|
|
Reception of Strategic Economic Narratives: Case Study of the Kenyan News Discourse.
Řehák, Vilém ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Horáková, Hana (oponent) ; Záhořík, Jan (oponent)
Strategický narativ je komunikační nástroj politických elit, které jeho prostřednictvím konstruují sdílený význam mezinárodního dění, formulují národní zájmy, snaží se změnit mezinárodní diskurzivní prostředí a také ovlivnit chování ostatních aktérů. Strategický narativ je složen ze tří dynamických procesů, které probíhají současně a vzájemně se ovlivňují a posilují: formování narativu v daném státě, jeho projekce na mezinárodní scéně a jeho recepce v ostatních státech. Teorie strategických narativů zapadá do teoretického rámce tzv. nového regionalismu, který se snaží analyzovat vztahy mezi procesy globalizace, globalismu (globálního vládnutí), regionalizace a regionalismu. Až donedávna byla tato analýza prováděna výhradně ze státně-centrické a pozitivistické perspektivy, což víceméně znemožňovalo zahrnout do analýzy otázku percepce a recepce mezinárodně-politických, resp. mezinárodně- ekonomických událostí. Předložená dizertace se snaží vyplnit tuto mezeru v současném výzkumu. Dizertace analyzuje globální politickou ekonomii z interpretativního konstruktivistického pohledu: jako zdrojová data využívá články z místního nejčtenějšího deníku a analyzuje mediální (zpravodajský) diskurz jako jednu z forem širokého společenského diskurzu. Takto provedená analýza nám může pomoci odhalit, jak místní...
|
|
| |
|
|
Bedžové - dějiny, společnost a kultura
Záhořík, Jan ; Kumsa, Alemayehu (vedoucí práce) ; Kropáček, Luboš (oponent)
Dějiny národa Bedža sahají, jak jsem se pokusil demonstrovat, až hluboko do starověku a tvoří tak souvislý dějinný vývoj trvající zhruba pět tisíc let. Poznávání dávných národů, z evropských badatelů nejdříve řeckými historiky, bylo spojeno s mnohými obtížemi. Představitelé popisovaných civilizací byli vykreslováni mnohdy v hrůzostrašných barvách, mj. bez hlavy či jiných částí těla. Ke změně pohledu došlo ve středověku hlavně zásluhou arabských učenců, kterým jsme vděční za cenné zprávy. Bohužel, takřka jedinými prameny z dávných dob jsou různé nápisy staroegyptských faraónů, které ale mnohdy nenesou relevantní informace, které by blíže a přesněji objasnily tuto etapu dějin Bedžů. Významnou roli v poznávání historie Bedžů hrají především německy hovořící cestovatelé a badatelé devatenáctého století. Jejich záznamy nám umožňují nahlédnout do historických etap národa Bedža, jakož i poodhalit jeho každodenní život. Takovéto záznamy se ale ve dvacátém století takřka nevyskytují, proto je rekonstrukce moderních dějin Bedžů paradoxně mnohdy složitější, než rekonstrukce starších dějinných etap. Bedžové vnímají sami sebe jako národ s velmi dlouhou tradicí, na niž mohou být právem hrdí. Je jistě zajímavé zvážit, jak se v dějinách měnil právě pohled na Bedži. Zatímco dříve měli pověst nebezpečných a divokých nomádů,...
|
|
|
Kritické zhodnocení teorie čarodějnictví u Mary Douglas
Vacíková, Tereza ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Záhořík, Jan (oponent)
Práce si klade v podstatě dva cíle. Prvním z nich je otestování "teorie skupiny a sítě" v té podobě, v níž jí její autorka Mary Douglas prezentovala v eseji "Cultural Bias" (1978). Podle této teorie určitý typ sociálního prostředí dává vzniknout myšlení v idiomu čarodějnictví. Meritem této práce by mělo být bližší prozkoumání sociálního prostředí několika afrických populací a pohled na podobu (nebo i absenci) víry v čarodějnictví u každé z nich. Mělo by se tak nejen ukázat, zda badatelčina teorie obstojí tváří v tvář empirickým datům, ale také identifikovat některá úskalí, která se mohou objevit v průběhu aplikace metody. Druhým cílem je vlastní popis fenoménů čarodějnictví a kouzelnictví a snaha o nalezení smyslu nebo funkce těchto představ pro společnost.
|
|
|
Bezpečnostní komplex oblasti afrických Velkých jezer
Pfeifer, Tomáš ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Záhořík, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou příčin ozbrojených konfliktů uvnitř bezpečnostního komplexu Velkých afrických jezer. V centru výzkumu je období od roku 1990 po současnost. Hlavní část textu je věnována konkrétní analýze jednotlivých příčin konfliktů dle sektorového přístupu. Cílem práce je najít hlavní příčinné rámce konfliktů uvnitř zkoumané oblasti, popřípadě najít nějaké jejich společné rysy.
|
|
|
Reception of Strategic Economic Narratives: Case Study of the Kenyan News Discourse.
Řehák, Vilém ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Horáková, Hana (oponent) ; Záhořík, Jan (oponent)
Strategický narativ je komunikační nástroj politických elit, které jeho prostřednictvím konstruují sdílený význam mezinárodního dění, formulují národní zájmy, snaží se změnit mezinárodní diskurzivní prostředí a také ovlivnit chování ostatních aktérů. Strategický narativ je složen ze tří dynamických procesů, které probíhají současně a vzájemně se ovlivňují a posilují: formování narativu v daném státě, jeho projekce na mezinárodní scéně a jeho recepce v ostatních státech. Teorie strategických narativů zapadá do teoretického rámce tzv. nového regionalismu, který se snaží analyzovat vztahy mezi procesy globalizace, globalismu (globálního vládnutí), regionalizace a regionalismu. Až donedávna byla tato analýza prováděna výhradně ze státně-centrické a pozitivistické perspektivy, což víceméně znemožňovalo zahrnout do analýzy otázku percepce a recepce mezinárodně-politických, resp. mezinárodně- ekonomických událostí. Předložená dizertace se snaží vyplnit tuto mezeru v současném výzkumu. Dizertace analyzuje globální politickou ekonomii z interpretativního konstruktivistického pohledu: jako zdrojová data využívá články z místního nejčtenějšího deníku a analyzuje mediální (zpravodajský) diskurz jako jednu z forem širokého společenského diskurzu. Takto provedená analýza nám může pomoci odhalit, jak místní...
|
|
|
Amharové v Etiopii
Zárubová, Martina ; Kumsa, Alemayehu (vedoucí práce) ; Záhořík, Jan (oponent)
Tato rigorózní práce představuje etiopské Amhary, kteří, ač netvoří ve státě většinu, měli a stále mají, na současnou etiopskou společnost zásadní vliv. Dříve tomu bylo díky privilegovanému postavení v rámci ortodoxní církve a později především díky ovládnutí vzdělávacího systému, kdy se stala amharština úředním jazykem celé Etiopie. Práce je založena na teoretickém studiu literatury a je členěna takovým způsobem, aby zahrnovala všechny podstatné etapy týkající se historie a života etiopských Amharů. V rigorózní práci předkládám stručný přehled historie, včetně legendy o původu šalomounské dynastie, ke které se Amharové dodnes hlásí. Protože podstatnou roli v etiopské společnosti hraje též příslušnost většiny Amharů k Etiopské ortodoxní církvi, zabývám se její historií i hierarchií. Rovněž seznamuji s náboženskými rituály, svátky a oslavami. V jednotlivých částech práce sleduji historické kořeny amharštiny a její příbuznost k určité jazykové skupině. Role amharštiny je rozebrána i ve spojení s tzv. amharizací - etiopskou modernizací. Dále nabízím historický pohled na jazykovou situaci v Etiopii v obecné rovině a ve stručnosti popisuji i ostatní etiopské jazyky, včetně jejich klasifikace. V dalších kapitolách práce se věnuji amharským náboženským rituálům a zvykům i specificky amharské poetické...
|
|
|
Kritické zhodnocení teorie čarodějnictví u Mary Douglas
Vacíková, Tereza ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Záhořík, Jan (oponent)
Práce si klade v podstatě dva cíle. Prvním z nich je otestování "teorie skupiny a sítě" v té podobě, v níž jí její autorka Mary Douglas prezentovala v eseji "Cultural Bias" (1978). Podle této teorie určitý typ sociálního prostředí dává vzniknout myšlení v idiomu čarodějnictví. Meritem této práce by mělo být bližší prozkoumání sociálního prostředí několika afrických populací a pohled na podobu (nebo i absenci) víry v čarodějnictví u každé z nich. Mělo by se tak nejen ukázat, zda badatelčina teorie obstojí tváří v tvář empirickým datům, ale také identifikovat některá úskalí, která se mohou objevit v průběhu aplikace metody. Druhým cílem je vlastní popis fenoménů čarodějnictví a kouzelnictví a snaha o nalezení smyslu nebo funkce těchto představ pro společnost.
|
|
| |
|
|
Ethiopia in international relations, 1923-1935. Creating myths and images
Záhořík, Jan ; Kumsa, Alemayehu (vedoucí práce) ; Kropáček, Luboš (oponent) ; Vilhanová, Viera (oponent)
Práce Ethiopia in international relations, 1923-1935. Creating myths and images, si klade za úkol analyzovat postavení Etiopie v mezinárodních vztazích s přihlédnutím ke dvěma aspektům: zaprvé, objasnit, jakou úlohu hrálo vytváření image Etiopie jako "barbarské, zaostalé země, kterou je nutné civilizovat" v mezinárodním kontextu; zadruhé, ukázat Etiopii z pohledu evropského mediálního světa se zvláštním zřetelem na československý tisk. Práce tak není zaměřena čistě historicky, ale její poselství se nese spíše v rovině symbolické. Na pozadí historické imagologie se snažím ukázat proměny vnímání Etiopie od symbolického vstupu do Společnosti národů a tedy i na mezinárodně-politickou šachovnici, až do vstupu italských vojsk na etiopské území, čímž končí období čekání na pomoc ze zahraničí. Práce tak ukazuje, jak se osudy malých zemí, jako Etiopie a Československo, psaly spíše v mocenských a koloniálních centrech té doby. Tak, jak Etiopie vstupovala do Společnosti národů jako jediná nezávislá země Afriky, tak vzrůstal v kontextu tehdejšího koloniálního světa potenciál některých evropských mocností - Itálie a Německa - schopný přetavit koloniální plány ve skutečnost. Evropské mocnosti Francie a Velká Británie, v obavách před možnou spoluprácí Itálie s nacistickým Německem, politikou "appeasementu" nepřímo...
|
host ::
RSS.