíleněji propagovat své služby. Standardně nabízet aktivity pro získání praktických dovedností potřebných k úspěšnému hledání zaměstnání.
|
|
|
Dlouhodobá nezaměstnanost matek samoživitelek
WANKA, Pavel
Tato diplomová práce se věnuje dlouhodobé nezaměstnanosti u jedné z velmi rizikových skupin osob na trhu práce, kterou jsou matky samoživitelky. Jedná se o aktuální téma. V posledních letech vzrůstá v České republice podíl mimomanželsky narozených dětí a zvyšuje se rozvodovost. V čele neúplné rodiny s nezaopatřenými dětmi stojí mnohem častěji žena, než muž. Osamělé matky mají před sebou nelehký úkol. Musí zvládnout zajistit denní péči o své dítě na jedné straně a na straně druhé plnit úlohu živitele rodiny. Pro zaměstnavatele, je matka samoživitelka pečující o nezaopatřené dítě problematickou pracovní silou se specifickými nároky na pracovní dobu a s vyšší pravděpodobností častějších absencí při ošetřování člena rodiny. Tyto ženy jsou proto ochotné přistoupit na {\clqq}horší`` zaměstnání, které neodpovídá jejich kvalifikaci a vzdělání. Rodina osamělé matky je závislá pouze na příjmu jednoho z rodičů. Otec nezaopatřeného dítěte má sice vyživovací povinnost stanovenou zákonem o rodině, nezřídka jí však neplní. Nezaměstnanost, zvláště trvající dlouhodobě, představuje pro rodinu v čele s osamělou matkou významný sociální problém. Dochází ke snížení životního standardu, ohrožení chudobou, které je o to významnější, že se týká i dětí. Dlouhodobě nezaměstnané samoživitelky jsou častými příjemci sociálních dávek, které jim umožňují přežívání v oblasti životního minima. Osamělé matky v této situaci volí různé strategie spojené se zajištěním alternativního příjmu, či různá úsporná opatření. Často hledají a nacházejí pomoc ve své situaci v neformálních sociálních sítích, které se v této situaci jeví jako velmi významné. V některých případech může dojít k postupnému přivykání na život v chudobě a rezignaci na neúspěšné hledání zaměstnání. Důsledky dlouhodobé nezaměstnanosti mohou být příčinou až sociální exkluze. Teoretická část této diplomové práce mapuje životní situaci matek samoživitelek s ohledem na jejich specifické možnosti uplatnění na trhu práce. Dále se zabývá nabídkou služeb denní péče o dítě a systémem podpory ze strany státu. Seznamuje také s opatřeními politiky zaměstnanosti a s flexibilními formami zaměstnání jako prostředku pro sladění oblastí práce a rodiny. Součástí diplomové práce jsou i informace o připravovaných prorodinných opatřeních schválených vládou v listopadu roku 2008. Výzkumná část práce je zaměřená na identifikaci postojů a strategií dlouhodobě nezaměstnaných matek.
|
|
|
Vliv ekonomické krize na trh práce na Táborsku
PEŠEK, Lukáš
Struktura mé práce obsahuje 2 hlavní části ? literární přehled a praktickou část. V literárním přehledu uvádím některé pojmy týkající se trhu práce, jako např. práce,nezaměstnanost, druhy nezaměstnanosti, ukazatele nezaměstnanosti či státní politika zaměstnanosti. Praktická část je obsáhlejší a tvoří jí 4 hlavní kapitoly ? charakteristika regionu Táborsko, analýza trhu práce v tomto regionu, dotazníkové šetření a diskuse.
|
|
|
NEZAMĚSTNANOST OSOB STARŠÍCH 50 LET-BARIÉRY BRÁNÍCÍ JEJICH PRACOVNÍMU UPLATNĚNÍ
FURIŠOVÁ, Hana
Uplatnění člověka na trhu práce je podmíněno řadou charakteristik (věk, zdravotní stav, vzdělání, pohlaví, příslušnost k etnické skupině), které vyčleňují skupiny lidí s větším rizikem ztráty zaměstnání a předurčují je k nezaměstnanosti. Každá z těchto skupin má své specifické problémy {\clqq}Bariéry``, které brání jejich opětovnému zařazení do zaměstnání. Jednou z těchto skupin jsou osoby starší padesáti let. Jestliže jedinci činí problém získat zaměstnání na počátku nebo ve středním období své pracovní kariéry, v pozdním období pracovní kariéry jsou jeho možnosti ještě menší. Řada lidí zde musí navíc čelit krizi základních sociálních jistot. Mnohdy se člověk ve velmi krátké době ocitá natrvalo oddělen od výsledků svého mnohaletého úsilí, od svého postavení, od svých kolegů a příjmů. Cílem práce bylo vymezit bariéry, které brání nezaměstnaným starším padesáti let jejich uplatnění na trhu práce, a upozornit tak na problematiku nezaměstnanosti této věkové kategorie. Výzkum probíhal na Úřadě práce v Českých Budějovicích a na Úřadě práce ve Strakonicích. Při výzkumu byly využity metody kvantitativního výzkumu Dotazník a Obsahová analýza dokumentů. Byly stanoveny tyto hypotézy: 1. Největší bariérou bránící uplatnění osob starších padesáti let na trhu práce je nedostatek kvalifikace. 2.V souvislosti se zlepšující se situací na trhu práce se snižuje počet nezaměstnaných v této věkové kategorii v evidenci úřadu práce. Hypotézy byly potvrzeny. Z výsledků výzkumu bylo zjištěno, že největší bariéru pro tyto nezaměstnané představuje jejich kvalifikace, která nedostačuje a neodpovídá současným požadavkům trhu práce. Dále bylo zjištěno, že počet osob kategorie 50+ klesá nebo stoupá s poklesy celkové míry nezaměstnanosti. Změny kategorie 50+ nejsou však tak výrazné, proto podíl uchazečů kategorie 50+ vzhledem k celkovému počtu uchazečů o zaměstnání stále narůstá, a kategorie 50+ je tak velmi oprávněně zařazena mezi rizikové skupiny nezaměstnaných. Pro zlepšení uplatnění pracovníku kategorie 50+ je nutné jít cestou zlepšování odborné kvalifikace těchto lidí, vypořádání se s věkovou diskriminací a úpravy pracovních podmínek, které umožní těmto lidem i přes jejich různá zdravotní omezení setrvat na trhu práce. Starší pracovníci budou muset změnit své postoje k setrvání v práci, k získávání nových dovedností a k větší flexibilitě na současném trhu práce. Problematika nezaměstnanosti osob starších padesáti let je a bude aktuální, neboť se dá očekávat, že s trendem stárnutí obyvatelstva a se stále více dynamickým charakterem hospodářství, založeném na moderních technologiích, bude pro osoby kategorie 50+ stále obtížnější získat zaměstnání.
|
host ::
RSS.