|
|
Prevence orgánového postižení po mimonemocniční zástavě oběhu
Karásek, Jiří ; Widimský, Petr (vedoucí práce) ; Vojáček, Jan (oponent) ; Moťovská, Zuzana (oponent) ; Bonaventura, Jiří (oponent)
Tato práce shrnuje formou 4 původních publikací výsledky autora týkající se mimonemocničních zástav oběhu. První prací je prospektivní observační studie porovnávající vliv mechanizované srdeční masáže v porovnání s manuální na 30denní a 180denní přežívání pacientů s mimonemocniční zástavou oběhu. Celkem bylo zařazeno 278 pacientů - z toho 144pacientů po mechanizované (LUCAS) a 134 pacientů po manuální (non-LUCAS) srdeční masáži. Nenašli jsme žádné signifikantní rozdíly v obnově spontánního oběhu (ROSC) (25 % LUCAS vs. 30,6 % v non- LUCAS, p = 0,35). V LUCAS skupině jsme pozorovali signifikantně více konverzí z nedefibrilovatelného na defibrilovatelný rytmus (20,7 % vs. 10,10 % v nonLUCAS, p = 0,04). 30denní přežití bylo signifikantně horší v LUCAS skupině (5,07 % vs. 16,31 % v non-LUCAS skupině, p = 0,044). U 180denního sledování jsme nepozorovali signifikantní rozdíly. Druhá práce řešila poranění při mechanizované srdeční masáži jako možný důvod nedostatečného efektu na přežívání. Šlo o retrospektivní observační multicentrickou studii, celkem bylo zařazeno 630 pitvaných pacientů zemřelých v průběhu resuscitace s manuální či mechanickou masáží. Ve skupině s mechanickou masáží byl patrný trend k vyššímu výskytu poranění vnitřních orgánů (27 % poranění po manuální masáži vs. 39 % po mechanické), ale...
|
|
|
Genetické vyšetření u pacientů s hypertrofickou kardiomyopatií
Bonaventura, Jiří ; Veselka, Josef (vedoucí práce) ; Pudil, Radek (oponent) ; Gregor, Pavel (oponent)
Souhrn Úvod: Hypertrofická kardiomyopatie (HCM) je onemocnění charakterizované velkou fenotypovou i genotypovou variabilitou. Jedním z cílů péče o pacienty je časná diagnóza HCM a prevence kardiovaskulárních příhod včetně náhlé srdeční smrti (SCD). Při molekulárně genetickém vyšetření u většiny pacientů nezachytíme žádnou patogenní nebo pravděpodobně patogenní (P/LP) variantu. Vzhledem k časové, finanční i interpretační náročnosti vyšetření je proto nutná jeho správná indikace. Ta přispívá k efektivní prevenci SCD u asymptomatických rizikových pacientů i redukci nadbytečných preventivních opatření u nízce rizikových jedinců. Hypotéza: Existují klinické a morfologické charakteristiky HCM, které souvisí s pozitivním genotypem. Cíle práce: 1) Vyšetření molekulárně genetického podkladu HCM u pacientů v České republice 2) Identifikace klinických a morfologických charakteristik, které souvisí s pozitivním výsledkem molekulárně genetického vyšetření (nálezem P/LP varianty) 3) Využití klinických a morfologických charakteristik k predikci výsledku a přesnější indikaci molekulárně genetického vyšetření u HCM pacientů 4) Genotypizací HCM probandů umožnit kaskádovité vyšetřování příbuzných a časnou prevenci kardiovaskulárních příhod před klinickou manifestací HCM 5) Zjistit vliv genotypu na výsledky alkoholové septální...
|
host ::
RSS.