|
|
Komparace využití rekultivovaných ploch v Severočeské hnědouhelné pánvi pro potřeby rekreace a cestovního ruchu.
Peksová, Eliška ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Boudný, Zdeněk (oponent)
Komparace využití rekultivovaných ploch v Severočeské hnědouhelné pánvi pro potřeby rekreace a cestovního ruchu Abstrakt Znovuoživení průmyslových oblastí formou rekultivace je v posledních letech na vzestupu. Rekultivovaná místa se stávají turisticky významnými oblastmi. Tato bakalářská práce je komparační studií rekultivačních projektů v Severočeské hnědouhelné pánvi. Cílem bylo zhodnotit rekreační funkci vybraných rekultivovaných projektů. Dále byl zjišťován typ rekultivace, plocha rekultivační oblasti, typ využití ploch. Také byla provedena analýza webových stránek s cílem porovnání propagace a zapojení veřejného či soukromého sektoru u sledovaných rekultivačních projektů. Práce zhodnocuje zájmové aktivity a atraktivity v areálech. V první části práce je rešerše literatury a terminologie. Dále jsou popsány jednotlivé rekultivační projekty. V poslední části jsou projekty zhodnoceny v rámci zájmových aktivit a atraktivit a významu v cestovním ruchu. Klíčová slova: rekultivace, cestovní ruch, rekreace, Severočeská hnědouhelná pánev
|
|
|
Torzo krajiny. Příběh barokní krajiny severních Čech
Drápalová, Kristýna ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Adamcová, Kateřina (oponent)
Cíl této diplomové práce byl dvojí. Zaprvé rekonstruovat podobu urbanistického uspořádání krajiny severního výběžku Mostecké pánve na konci barokní éry, a to se zvláštním zřetelem ke kompozičním vztahům mezi jednotlivými krajinnými dominantami, jak v měřítku poutních areálů, zámků či klášterů a kostelů, tak v měřítku kaplí, kapliček a drobných sochařských památek. Druhým cílem pak bylo na příkladu této v době baroka mimořádně bohaté krajiny zkoumat fenomén české barokní krajiny, a to skrze srovnání závěrů rekonstrukce s doposud zažitou představou o principech urbanistického utváření české krajiny v době baroka. Za tímto účelem byl vyhotoven obsáhlý katalog památek, nacházejících se zhruba k roku 1780 ve zkoumaném území. Dále vznikla mapa, v níž jsou kromě památek znázorněny i urbanistické vazby mezi nimi. Zásadním podkladem této rekonstrukce byly mapy 1. vojenského mapování. V textově podobě je pak krajina zachycována perspektivou barokního poutníka, procházejícího po starých cestách krajinou, a to po třech vybraných trasách. Poznatky, získané na základě těchto podkladů, jsou shrnuty v závěrečné kapitole. Závěrem práce je zjištění, že krajina zkoumaného území, ani její části, nebyly sceleny jednotným kompozičním programem a propojeny osami cest, alejí, průhledů či symbolických souvislostí - což je...
|
host ::
RSS.