|
|
Hodnocení náročnosti florbalu a flag fotbalu
Máchal, Tomáš ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Jandová, Soňa (oponent)
Diplomová práce zpracovává náročnost flag fotbalu v porovnání s florbalem za pomoci měření srdeční frekvence. Měření u každého sportu proběhlo u šesti hráčů ve věkovém rozmezí 18-37 let po dobu dvaceti minut utkání. Hráči se těmto sportům aktivně věnují a byli vybráni po konzultaci s trenéry. Naměřené hodnoty byly zpracovány za pomocí statistické analýzy dat a prezentovány prostřednictvím sloupcových grafů. Pro analýzu dat bylo stanoveno pět zón zatížení, s využitím aplikace Polar. První zóna 50 % až 60 % z maximální srdeční frekvence a každá další pokrývala hodnoty v rozmezí o 10 % výš. Z měření vyplývá, že hráči florbalu dosahují během utkání významně vyšší srdeční frekvence, a to 153,1 ± 9,4 tep/min, oproti tomu u hráčů flag fotbalu byla dosažená průměrná srdeční frekvence 131 ± 6,7 tep/min. U hráčů florbalu byla naměřena také vyšší průměrná maximální srdeční frekvence, která činila 190,5 ± 9,4 tep/min. U hráčů flag fotbalu se tato hodnota průměrně vyšplhala na 173,8 ± 8,5 tep/min. Dále z měření vyplynulo, že hráči při utkání flag fotbalu strávili významně více času v nižších zónách zatížení než hráči florbalu. Konkrétně hráči flag fotbalu strávili v první zóně 25,2 % času, ve druhé zóně 32,8 %, ve třetí zóně 28,5 % času, ve čtvrté zóně 12,2 % času a v poslední páté zóně 1,5 % času. Hráči...
|
|
|
Využití neuronové sítě při detekci poruch srdečního rytmu z EKG dat a signálu akcelerometru
Aleksandrenko, Borys ; Ředina, Richard (oponent) ; Bulková, Veronika (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice detekce poruch srdečního rytmu ze signálů EKG a akcelerometru s využitím strojového učení. Nejprve byla provedena analýza možností detekce poruch srdečního rytmu z těchto signálů pomocí teoretické rešerše. V další části byla navržena metodika pro detekci dvou poruch rytmu: nepřiměřené sinusové tachykardie a chronotropní inkompetence. Metodika byla dodatečně doplněna adaptivní filtrací EKG signálu pomocí signálu akcelerometru. Ve třeti částí práce byla vytvořena databáze vzorků pro trénování modelů strojového učení navržených v metodice. Další část obsahovala popis a realizaci modelů. V páté části práce byla v programovacím jazyce Python vytvořena aplikace pro detekci poruch srdečního rytmu pomocí navržené metodiky. Nakonec byla provedena diskuze a evaluace výsledků.
|
|
|
Odhad tepové frekvence ze signálů PPG
Šimčák, Petr ; Králík, Martin (oponent) ; Kozumplík, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na odhad tepové frekvence ze signálů fotopletysmografie (PPG). Práce využívá dvě databáze: CapnoBase a BUT PPG. Cílem je nejen přehledně popsat metody odhadu tepové frekvence ze signálů PPG, ale také navrhnout, implementovat a otestovat algoritmy pro spolehlivou detekci systolických vrcholů a stanovení tepové frekvence. Diskutovány jsou také výhody a omezení jednotlivých metod.
|
|
|
Use of Physiological Data to Analyze and Improve the User Experience
Štefeková, Nina ; Beran, Vítězslav (oponent) ; Materna, Zdeněk (vedoucí práce)
This thesis is concerned with the research of the physiological symptoms of stress, the design and execution of an experiment that can induce short-term stress. Subsequently, the goal was to create a dataset from the experimentally obtained data and use it to train a machine learning model. Stress detection by such a model can be used to analyze the user experience. The proposed experiment uses a combination of stimuli, consisting of a relaxation part, a Stroop test and a web game that deliberately uses an unfriendly user interface. During it, data was recorded using an Empatica E4 device and then processed by an implemented application into the final dataset. A machine learning model that can detect short-term stress was then trained and evaluated. The KNN algorithm model evaluated by cross-validation achieves an accuracy of 84\% when the subject of the is known prior to the model. For an unknown subject, it is on average 78\%. The thesis provides this model and the resulting dataset, for further use. These results show that short-term stress detection is more challenging without prior knowledge of the subject.
|
|
|
Detekce stavů pilota s využitím biometrických sensorů
Jakubec, Jakub ; Cigánek, Jan (oponent) ; Chlebek, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá detekcí stavu pilota pomocí biometrických senzorů. V teoretické části jsou popsány jednotlivé fyziologické stavy a také jednotlivé druhy senzorů používané k monitorování. Jsou zde uvedeny studie zabývající se detekcí spánku a možnosti, jak lze ospalost a spánek detekovat. Praktická část se zabývá sběrem dat z reálného prostředí letounu a jejich analýzou. Výsledky praktické části ukazují, že použitá technologie má velký potenciál a piloti jsou této technologii otevřeni. Tato technologie by výrazně zlepšila bezpečnost letů.
|
|
| |
|
|
Kompletní realizace pulsního oxymetru
Doležal, Lukáš ; Kaller, Ondřej (oponent) ; Šotner, Roman (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem pulsního oxymetru. Výsledné zařízení umožňuje neinvazivním způsobem měřit saturaci lidské krve kyslíkem a tepovou frekvenci srdce. Snadná přenositelnost je umožněna díky napájení pomocí akumulátoru a použitý barevný grafický displej zajišťuje přehledné zobrazení naměřených údajů. V rámci práce je obecně popsán princip pulsní oxymetrie, popis zvolených elektronických součástek a vytvořený firmware, zajišťující funkci zařízení. Ověření správné funkce bylo provedeno porovnáním měření s podobným zařízením dostupným na trhu.
|
|
|
Vliv suplementace beta-alaninu na aerobní zatížení u adolescentních atletů
BAHENSKÝ, Petr
Suplementace je obecně v této době stále více populární, tudíž bylo cílem naší bakalářské práce detailněji prozkoumat vliv suplementace beta-alaninu na aerobní zatížení u adolescentních atletů. Zaměřili jsme se na to, jakým způsobem beta-alanin ovlivňuje výkonnost a vytrvalost mladých sportovců během fyzické aktivity. Celkem se do studie zapojilo 20 mladých atletů, z nichž bylo 8 chlapců a 12 dívek. Ti absolvovali dva stupňované zátěžové testy v časovém rozmezí čtyř týdnů. Atleti byli náhodně rozděleni do dvou skupin: experimentální, která suplementovala beta-alanin, a kontrolní, která užívala placebo. Výsledky ukázaly, že po čtyřtýdenní suplementaci beta-alaninem došlo k významnému zlepšení celkového času do vyčerpání. Konkrétně byl zaznamenán nárůst o 7,4 %. Rychlost běhu při druhém ventilačním prahu se zvýšila o 5,7 %. Důležitým aspektem byla také hodnota laktátu v krvi, která se tři minuty po ukončení testu zvýšila o 8,8 %. Tento nárůst laktátu naznačuje, že díky suplementaci beta-alaninu se dostali do většího vyčerpání, což mělo za následek zvýšenou produkci laktátu. Dalším zjištěním bylo, že parametry jako je VO2max, maximální srdeční frekvence a finální poměr respirační výměny, se významně nezměnily. To ukazuje na specifičnost účinků beta-alaninu při aerobní zátěži u adolescentních atletů. Závěrem lze říct, že výsledky této bakalářské práce naznačují pozitivní vliv suplementace beta-alaninem na aerobní zatížení u mladých sportovců. Tento doplněk stravy může být užitečným nástrojem pro zlepšení vytrvalostního výkonu a dosažení lepších sportovních výsledků v této specifické skupině.
|
|
|
Pokročilé skórování spánkových dat
Jagošová, Petra ; Novotná, Petra (oponent) ; Ronzhina, Marina (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá pokročilým skórováním spánkových dat, které bylo provedeno pomocí hluboké neuronové sítě. Ke skórování jsou využívána data tepové frekvence a informace o pohybu naměřené pomocí chytrých hodinek Apple Watch. Po vhodném předzpracování sloužila tato data jako vstupní parametry do navržených sítí. Cílem LSTM sítě bylo provést klasifikaci dat buď do dvou skupin na spánek a bdění nebo do tří skupin na bdění, Non-REM a REM. Nejlepších výsledků dosáhla síť provádějící klasifikaci spánek vs. bdění s využitím akcelerometru. Statistické vyhodnocení této nejlepší sítě dosáhlo hodnoty senzitivity 71,06 %, specificity 57,05 %, celkové úspěšnosti (accuracy) 70,01 % a F1 skóre 81,42 %.
|
|
|
Kardiotachometr
Máca, Kamil ; Číž, Radim (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá možnostmi měření tepové frekvence. V práci je popsáno několik metod měření tepové frekvence. Cílem práce je navrhnout bateriově napájený kardiotachometr s rozsahem 30-240 tepů/min a signalizací vybité baterie. Kardiotachometr využívá k měření tepové frekvence detektor R vlny. Práce se zabývá návrhem blokového schématu, obvodového zapojení, plošného spoje a výpočtem součástek kardiotachometru.
|
host ::
RSS.