|
|
Molekulární aspekty kvality oocytů a embryí
Chyská, Anna ; Vaškovičová, Michaela (vedoucí práce) ; Jansová, Denisa (oponent)
V České republice se podle statistik s neplodností setkává až 20 % párů a toto procento stále stoupá. Jednou z možností léčby neplodnosti je podstoupení některé z metod asistované reprodukce. Mezi nejčastější používané metody patří tzv. mimotělní oplodnění (in vitro fertilizace, IVF). Za účelem zvýšení pravděpodobnosti úspěšného oplodnění je preferováno disponovat kvalitním oocytem se specifickými vlastnostmi. Takový oocyt je pak předpokladem pro kvalitní embryo, správný průběh těhotenství a správný vývoj plodu. Meiózu, která je klíčovým krokem při tvorbě oocytů, regulují složité signální dráhy. Pokud jsou tyto dráhy nefunkční, snižuje se šance oocytu vyvinout se v kompetentní embryo. Například chyby v segregaci během meiózy vedou k aneuploidii, která je hlavní příčinou potratů a vrozených vad. Pochopení signálních drah může pomoci určit původ chyb, které mají za následek vznik aneuploidií, a tím přispět ke zlepšení reprodukčního zdraví žen. Klíčová slova: aneuploidie, dělící vřeténko, in vitro fertilizace, kontrolní bod sestavení dělícího vřeténka, kvalita oocytů, segregace chromozomů
|
|
|
Čichové testy v diagnostice Alzheimerovy nemoci a jejich kognitivní koreláty
Vaškovicová, Michaela ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku využití čichových testů v neuropsychologické diagnostice Alzheimerovy nemoci a na kognitivní koreláty těchto testů. Literárně přehledová část stručně shrnuje aktuální poznatky z diagnostiky Alzheimerovy nemoci a její dynamicky se vyvíjející kritéria. Dále je věnována pozornost poruše čichu, která se objevuje u této nemoci, a také konkrétním psychofyzickým čichovým testům. Ve výzkumné části jsou shrnuty výsledky zkoumání v rámci grantového výzkumu GAČR 17- 05292S, 01. 01. 2017 - 31. 12. 2019 - Nové krevní biomarkery pro včasnou diagnostiku, prognózu a průběh Alzheimerovy nemoci realizovaného na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN. V rámci explorační analýzy jsou zkoumány možné kognitivní koreláty čichového testu Sniffin' Sticks. V rámci diskuze jsou pak zhodnoceny i praktické zkušenosti s využitím čichového testu. Klíčová slova Alzheimerova nemoc, čichový deficit, čichové testy, Sniffin' Sticks, neuropsychologická diagnostika
|
|
|
Recognition of expressed double-stranded RNAs in mammalian cells
Vaškovičová, Michaela ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent)
Dlhá dvojvláknová RNA je unikátnou štruktúrou, ktorá vzniká počas vírovej replikácie, alebo počas transkripcie repetitívnych sekvencií. Cicavčie bunky si preto vyvinuli niekoľko mechanizmov ako reagovať na dvojvláknovú RNA: interferonovú odpoveď, RNA editáciu, a RNA interferenciu. RNA interferencia je evolučne konzervovanou dráhou, ktorá vedie k sekvenčne-špecifickej degradácii cieľovej mediátorovej RNA. V cicavčích bunkách je však RNA interferencia aktívna iba v myších oocytoch, ktoré exprimujú skrátenú verziu proteínu Dicer, zatiaľ čo v somatických bunkách spúšťa dvojvláknová RNA sekvenčne-nezávislú interferonovú odpoveď. Hlavným cieľom moje diplomovej práce bolo zistiť, akým spôsobom ovplyvňujú proteíny viažuce dvojvláknovú RNA smerovanie dvojvláknovej RNA buď do dráhy RNA interferencie alebo do sekvenčne-nezávislých dráh. Na monitorovanie sekvenčne-špecifických a sekvenčne-nešpecifických efektov dvojvláknovej RNA ko-exprimovanej s proteínmi viažucimi dvojvláknovú RNA sme použili luciferázovú reportérovú esej. Naše výsledky ukazujú, že žiadny z testovaných proteínov nie je schopný stimulovať RNA interferenciu v somatických bunkách. Nadmerná expresia proteínu TRBP2 alebo proteínu PACT prekvapivo potlačuje RNA interferenciu v bunkách produkujúcich skrátenú verziu proteínu Dicer. A čo viac,...
|
|
|
Čichové testy v diagnostice Alzheimerovy nemoci a jejich kognitivní koreláty
Vaškovicová, Michaela ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku využití čichových testů v neuropsychologické diagnostice Alzheimerovy nemoci a na kognitivní koreláty těchto testů. Literárně přehledová část stručně shrnuje aktuální poznatky z diagnostiky Alzheimerovy nemoci a její dynamicky se vyvíjející kritéria. Dále je věnována pozornost poruše čichu, která se objevuje u této nemoci, a také konkrétním psychofyzickým čichovým testům. Ve výzkumné části jsou shrnuty výsledky zkoumání v rámci grantového výzkumu GAČR 17- 05292S, 01. 01. 2017 - 31. 12. 2019 - Nové krevní biomarkery pro včasnou diagnostiku, prognózu a průběh Alzheimerovy nemoci realizovaného na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN. V rámci explorační analýzy jsou zkoumány možné kognitivní koreláty čichového testu Sniffin' Sticks. V rámci diskuze jsou pak zhodnoceny i praktické zkušenosti s využitím čichového testu. Klíčová slova Alzheimerova nemoc, čichový deficit, čichové testy, Sniffin' Sticks, neuropsychologická diagnostika
|
|
|
Čichový deficit v neuropsychologické diagnostice Alzheimerovy nemoci
Vaškovicová, Michaela ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Dvořáková, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na využití čichového deficitu v neuropsychologické diagnostice Alzheimerovy nemoci. Práce nejprve v rámci teoretické části stručně shrnuje poznatky týkající se neuropsychologické diagnostiky Alzheimerovy nemoci, zdůrazněna jsou zejména nová diagnostická kritéria a využití různých druhů biomarkerů. Poté je podrobněji rozvíjeno téma čichového deficitu jakožto časného biomarkeru Alzheimerovy nemoci se zaměřením na možnosti olfaktometrie pomocí psychofyzických subjektivních testů. Důraz je zde kladen na možnou kognitivní podmíněnost některých čichových testů, zejména testu čichové identifikace. Problému kognitivní náročnosti čichových testů se věnuje i část výzkumná, kde je navržena studie možných kognitivních korelátů testu čichové identifikace. Pro tyto účely byl konkrétně zvolen test čichové identifikace ze sady Sniffin' Sticks a neuropsychologická testová baterie Uniform Data Set. Nejpravděpodobnějšími kandidáty na kognitivní koreláty čichového testu jsou testy zaměřené na fatické funkce, zejména Boston Naming Test měřící schopnost pojmenovávání. Navrhovaný výzkum je postaven na kontrole vlivu kognitivních deficitů na test čichové identifikace pomocí vícestupňové regresní analýzy. Klíčová slova: Alzheimerova nemoc, čichový deficit, čichový test, neuropsychologická...
|
|
|
Double strand DNA breaks response in Huntington´s disease transgenic minipigs
Vaškovičová, Michaela ; Šmatlíková, Petra ; Herbert, A. ; Motlík, Jan ; Šolc, Petr
Huntington’s disease (HD) is progressive neurodegenerative disorder caused by presence of CAG expansion in the huntingtin gene, which gives rise to mutated form of huntingtin protein (mHtt). There is a strong evidence that DNA damage response is compromised by presence of mHtt in cells and increase of double strand DNA breaks (DSBs) is an early event in HD pathology. It was shown, that level of γH2AX is significantly higher in R6/2 mice compared to wild-type animals. Moreover, level of γH2AX is higher also in striatal neurons and fibroblasts of human HD patients. Furthermore, protein p53, key player in DNA damage response, is hyperactivated in cells expressing mHtt and inhibition of p53 or ATM ameliorates phenotypes of HD animal models. However, exact mechanism of mHtt action is not clear and therefore further investigation of mHtt effects on DSBs response is very important for the understanding of HD pathology.
|
|
|
Oxidative stress in primary porcine fibroblasts expressing mutated huntingtin
Šmatlíková, Petra ; Askeland, G. ; Vaškovičová, Michaela ; Klíma, Jiří ; Motlík, Jan ; Eide, L. ; Ellederová, Zdeňka
Molecular events, such as protein aggregation, mitochondrial dysfunction, and transcriptional dysregulation have been linked to Huntington’s disease (HD) pathogenesis. Oxidative stress has been considered as one of the key players in disease progression. Though, it is still not clear whether oxidative stress causes HD, or if it is a consequence of other primary events.
|
|
|
The use of RNA affinity tags in RNA biology
Vaškovičová, Michaela ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Drbal, Karel (oponent)
Molekuly RNA hrajú podstatnú úlohu v mnohých dôležitých procesoch v živých organizmoch. Mediátorové RNA nesú genetickú informáciu z DNA do miesta syntézy proteínov. RNA, ktoré nekódujú proteíny, majú mnoho špecializovaných funkcií v regulácii génovej expresie, zostrihu, transporte, lokalizácii, translácii a stabilite RNA. Ribozomálne a transferové RNA sú nevyhnutné pre transláciu proteínov, malé jadrové RNA sa podieľajú na zostrihu a malé jadierkové RNA modifikujú iné molekuly RNA. MikroRNA a malé interferujúce RNA sú nevyhnutnými regulátormi génovej expresie. Ďalšie nekódujúce RNA regulujú chromatín a transkripciu. RNA sa obvykle vyskytuje v ribonukleoproteínových (RNP) komplexoch, obsahujúcich rôzne proteíny, ktorých prítomnosť je nevyhnutná pre funkciu daného komplexu. Pochopenie interakcií medzi RNA a proteínmi a tiež zloženie RNP komplexu je kritickým bodom pri charakterizácii ich funkcií. Bežne používanou stratégiou štúdia RNP komplexov je značenie RNA tak, aby bolo možné izolovať, čistiť a analyzovať značené RNA spoločne s ich väzbovými partnermi. Značené RNP komplexy môžu byť následne podrobené ďalšiemu výskumu. V prvej časti svojej práce popisujem štyri základné stratégie značenia RNA, ktoré môžu byť použité na štúdium RNA a RNP komplexov. V druhej časti bližšie popisujem vlastnosti,...
|
|
|
Recognition of expressed double-stranded RNAs in mammalian cells
Vaškovičová, Michaela ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent)
Dlhá dvojvláknová RNA je unikátnou štruktúrou, ktorá vzniká počas vírovej replikácie, alebo počas transkripcie repetitívnych sekvencií. Cicavčie bunky si preto vyvinuli niekoľko mechanizmov ako reagovať na dvojvláknovú RNA: interferonovú odpoveď, RNA editáciu, a RNA interferenciu. RNA interferencia je evolučne konzervovanou dráhou, ktorá vedie k sekvenčne-špecifickej degradácii cieľovej mediátorovej RNA. V cicavčích bunkách je však RNA interferencia aktívna iba v myších oocytoch, ktoré exprimujú skrátenú verziu proteínu Dicer, zatiaľ čo v somatických bunkách spúšťa dvojvláknová RNA sekvenčne-nezávislú interferonovú odpoveď. Hlavným cieľom moje diplomovej práce bolo zistiť, akým spôsobom ovplyvňujú proteíny viažuce dvojvláknovú RNA smerovanie dvojvláknovej RNA buď do dráhy RNA interferencie alebo do sekvenčne-nezávislých dráh. Na monitorovanie sekvenčne-špecifických a sekvenčne-nešpecifických efektov dvojvláknovej RNA ko-exprimovanej s proteínmi viažucimi dvojvláknovú RNA sme použili luciferázovú reportérovú esej. Naše výsledky ukazujú, že žiadny z testovaných proteínov nie je schopný stimulovať RNA interferenciu v somatických bunkách. Nadmerná expresia proteínu TRBP2 alebo proteínu PACT prekvapivo potlačuje RNA interferenciu v bunkách produkujúcich skrátenú verziu proteínu Dicer. A čo viac,...
|
host ::
RSS.