|
|
Rajonizace rožmberských vodních mlýnů na panství Třeboň po roce 1590: Mýtus nebo skutečnost?
Škudrnová, Jaroslava ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
V poslední třetině 16. století vznikl na rožmberských statcích v souvislosti s připravovanou reformou vrchnostenského hospodářství unikátní dokument, tzv. Popis mlýnů z roku 1590, který poznamenává všechny (poddanské i panské) vodní mlýny na rožmberském dominiu. Na základě tohoto soupisu pak Jaroslav Honc roku 1959 publikoval studii, v níž vyslovil hypotézu o rajonizaci rožmberských mlýnů v roce 1590. Cílem této diplomové práce je nejen představení tohoto nesmírně zajímavého pramene, ale především konfrontace reformních představ rožmberských úředníků se skutečností, jež je zachycena v účetním materiálu třeboňského panství mezi léty 1550 až 1615.
|
|
|
"I přišli k nám tito soldáti..." Město Slaný za třicetileté války optikou pramenů městské kanceláře.
Kmochová, Romana ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Život obyvatel středočeského města Slaný ovlivňovali v průběhu třicetileté války podobně jako život v jiných středoevropských městech v této době zejména vojáci a jednotlivé válečné události. Výrazné změny do jejich životů však přineslo také zastavení a následný prodej města Jaroslavu Bořitovi z Martinic. Předkládaná práce se zabývá především vlivem válečných událostí na chod městské správy a novými prvky ve správě města souvisejícími se změnou jeho právního postavení, resp. zásahy nové vrchnosti do správy města. Pozornost je věnována také podobě a fungování mechanismů užívaných představiteli města ve snaze ochránit životy a majetek jeho obyvatel před řáděním soldatesky. Opomenuty nejsou ani vzájemné interakce, k nimž docházelo mezi obyvateli města a vojáky, včetně sebezáchovných mechanismů a adaptačních strategií, které umožňovaly Slánským vyrovnat se s jejich přítomností.
|
|
|
Hraběnka Serényiová a město Blatná
Hasilová, Pavla ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
HRABĚNKA SERENIOVÁ A MĚSTO BLATNÁ Diplomová práce je jednak příspěvkem k regionální historii Blatné a Blatenska, jednak sondou do života barokního šlechtického manželského páru. První část studie (1. a 2. kapitola) je věnována přehledu dosavadního bádání, zejména osobnosti J. P. Hilleho, a přehledu pramenné báze. Dále je čtenář seznámen s životními mezníky Marie Alžběty, hraběnky Sereniové, rozené z Waldsteina (1698-1787), a jejího chotě, hraběte Josefa Sereniho (1686-1742), v jejichž držení se blatenské panství nacházelo od roku 1709 až do roku 1787 (podkapitola 3.1.), a s úřední kariérou hraběte Josefa Sereniho (podkapitola 3.2.). 4. a 5. kapitola pak představují vhled do každodennosti barokní šlechty, a to zejména prostřednictvím dochovaných účtů hraběcí domácnosti; autorka se zabývá problematikou příjmů, výdajů a nákladů na reprezentaci, stolováním, rezidencemi, služebnictvem a garderobou, a to zejména s přihlédnutím k fenoménu šlechtické sebeprezentace. Její specifická forma - problematika rodová legendy - je potom analyzována v 6. kapitole práce. Nejrozsáhlejší, tj. 7. kapitola, se potom zabývá převážně působením ovdovělé Marie Alžběty na blatenském panství, a to prizmatem barokní zbožnosti. Jsou sledovány Sereniovské církevní nadace, fundace sakrální architektury, snaha o pozvednutí blatenské školy,...
|
|
|
Dačického Paměti jako zdroj poznání raně novověkého českého práva
Matyášová, Josefína ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Starý, Marek (oponent)
Diplomová práce pracuje s jedním z nejznámějších pramenů městského kronikářství, které vznikaly v Čechách v 16. a na počátku 17. století. Nejplodnějším a literárně nejschopnějším autorem Dačického Pamětí byl Mikuláš Dačický z Heslova, velmi kontroverzní postava předbělohorské kutnohorské společnosti. Po představení Dačického osobnosti a jeho vlastních zkušeností s dobovým soudnictvím se práce stručně zabývá dějinami Kutné Hory ve středověku a raném novověku a popisuje městskou správu a typický průběh soudního řízení, jak probíhal před městským soudem. Paměti reflektují rozmanitou dobovou kriminalitu - diplomová práce sleduje především trestný čin usmrcení (zvláštní pozornost je věnována smlouvám o hlavu, ženské kriminalitě či sebevraždám), dále rvačky, souboje, nářek cti a hanění, podvody, krádeže a loupeže. Klíčová slova Mikuláš Dačický z Heslova, právo, kriminalita, raný novověk, Kutná Hora, městská kronika
|
|
|
Obraz války a vojenství v 16. - 17. století očima českých šlechticů
Opavová, Tereza ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Holý, Martin (oponent)
Předmětem zájmu předkládané diplomové práce je pohled na válku a vojenství prostřednictvím názorů nižších raně novověkých šlechticů, a to Jindřicha Hýzrla z Chodů (1575-1665) a Zikmunda Chotka z Chotkova (1521-1603). Časový rámec práce je vytyčen 16.-17. stoletím. Názory na dobovou obranu země jsou rekonstruovány na základě dosud nevydané vojenské rozpravy s názvem Kriegsdiscurs über der hochlöblichen Cron Böhmen Landtdefension Jindřicha Hýzrla z Chodů. Tato rozprava je částečně zpřístupněna formou vědecké edice na konci diplomové práce. Dalším pramenem, pro pochopení myšlenkového světa české šlechty během válek s Turky, je vojenská instrukce Zikmunda Chotka z Chotkova. Práce se opírá především o vojenskou rozpravu Jindřicha Hýzrla z Chodů, která představuje zcela jedinečný pohled na válku prostřednictvím názorů českého šlechtice.
|
|
|
Proměna vnímání upíra v západní kultuře od raného novověku po současnost : posouzení marginálního kulturního jevu v intencích civilizační teorie Norberta Eliase
Konečná, Zuzana ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Práce se zabývá vývojem proměny vnímaní upíra v západní kultuře od raného novověku po současnost. Upír se dnes v západní kultuře těší velké oblibě a zaujímá v ní neochvějné místo. Upíři současnosti jsou přitažliví a v podstatě ne nebezpeční. Předmětem této práce je snaha zjistit, zda tomu tak bylo i v předchozích staletích. Práce si všímá změn ve vzhledu a charakteru, a to jak fiktivní postavy, tak také "reálných upírů". Na základě analýzy vybraných fiktivních děl (literárních i obrazových) od konce 18. století, kdy upír vstoupil do západní fikce, ukazuje, jak se postupně proměňuje obraz, který této nadpřirozené bytosti Západ přisuzuje. Nezbytnou součástí toho, jak kultura vnímá určitý jev, je také víra v tento jev. Proto se v práci zabývám také tím, jak Západ v průběhu času tento fenomén vysvětloval. Práce dále seznamuje s teorií civilizačního procesu Norberta Eliase. Analýza proměny vnímání upíra v západní kultuře sleduje její stopy a zjištěné výsledky s ní porovnává, přičemž si dává za cíl odpovědět na otázku, zda se vnímání upíra proměňovalo v intencích této teorie.
|
|
|
Vývoj mečířského řemesla v pražských městech v raném novověku
Smrž, Jiří ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Woitschová, Klára (oponent)
(česky): Tato bakalářská práce sleduje vývoj mečířského řemesla od počátku 16. století do roku 1739 v prostoru tří pražských měst - na Starém Městě pražském, Novém Městě pražském a Malé Straně. Práce se věnuje postihnutí jednotlivých aspektů cechovního života, neboť pražští mečíři byli ve sledovaném období organizováni v řemeslnické organizace - cechy. Mečířské řemeslo je představitelem úzce specializovaného výrobního oboru, které se bě- hem středověku emancipovalo od kovářské profese. To bylo umožněno mimořádnými spo- třebními a odbytovými možnostmi pražských měst. Od druhé poloviny 15. století se stalo silným městským řemeslem, což vedlo k založení cechu. Po celé sledované století měl zvláštní postavení cech staroměstský, který byl zemským cechem, tzv. hlavou řemesla. Tato práce reviduje a zpřesňuje dřívější poznatky k problematice pražských mečířů, posti- huje dochovanou pramennou základnu uloženou v Archivu hlavního města Prahy a v Národ- ním archivu a rekonstruuje na základě dobových zpráv specifika cechu a mečířského řemesla v podmínkách raně novověkého (velko)města.
|
|
|
Obraz Jana Husa v české raněnovověké literatuře
Hejdová, Tereza ; Andrlová Fidlerová, Alena (vedoucí práce) ; Škarpová, Marie (oponent)
Pr ce Obraz Jana Husa v esk ran novov k literatu e se sna zmapovat pohled na esk ho kazatele ve vybran ch liter rn ch textech 15. a 18. stolet , zachytit prom ny vytv en ho obrazu Mistra Jana Husa, nebo zvolen auto i poch zej z r zn ch zem a pou vaj jin jazyk, zastupuj odli n prost ed , spole ensk vrstvy i n zorov skupiny, tak maj jin vzd l n a n bo ensk vyzn n . nrov odli n liter rn d la byla posuzov na na z klad srovn n kl ov ch epizod, kter se bu v jednotliv ch textech opakovaly, nebo je autor z m rn nepou il. K pochopen vytv en ho obrazu Jana Husa p isp la i dobov ikonografie, kter byla vzata v n kter ch p padech i z jin ch liter rn ch text , ne kter byly srovn v ny obsahov , aby Hus v obraz byl co nejcelistv j . Porovn n textu s ikonografi uk zalo, jak v rn bylo dodr eno popisovan sch ma a jak se obraz Jana Husa i zde postupn prom oval. Propojen p semn ho a ikonografick ho materi lu z konkr tn ch asov ch rovin umo nilo sledovat postupn prom ov n pohled na osobnost Jana Husa a ud losti s n m spojen , proto e auto i zastupovali stanovisko sv n rodnostn spole ensk skupiny a doby. Obraz Jana Husa je proto velmi plastick a mnohdy dokonce protich dn .
|
|
| |
|
|
Pražští bradýři, lazebníci a chirurgové v raném novověku
Laňová, Alžběta ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Brátková, Zlata (oponent)
Tato bakalářská práce, nazvaná Pražští bradýři, lazebníci a chirurgové v raném novověku, se zabývá vývojem zdravotnických profesí v období raného novověku v Praze. Časové rozmezí práce se pohybuje od 70. let 15. století do konce přelomu 17. a 18. století. Soustředí se na jejich vývoj s hlavním zaměřením na vznik samostatného bradýřského cechu a oddělení chirurgů od bradýřů. Dále se zaměřuje i na lázně jako na pracoviště spjaté s těmito profesemi. Obsahuje kapitoly shrnující základní prameny a literaturu, které byly použity při zpracování této bakalářské práce. V jedné kapitole je stručně shrnut vývoj cechovní organizace s přihlédnutím ke zkoumaným profesím. Další kapitola se věnuje lázním a jsou v ní obsaženy základní informace o podobě tehdejších lázní. Základem práce jsou kapitoly popisující přímo jednotlivé profese od jejich počátků, přes vývoj až ke konci sledovaného období. K třem hlavním zdravotnickým profesím jsou přidány profese příbuzné, které lazebníky, bradýře i chirurgy provázejí. V závěru se nachází shrnutí práce a přílohy. Cílem práce je podat informace o vybraných třech zdravotnických a hygienických profesích se zaměřením na jejich vývoj, společné počátky a finální oddělení.
|
host ::
RSS.