|
|
Československo-britské vztahy 1937-1938 v kontextu politiky appeasementu
Závorka, Jan ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá československo-britskými vztahy v rozmezí let 1937-1938. První kapitola se věnuje diskuzi, interpretaci a definici konceptu appeasementu. Součástí kapitoly je mimo jiné používání appeasementu v politické komunikaci. Dále představuji pozici Československa a otázku československých spojeneckých smluv se Sovětským svazem, Francií a státy Malé dohody. V následující kapitole odpovídám na výzkumnou otázku "Jaké faktory vedly k uplatnění politiky appeasementu ze strany Velké Británie?" Do odpovědi jsem zapracoval jak ekonomická, politická či vojenská témata ovlivňující zahraniční politiku Velké Británie. Věnoval jsem se i situaci britského impéria mimo Evropu, což také ovlivnilo rozhodování britského kabinetu v evropských otázkách. Čtvrtá kapitola se týká československo-britských vztahů v rozmezí let 1937-1938. Zde se pojí teorie s praxí, protože zde aplikuji koncept appeasementu, který je definován v první kapitole, a odpovídám na druhou výzkumnou otázku: "Zda a jakým způsobem se v československo-britském vztahu projevila politika appeasementu? Právě v této části práce využívám získaných primárních informací z Archivu Ministerstva zahraničních věcí ČR. V závěru shrnuji odpovědi na obě položené výzkumné otázky.
|
|
|
ANO 2011 jako anti-political establishment party?
Závorka, Jan ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Stauber, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce je případovou studií hnutí ANO 2011, které bylo založeno miliardářem Andrejem Babišem, který je od založení až dodnes jediným předsedou hnutí. V této diplomové práci není ANO 2011 analyzováno z perspektivy konceptů populismu nebo z konceptu business-firm-strany, ale za pomocí konceptu anti-politicko-establishmentové strany. Cílem této práce bylo odpovědět, zda a jakým způsobem ANO 2011 naplňuje kritéria anti-politicko-establishmentové strany mezi červnem 2013 a prosincem 2017. V první části práce jsou diskutovány koncepty anti-politicko-establishmentových stran např. od Andrease Schedlera či Amira Abediho. V následující části je pak představena pracovní definice autora, která je následně použita při zodpovězení výzkumné otázky. K její zodpovězení je použita analýza komunikace Andreje Babiše na jeho účtu na sociální síti Twitter v časovém období od června 2013 do prosince 2017. Analýza ukázala, že do konce roku 2013 lze považovat ANO za anti-politicko-establishmentovou stranu. Později dochází k poklesu příspěvků s anti- politicko-establishmentovou rétorikou a jedná se o její příležitostné použití. Zastoupení takových příspěvků je příliš nízké, aby ANO 2011 bylo možné klasifikovat jako anti- politicko-establishmentovou stranu. Tato práce ukázala, že další a hluboký výzkum anti-...
|
|
|
Československo-britské vztahy 1937-1938 v kontextu politiky appeasementu
Závorka, Jan ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá československo-britskými vztahy v rozmezí let 1937-1938. První kapitola se věnuje diskuzi, interpretaci a definici konceptu appeasementu. Součástí kapitoly je mimo jiné používání appeasementu v politické komunikaci. Dále představuji pozici Československa a otázku československých spojeneckých smluv se Sovětským svazem, Francií a státy Malé dohody. V následující kapitole odpovídám na výzkumnou otázku "Jaké faktory vedly k uplatnění politiky appeasementu ze strany Velké Británie?" Do odpovědi jsem zapracoval jak ekonomická, politická či vojenská témata ovlivňující zahraniční politiku Velké Británie. Věnoval jsem se i situaci britského impéria mimo Evropu, což také ovlivnilo rozhodování britského kabinetu v evropských otázkách. Čtvrtá kapitola se týká československo-britských vztahů v rozmezí let 1937-1938. Zde se pojí teorie s praxí, protože zde aplikuji koncept appeasementu, který je definován v první kapitole, a odpovídám na druhou výzkumnou otázku: "Zda a jakým způsobem se v československo-britském vztahu projevila politika appeasementu? Právě v této části práce využívám získaných primárních informací z Archivu Ministerstva zahraničních věcí ČR. V závěru shrnuji odpovědi na obě položené výzkumné otázky.
|
host ::
RSS.