|
|
Prevence orgánového postižení po mimonemocniční zástavě oběhu
Karásek, Jiří ; Widimský, Petr (vedoucí práce) ; Vojáček, Jan (oponent) ; Moťovská, Zuzana (oponent) ; Bonaventura, Jiří (oponent)
Tato práce shrnuje formou 4 původních publikací výsledky autora týkající se mimonemocničních zástav oběhu. První prací je prospektivní observační studie porovnávající vliv mechanizované srdeční masáže v porovnání s manuální na 30denní a 180denní přežívání pacientů s mimonemocniční zástavou oběhu. Celkem bylo zařazeno 278 pacientů - z toho 144pacientů po mechanizované (LUCAS) a 134 pacientů po manuální (non-LUCAS) srdeční masáži. Nenašli jsme žádné signifikantní rozdíly v obnově spontánního oběhu (ROSC) (25 % LUCAS vs. 30,6 % v non- LUCAS, p = 0,35). V LUCAS skupině jsme pozorovali signifikantně více konverzí z nedefibrilovatelného na defibrilovatelný rytmus (20,7 % vs. 10,10 % v nonLUCAS, p = 0,04). 30denní přežití bylo signifikantně horší v LUCAS skupině (5,07 % vs. 16,31 % v non-LUCAS skupině, p = 0,044). U 180denního sledování jsme nepozorovali signifikantní rozdíly. Druhá práce řešila poranění při mechanizované srdeční masáži jako možný důvod nedostatečného efektu na přežívání. Šlo o retrospektivní observační multicentrickou studii, celkem bylo zařazeno 630 pitvaných pacientů zemřelých v průběhu resuscitace s manuální či mechanickou masáží. Ve skupině s mechanickou masáží byl patrný trend k vyššímu výskytu poranění vnitřních orgánů (27 % poranění po manuální masáži vs. 39 % po mechanické), ale...
|
|
|
Current interventional approach to coronary artery disease
Klinčeva, Milka ; Widimský, Petr (vedoucí práce) ; Čelko, Alexander (oponent) ; Hradec, Jaromír (oponent)
Ischemická choroba srdeční je hlavní příčinou úmrtí u obou pohlaví po celém světě. Mnoho preklinických a klinických studií představuje koncept modifikovatelných a non-modifikovatelných rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. První část práce představuje jeden z nejpoužívanějších kardiovaskulárních nástrojů v současnosti, Evropský systém pro srdeční operativní hodnocení rizik (EuroSCORE). Druhá část práce se zaměřuje na výskyt stresových faktorů indukujících IM (Tako-Tsubo syndrom) u pacientů podstupujících urgentní koronarografii s podezřením na akutní infarkt myokardu. Třetí část práce je věnována srovnání léčby pacientů s diagnózou STEMI v různých evropských zemích.
|
|
| |
|
|
Ischemická choroba srdeční-od patofyziologie ischemické mitrální regurgitace k perkutánní koronární intervenci
Kočka, Viktor ; Widimský, Petr (vedoucí práce) ; Mates, Martin (oponent) ; Želízko, Michael (oponent)
Ischemická choroba srdeční - od patofyziologie ischemické mitrální regurgitace k perkutánní koronární intervenci As. MUDr. Viktor Kočka Souhrn Patofyziologický vztah mezi ischemickou mitrální regurgitací (IMR) a koronární revaskularizací myokardu je těsný. Definovali jsme incidenci IMR v současné kardiologii na 129 pacientů na 1 milion obyvatel ročně a zjistili vysokou mortalitu 54% v pětiletém sledování. Prokázali jsme, že patofyziologická představa o souvislosti viabilního myokardu a zlepšení IMR po revaskularizaci je správná - přítomnost alespoň 5 viabilních segmentů předpovídá zlepšení IMR po revaskularizaci. Zajímavý je také fakt, že dlouhodobou prognózu pacientů s IMR lépe predikuje velikost levé komory vztažená na plochu těla než stupeň významnosti IMR. Až překvapivě silný byl vztah předchozí revaskularizace myokardu na lepší vyhlídky pacientů i za10 let po tomto zákroku. Dále jsme se zaměřili na zkoumání perkutánních koronárních intervencí (PCI). Patofyziologii neointimální hyperplázie (NIH) jako podkladu klinického problému restenózy ve stentu jsme zkoumali na animálním modelu. S pomocí nanotechnologie jsme vyvinuli nový potah koronárního stentu; použili jsme teoreticky velmi atraktivní nanokrystalický diamant (NCD). Po nezbytných přípravách in vitro jsme přistoupili k randomizovanému animálnímu...
|
|
|
Léčba akutního infarktu myokardu v éře perkutánní koronární intervence
Knot, Jiří ; Widimský, Petr (vedoucí práce) ; Adámková, Věra (oponent) ; Červinka, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova v Praze 3. lékařská fakulta Léčba akutního infarktu myokardu v éře perkutánní koronární intervence MUDr. Jiří Knot 2014 Při léčbě pacientů s akutním infarktem myokardu (AIM) je velmi důležitým prognostickým faktorem doba od vzniku ischemie myokardu do dosažení reperfůze. Nejkratších zdržení je dosahováno v zemích s dobře fungující sítí zdravotní péče. Dalším velmi důležitým faktorem je forma použité reperfůzní terapie. Mezi jednotlivými evropskými zeměmi existuje značný rozdíl ve využití reperfůzní strategie při léčbě AIM. V zemích, ve kterých je primární perkutánní koronární intervence (PCI) dominantní reperfůzní strategií, je signifikantně vyšší celkový počet reperfundovaných pacientů s AIM. Navíc snížení mortality spojené s primární PCI je v reálné praxi vyšší, než je uváděno v randomizovaných klinických studiích. Cílem této práce bylo zmapovat systém zdravotní péče o pacienty s AIM v pěti evropských zemích a vypracovat návod pro optimální kooperaci všech složek zdravotnického systému, které se podílí na této péči a tím zkrátit jednotlivá zdržení. Urgentní koronarografie a ev. PCI je běžně poskytována pacientům s AIM s elevacemi ST úseků. Při analýze souboru 6,602 pacientů s AIM bylo prokázáno, že pacienti s AIM s depresemi ST úseků (STDMI) představují stejně závažnou klinickou...
|
|
|
Transport pacientů k primární perkutánní koronární intervenci je nezávislým prediktorem dlouhodobého klinického stavu pacientů po akutním infarktu myokardu s elevacemi ST ( Dlouhodobé sledování pacientů ze studie PRAGUE-2)
Mocová, Danuše ; Widimský, Petr (vedoucí práce) ; Češka, Richard (oponent) ; Vítovec, Jiří (oponent)
SOUHRN Cíl. Řada randomizovaných studií prokázala v krátkodobém sledování výrazný benefit primární perkutánní koronární intervence (pPCI), jako hlavní metody terapie infarktu myokardu s elevacemi ST (STEMI), oproti trombolýze (TL). Méně je však již známo o tom, zda tento časný benefit přetrvává i v dlouhodobém sledování. Metodika. Do studie PRAGUE-2 bylo zařazeno celkem 850 pacientů. Pacienti byli randomizováni do dvou skupin: jedna skupina pacientů byla transportována do kardiocenter k primární perkutánní koronární intervenci (n=429) a druhá skupina pacientů byla indikována k trombolýze v příjmové nemocnici (n=421). Sledovaná data byla získávána přímým oslovením pacientů, zúčastněných kardiocenter a příjmových nemocnic a také prostřednictvím informací od praktických lékařů či ambulantních kardiologů. Data o mortalitě jsme získávali též prostřednictvím registru zdravotních pojišťoven. Sledovací období zahrnovalo celkovou dobu od randomizace do konce dlouhodobého sledování. Výsledky. Průměrná doba sledování byla 58 měsíců. Pacienti ve skupině trombolýzy měli během pětiletého sledování vyšší výskyt nejen kombinovaného cíle (úmrtí z jakékoli příčiny, reinfarkt, cévní mozková příhoda nebo opakovaná revaskularizace) - 53 % oproti 40 % pacientů ve skupině pPCI (HR 1.8; 95% CI 1.38-2.33; p < 0.001), ale také vyšší...
|
|
|
Ischemická choroba srdeční-od patofyziologie ischemické mitrální regurgitace k perkutánní koronární intervenci
Kočka, Viktor ; Widimský, Petr (vedoucí práce) ; Mates, Martin (oponent) ; Želízko, Michael (oponent)
Ischemická choroba srdeční - od patofyziologie ischemické mitrální regurgitace k perkutánní koronární intervenci As. MUDr. Viktor Kočka Souhrn Patofyziologický vztah mezi ischemickou mitrální regurgitací (IMR) a koronární revaskularizací myokardu je těsný. Definovali jsme incidenci IMR v současné kardiologii na 129 pacientů na 1 milion obyvatel ročně a zjistili vysokou mortalitu 54% v pětiletém sledování. Prokázali jsme, že patofyziologická představa o souvislosti viabilního myokardu a zlepšení IMR po revaskularizaci je správná - přítomnost alespoň 5 viabilních segmentů předpovídá zlepšení IMR po revaskularizaci. Zajímavý je také fakt, že dlouhodobou prognózu pacientů s IMR lépe predikuje velikost levé komory vztažená na plochu těla než stupeň významnosti IMR. Až překvapivě silný byl vztah předchozí revaskularizace myokardu na lepší vyhlídky pacientů i za10 let po tomto zákroku. Dále jsme se zaměřili na zkoumání perkutánních koronárních intervencí (PCI). Patofyziologii neointimální hyperplázie (NIH) jako podkladu klinického problému restenózy ve stentu jsme zkoumali na animálním modelu. S pomocí nanotechnologie jsme vyvinuli nový potah koronárního stentu; použili jsme teoreticky velmi atraktivní nanokrystalický diamant (NCD). Po nezbytných přípravách in vitro jsme přistoupili k randomizovanému animálnímu...
|
|
|
Léčba akutního infarktu myokardu v éře perkutánní koronární intervence
Knot, Jiří ; Widimský, Petr (vedoucí práce) ; Adámková, Věra (oponent) ; Červinka, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova v Praze 3. lékařská fakulta Léčba akutního infarktu myokardu v éře perkutánní koronární intervence MUDr. Jiří Knot 2014 Při léčbě pacientů s akutním infarktem myokardu (AIM) je velmi důležitým prognostickým faktorem doba od vzniku ischemie myokardu do dosažení reperfůze. Nejkratších zdržení je dosahováno v zemích s dobře fungující sítí zdravotní péče. Dalším velmi důležitým faktorem je forma použité reperfůzní terapie. Mezi jednotlivými evropskými zeměmi existuje značný rozdíl ve využití reperfůzní strategie při léčbě AIM. V zemích, ve kterých je primární perkutánní koronární intervence (PCI) dominantní reperfůzní strategií, je signifikantně vyšší celkový počet reperfundovaných pacientů s AIM. Navíc snížení mortality spojené s primární PCI je v reálné praxi vyšší, než je uváděno v randomizovaných klinických studiích. Cílem této práce bylo zmapovat systém zdravotní péče o pacienty s AIM v pěti evropských zemích a vypracovat návod pro optimální kooperaci všech složek zdravotnického systému, které se podílí na této péči a tím zkrátit jednotlivá zdržení. Urgentní koronarografie a ev. PCI je běžně poskytována pacientům s AIM s elevacemi ST úseků. Při analýze souboru 6,602 pacientů s AIM bylo prokázáno, že pacienti s AIM s depresemi ST úseků (STDMI) představují stejně závažnou klinickou...
|
|
|
Transport pacientů k primární perkutánní koronární intervenci je nezávislým prediktorem dlouhodobého klinického stavu pacientů po akutním infarktu myokardu s elevacemi ST ( Dlouhodobé sledování pacientů ze studie PRAGUE-2)
Mocová, Danuše ; Widimský, Petr (vedoucí práce) ; Češka, Richard (oponent) ; Vítovec, Jiří (oponent)
SOUHRN Cíl. Řada randomizovaných studií prokázala v krátkodobém sledování výrazný benefit primární perkutánní koronární intervence (pPCI), jako hlavní metody terapie infarktu myokardu s elevacemi ST (STEMI), oproti trombolýze (TL). Méně je však již známo o tom, zda tento časný benefit přetrvává i v dlouhodobém sledování. Metodika. Do studie PRAGUE-2 bylo zařazeno celkem 850 pacientů. Pacienti byli randomizováni do dvou skupin: jedna skupina pacientů byla transportována do kardiocenter k primární perkutánní koronární intervenci (n=429) a druhá skupina pacientů byla indikována k trombolýze v příjmové nemocnici (n=421). Sledovaná data byla získávána přímým oslovením pacientů, zúčastněných kardiocenter a příjmových nemocnic a také prostřednictvím informací od praktických lékařů či ambulantních kardiologů. Data o mortalitě jsme získávali též prostřednictvím registru zdravotních pojišťoven. Sledovací období zahrnovalo celkovou dobu od randomizace do konce dlouhodobého sledování. Výsledky. Průměrná doba sledování byla 58 měsíců. Pacienti ve skupině trombolýzy měli během pětiletého sledování vyšší výskyt nejen kombinovaného cíle (úmrtí z jakékoli příčiny, reinfarkt, cévní mozková příhoda nebo opakovaná revaskularizace) - 53 % oproti 40 % pacientů ve skupině pPCI (HR 1.8; 95% CI 1.38-2.33; p < 0.001), ale také vyšší...
|
|
|
Current interventional approach to coronary artery disease
Klinčeva, Milka ; Widimský, Petr (vedoucí práce) ; Čelko, Alexander (oponent) ; Hradec, Jaromír (oponent)
Ischemická choroba srdeční je hlavní příčinou úmrtí u obou pohlaví po celém světě. Mnoho preklinických a klinických studií představuje koncept modifikovatelných a non-modifikovatelných rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. První část práce představuje jeden z nejpoužívanějších kardiovaskulárních nástrojů v současnosti, Evropský systém pro srdeční operativní hodnocení rizik (EuroSCORE). Druhá část práce se zaměřuje na výskyt stresových faktorů indukujících IM (Tako-Tsubo syndrom) u pacientů podstupujících urgentní koronarografii s podezřením na akutní infarkt myokardu. Třetí část práce je věnována srovnání léčby pacientů s diagnózou STEMI v různých evropských zemích.
|
host ::
RSS.